S krušnohorskými svahy za zády a Doupovskými vrchy za řeko, prošla Kadaň v posledním desetiletí velkou ozdravnou proměnou. Přestala ji dusit síra z nedaleké Tušimické elektrárny a zároveň obnovila téměř všechny své historické památky. Většina úctyhodných staveb má nové fasády a červené klobouky sedlových, valbových i mansardových střech září novotou…
Krásné město na Ohři Číst více »
Kovy patřily k nejvýznamnějším surovinám starověku i středověku, a tak byly i poznatky o nich na svou dobu značné. Tehdejší prospektoři například věděli, že kovy musí hledat v horách, nejlépe poblíž míst, kde vystupují na povrch žulové skály. V té době však nikdo nevěděl, jaká je mezi žulou a rudami souvislost. Prostě to tak bylo. A vlastně i dnes jsou poznatky o žule čili granitu, tom nejobyčejnějším pozemském kameni, stále neúplné…
Zašlá sláva rudných hor Číst více »
Zvedají se na severozápadě Čech jako impozantní, přes 200 kilometrů dlouhá pohraniční hradba s věžemi nejvyšších vrcholů a s cimbuřími nad hradebním příkopem podkrušnohorských pánví. Jsou naším nejdokonalejším kerným pohořím s prudkým zlomovým svahem obráceným do Čech a s rozlehlou parovinou na vrcholové části. Jejich štědrost rudních žil a uhelných slojí byla splacena špatnou mincí – devastací podhorské krajiny a zničením horských pralesů. Nastal čas pokorné nápravy chyb a ochrany posledních zbytků původních rostlinných a živočišných společenstev a jejich postupného návratu do celých hor…
Příroda Krušných hor Číst více »
Staří Čechové nazývali chlumem každé hřbetovité, zalesněné návrší a obdobným menším vrchům říkali zdrobněle chlumec. Byl to i případ nápadného vrchu ve východním Podkrušnohoří, dnes zvaném Hora. Na něm stávala už v dobách prvních Přemyslovců dřevěná tvrz Chlumec, která střežila starou obchodní cestu přes Krušné hory do Saska, ve středověku zvanou Zemská brána…
O Chomutovu přežívá obecně rozšířená představa z konce 20. století, že je to město železářského průmyslu uprostřed povrchových dolů, které se dusí exhalacemi okolních elektráren. V posledním desetiletí se však mnohé změnilo k lepšímu – především ozdravením ovzduší a rekultivací tisíce hektarů v místech vytěžených dolů a výsypek. Chomutov však nemá jen svou přítomnost…
Chomutovské letopisy Číst více »
Málokdo ví, že svahy hlubokých horských údolí, která protínají příkrý krušnohorský svah, tvoří rozsáhlé bukové porosty. Jsou to zachovalé květnaté bučiny, které bez větší újmy odolaly imisnímu stresu z let minulých, probudily se a začaly po dlouhé době opět plodit. Po plošném úhynu smrkové monokultury ve vyšších horských polohách se tak staly hlavním vegetačním pokryvem Krušných hor…
Krušnohorské bučiny Číst více »
V Čechách snad není podivnější město, které by při tak velké rozloze mělo tak nízkou hustotou osídlení, tak zvláštní polohu a rozdílný charakter svých jednotlivých městských částí. Na katastru města Krupky, s úctyhodnou rozlohou přes 4,5 tis. hektarů a s výškovými rozdíly málem 600 metrů, leží desítka historických obcí, dvě novodobá sídliště a také jeden z dominantních vrchů východních Krušných hor, Komáří hůrka vysoká 807 metrů…
Krupka – město cínu Číst více »
V historických zprávách o hradu nad Prunéřovským potokem se zpravidla uvádí jako první zmínka zákoník Majestas Carolinae z roku 1355, v němž jej Karel IV. uvádí jako hrad královský. Chybí však zpravidla dodatek, že panský sněm tento zákoník nikdy nepřijal, a tudíž se podle něj nikdo neřídil. Dokonce ani jeho tvůrce Karel IV., který dal hrad několikrát do dlouhodobého pronájmu…
Nejznámější majitel Hasištejna Číst více »
Na úpatí Krušných hor, hodinu cesty od Chomutova, leží uprostřed rozlehlých ovocných zahrad město Jirkov, prostírající se na obou březích Běly a známé svým nádherným okolím. Nedaleko se nachází také zdaleka viditelný, krásně položený zámek Červený hrádek. – Tak začíná řídící učitel ve výslužbě Rudolf Pensler svoji kroniku Dějiny města Jirkova a zámku Červený hrádek, vydanou v letech 1910 a 1928…
Červený hrádek a Jirkov Číst více »
Nevěřícně zíráme na strohý nápis: „Cesta uzavřena! Medvědice s mláďaty.“ na ceduli zavěšené nad jedinou pěšinou do údolí s jezerem Louise na dně. Za zády máme Pláň šesti ledovců, v nohách už dvě desítky kilometrů kamenitým terénem a dole, téměř na dohled, je náš cíl, azurově modré jezero Louise. Do západu slunce zbývají už jen dvě hodiny, a pokud se vrátíme, tma nás pravděpodobně zastihne uprostřed hor. Baterka se nám rozbila, a i kdyby svítila, noční sestup po úzkých stezkách by byl velmi rizikový. Je třeba vyřešit dilema, zda je nebezpečnější návrat nebo případné setkání s medvědy…
