„Vaše kameny pozlacujete, ale děti necháte běhat nahé,“ rozčiloval se sv. Bernard, opat kláštera v Clairvaux, na adresu církve a obzvláště benediktinů ze sousedního opatství Cluny, kteří si nechali postavit největší kostel na světě. Jednoduchost jako etický a estetický program, to je dodnes ideologie cisterciáckého řádu, k jehož nejvýznamnějším představitelům sv. Bernard patřil…
Jednou ze zajímavostí, kterých si určitě na cestách po Jesenicku všimnete, je hustý pás bunkrů vinoucí se krajinou. Od města Králíky stoupá až do výše kolem 1300 m n. m. na horu Sušina, na druhé straně klesá ke Starému Městu, odtud k Branné a pak se zase zvedá po úbočí Hrubého Jeseníku. Jde o prvorepublikové československé opevnění, ve své době jedno z nejdokonalejších v Evropě, které právě na Králicku a Staroměstsku nabízí opravdové unikáty…
Československé opevnění Read More »
Bohatství Franche-Comté, to jsou zapadlé starobylé vesnice a městečka, lahodná chuť sýrů a buket zdejších vín. Nezbývá než je objevit… V besançonské turistické kanceláři nám v mapě zakroužkovali několik míst: „Zajeďte si tam, určitě nebudete zklamáni.“ A tak vyrážíme…
Skryté krásky kraje Franche-Comté Read More »
Sébastien le Prestre, markýz de Vauban, vojenský poradce a architekt Ludvíka XIV., patří k nejvýznamnějším postavám francouzské vojenské historie. Zasloužil se o přestavbu více než 400 tvrzí a vybudoval 160 nových pevností. Dvanáct skupin opevněných staveb a míst podél francouzských hranic bylo v roce 2008 zapsáno jako „Vaubanova opevnění“ na seznam Světového dědictví UNESCO. Jedna z nich, citadela v Besançonu, leží v kraji Franche-Comté. Region Burgundsko-Franche-Comté je ale s Vaubanem spojen ještě daleko těsněji…
Po stopách génia Vaubana Read More »
Stejně jako náš článek se nazývá i vydařená expozice Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka, kde můžete putování po místech spojených s touto významnou, ač dnes pozapomenutou průmyslnickou rodinou začít i skončit. Dozvíte se tu o historii rodiny i jejích podniků a uvidíte řadu výrobků zdejších železáren a sléváren. Odtud se pak můžete vydat na konkrétní místa, kde Kleinové zanechali největší otisk…
Po stopách bratří Kleinů Read More »
Na kopci Bourlémont nad městečkem Ronchamp, asi 20 km od Belfortu, leží už stovky let významné mariánské poutní místo. Dlouho tu stála malá pozdně gotická kaple, kterou však zničily v roce 1944 dělostřelecké granáty, když tudy přecházela fronta. Její místo zaujala jedna z klíčových staveb moderní sakrální architektury 20. stol., kaple Notre-Dame du Haut…
Mistrovské dílo moderní architektury Read More »
Burgundská vinařská oblast patří k nejstarším a nejznámějším na světě, zároveň je však velmi složitá. Vinice se rozkládají na ploše necelých 29 000 ha, v pásu dlouhém zhruba 230 km, který sahá od Auxerre na severu po Mâcon na jihu. Ročně se v Burgundsku vyrobí kolem 180 milionů lahví vína…
Na skleničku burgundského Read More »
Burgundsko je domovem mnoha pokrmů považovaných za „typicky francouzské“. Zdejší kuchyně je dobře kořeněná, vydatná a často jednoduchá, přesto však mimořádně chutná. Charakteristické je používání velkého množství másla, smetany a vína…
Na čem si pochutnat Read More »
Lovci mamutů žili pod Pálavou už před 30 000 lety. Zdejší archeologická naleziště představují jeden z nejvýznamnějších sídelních areálů člověka této doby v Evropě. Jiné slavné archeologické lokality jsou spojeny s počátkem našeho letopočtu a pobytem římských legií na našem území…
Věstonická Venuše a Dolní Věstoncie Read More »
Být v Mikulově a nevystoupat na Svatý kopeček, to snad ani nejde. Jestli se na něco hodí dnes s oblibou nadužívaný výraz „ikonický“, pak určitě na tenhle kopec na jižním konci Pavlovských vrchů dosahující výšky 363 m n. m…
Sedmitisícový Mikulov je městem, které se dá vychutnávat mnoha způsoby. Ten doslovný je spojen hlavně s vínem – vinice jsou všude kolem a míst, kde se dá víno ochutnávat, je tu bezpočet. Ale Mikulov je rovněž městem památek spojených především s knížecím rodem Dietrichsteinů. A do třetice – Mikulov má mimořádně malebnou polohu mezi nejjižnějšími kopečky Pavlovských vrchů, kterou mu většina našich měst může jen tiše závidět…
Malebnosti, tvé jméno je Mikulov Read More »
