Na hony vzdálen typickým obřím velkoměstům, relativně malý Dunedin leží uhnízděn v romantické krajině pláží, písčitých útesů a borových hájů jihovýchodního pobřeží Jižního ostrova. Je to město vzácného šarmu – jeho široké ulice září barvami, pulzují kulturním životem a obrázek doplňuje nevtíravá krása novozélandské přírody…
Dunedin – kultura s přírodou za zády Číst více »
Když jsem nad nimi poprvé letěla, připomínaly mi vybělenou páteř obrovského plaza rozkošnicky se bahnícího ve vodách Pacifiku a Tasmanova moře. Jižní Alpy – Souhern Alps, maorsky Ka Tiritiri O Te Moana, se táhnou Jižním ostrovem ve dvou třetinách jeho délky, často zachumlány v bílých oblacích, obestřeny legendami domorodých Maorů a neúnavně vyzývající horolezce k vrcholovým ztečím…
Až na vrcholky hor… Číst více »
Nejvyšší pohoří Nového Zélandu, pojmenované naprosto evropsky Jižní Alpy, lemuje západní pobřeží Jižního ostrova. Nachází se v něm nejvyšší hora celé země, největší ledovce, a tudíž i nejlepší lyžařské terény, a také několik národních parků…
Národní parky Jižních Alp Číst více »
Představte si, že by celý Středočeský kraj a Praha byly pokryté horami, neproniknutelným pralesem, rozlehlými jezery a fjordy, že by celou oblastí procházela jen jedna jediná asfaltová silnice. Ještě trochu větší rozlohu – 12 607 km2 – má největší novozélandský národní park rozprostřený na jihu Jižního ostrova od severní zátoky Martins Bay přes prales Waitutu na úplném jihu až po zátoku Preservation Inlet na západě. Už při krátké návštěvě vás pohltí temná zeleň prastarých lesů, zákoutí se stromovými kapradinami a pohádkové scenerie…
Národní park Fiordland Číst více »
Novozélandské pobřeží rozhodně není fádní. Extrémně členité a rozervané břehy s kilometrovými skalními srázy se střídají s písčitými plážemi, jejichž konce nelze dohlédnout. Délka pláže Ninety Mile Beach v nejsevernějším cípu Severního ostrova odpovídá jejímu názvu. Nově otevřená nudistická pláž u Otaki na jihozápadě Severního ostrova měří 45 km. Protipólem rovných pláží, především na opačném konci země ve Fiordlandu na jihozápadním pobřeží Jižního ostrova, jsou „sounds“, fjordy pronikající desítky kilometrů hluboko do pevniny…
Na Nový Zéland se jezdí za krásnou přírodou, geotermálními poli a maorskou kulturou. Ale málokoho napadne si za jeden z hlavních cílů cesty zvolit města, která nabízejí jen krátkou, ani ne stopadesátiletou historii. Mnohá z nich opravdu neokouzlí, zejména kvůli často necitlivé modernizaci svých center z druhé poloviny 20. století. Ale najdou se zde i města výjimečná, která si zachovala své kouzlo a honosí se výstavními budovami nebo celými ulicemi ve stylu viktoriánském, španělských misií nebo slavném art deco…
Novozélandská města trochu jinak Číst více »
Během svého prvního pobytu na Novém Zélandu jsem nejvíce pociťovala to, co většina turistů či krátkodobých návštěvníků – otevřenost, přátelstsví, vstřícnost. Jako tehdejší studentka angličtiny jsem se snažila navazovat kontakt co nejvíce, což bylo kvitováno se zájmem a nejčastěji provázeno zvědavostí, jak to vlastně v té České republice chodí.
