Území obklopená ze všech stran vodou vyvolávají zvláštní pocity. Ať již leží uprostřed Středozemního moře nebo kolem nich proudí tok Vltavy. Každý z pražských ostrovů je svým způsobem jedinečný. Na většině z nich ale najdete spoustu zeleně, která tlumí městský ruch a vytváří příjemné prostředí klidu a pohody…
Příroda Filipín zažila během posledních desetiletí drastické změny. Velkoplošné odlesňování a zemědělství vyvíjejí na zdejší faunu a flóru velký tlak. Poslední zbytky nedotčené krajiny se dnes tísní na pouhém zlomku původní rozlohy na Mindanau a také na severovýchodě Luzonu kolem Palananu…
Palanan – za poslední divočinou Číst více »
Nedaleko od centra nabízí Vídeň v parku Esterházy unikátní atrakci. Pod názvem Haus des Meeres (Dům moře) se skrývá speciální „akva tera zoo“. Na zvláštnosti jí přidává umístění – na návštěvníky čeká jedenáct pater…
Když bylo Maroko roku 1912 rozděleno mezi Španělsko a Francii, připadla Španělsku mimo jiné oblast Rífu. Tato severní hornatá část země, táhnoucí se od mysu Spartel až k alžírské hranici, byla srdcem a duší oblasti bilád as-sibá, nezkrocené země, kam slovo sultána sotva doléhalo…
Podle pověsti mohli obyvatelé Baru uzavřít sňatek, až když vlastnoručně zasadili alespoň deset olivovníků. Zdejší kraj je pěstováním oliv proslulý, v okolí města se rozkládají rozlehlé háje. U obce Mirovica roste strom, který byl údajně zasazen před více než 2000 lety, a měl by tedy patřit k nejstarším olivovníkům na světě…
Při vyslovení jména Dánsko by měli zpozornět všichni milovníci zvířat. Nevelká země totiž oplývá až překvapivě vysokým počtem kvalitních zoologických zahrad, veřejných akvárií, oceanárií a podobných zařízení…
Barokní zámek v Troji je přímým odrazem honosných římských předměstských vil na pravém břehu Vltavy. Do jeho areálu patří také několik hospodářských stavení, konírna i vinotéka. A samozřejmě ho obklopuje zahrada s okrasnými i ovocnými stromy a přírodním bludištěm, kterou zdobí fontány, terakotové vázy a oranžérie. Jde o jeden z ryzích a také nejreprezentativnějších příkladů barokní zahradní architektury u nás…
Trojská zámecká zahrada Číst více »
Kurátorka muzea v Taclobanu ukáže na ohromný křišťálový lustr: „Tenhle pochází z Československa a tamten také. Víte, ona paní Imelda tak milovala křišťál z Československa,“ dodává zasněně. Marcosové sice již před 28 lety museli opustit prezidentský palác, o kterém si mysleli, že ho mají předplacený navěky, ale pro mnohé z jejich obdivatelů se od dob, kdy Imelda Marcosová stála na výsluní jako první dáma Filipín, nic nezměnilo. Navíc když jsou Marcosové, vyhnaní z Filipín v roce 1986 nenásilnou lidovou revolucí, zase zpátky a znovu hrají významnou roli ve filipínském dění. V životě této rodiny, považované za jedny z největších kleptokratů moderních dějin, nejde o jediný paradox…
Vídeň není jenom hlavním městem Rakouska a jednou z jeho devíti spolkových zemí, ale také jednou ze čtyř rakouských vinařských oblastí. Ta se pyšní unikátním primátem – je to jediná vinařská oblast na světě, která se celá rozkládá na území hlavního města státu…
Jihovýchodně od Agadiru, známého přímořského letoviska na jihu Maroka, se táhne v délce 600 km pohoří Antiatlas. Oproti svým třetihorním severním sousedům, Střednímu a Vysokému Atlasu, vznikl již před 300 miliony let v prvohorách. Je tvořen žulou a karbonskými vápenci, dosahuje výšky přes 2000 m. Leží nedaleko Sahary, dešťů má málo a je velmi suchý. Nicméně i v jeho údolích se rozprostírají palmové sady a člověk žasne, kde se tu vzala voda. Kromě studní zde dodnes slouží tradiční umělé podzemní kanály chettara, které přivádějí vodu samospádem z hor…
Tafraout – perla Antiatlasu Číst více »
Čím víc se přibližujete k jižní hranici Černé Hory, tím častěji se vám připomíná vůně Orientu. Přinejmenším tím, že vám místní lidé na tabulích u silnice nabízejí ubytování v apartmánech nejen černohorským slovem sobe a německým Zimmer, ale také albánským dhoma. Svérázný Ulcinj, přilepený na hranicích s islámským sousedem, je nejjižnějším městem na černohorské riviéře…