Lednicko-valtický areál je jedinečnou ukázkou komponované krajiny, ojedinělou i v celosvětovém měřítku. Krajinářské úpravy a stavební činnost v oblasti zahrnující členitou Valtickou pahorkatinu i část nížiny Dyjsko-moravské nivy podél řeky Dyje a potoka Včelínek směřovaly k ztělesnění dávného evropského ideálu života v bájné Arkádii, případně rajské zahradě. Ruku v ruce se zkrášlováním krajiny a jejím estetickým působením však šlo i její hospodářské využití. Umělecké hodnoty se zde spojily v jeden celek s funkčním hospodařením v krajině…
Lednicko-valtický areál Read More »
Říkalo se mu „turecká“ nebo „orientální“ věž, nízké stavbě, z jejíhož středu se vypíná do šedesátimetrové výšky, zase „mešita“, i když má asi blíže k osmanskému karavanseráji. Bez ohledu na pojmenování je stavba, nejčastěji dnes označovaná prostě jako minaret, nejpozoruhodnějším dílem v lednickém zámeckém parku, které vzbuzovalo úžas ještě před svým dokončením…
Turecká věž s mešitou Read More »
Na západní straně navazují na lednický zámek rozlehlé konírny, které kdysi zahrnovaly stáje, jízdárny a hospodářskou část. Byly pojaty natolik velkoryse a působivě, že se jim začalo přezdívat „zámek koní“. V novodobé éře dospěly coby sklad zemědělských potřeb, vysokoškolská kolej a menza až do havarijního stavu. Rozsáhlá památková obnova z let 2011–2013 však dala vzniknout objektu Zámecké jízdárny – Multifunkční centrum zámek Lednice, který je důstojným následovníkem zámku koní, byť tu živého koně už nespatříme…
Zámecké jízdárny Lednice Read More »
Obyvatelé Islandu jsou velmi homogenní národ. Vzdálenost od Evropy a nepřívětivé podmínky ostrova způsobily, že přistěhovalectví do zdejších končin bylo minimální. Naopak mnoho obyvatel Islandu se v průběhu těžkých období vystěhovalo do přátelštějších krajin. Ty, co vydrželi a dočkali se lepších časů, zformovaly drsné podmínky do otužilého národa, který si zachoval svá specifika. Jako Texasan pro Spojené státy či obyvatel Kréty pro Řecko, je i Islanďan jakýmsi prototypem mezi skandinávskými národy. S trochou nadsázky bychom ho mohli nazvat „Superskandinávcem“…
Pokud jedeme podél jižního pobřeží Islandu po okružní silnici číslo 1, je téměř povinnou zastávkou mys Dyrholaey. Krom toho, že je nejjižnějším bodem ostrova, je také ptačí rezervací, kde můžeme obdivovat a relativně zblízka pozorovat nejzajímavější zástupce islandských ptáků. Čedičové skály trčící nad mořem jsou jejich domovem a bezpečným útočištěm…
Mys Dyrholaey – ptačí mys Read More »
Každou první neděli v červnu slaví Island jeden ze svých jedenácti státních svátků – Den rybářů. Lidé navštěvují přístavy, pojídají rybí speciality a poslouchají staré námořnické popěvky. Vstupují na paluby velkých traulerů i malých rybářských lodí, aby se dozvěděli něco o náročné práci lidí, kterým celá země vděčí za podstatnou část své prosperity…
Podmořské bohatství Read More »
Všimne si jich každý, kdo jen vytáhne paty z města. Jsou skoro všude. Nevelcí, robustní koně v mnoha barevných odstínech patří ke koloritu venkova. Na první pohled je jasné, že jsou nějak odlišní od všech koní, které jsme ve svém životě viděli. Pasou se bezstarostně mezi ovcemi na sytě zelených loukách nebo jen tak zvědavě postávají u ohrad a tváří se, jako by jim celý ostrov patřil. A mají pravdu, jiné koně na Islandu nenajdete…
Toleranční kostel Nenápadná, ale o to významnější a vzácnější rarita stojí ve vesnici Velká Lhota asi 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. V mohutné černé roubené chalupě by asi málokdo na první pohled hádal kostel. A přece je tomu tak. Ale opravdu to není kostel ledajaký – tento kostel Českobratrské církve evangelické je jediný dochovaný dřevěný
Islandská kuchyně překvapí návštěvníka svou kvalitou. Bohaté snídaně servírované formou švédských stolů, kterým se tu říká hlaðborð, nabízejí mnoho pochutin od smažených vajíček se slaninou až po naložené sledě. K večeři se pak na stole objevují skvěle připravené ryby či perfektně grilované jehněčí, jaké přesvědčí i tvrdošíjné odpírače tohoto masa. Všeobecně si turisté odnášejí z místního jídla jen ten nejlepší dojem. Jenže ona existuje ještě jedna islandská kuchyně…
Proti gustu… islandská kuchyně Read More »