Jen málo velkoměst na severoamerickém kontinentě si vytvořilo svoji tvář. Zdá se, jako by překotný růst většiny z nich ponechával duši města kdesi na podřadném místě. A tak v centrech vyrůstají drahé a neosobní downtowny plné výškových domů, ve kterých se pouze pracuje a které se po pracovní době proměňují v mrtvá města. Kolem nich chátrá okruh postarší zástavby obydlený slabšími sociálními skupinami a na okrajích se střídají rozsáhlé rezidenční čtvrti s průmyslovými zónami…
Mořské pobřeží západní Kanady je jedno z nejčlenitějších na světě. Hluboké fjordy zasahující desítky a někdy i stovky kilometrů do vnitrozemí lemují strmé horské svahy a neprostupné pobřežní deštné lesy. Spojením těchto tří přírodních fenoménů vzniká území pro lidi téměř neobyvatelné. Mnohé oblasti jsou také člověkem zcela nedotčené a svou opuštěností, divokostí i bohatstvím rostlinných a živočišných druhů si nezadají s tropickou džunglí. Neprostupnost tohoto území je pro člověka téměř absolutní…
V roce 1957 natočila dvojice režisérů Wolf Koenig a Colin Low asi dvacetiminutový dokument, který nazvali City of Gold. Byl o Dawson City – malém zapomenutém městě daleko na severu. Dokument byl doprovázen komentářem místního rodáka a známého odborníka na období zlaté horečky Pierra Bertona. Jeho otec byl jeden z mnoha tisíců těch, které sem přilákala vidina žlutého kovu…
Dawson City – město zlata Číst více »
Když přišli první osadníci na severoamerický kontinent a spatřili první jeleny wapiti, byli tak omráčeni jejich mohutností, že jim začali říkat elk, což je anglický výraz pro losa. Pak se ale ukázalo, že na kontinentě žije i opravdový los, a tak se pro kanadského losa vžilo označení moose. Tak bylo zahájeno zmatení pojmů, které dodnes způsobuje nejedno nedorozumění…
Anglické slovo the bay znamená záliv nebo zátoku a to je také to, co si většina anglofonní populace při jeho vyslovení představí. U obyvatel Kanady však tento princip nefunguje. Při vyslovení slova the bay nebo jeho francouzského ekvivalentu la baye si většina z nich v první řadě představí obchod. The Bay je totiž všeobecně používaná zkratka pro maloobchodní řetězec Společnosti Hudsonova zálivu. Do jeho obchodních domů vstupují Kanaďané s jistou dávkou hrdosti…
The Bay – český princ by se divil Číst více »
V jižní části provincie Britská Kolumbie mezi pohořím Monashee a jezerem Shuswap bychom našli malou osadu Craigellachie, kterou dnes většina motoristů putující po transkanadské silnici míjí bez povšimnutí. Deštivého rána 7. listopadu 1885 se však stala místem neokázalé slavnosti, která byla klíčovou událostí pro celou Kanadu…
Transkanadská železnice Číst více »
Hned jak příď Ima pronikla hluboko do trupu Mont Blanku6. prosince 1917, vzplál na francouzské zásobovací lodi požár a její palubu zavalil hustý černý dým. Posádka kvapem naskákala do záchranných člunů a námořníci usilovně veslovali k přístavnímu molu. Jejich varovným výkřikům nikdo na břehu nerozuměl. Jen oni věděli, že Mont Blanc co chvíli vyletí do povětří. Zatím ale sloup kouře, jímž prošlehávaly plameny, přitahoval další a další zvědavce…
Halifax – strážce severu Číst více »
Nahanni, jedna z nejkrásnějších divokých řek kanadského severu, pramení v malém jezírku Moose Pond (Losí jezírko), ležícím vysoko pod hlavním hřebenem pohoří MacKenzie, které tvoří rozvodí mezi dvěma velikými řekami – Yukonem a Mackenzie…
Národní Park Kluane leží na hranici provincií Britská Kolumbie a Yukon. Na západě k němu přiléhá aljašský Národní park St.Elias-Wrangel. Kluane Park je skutečná divočina, která se pyšní překrásnou krajinou velehor, ledovců a divokých řek, jíž dominuje nejvyšší hora Kanady Mt. Logan, vysoká 5950 metrů…
Národní park Kluane Číst více »
Jako zubatý hřbet prastarého dinosaura prochází severoamerickým kontinentem pohoří, které rozděluje zemi na oblast velkých rovin a kraj horských hřbetů, údolí a pánví na pacifické straně. Táhne se od mexických hranic až do teritoria Yukon a rozděluje srážkovou vodu do tří světových oceánů. Od nepaměti tvoří také přirozenou překážku, k jejímuž zdolání bylo zapotřebí mnoho odvahy, důvtipu a vytrvalosti. Dnes je především místem obdivu, inspirace a respektu k přírodě…
Klenoty kanadských Rockies Číst více »
