Když se mluví o konfucianismu, lidé mimo Asii pokládají za ústřední postavu tohoto učení starověkého čínského učence Konfucia a představují si, že centrem jeho nauky je dodnes Čína. V obou případech jde o omyl…
Ve znamení konfucianismu Read More »
I když jsme zvyklí pohlížet na Marii Terezii jako na prakticky založenou panovnici, která neváhala obětovat na krytí válečných výdajů ani umělecké sbírky svých předchůdců a jejíž zájem o umění nepřekračoval rámec péče o dvorskou reprezentaci a nutnou údržbu habsburských sídel, známe i několik výjimek. Jednou z nich bylo založení milánské Akademie s malou vlastní sbírkou v roce 1776…
Pinacoteca di Brera Read More »
Když za sebou nechá Dunaj na své cestě Dolním Rakouskem město Ybbs a o kus dál provlékne svůj tok nízkou hrází vodní elektrárny, zdvihne se zpoza korun stromů na jeho plochém pravém břehu pahorek s kompaktní frontou budov, z níž vystupuje vzhůru k obloze vysoké chrámové dvojvěží spolu s mohutnou kupolí. Tento celek, jenž patří benediktinskému opatství v Melku, nenechá nikoho zapochybovat o tom, že je jedním z nejvelkolepějších klášterních komplexů, které ve středoevropském prostoru zanechalo období baroku…
Zátoka, kterou španělští kolonizátoři koncem 18. stol. pojmenovali po sv. Františku z Assisi, je rozsáhlé vnitrozemské vodní těleso na západním pobřeží Spojených států. Táhne se v délce přes 100 km v severojižním směru a od Pacifiku je oddělena posledním hřebenem Pobřežního pohoří. S oceánem ji spojuje jediná skalnatá úžina o šířce pouhé jedné míle. Když 1. července 1846 spatřil úžinu cestovatel a kartograf John C. Fremont, žilo na jejím jižním břehu pár desítek pokřtěných Indiánů kolem misie a největší osadou byla vesnice Yerba Buena o necelých třech stech duších…
Město u Zlaté brány Read More »
Už klasici nás naučili, že nejlepší je, když je člověk přímo odněkud. Rozšíříme-li tuto myšlenku i na Paříž, ocitneme se rázem na ostrově uprostřed Seiny. Jejím rodištěm je Île de la Cité s okolními říčními břehy…
O pohoří Anaga, které vyplňuje severovýchodní výběžek Tenerife, se většina návštěvníků ostrova vůbec nedozví, neboť fakultativní autobusové výlety z pobřežních rekreačních center sem nezajíždějí. Je to jen dobře, protože masová návštěvnost by z této místy až fantaskní krajiny brzy vytěsnila její zádumčivý poklid a ze zdejších vesnic pak nepřehlédnutelný odstup od rychlého běhu moderní doby…
Na skok v pohoří Anaga Read More »
Lesbos ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží je svou rozlohou 1630 km² a délkou pobřeží 320 km třetím největším ostrovem Řecka a osmým největším ostrovem Středomoří. Podle jednoho mýtu byl jeho prvním králem Makaras, syn boha slunce Hélia. Jméno dal ostrovu Lesbos, syn reka Lapitha, který se oženil s Makarovou dcerou Mithymnou…
Za ptáky a zkamenělým lesem na Lesbos Read More »
Řeka Enže (Enns) pramení v salcburské župě Pongau, razí si cestu Radstadtskými Taurami do Štýrska, teče přes Schladming, kolem Liezenu či Admontu a národním parkem Gesäuse dál do Horního Rakouska, v závěrečných kilometrech své pouti tvoří hranici mezi Horním a Dolním Rakouskem a nakonec se u Mauthausenu vlévá zprava do Dunaje…
Enžská cyklostezka Read More »
Monumentálnost staveb zapůsobí přímo na místě na každého návštěvníka ohromujícím dojmem. S odstupem místa a času se ale dostavují úplně jiné pocity. Je to vůbec pravda? Skutečně to místo existuje? Opravdu jsem tam byl a všechno jsem to viděl? Angkor, centrum khmerské říše, v preindustriální éře největší město či spíše urbanistický komplex, resp. souměstí na světě, přetrvává v ruinách svých kamenných chrámů, když všechny dřevěné stavby vzal čas, a v magických pocitech, jež dokáže vzbuzovat v návštěvnících ještě po staletích…
Knížectví a posléze vévodství anhaltsko-desavské neoplývalo v půlce osmnáctého století zrovna velkým územím. Po staletí se v rámci dědictví dělilo a dělilo, až z něj zůstala zemička jako dlaň kolem Labe a Muldy, s Desavou coby hlavním sídlem. Ale i na malé ploše mohou vzniknout velké věci, když se sejdou správní lidé ve správné době na správném místě…
Říkává se mu různě. Třeba caput mundi, hlavní město světa, doslova „hlava světa“ – někdy to byla pravda, jindy zrovna moc ne. Nebo věčné město – přijmeme-li toto přízvisko, známe hned odpověď na zapeklitou fyzikální otázku. Věčnost je letos dlouhá přesně 2768 let. Ale taky nám mohou stačit pouhá tři písmena bez dalších dovětků – Řím. Možná je to tak nejlepší. Přívlastků si může každý návštěvník doplnit sám, kolik je mu libo…
