V osm hodin osm minut osmého dne osmého měsíce dvoutisícího osmého roku (8.8.2008 v 08:08:08) budou zahájeny 29. letní olympijské hry v Pekingu. Den, kdy Mezinárodní olympijský výbor o hostitelské zemi rozhodl, se stal pro Čínskou lidovou republiku skutečným svátkem…
Škofija Loka si toto výstižné označení vysloužila hned z několika důvodů. Hrdá na svou tisíciletou tradici se prezentuje bohatou pokladnicí plnou vzácných relikvií a památek. Zdejší poklidná náměstí lemují pestře malované měšťanské domy připomínající trojrozměrné obrazy. A celé zátiší dvaadvacetitisícového města, vzdáleného 20 km severně od Lublaně, pak dokresluje lidskou činností nezasažená krajina hustě zalesněných kopců a příkrých vrcholků hor…
Škofja Loka – galerie v přírodě Read More »
V horách jsem už zažil leccos, ale ještě nikdy jsem nešel na túru s horským vůdcem. Zítra bych si měl tuto mezeru ve vzdělání doplnit, z čehož jsem nejdřív lehce rozpačitý. Vůdce mi byl totiž přidělen „ex offo“, stejně jako výstup, který je prachobyčejným „choďákem“ a který navíc končí v místech, kde jsem už několikrát byl. Nechci ale organizátorům mého programu komplikovat život, takže bez výhrad souhlasím. No a potom zjišťuji, že jsem na toho vůdce vlastně docela zvědavý…
S horským vůdcem k Tre Cime Read More »
Světu žulových velikánů se oddali natolik, až se velikány stali sami. Čtyři vám teď ve zkratce představíme, ale mohlo by jich být pochopitelně mnohem víc…
Tatranští velikáni Read More »
Tříčlenná kutálka vyhrává staré rakouské marše. Mašinfíra vyklepává rytmus do okraje otevřeného okénka parní lokomotivy, z něhož pozoruje pestrobarevný rej na nástupišti. Dámy v dlouhých róbách a s širokými klobouky na hlavách, zavěšeny do pánů oblečených do tmavých šatů či upnutých vojenských uniforem s blyštivými knoflíky, se na něm procházejí mezi turisty s batohy a kamerami. Když se ozve dlouhé zapísknutí, cestující nastoupí do hnědě, zeleně a modře natřených vagonů první, druhé a třetí třídy a z komínu mašiny se vyvalí hustý kouř doprovázený těžkým oddychováním parního kotle. Na zelenou se pak vlak pomalu rozjede…
Po Transalpině na Bled Read More »
Vypráví se o jednom profesorovi – horolezci, který za první republiky trávil v tatranských dolinách veškerá svá prázdninová volna, nicméně čas od času musel vyhovět svým kulturním potřebám, a tak sestupoval z hor do Starého Smokovce či do Tatranské Lomnice, aby se účastnil koncertů nebo plesů. Pro tento účel měl v lese skrýš a v ní pečlivě zabalený společenský oděv s lakýrkami. Bez něj by se dole znemožnil…
Největší město Slovenska Read More »
Charakter velehorské krajiny s dlouhými úzkými údolími, uzavřenými neprostupnou hradbou horských hřebenů a navzájem spojenými pouze cestami přes horské průsmyky, nahrává vzniku různých přírodních i etnologických zajímavostí. V Dolomitech tak zůstalo zachováno pět ostrůvků pozoruhodného etnika – Ladinů
Je to park nebo palác? Ukázka klasické dřevěné čínské architektury 19. století nebo příklad bohapustého mrhání prostředků ve chvíli, kdy státní pokladna zeje prázdnotou? Místo bezbřehých radovánek nebo tajných státnických rozhodnutí? To i to, oboje a všechno – Letní palác…
Zahrada, park, palác a co ještě? Read More »
Zlatožlutá glazura tašek na střechách byla v dobách mandžuské dynastie Čching vyhrazena císaři, nikdo jiný nesměl takto zbarvené střechy mít. Tady jsou střechy zlaté, ale v síních pod nimi chybí trůny i jiné známky světské moci. Zato tam jsou desítky soch buddhů, svaté texty a dým z vykuřovadel i vonných tyčinek. Někdejší palác Harmonie a klidu je totiž buddhistickým klášterem…
V Krhovicích východně od Znojma odbočují z Dyje dva kanály. Jeden z nich směřuje k Micmanicím a vodu vrací do řeky po 29 km u dolnorakouského města Laa. Na mapách ho najdete jako Krhovicko-jaroslavický náhon, Krhovický kanál, Dyjsko-mlýnský náhon nebo Mlýnskou strouhu. Bez ohledu na pojmenování jde o jedno z nejstarších vodních děl na Moravě, které již několik staletí spoluutváří vodohospodářské poměry na hranici Moravy a Rakouska…
Čím byl pro jihomoravské kostely rakouský malíř fresek Franz Anton Maulbertsche, tím byl pro tamní kláštery a jejich knihovny vynikající jihomoravský truhlář a řezbář Jan Lahofer. Jeho životní zakázkou byl mobiliář pro největší jihomoravskou knihovnu v klášteře Louka u Znojma…
Truhlář od Znojma na Strahově Read More »
Po Rytířském sále na zámku v Moravském Krumlově se pohybuje dvojice mladých Francouzů, na první pohled překvapena tím, co vidí. Přecházejí od jednoho obrovského plátna k druhému a nevěřícně kroutí hlavami. Černovlasá dívka drží rozevřený katalog ve francouzštině nadepsaný Art Nouveau – Alfons Mucha. To je tentýž Mucha, kterého známe od nás?
