Pražské děti mohou londýnským školákům jen závidět. Součástí výuky britských škol jsou totiž pravidelné návštěvy muzeí a galerií. Každý všední den proto můžeme ve výstavních sálech vidět mládež ve školních uniformách, jak sedí na podlaze před obrazy a učitel jim vykládá o dějinách výtvarného umění či technice malby. Anebo je spatříme pobíhat s papíry a tužkou v ruce, jak hledají odpovědi na otázky třeba z britské historie…
Světová kulturní metropole Read More »
Nebýt Temže, Londýn by nikdy v jihovýchodním cípu Anglie nevznikl. Řeka, jejíž celková délka, od pramene poblíž Cirencesteru až k ústí do moře, měří 338 kilometrů, byla vždy důležitou dopravní tepnou. I dnes na její hladině plují kromě četných výletních lodí i nákladní čluny, které po ní ročně přepraví více než padesát milionů tun nákladu. Bez Temže by také nemohl vzniknout londýnský přístav, v 19. století největší a nejdůležitější námořní přístav na světě – a to přesto, že Londýn neleží přímo u moře…
Londýn již dávno není středem ‘říše, nad kterou slunce nezapadá’. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vede z Trafalgarského náměstí k Parlamentu, je vládní ulicí, na které sídlí většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí a také financí. Jméno této ulice bývá často používáno jako synonymum pro britskou vládu…
Mnoho anglických či britských panovníků zanechalo v Londýně po svém vládnutí nesmazatelné stopy v podobě nepřehlédnutelných staveb. Vilém Dobyvatel položil základy Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII., s jehož jménem je toto sídlo spojováno. Tento šestkrát ženatý král dal také na místě bývalého špitálu postavit Svatojakubský palác. Vilém III. koupil roku 1689 Kensingtonský palác a jeho přestavbu na královskou rezidenci svěřil siru Christpheru Wrenovi…
Sídlo králů a královen Read More »
Za svůj vznik může Londýn poděkovat Temži a Římanům. Ti na severním břehu řeky, tehdy zvané Tamese, v místě, kde se dala poprvé od svého ústí bezpečně přebrodit, vybudovali již v roce 43, za panování císaře Claudia, město, či spíše osadu Londinium. Stála přibližně tam, kde se dnes nachází finanční centrum City. Název však pochází od starých Keltů, podle nichž to bylo území, které patřilo muži jménem Londinos…
Britská metropole patří se svými více než sedmi miliony obyvatel k nejlidnatějším městům v Evropě. Další milion lidí do ní denně dojíždí za prací a ročně ji navštíví na 25 milionů turistů. Rozlohou 1580 km2 je zřejmě největším evropským městem. Na jeho plochu by se vešlo 146 300 fotbalových hřišť. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky.
Londýn je místem k žití Read More »
První poštovní schránky se v londýnských ulicích objevily v roce 1855. Byly umístěny na Fleet Street, Strandu, Pall Mall a Rutland Gate. Žádná z nich se nezachovala. Nejstarší schránky, které můžeme v britské metropoli najít, jsou z roku 1872. O dva roky později dostaly svou typickou červenou barvu, kterou září dodnes. Původně však byly natřeny na zeleno. Na každé britské poštovní schránce jsou iniciály panovníka, za jehož panování byla vyrobena, tedy královnou Viktorií počínaje a Alžbětou II. konče. Díky těmto litinovým boxům se alespoň něco málo uchovalo i z vlády Edwarda VIII., který abdikoval v roce 1936, ještě před svou korunovací. V Londýně je v současnosti osm velkých sloupových schránek s jeho monogramem. Edwardova schránka na snímku stojí na Rockhal Road v severozápadní části metropole…
Londýnská mozaika zajímavostí Read More »
I když Českou republiku dělí od Londýna stovky mil, má britská metropole své místo v českých dějinách. A naopak, několik Čechů zanechalo své stopy v londýnské historii. Dlouhé měsíce tu během první světové války trávil Tomáš Garrigue Masaryk. A nezabýval se pouze jednáními o budoucím osudu Čechů a Slováků, ale také se zde v roce 1915 podílel spolu Robertem Setonem Watsonem na vzniku Školy slovanských a východoevropských studií při Londýnské univerzitě. Byl také jedním z jejích profesorů…
České stopy v britské metropoli Read More »
V těchto měsících jsme konali večerní zasedání válečného kabinetu v suterénu takzvané Přístavby. Když se tam člověk chtěl z Downing Street dostat, musel projít čtyřúhelníkem ministerstva zahraničí a pak se proplést mezi partami dělníků, kteří lili beton do bednění, aby zvýšili bezpečnost operační místnosti a úřadoven. Vypracovali jsme složitá opatření pro zavedení větrání, dodávky vody a především telefonů. Jelikož tyto kanceláře byly umístěny hluboko pod úrovní Temže, vzdálené pouhých dvě stě yardů, bylo třeba pečlivě dbá na to, aby se lidé v nich , při náhlém proniknutí vody, neocitli v pasti… (Winston S. Churchill, Druhá světová válka)
Churchillovo podzemí Read More »
Londýnská hromadná povrchová doprava vznikla už roku 1772, kdy koňmi tažené vozy začaly dopravovat až 14 cestujících najednou, a to mezi Charing Cross a Královskou burzou. První dvoupatrové omnibusy se objevily v ulicích Londýna poprvé roku 1850 a na počátku 20. století jich jezdilo více než 3500. První skutečné autobusy s benzinovým motorem vyjely roku 1904 a po deseti letech zcela nahradily koňku. Dnes jezdí na 649 autobusových linkách téměř pět tisíc autobusů, z toho více než 3300 dvoupatrových…