Na tuhle návštěvu se můžete připravovat sebepečlivěji, a jak chcete dlouho, ale stejně se na ni tak úplně nepřipravíte. Můžete se naučit jména a data, zapamatovat si báje, proniknout do panteonu tibetského buddhismu, přemýšlet o rozdílech mezi jeho hlavními školami… a pak tam najednou jste, chodíte, díváte se, snažíte se procítit každý okamžik, chvíli váháte, zda se poddat zdejšímu geniu loci, a pak kapitulujete bez výhrad, s hlubokým prozřením, že navzdory vypracovanému domácímu úkolu nevíte vlastně nic. A proč byste také měli? Tohle je totiž Lhasa, Místo bohů…
Být na vlastní oči svědkem grandiózní proměny krajiny ze zdevastovaného mrzáka ve ztepilou krasavici je zajímavou zkušeností, jakkoli jde o proces dlouhodobý, který při jednorázové návštěvě vydá jen aktuální svědectví o momentální situaci. Ani to však není málo. Vítejte v nově vznikajícím rekreačním regionu – Lužické jezerní krajině…
Lužická jezerní krajina Read More »
Červená stuha se vlní po impozantních viaduktech, mostech i v dlouhých tunelech, putuje průsmyky, soutěskami, podél průzračných řek, mezi rozkvetlými loukami i sněhovými závějemi. Rétská dráha, slavící letos své 125. narozeniny, fascinuje zejména panoramatickými vlaky Bernina Express a Glacier Express návštěvníky z celého světa. Její nejslavnější tratě Albula a Bernina zosobňují na 122 km, s 55 tunely či galeriemi a 196 mosty, nejen mistrovské dílo stavitelského umění, ale i kulturní dědictví…
Na kopečku rozložený malebný Óbidos vypadá jako vystřižený z pohádky. Člověk se tu snadno přenese do doby, kdy světu vládli králové, rytíři obveselovali dvorní dámy, v uličkách bylo slyšet řinčení zbraní a v krčmách drsné řeči dobrodruhů i zbožná slova poutníků…
Óbidos město královen Read More »
Když poznáte, jak důmyslně řešený je švýcarský dopravní systém, potom vám přijde jaksi samozřejmé, že ve Švýcarsku mají i jedno z nejproslulejších evropských dopravních muzeí. A jako příznačné vám pak přijde umístění tohoto muzea v Lucernu. Ve městě samotném i v blízkém okolí totiž můžete vidět v provozu skoro všechny druhy dopravních prostředků, jichž švýcarská veřejná doprava využívá, a to včetně takových specialit, jakými jsou třeba lanovka s otáčivou kabinou nebo nejstrmější železnice světa. Chybí jen metro a tramvaje, které tady ale jezdily do roku 1961, kdy je definitivně nahradily trolejbusy…
Dopravní muzeum v Lucernu Read More »
Pokud neuvažujeme Havaj a Aljašku, je Sierra Nevada nejvyšším pohořím USA. Není divu, že si zasloužilo svůj název, který v překladu ze španělštiny znamená „zasněžený hřeben“. Na skalnatých štítech, jež často přesahují nadmořskou výšku 4000 m, se sníh drží dlouho do léta. Tvoří nesnadno prostupnou hranici úrodného kalifornského údolí a pro všechny, kteří se kdysi vydali do Kalifornie napříč americkým kontinentem, znamenalo nebezpečnou překážku. Kdo strastiplný přechod ve zdraví přežil, pod západními svahy pohoří si zhluboka oddechl. Dnes je situace opačná. Mnoho lidí vyhledává pravě západní svahy Sierry Nevady, aby zde strávili čas ve stále ještě málo dotčené divočině…
Snad v žádné sbírce staršího umění nechybějí „holandští mistři“; i naše muzea, s pražskou Národní galerií v čele, jich vlastní úctyhodný počet. Nejvýznamnější sbírkou na světě se však honosí proslulé amsterdamské Rijksmuseum, Státní muzeum, s více než dvěma miliony návštěvníků ročně…
Rijksmuseum – pokladnice holandského malířství Read More »
Kdo by neznal Kremži čili Krems! Znají ji nejspíš i ti, kteří toto půvabné městečko ve stejnojmenném údolí Kremstal, na soutoku řek Kremže a Dunaje v regionu Waldviertel, nikdy nenavštívili. Ačkoli původní dvojměstí Krems–Stein, ve společném svazku až do roku 1849, mělo slavnou historii a dobré víno, věhlas mu přinesla pikantní pochutina nesoucí jméno svého rodiště, tedy kremžská hořčice, byť se zde už nevyrábí. Jedno z nejoblíbenějších historických měst alpské republiky a brána do Wachau, pitoreskního údolí zapsaného na seznam Světového dědictví UNESCO, však nabízí mnohem více než „pouze“ štiplavý požitek…
Kremže – od hořčice k červenému zlatu Read More »
Výraz americké angličtiny „neighbourhood“ nemá v češtině ekvivalent. Ve většině případů se překládá jako čtvrť. To však není úplně výstižné, protože pod pojmem čtvrť se obvykle myslí větší správní celek. San Francisco žádné správní celky nemá a celé je řízeno z jediné radnice. Proto neexistuje žádný přesný seznam zdejších neighbourhoods. Podle městského plánovacího odboru jich je 36, ale zapálení znalci místní demografie jich rozlišují až 123. Některá z nich tvoří řada bloků a jsou velmi výrazná, zatímco jiná zahrnují jen pár sousedících ulic a jejich jména znají jen zasvěcení. Věhlas těch výrazných zasahuje mnohdy daleko za hranice San Franciska. Tak se to na město, jehož kosmopolitní charakter vystoupal až do první ligy, sluší a patří…
Sanfranciská neighbourhoods Read More »
