Východní Čechy

Východní Čechy, to jsou roviny Polabí s pšeničnými lány, zelenými loukami a ovocnými sady. Jsou to vzdálené obzory s dalekými průhledy mezi remízky a lužními lesy. A když se nad touto klidně odpočívající krajinou zvedá zalesněný chlum, zcela jistě je ozdobený starou tvrzí, kostelíkem nebo rovnou zámkem. Zdejší kulturní, po tisíciletí obhospodařovanou krajinou polí a luk se táhnou rovné a místy už také kolozubé řádky ovocných stromů a keřů, které vyznačují bývalé meze mezi selskými majetky. Jinde se pásy křovin a stromů vlní spolu s břehy meandrujících říček a potoků. A jsou tu i aleje rovné jako podle pravítka, co vroubí staré silnice, které směřují od města k městu a mnohé z nich míří rovnou na dominantní vesnické a městské kostely, z jejichž věží tereziánští zeměměřiči vyměřovali první novodobou a dosud sloužící silniční síť Království českého.

Východní Čechy, to jsou i Orlické hory a jejich půvabné podhůří, které učarovalo tolika velkým českým malířům. Je to i Kladské pomezí s bohatstvím přírodních krás v pískovcových skalních městech i kulturními památkami. Východní Čechy, to jsou i velká a bohatá města českých králů a královen. Města, jejichž jména se v mysli samovolně hned spojují s nejvýznamnějšími aktivitami, zařízeními a nezapomenutelnými událostmi – bitevní pole u Hradce Králové, pevnost Josefov u Jaroměře, ZOO Dvůr Králové, Bohdaneč s jeho lázněmi a Bohdanečským rybníkem, jedním z posledních z velké pernštejnské rybniční soustavy. Některá města a vesnice jsou dokonce pevně spojeny s atributy, které se stávají jejich symbolem – pardubický perník a Velká pardubická, kladrubské hřebčíny nebo třeba vamberecká krajka. Zdejší města a vesnice jsou však také spjaty s velkými osobnostmi tohoto kraje, jejichž význam daleko přesahuje hranice státu. K takovým patří Polička s rodnou kostelní věží Bohuslava Martinů i zámecký pivovar v Litomyšli, s rodnou světnicí Bedřicha Smetany, Hronov s rodnou chaloupkou Aloise Jiráska i areál Ratibořického zámku, který možná není Barunčiným rodištěm, ale zcela jistě je místem, kde Božena Němcová prožila své dětství. Svatoňovice zase uchovávají památku bratří Čapků. Všem svým velkým rodákům věnují jejich města řadu kulturních akcí, zřizují muzea, stavějí pomníky.

Tento kraj však má i své slavné hrady, zámky a kláštery, které často ovlivňovaly dějiny kraje. Hrad Svojanov je navždy spjatý s královnou Kunhutou a vítkovským velmožem Závišem z Falkenštejna. Potštejn zůstal hlavně romantickou inspirací umělců, zatímco na mohutném hradě Pecka je zřízena ponurá expozice o hrdelním právu a soudnictví v Čechách. Své důstojné místo má i rytířský hrad na Kunětické hoře. Zámky patří zcela jistě k nejkrásnějším v Čechách, jako například renesanční zámecké rezidence v Litomyšli, Moravské Třebové či Novém Městě nad Metují. V tamní zámecké zahradě konečně našli klid někteří Braunovi trpaslíci z Kuksu, které tak vyděsila a mnohé z nich odnesla velká voda rozvodněného Labe v roce 1740. Vůbec celé východní Čechy jsou posvěcené barokním uměním tohoto velkého tyrolského sochaře, který tu našel uplatnění pro svůj talent a nakonec i druhý domov. Barokním skvostem je také Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, rokokové snění představuje právě opravovaný zámek v Nových Hradech.

Východní Čechy na pomezí Polska a Moravy nejsou žádným zapadlým koutem Čech. Naopak. Jsou českým rohem hojnosti s bohatstvím kulturním, materiálním i přírodním.