Zatímco jinde v Evropě si musí pěstitelé a potravináři dobře hlídat, aby na trh dodávali ekologicky čisté potraviny, v Černé Hoře – zemi s téměř netknutou přírodou – je to běžná věc. Černohorské kuchyni to přináší obrovskou výhodu…
Gastronomie značky bio Číst více »
Byzone – městská/pěší zóna. Pás ulic od kodaňské radnice po národní divadlo, nazvaný Strøget, vyhlásilo město v roce 1962 zónou bez provozu motorových vozidel. Strøget se často uvádí jako nejstarší pěší zóna na světě a rozhodně je nejdelší pěší zónou v Evropě. Dnes je již v každém větším dánském sídle hlavní nákupní tepna koncipována jako korzo pro pěší s vyloučením veškeré dopravy. Umožnila to rozsáhlá výstavba silničních obchvatů v druhé polovině 20. stol. Zároveň je ale bohužel jisté, že pokud budete chtít do města zajet autem, v okolí městské zóny se nevyhnete placení parkovného…
Abeceda dánských reálií Číst více »
Vyhlášené pražské zahrady jsou vyhledávaným cílem návštěvníků hlavního města, ať již přijedou z druhého konce republiky nebo ze zámoří. Méně známé Havlíčkovy sady se nacházejí poněkud stranou jejich zájmu. O to víc je využívají obyvatelé okolních čtvrtí, kteří jim neřeknou jinak než Grébovka…
Je slunečný den, jako stvořený pro „vodní“ výlet. Stačí se vydat z Manily asi 100 km na jihovýchod a ocitneme se v městečku Pagsanjan u stejnojmenné řeky. Jsme tu, abychom na vlastní oči spatřili kaňon, který „hrál“ v Coppolově filmu ze 70. let Apokalypsa. Naštěstí tu dnes nezažijeme hrůzy vietnamské války, ale naopak prý uvidíme téměř ráj…
Po řece Pagsanjan k vodopádu Magdapio Číst více »
vanilkovou zmrzlinou Zlí jazykové tvrdí, že jedním z nejčastějších zvuků v Dánsku je šustění papírových obalů, ze kterých všichni vytahují své obložené chleby. Faktem je, že Dánové mohou být a také jsou na svůj proslulý „obložený chléb“ patřičně hrdí, vždyť nejde o žádnou nudnou jednohubku, nýbrž kulinářské a málem i umělecké dílko. Typický jídelníček plný masa, hnědé omáčky a sleďů je ovšem mnohem rozmanitější a nová nordická kuchyně sbírá michelinské hvězdičky…
Maďarské metropoli se tak přezdívalo už před sto lety, ale pro nás, žijící později v těsné sovětské náruči, však Budapešť znamenala spíše jakési okno na Západ, plné kaváren, módních butiků i pestrobarevných zeleninových trhů. Duchem staré dobré monarchie evokovala blízkou, a přece nedostupnou Vídeň, jen místo valčíků tu zněl čardáš, případně rock. Velmi mnoho společného však má i s Prahou…
Většinou jsou rušná a halasná, plná lidí, jejich schůzek a osudů – ztělesnění okamžiku, jeviště prožitků, apoteóza přítomnosti. Dokážou však být i klidná, romantická či zádumčivá, jen tiše šeptající o své minulosti. Římská náměstí, ony salony života, jež nezaměnitelným způsobem vykreslují tvář města. Snad každé zdobí nějaké umělecké dílo – a snad nejčastěji jím je kašna, spojení životadárné pragmatičnosti s touhou obklopit se krásou. Anglický romantický básník Percy Bysshe Shelley tvrdil, že už samotné kašny stojí za cestu do Říma. Věděl o tom své…
Necelých 12 000 km², 14 000 let historie, nejstarší solné doly v Evropě, kolébka halštatské kultury, středověké umělecké poklady, renesanční zámky, barokní opatství, léčivé lázně a prameny, letní sídlo Habsburků, inspirace pro řadu umělců, centrum těžkého průmyslu, tíživé dědictví minulosti i prosperující současnost. A také uchvacující smyčky Dunaje, křišťálově čistá jezera, panoramata strmých hor, malebných vísek a údolí, moderní města, prastaré řemeslné tradice či kulinářské speciality. To vše je Horní Rakousko, třetí největší rakouská spolková země podle počtu obyvatel a čtvrtá rozlohou…
Krajina harmonická, kde je dost místa pro lidi i přírodu. Krajina kulturní a kultivovaná, a přece bohatá na přírodní hodnoty. Krajina rovinatá, a přece tak různorodá. Mladá a stále krásná, protože se zrodila z vod.