Alfons Mucha a Slovanská epopej Read More »
Není to typická turistická atrakce. Sem musíte dojít po svých, anebo dojet na kole. Z asi 3 kilometry vzdálené vesničky Lukov vede k Novému hrádku nejprve úzká silnička, která vedví roztíná obilné pole. Pak vklouznete do lesa a vstoupíte do Národního parku Podyjí. Značená cesta lesem vás dovede až k hradní zřícenině..
S koncem války se bítovský hradní pán, sudetský Němec Jiří Haas ocitl v nemilosti příslušníků revolučních gard. I když s nacisty nekolaboroval, dostal příkaz okamžitě z Bítova odejít. Baron ale nedokázal opustit své sídlo plné zvířat, jež miloval. Oblékl se do parádní c. a k. uniformy a nabil revolver…
Bítov barona Haase Read More »
Elegantní budovu vranovského penzionu Jelen zdobí velký znak s mlynářským kolem a letopočtem 1927. Honosnou vilu si toho roku nechal postavit mlynář Inocenc Jelen. Financoval ji z peněz, které dostal od státu náhradou za mlýn na řece Dyji, jenž mělo pohřbít jezero. Přehrada mu vzala původní živnost, ale nabídla novou. Jelen přistavěl moderní garáže a pořídil autobus. Z Vranova se stalo oblíbené výletní letovisko…
Vranovsko kraj u přehrady Read More »
Souvislost mezi třemi slovy z titulku je zřejmá. Před dvěma sty let byl Napoleon u Slavkova a před bitvou nocoval několik dní ve Znojmě. A byl tam i o čtyři roky později. A souvislost s vínem je dokonce dvojí: Napoleon byl Francouz, a tak přece musel pít víno a kolem Znojma bylo i tehdy plno vinic…
Napoleon – Znojmo – víno Read More »
Jen málokterý milovník vína či náruživý cestovatel nikdy neslyšel o moravských vinařských stezkách. Jejich hlavní síť dlouhou 1200 kilometrů tvoří deset tras propojených jednou páteřní – Moravskou vinnou stezkou. Tři z nich protínají znojemskou vinařskou podoblast, kterou tak můžete na kole procestovat doslova křížem krážem. A jedno je jasné už teď – o příjemné zážitky a dobré víno cestou nouzi mít rozhodně nebudete…
Znojemskem na kole Read More »
Tradiční košty, hody, vinobraní a další veselice provázejí vinaře prakticky po celý rok. I když by se mohlo zdát, že nemají nic jiného na práci, jsou ve skutečnosti všechna setkání u vína spíše formou oddechu mezi dřinou na vinohradu a ve sklepě. Návštěvníci jsou na vinařských akcích většinou velmi vítáni, a proto přijměte pro začátek alespoň naše pozvání – na Znojemsku se toho děje opravdu požehnaně…
Bavte se s vinaři! Read More »
Jistě mi dáte za pravdu, že vinařská krajina má svůj neopakovatelný ráz, a to nejen ta na Znojemsku, o kterém je řeč především. Kapličky s obrázkem či sochou svatého Urbana, patrona vinařů, najdete na jižní Moravě snad na každém kroku. Tentokrát ale pojďme opustit procházky pod modrou oblohou a zavítejme alespoň na chvíli do prostor o poznání temnějších a přitom neméně zajímavých. Ano, hádáte správně, řeč je o sklepích a sklepeních, jež k vinařství neodmyslitelně patří už stovky let…
Vydejte se pod zem Read More »
Málokdo ví, že je tomu už více než deset tisíc let, co se víno začalo jako nápoj připravovat. Alespoň to tvrdí archeologové. Vinařskou kolébkou má být oblast kolem Kaspického moře, odkud se lahodný mok rozšířil dál do Malé Asie, Indie a Číny. I hrobky egyptských faraónů byly 3000 let př. n. l. vybaveny džbány naplněnými vínem a také motivy nástěnných maleb se pěstováním vína často inspirovaly. Po Libanonu, Řecku, Španělsku a Itálii dorazilo víno i do zemí moravských a novodobé znojemské vinařské podoblasti…
Historie vinařství na znojemsku Read More »
