Debrecínu vévodí Velký kalvínský kostel na Kossuthově náměstí. Lajos Kossuth, jedna z velkých postav maďarských dějin, v něm prožíval hvězdné okamžiky svého života, když zde v dubnu 1849 vyhlásil nezávislost Uherska, na krátký čas se stal hlavou státu a Debrecín jeho hlavním městem. Památnou lenošku národního hrdiny kostel opatruje jako vzácnou relikvii…
James Taylor sedí na verandě své vilky a pozoruje západ slunce nad kopci v Kandy. Žlutý kotouč se postupně mění v sytě oranžovou kouli, jež se marně snaží uchytit na smaragdových vrcholcích. Její dlouhé paže tak pouze pohladí hřebeny narudlým dotekem. Taylor odpočívá v pohodlném křesle a upíjí po doušcích lahodný nápoj, jehož se stal velkým propagátorem…
Chanti pochází z ostrůvku Delft, který leží západně od severního cípu Srí Lanky, skoro v půli cesty do Indie. Delft připomíná ráj na zemi – krásné pláže, sošné košaté palmy, sladké banány, po celý rok ovoce, co si ho člověk jen může přát. Je polovina ledna a slaví se Thai Pongal, svátek úrody zasvěcený slunečnímu bohu Súrjovi, …
Proslulé tokajské víno se podle legendy zrodilo v době, kdy velkou část Maďarska okupovala osmanská říše. Turci plenili vesnice a lidé před nimi prchali do úkrytů v kopcích. Když se později vrátili, na vinicích našli na keřících bobule obalené plísní. Přesto je sklidili, a vyrobili víno jako obvykle. Na jaře pak zjistili, že je mnohem sladší než kdy dřív…
Srí Lanka je domovem mnoha druhů koření a zdejší skořice a hřebíček patří mezi ty nejlepší na světě. Lidé na ostrov směřovali, aby zde s kořením obchodovali, ale také tu zanechávali své vlastní recepty a kulinářské postupy. Dnešní cejlonská kuchyně je proto směsicí různých vlivů. Nechybí vliv kolonizátorů – Portugalců a Holanďanů, ani Malajců a Arabů. Při cestě po ostrově se setkáte s různými recepty, ale pravdou je, že žádná žena nevaří stejně. Zpravidla se učí od své babičky a matky, ale pak popustí uzdu i vlastní fantazii. A tak v každé domácnosti objevíte jiné originální jídlo…
Holašovice Sotva byste našli v Maďarsku pohlednější vesnici. Dokonale zapadá mezi kopce malebně zvlněné pahorkatiny Cserhát na severu země a její upravená stavení svítící bílou omítkou harmonicky splývají s okolní přírodou, pastvinami, sady, vinohrady, poli a lesíky…
Když Maďarům něco upadne na zem a rozbije se to, obvykle to komentují slovy „v Moháči jsme přišli o víc“. Rčení se vztahuje k prohrané bitvě s Turky u jihomaďarského Moháče, k níž došlo skoro před půl tisíciletím. Tak silně ovlivnila dějiny národa a vryla se do jeho paměti, že dodnes zůstává jeho velkým traumatem…
Znak s pěti kostelními věžemi a nápisem Zsolnay Pécs označoval původ výrobků zdejší keramičky hned od jejího vzniku. Osudy města a rodiny Zsolnay se prolínaly. Firma dala městu svébytný vzhled a přispěla k jeho bohatství. Před nedávnem Pécs svůj dluh vyrovnala, když továrně vrátila její bývalý lesk…
Maďarská kuchyně je proslulá. Bez přehánění: jde o nejlepší kuchyni ve střední Evropě. Výsostné postavení v ní má paprika, a není se čemu divit: nejkvalitnější, nejchutnější a nejpálivější se pěstuje právě v Maďarsku. Nezastupitelné jsou v maďarské kuchyni také zakysaná smetana, která zjemňuje husté polévky a omáčky, zelí a sladkovodní ryby…
Jezero Tisza vzniklo na počátku 70. let minulého století přehrazením stejnojmenné řeky. Obrovský rezervoár poskytuje vláhu části Velké uherské nížiny, která byla přeměněna v zemědělsky využívanou půdu. Po Balatonu druhé největší jezero ale také slouží rekreaci a jeho severní část je chráněnou přírodní rezervací…
