Jméno autora:Země světa

Whitehall - Downing Strett číslo 10

Whitehall – centrum moci

Londýn již dávno není středem „říše, nad kterou slunce nezapadá“. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vedez Trafalgarského náměstí k Parlamentu, se třeba od doby, kdy byl britským premiérem Winston Churchill, příliš nezměnila. Whitehall je vládní ulicí, sídlí tu většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí, financí a také, v Dover House, ministerstvo pro Skotsko. Jméno této ulice se často používá jako synonymum pro britskou vládu…

Whitehall – centrum moci Read More »

Hrady Karla IV. - vodní hrad Lauf

Hrady Karla IV.

V povědomí nejširší veřejnosti představuje hrad jednu z ikon středověku. Hrady se objevují v západní Evropě zhruba od 10. století, v českém prostředí o dvě století později a jejich největší rozvoj potom přichází ve 13. a 14. století. Od počátku byl hrad víceúčelovým komplexem: byl opěrným bodem z hlediska vojenského i správního, ale současně také zástupným symbolem svého zakladatele anebo majitele…

Hrady Karla IV. Read More »

Náměstí zázraků (Piazza dei Miracoli) v Pise se slavnou šikmou věží

Náměstí Zázraků

„Věřím, že nikde jinde nelze nalézt na tak omezeném prostoru, jakým je Piazza del Duomo, čtyři krásnější věci než ty, jež jsou pohromadě zde. Všechny jsou od hlavy k patě, od základů po střechy, dokonce včetně dlažby na náměstí, z bělostného carrarského mramoru, jemného skoro jako alabastr…“

Náměstí Zázraků Read More »

Ostrov Vis - Modrá jeskyně na ostrůvku Biševo

Vis, plážová Miss Evropy

Lodí se na Stinivu dostanete snadno, cesta z druhé strany je strastiplná. Cedule včas varuje, že sestup k moři je jen na vlastní nebezpečí. „Dej nohu sem za ten kámen, tady se přidrž keře,“ dostávám pokyny od členů rodiny. Strmý skalní svah místy nedovoluje běžnou chůzi, a tak se, doprovázen jejich radami, opatrně, a někdy doslova po čtyřech, spouštím dolů. Odolat evropské plážové krásce ale nejde…

Vis, plážová Miss Evropy Read More »

Královské bárky v Bangkoku

Královské bárky

Její autor prý po dokončení svého úkolu zahodil nástroje a zařekl se, že podobnou práci již nebude nikdy dělat. Přesto po sobě zanechal dílo vskutku mistrovské, skutečnou ozdobu mezi královskými bárkami. Ve chvíli, kdy se obří loď nazvaná Suphannahongsa objeví na řece, poháněná pouze silou lidských paží, vydáte se hluboko proti proudu času až do dob předcházejících dokonce založení samotného Bangkoku. Vodní toky tehdy představovaly hlavní dopravní tepnu země a jejich hladiny brázdily tisíce obdobných lodí…

Královské bárky Read More »

Kostel San Lorenzo

San Lorenzo – víc než jen kostel

Rozlehlost toho komplexu vynikne v plném rozsahu až při pohledu z ptačí perspektivy, třeba z kopule dómu nebo z jeho zvonice. „Rodinný“ kostel Medicejských zahrnuje nejen vlastní baziliku San Lorenzo, ale také křížovou chodbu, knihovnu, Starou a Novou sakristii a Knížecí kapli. Sečteno a podtrženo – jeden z nejvýznamnějších uměleckých komplexů Západu…

San Lorenzo – víc než jen kostel Read More »

Pouliční hudebníci ve staré Havaně

Hudba, tance, karneval

Sociologové se už dlouho snaží vysvětlit, proč se Kubánci veselí i v nejtěžších dobách a dělají si legraci z vlastního neštěstí. Když Kubánec těsně unikne smrti, začne se tomu nespoutaně smát a není k umlčení. Díky této schopnosti čelí Kubánci hladu, absenci dopravního spojení, výpadkům dodávek elektřiny a vody i možnosti uvěznění při sebemenším provinění proti režimu. Snad je za tím krev černých otroků, po jejichž celodenní dřině zbývala jediná radost: píseň, rytmické bubnování, tanec. Ale většina kubánské populace přece pochází ze Španělska, případně z Kanárských ostrovů. Možná je to tedy tím, že tu došlo k promíšení ras – ale k tomu přece docházelo všude v Karibiku. Hledáme-li, ke kterému národu Kubánce přirovnat, napadají mě nejspíše Brazilci, rovněž smíšený národ s vysokým podílem krve černých otroků a stejnou oblibou v hudbě, tancích a karnevalu…

Hudba, tance, karneval Read More »