Londýnská veřejná doprava Read More »
V polovině 19. století se Londýn potýkal s vážnými dopravními potížemi. Tehdy největší město na světě se rychle rozrůstalo a jeho dopravní systém nepostačoval. Angličtí inženýři, omámeni novými možnostmi využití ocelových konstrukcí, nešetřili odvážnými nápady, jak dopravu řešit. Návrh na vybudování železných monster v ulicích, které by uvolnily vozovky pro pěší a vyvedly kočárovou dopravu do prvního a železniční do druhého patra, naštěstí neprošel. Jako nejrozumnější se nakonec ukázala myšlenka podzemní železniční dopravy…
Několik náhodných kolemjdoucích se na chvíli zastaví a zaposlouchá se do zmatených řečí postaršího muže. Ten se v proslulém Speakers‘ Corneru na okraji Hyde Parku snaží ostatním sdělit něco ze svých pomatených myšlenek. Po chvíli je však svým tlacháním unavuje a posluchači se rozcházejí. Jeden z nich však zůstává. Věrný. Nikoli řečníkovi, ale místu, které si řečník pro své vystoupení vybral. Ten strom a trávník pod ním, to je její panství – panství velkooké šedé veverky…
Někdy až neuvěřitelně velké množství lidí čekajících na některé z frekventovaných konečných londýnských autobusů může návštěvníka z Prahy překvapit. A doubledecker v dohledu žádný. Ještě více ale překvapí naprostý klid čekajících, neuslyšíme žádné nadávky na ten „zatracený“ dopravní podnik, a to ani v případě, že se posléze objeví autobusy třeba hned tři. Ani poté nenásleduje žádný útok davu na jejich dveře, Londýňané pokojně nastupují bez strkání až na ně přijde řada…
Netypičtí Londýňané Read More »
Cílem naší expediční cesty bylo východní pobřeží Yucatánu v blízkosti města Tulum, nedaleko známých mayských vykopávek. Je to nejjižnější výspa turisticky využívané části pobřeží. Dále na jih leží jen těžko přístupná divočina. Zdejší národní park a biosférická rezervace Sian Ka‘an chrání na ploše 528 000 hektarů několik typů tropického lesa, ale také palmové savany, písečné duny, sladkovodní močály, mangrove i přilehlé mořské mělčiny s korálovými útesy…
Za zvířaty na Yucatán Read More »
V pátek 6. července 1685 se nad střechami Campeche začaly stahovat černé mraky. V přístavu se objevila flotila deseti silně vyzbrojených trojstěžníků a třiceti výsadkových pirog pod velením dvou obávaných karibských pirátů Lorencilla a Agramonta. Evropa opět zahájila jednu ze svých nekonečných válek a oni zavětřili příležitost…
San Francisco de Campeche a zlosynové z moře Read More »
Yucatán je rozlehlý, nížinný poloostrov, který od jihozápadu vybíhá do Mexického zálivu. Bedekroví turisté , kteří sem přijíždějí, hned po vyvržení z útrob klimatizovaných autobusů, berou útokem především Chichén Itzá, protože z bělostných pláží cancúnských si sem lze odskočit na jednodenní výlet. Pokud přijíždějí na Yucatán od mexického hlavního města, patří do jejich standardního itineráře ještě Uxmal. Jenže celý Yucatán je prekolumbovskými lokalitami doslova posetý a místa jako Labná, Kabah, Sayil či Dzibilchaltún nejsou o nic méně zajímavá…
Mayské lokality na Yucatánu Read More »
Jedovatost, nebezpečí i tajemno spojené s životem chřestýšů vedlo u indiánů z mnoha oblastí dnešního Mexika ke vzniku hadích kultů, o kterých se zmiňují již španělští dobyvatelé v 16. století. V čase hadích rituálů nachytali vybraní indiánští jinoši co nejvíce smrtelně jedovatých hadů, kteří se pak spolu s kněžími zúčastnili ve svatyních nevídané slavnosti: hadího tance. Jím nejčastěji prosili o příchod dešťů nebo o bohatou úrodu…
Muž v džínové košili se přidržuje popruhů a vyráží na rozzuřeném býku do písčité arény. Ruce a nohy mu létají sem a tam, ale on se snaží vydržet na hřbetě zběsilého zvířete co nejdéle. Ano, to jsou američtí kovbojové. Málokdo však ví, že Mexiko má také své kovboje a svou kovbojskou kulturu, dokonce původnější, než je ta severoamerická…
Fiesta charra – svátek kovbojů Read More »
Na počátku byl sen. Sen Tlaxcalského biskupa Juliána Garcése, jemuž se zdálo o údolí se třemi řekami, v němž andělé stavěli obrovské město. Když se o něco později při své misijní cestě zastavil v Cuetlazcupanu, ustrnul. Spatřil totiž místo svého snu – údolí, v němž se sbíhají řeky Alseseca, Atoyac a San Francisco. Dlouho neváhal a roku 1531 zde založil město jménem Puebla de los Ángeles, první město v zemi stavěné podle roštového systému pravoúhlých tříd a ulic…
Puebla sladká a barevná Read More »
Ciudad de México leží v údolí Anahua, v nadmořské výšce 2200 m a má stálé a příjemné klima. Naneštěstí je mnoho z oněch 35 000 podniků soustředěno v jednom z „ventilačních“ údolí, a tak se městem neustále prohánějí tuny emisí a smog je mnohdy tak silný, že pro něj není vidět ani slavné sopky. Vzduch, který s jistou nadsázkou působí jako slzný plyn, a bez nadsázky způsobuje dýchací potíže, zmobilizoval nakonec i mexické autority ke konkrétním činům. Mnoho podniků bylo alespoň dočasně zavřeno nebo přemístěno a od roku 1980 se například začalo se symbolickým programem Un día sin auto – Den bez auta…
