„Taquile není tequila,“, upozorňuje s úsměvem průvodce, který nás doprovází na dvoudenním výletě na ostrov Taquile (Takile) v posvátném jezeře Titicaca. Lodní motory burácejí a my máme před sebou tříhodinovou cestu na ostrov, kde se chystáme přespat a poznat život jeho obyvatel, který je s jezerem bytostně spjat…
Portrét stojícího preláta v životní velikosti je v někdejší zámecké jídelně nepřehlédnutelný. Arcibiskup Markus Sittikus, hrabě von Hohenems, na něm v levé ruce drží obraz ve zlatém rámu a pravou rukou na něj ukazuje. Na obraze je zachycen výjev ze stavby salcburského dómu. Za arcibiskupem visí druhý, daleko větší obraz v rámu černém, znázorňující další jeho životní dílo – zámeček Hellbrunn obklopený parkem s vodními hrami…
Hellbrunn – Zámek plný radovánek Read More »
V zámecké jízdárně na Hluboké sídlí od roku 1956 jediné muzeum umění v Jihočeském kraji. Množství, kvalita a krása exponátů z něj činí instituci, jejíž význam hranice kraje daleko přesahuje…
Alšova jihočeská galerie Read More »
Prakticky jediným přírodním bohatstvím Malty je kámen. Nedá se to přehlédnout – jiný stavební materiál se tu skoro nepoužívá. I tvář maltské krajiny určuje všudypřítomný vápenec, a to nejen v místech impozantních útesů…
Melaka… jméno vonící dálkami, město na břehu legendárního Malackého průlivu a zároveň jeden z nejmenších malajsijských států. Historický sultanát dnes nemá tak trochu paradoxně ve svém čele sultána, nýbrž králem jmenovaného guvernéra. To však nemění nic na tom, že město je jednou velkou učebnicí malajsijských dějin, učebnicí živou, poutavou a pestrobarevnou, jejíž procházení se hned tak neomrzí…
Melaka – město odvážného kančila Read More »
Ze vrat číslo 18 vyjela půvabná červenobílá dáma, kterou to i v zaslouženém tramvajovém důchodu stále láká na koleje. Zastavila u výjezdu z vozovny, a zatímco řidič v bílé košili a černé vestičce s elegantní kulatou čepičkou s kšiltem zkontroloval, zda je vůz v pořádku, podobně oblečené průvodčí přinesly tácy s chlebíčky. Tramvaj rozpustile zacinkala. Těšila se na to, jak hezkým prostředím z ušlechtilého dřeva, kůže, chromu a mosazi potěší oslavence, kteří si ji objednali, ale i lidi, kteří její jízdu Prahou budou sledovat z chodníku…
Málokteré místo hrálo tak významnou roli ve francouzských dějinách jako burgundské Vézelay, městečko o sotva pěti stech stálých obyvatel, ležící asi 220 km jihovýchodně od Paříže. A to nejen v souvislosti s památným benediktinským klášterem a kultem ostatků sv. Maří Magdalény, ale především jako důležitý bod na poutní cestě do Santiaga de Compostela a jako místo, odkud vyrazily ve 12. století dvě nejslavnější křížové výpravy do Svaté země. Poutním místem zůstává dodnes, i když většina novodobých poutníků sem směřuje z jiného důvodu, než jejich předchůdci: zdejší opatský chrám Sainte-Marie-Madeleine totiž, díky své sochařské výzdobě, patří k největším skvostům evropského románského umění…
Jsou lidé, kteří tvrdí, že největší chybou Limy bylo její založení. A jsou lidé, pro které je ocelově šedý svět ulic Limy, protkaný jemnými kapkami garúy, tou největší poezií. Každý si o tomto podivném městě může myslet své, určitě by ale bylo chybou snažit se mu vyhnout…
Lima – z mostu k promenádě Read More »
Silueta dravého ptáka se jasně rýsuje proti nebi. Bez pohybu, geniálně využívající vzdušné proudy, vznáší se dravec vysoko nad hlavami přihlížejících, jako by se nemohl nasytit pohledu do širokého údolí protknutého modrozelenou stuhou řeky Salzach. Náhle pár rázných mávnutí křídly, a už se snáší prudce dolů. Jeho cílem není kořist, ale kožená rukavice na napřažené paži vousatého fořta či sličné sokolnice. Odměnou za předvedený výkon mu je šťavnaté sousto a potlesk diváků, kteří zaplnili téměř celou Lipovou louku čili Zemský sokolí dvůr v druhém předhradí hradu Hohenwerfen…
Hohenwerfen – hrad orlů a sokolů Read More »
Konec zimy patří už tradičně v Doudlebech masopustu. Jeho přesné datum se určuje podle tradice, správně by mělo veselí skončit o půlnoci v úterý před popeleční středou, kdy začíná předvelikonoční půst. Ale dnes se hlavní zábava koná spíše o víkendu, a tak se masopust koná vždy sedmou neděli před nedělí velikonoční…
Doudlebský masopust Read More »
Uprostřed Valletty před západním průčelím katedrály stojí na stejnojmenném náměstí pomník Velkého obléhání. Připomíná snad největší událost v dějinách Malty z doby, kdy se v jeho místech rozkládaly jen kamenité louky – a na nich turecký vojenský tábor. Psal se rok 1565…
Téměř v centru Malajského poloostrova, na rozhraní států Pahang, Kelantan a Terengganu, se rozkládá největší chráněné území celé Malajsie, národní park Taman Negara. Získat o něm základní představu není nijak složité – postačí představit si území rozlehlé jako Pardubický kraj, které z velké části vyplňuje členitá liduprázdná vrchovina zakrytá kompaktním přehozem tropického deštného pralesa. Taman Negara patří k nejstarším národním parkům v jihovýchodní Asii, neboť byl postupně vyhlášen již v letech 1938 a 1939…
Nové plynové plameny září ve světle stále krásnějším. Od 1. října bude ve městě planout 580 hořáků. I mnohé krámy a hostince jsou již osvětlovány plynem a skýtají, ježto se světlo v uzavřeném prostoru pochopitelně více koncentruje, nanejvýš brilantní podívanou.