Levády

Levády

Velkou chloubou Madeiry je systém zavlažovacích kanálů, tzv. levád (levadas), který začal být budován již před polovinou 15. stol., nedlouho potom, co se na jižním pobřeží usadily první skupiny portugalských kolonistů. Pro ně voda zpočátku představovala velký problém – na ostrově jí sice byl dostatek, jenomže jako naschvál ne tam, kde byly nejpříhodnější podmínky k osídlení i k rozvoji zemědělství…

Levády Read More »

Interlaken z ptačí perspektivy s paraglidisty

Interlaken – prázdninová brána k Jungfrau

Díky své jedinečnosti a malebnosti má švýcarské městečko Interlaken, podobně jako třeba Hallstatt, Amsterodam, Paříž nebo Orange County, svého dvojníka v Číně. Ačkoli krásy západního světa či symboly jeho architektury „opsali“ Asiaté dokonale, poznat originál je samozřejmě lepší než nejpovedenější kopie…

Interlaken – prázdninová brána k Jungfrau Read More »

Dům umění - Zakonzervovaný interiér klášterního kostela sv. Václava

Dům umění

K nejvýznamnějším kulturním institucím v Opavě patří Dům umění vybudovaný z někdejšího dominikánského kláštera s přilehlým kostelem sv. Václava. Objekt má za sebou pohnutou historii, v níž jednou už nebylo daleko k jeho úplné likvidaci. Po posledních rekonstrukcích provedených již v 21. století však znovu přináší uměnímilovným obyvatelům města i jeho návštěvníkům širokou nabídku nejrůznějších výstav, koncertů, představení a také jeden rekordní obraz s podivuhodným příběhem…

Dům umění Read More »

Bělověžský prales - zubr evropský

Bělověžský prales

Největší prales Evropy je zbytkem původního neobhospodařovaného lesa, který kdysi pokrýval většinu našeho kontinentu. Táhne se mezi řekami Narewka a Hwożna na ploše 1418 km², přičemž Polsku patří jen asi desetina – a podle toho si ji i chrání. Bělorusové si zase ostře hlídají svou hranici, stále ještě ostnatým drátem. Od roku 1979 je prales na seznamu Světového dědictví UNESCO…

Bělověžský prales Read More »

Kanadský parlament - Komplex budov kanadského parlamentu nad řekou Ottawou

Na návštěvě v parlamentu

Když na svých cestách Kanadou projedete módní a rozverný Montreal, ekonomický gigant Toronto či historické město Québec, určitě vás napadne otázka, proč se stala hlavním městem Ottawa. Tím, kdo se rozhodl pro téměř neznámou dřevařskou osadu uprostřed rozsáhlých lesů, byla královna Viktorie. A tak si zákonitě stejnou otázku v polovině 19. stol. musela pokládat i celá politická reprezentace Kanady. Proč, proboha, Ottawa?

Na návštěvě v parlamentu Read More »

Lotyšské tradice - dětský taneční soubor při vystoupení

Lotyšské Svátky písní a tanců

Obdobou českého rčení „co Čech, to muzikant“ je lotyšský výraz „národ zpěváků“. Obě tyto sebere exe spolu úzce souvisejí. V lotyštině se dodnes používá slovo „pražáci“ pro hudebníky, kteří od dob pobělohorské rekatolizace od nás odcházeli převážně do luterských zemí – mimo jiné do Kuronska a Livonska, dnešního západního a středního Lotyšska…

Lotyšské Svátky písní a tanců Read More »

hrad Hochosterwitz

Hrad Hochosterwitz

Majestátní hrad, viditelný už z dálky, shlíží do malebného údolí řeky Gurk ze 150 m vysokého vápencového bradla. Prvně zmiňován byl v darovací listině krále Ludvíka Němce z roku 860, a to jako hrad Astaruizza. Slovinci, kterých v Korutanech žije bezpočet, mu říkají Ostrovica…

Hrad Hochosterwitz Read More »

Zámek Buchlovice - průčelí do zámecké zahrady

Zámek Buchlovice

Zámek v Buchlovicích, jedna z nejkrásnějších staveb moravského baroka, vznikl podle rodové legendy jako galantní dar hraběte Jana Dětřicha Petřvaldského z Petřvaldu jeho manželce Anežce Eleonoře, která pocházela z původně italského rodu Colonnů. Zámek vznikl v poddanském městečku na dohled od starobylého hradu Buchlova, který už od středověku shlížel na rozsáhlé dominium rozkládající se po obou stranách majestátních Chřibů. Obě sídla spolu po staletí tvoří dvě strany jedné mince. Důstojná hradní rezidence i pohodlný letohrádek obklopený zahradou měly vypovídat o významu a vkusu nejen hrabat Petřvaldských, ale i dalších majitelů, hrabat Berchtoldů, kteří hrad i zámek vlastnili až do poválečných konfiskací…

Zámek Buchlovice Read More »