Budapešť počítá své dějiny od roku 1873. Administrativním spojením Budy, Óbudy a Pešti tehdy vzniklo město, které mělo důstojně reprezentovat ambiciózní politické, národnostní a hospodářské cíle Uher po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867. Neuvěřitelná stavební horečka vytvořila z Budapešti během pár desetiletí moderní velkoměsto evropského střihu…
Patrně jedna z vůbec nejradikálnějších obytných staveb funkcionalismu vstoupila do povědomí široké veřejnosti především v roce 1992, kdy v ní bylo dokončeno podpisem obou premiérů rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Vila si však pozornost zaslouží především jako unikátní památka…
Než se zahledíte do detailů jedinečných holašovických staveb ve stylu selského baroka, ohromí vás zdejší mimořádně rozlehlá náves obdélníkového půdorysu. Její plocha o velikosti dvou fotbalových hřišť předčí mnohá městská náměstí. Mezi listovím stromů září nádherná průčelí domů, jež vytvářejí její malebný ráz…
„Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě.“
Třebíč se dostala na seznam světového dědictví v roce 2003 díky dvěma památkám, které reprezentují dva výrazné fenomény místní historie. Architektonicky výjimečná bazilika sv. Prokopa dává na vědomí, že v dějinách města měl po staletí vůdčí postavení benediktinský klášter, zatímco židovská čtvrť připomíná Třebíč jako jedno z nejvýznamnějších center židovské kultury na Moravě…
Na malém návrší nad historickým jádrem Litomyšle, zvaným dříve též Olivetská hora podle jména premonstrátského kláštera, jenž tam býval až do založení zdejšího biskupství, stojí zámek. Na podsaditost jeho základní dispozice dávají rychle zapomenout široké, římsami členěné štíty, oboustranně otevřená arkáda ve druhém patře jižního průčelí a hlavně sgrafitová výzdoba pokrývající vnější stěny od paty až k nejvyššímu čučku. Na první pohled není těžké pochopit, že stojíme před výjimečnou stavbou…
V každé zemi a v každém národě žije povědomí o vlastních historických tradicích a spolu s ním, v různé podobě a různé míře, i pocit vlastenectví. A to jak vlastenectví čistě národního, tak vlastenectví zemského, vyznávaného bez etnických rozdílů. Bývalo tomu tak vždy, i v dávné minulosti – a vznik kaple sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou patří k nejvýmluvnějším příkladům…
Jen málokteré naše menší město je tak notoricky známé jako šestitisícová Telč, ležící v jižní části Českomoravské vrchoviny. Proslavilo ji především unikátní hlavní náměstí, které zná u nás skoro každý, byť třeba jen z filmů či fotografií. Stojí ovšem za povšimnutí, že jeho název – náměstí Zachariáše z Hradce – naprosté většině veřejnosti nic neříká. Kdyby Zachariáš mohl, dost možná by přemýšlel o nevděku, neboť právě on má hlavní zásluhu na tom, že centrum Telče nabylo takových kvalit a přitažlivosti, až se nakonec stalo součástí světového kulturního dědictví…
Biskupský zámek v Kroměříži se dvěma jedinečnými zahradami evropského významu patří právem do Světového dědictví. První zmínky o původním hradu pocházejí ze 13. století a s největší pravděpodobností již tehdy vznikala v jeho okolí štěpnice – užitková zahrada, která ho zásobovala zeleninou, ovocem a květinami. První doklad o Podzámecké zahradě pochází však až z období renesance, když biskup Stanislav Thurzo v roce 1509 ve zvacím dopise českému králi Vladislavu II. zmiňuje i krásný park při zámku…
Z tuctu položek našeho dědictví, které jsou zároveň úředně dědictvím světovým, se jedna nápadně odlišuje svým charakterem i rozlohou. Zahrnuje dva zámky, četné stavby drobnější, ale také parky, lesy, obory, rybníky i vinice, to vše na ploše více než 140 km2. Známe ji jako Lednicko-valtický areál, i když výstižnější je doslovný překlad anglického názvu, pod nímž je památka zapsána, totiž „Lednicko-valtická kulturní krajina…“