Noviny Bohemia, září 1847
Málokterá krajina má tak zvláštní, nezaměnitelnou atmosféru jako divoký Dartmoor. Cestovatel, který sem zamíří poprvé, zažívá ve své mysli jedinečné putování časem. Vystoupá na nevlídnou bezlesou náhorní planinu, kde se střídají jen porosty po pás vysokých kapradin, tvrdého vřesu a žulové kameny na vrcholcích pahorků. Potkává zbytky starých kamenných kruhů, mohyly a pozůstatky dávných věků vynořující se z mlhy a nedokáže pochopit, jak a z čeho zde lidé mohli žít ve věčné zimě, větru a dešti. O pár kilometrů dál sjede do úzkého údolí do dubového lesíka k potoku, kde se stromy a žulové balvany zachumlaly do mechů a lišejníků a všechno je náhle přívětivě bujné a zelené. A v malých útulných vesničkách tíseň okamžitě zmizí, kamenné domky, živé ploty a spousta květin rázem zavedou turistu jen o dvě tři století zpátky a usadí ho do typické anglické hospůdky na pivo a slaný koláč se zapečeným králičím masem. Pochmurná vysočina je rázem zapomenuta, Středoevropan právě objevil starosvětský ráj…
Národní park Dartmoor Read More »
V posledních letech je u nás čím dál populárnější putování za určitým typem objektů – třeba za rozhlednami nebo památnými stromy. V příhraničních oblastech Francie a Belgie se dá zase putovat za zvonicemi. Na seznamu Světového dědictví je jich v současnosti šestapadesát – 33 v belgických Flandrech a Valonsku, 23 v severofrancouzských oblastech Nord–Pas-de-Calais a Pikardie. Ty belgické byly, až na jednu výjimku, zapsány dříve, v roce 1999; o šest let později pak byla oblast rozšířena přes hranici do Francie…
Tak jako Afrika má své bílé město v Alžíru, Jižní Amerika ho má v Arequipě. Za jasných slunečných dnů, kterých je tu bezpočet, město oslepuje. K tomu v dálce jiskří zasněžené vrcholky hory El Misti, která je jeho symbolem. Tento vulkán se dvěma krátery se zdvihá do výšky 5822 metrů a sníh pokrývá jeho vrchol po většinu roku…
Arequipa a poklady jižního Peru Read More »
Údolí Salzachu je ze všech salcburských údolí s převahou nejdelší, za pomoci svých bočních větví většinu Salcburska odvodňuje, a protože s výjimkou Lungau prochází všemi ostatními okresy, vytváří přirozený koridor pro hlavní zemské komunikace. Velký význam má i pro turistiku. Po celé jeho délce vede Tauernradweg, jedna z nejkrásnějších alpských cyklotras, vodáci sem zajíždějí s loděmi i rafty hlavně na horní tok řeky a je tu také několik přírodních pozoruhodností, jež se už staly svého druhu klasikou. Jejich společným jmenovatelem je voda a kdo alespoň některé z nich neviděl, v Salcbursku jako by nebyl…
Soutěsky a vodopády Read More »
Podsaditá, ale přitom velice šarmantní a také nápadná a nezaměnitelná – s rapírem stožáru televizního vysílače vztyčeným na svém protáhlém temeni drží stráž nad Českobudějovickou pánví a dává o sobě vědět na desítky kilometrů daleko. Její český název, dost možná související s kácením lesa, nabýval od 13. století různých podob, například Naklati, Kleta, Kletý, Klet. Teprve po vzniku samostatného Československa se ustálil v podobě Kleť…
Díky tomu, že se největší ostrov maltského souostroví jmenuje stejně jako celá země, zapomíná se tak trochu na Gozo, druhý obydlený ostrov. Od Malty se liší na první pohled – je členitější, zelenější, úrodnější, daleko méně lidnatý, díky tomu výrazně klidnější, přitom stejně hýčkaný slunečními paprsky, se stejně blankytným mořem, prostě pro prázdniny jako stvořený! Vědí to velmi dobře právě obyvatelé Malty, kteří sem od července do září s velkou oblibou jezdí na dovolenou…
Boeing Malajských aerolinií rychle snižuje výšku a začíná se natřásat v turbulenci nad desítkami potrhaných ostrůvků, které mu stále rychleji vybíhají zpod pravého křídla. Langkawi nám posílá v ústrety pohlednici nádherného mořského labyrintu, jenže než si ji stačíme pořádně prohlédnout, letoun už brzdí na dráze místního mezinárodního letiště…
Langkawi – souostroví orlů Read More »