Dnes, kdy mám na ostrovech odbydleno téměř šest let, už vím i o mnoha dalších rysech charakteristických pro „Kiwis“, jak si sami Novozélanďané rádi a s nadsázkou říkají…
Jací jsou Novozélanďané Číst více »
Hlavní město Wellington není největším městem Nového Zélandu. Počtem obyvatel asi 380 000 nedosahuje ani třetiny populace Aucklandu, který kdysi býval i hlavním městem. Jeho přílišná odlehlost od zbytku země, zvláště od většího a rychle se rozvíjejícího Jižního ostrova, však způsobila, že sídlo vlády a parlamentu bylo už v roce 1865 přemístěno do zhruba 500 km vzdáleného Wellingtonu, který leží na samém jižním konci Severního ostrova. Od Jižního ostrova ho dělí jen nějakých 37 km věčně větrné a rozbouřené Cookovy úžiny. Wellington se tak stal nejen nejjižnějším, ale současně i největrnějším hlavním městem na světě…
vybíhá z východního pobřeží do Tichého oceánu jakási ostruha, ne nepodobná té v italské „botě“. Poloostrov Banks je na rozdíl od ostatních částí Jižního ostrova mladého vulkanického původu, ačkoliv jako sopka je už dávno mrtvý. První si ho všiml slavný James Cook, který tu přistál roce 1770 a poloostrov pojmenoval po přírodovědci své výpravy, siru Josephu Banksovi. V té době tu žilo maorské obyvatelstvo z kmene Ngai Tahu…
Když se řekne Francie, vybaví se člověku nejrůznější asociace. Bonviván připomene krásu žen, lahodnost kuchyně, jiskrnost vína či aroma koňaku, světák pohovoří o jemných odlišnostech parfémů a novinkách ze světa módy, milovník umění vyjmenuje světově proslulé malíře, sochaře či šansoniéry, sportovní fanoušek přidá kopanou, tenis, cyklistiku nebo automobilové závody. A turista – ten se tam rovnou rozjede…
Jsou … jaké vlastně? Úchvatné? Ano. Velkolepé? Jistě. Ohromující? Samozřejmě. A také jedinečné, velebné, tak trochu záhadné, majestátní, neochvějně plující mořem času, odrážejíce přitom bez zakolísání vzduté vlny obdivu stejně jako poryvy posměšných vichrů. Francouzské gotické katedrály…
Fontainebleau je zhruba šestnáctitisícové město v mírně zvlněné krajině jižně od Paříže, proslavené jedním z nejvýznamnějších francouzských zámků. Především však je to uměleckohistorický pojem – vyslovíme-li jméno Fontainebleau, je to v souvislostech francouzské kultury stejné, jako kdybychom v Itálii hovořili o Florencii. Oboje znamená renesanci a pak manýrismus, v němž Fontainebleau sehrálo významnou roli v kulturní orientaci celé země…
Angličany mnozí zaměňují za Brity, Anglii si leckteří pletou s Británií. Dokladem může být u nás často užívaný, leč nesprávný termín „bitva o Anglii“. Letecké střetnutí mezi Královským letectvem a Luftwaffe z roku 1940 však vstoupilo do dějin jako bitva o Británii, jiný termín v britské historiografii nenajdeme…
Anglie a Angličané bez předsudků Číst více »
Umělecké památky Prahy jsou známé po celém světě a rok co rok je přijíždějí obdivovat statisíce domácích i zahraničních turistů. Ti se během pražského pobytu obvykle seznámí i s několika nejznámějšími technickými pozoruhodnostmi, ale většinou už nezjistí, že objektů, které již byly anebo by mohly být prohlášeny za technickou památku, se na území stověžaté metropole nachází několik set. V tomto směru Praha o sobě nedává moc nahlas vědět, i když situace se zvláště v poslední době neustále zlepšuje…
Technické památky Prahy Číst více »
O založení jednoho z našich nejstarších měst se zasloužil moravský markrabě Vladislav Jindřich roku 1213, ale je možné, že to bylo i dřív. Ve své dlouhé historii byl Bruntál až příliš často dobýván cizími vojsky a co nezničily armády, to pohltily požáry. Přesto v něm zůstalo několik významných stavebních památek, k nimž patří místní kostely, zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým kněžištěm, několik měšťanských domů na náměstí a především zámek, historická památka nejvýznamnější, jehož věž je po staletí dominantou města…
Bordeaux platí za metropoli nejslavnější vinařské oblasti ve Francii. Rozlehlé vinice se táhnou podél toku řeky Garonny až k jejímu širokému ústí. Bordeaux je ale také historickým městem, jež se honosí tím, že má po Paříži nejvíce památkově chráněných objektů v zemi. Zápis jeho staré části se snovým názvem Měsíční přístav na seznam Světového dědictví UNESCO v roce 2007 to jen potvrdil…
Na londýnském nádraží Paddington sedí malý opuštěný medvídek, který se sem dostal jako černý pasažér až z temného Peru. Protože se jeho peruánské jméno jen velmi těžce vyslovuje, lidé, kteří se jej ujmou, mu začnou říkat Paddington. Michael Bond, autor půvabných příběhů pro děti s medvídkem Paddingtonem v hlavní roli, měl původně v úmyslu psát o černém pasažéru z temné Afriky. Správně ho však upozornili, že v Africe medvědi nežijí, a tak se rozhodl pro Peru, zemi medvěda brýlatého. Existují ale i jiné důvody, proč se pro tento kousek světa rozhodnout…
Temné Peru medvídka Paddingtona Číst více »
„Liverpool je jedním z nejpodivuhodnějších míst v Británii. Má bohatý a vzkvétající obchod, i když ještě nedosahuje úrovně Bristolu. Ale je na dobré cestě ho dohnat a překonat. Kromě Londýna není v Anglii město, které by se mu vyrovnalo v kvalitě ulic a kráse budov.“
Daniel Defoe (1724)
Liverpool – přístav kultury Číst více »
Vodní toky byly odpradávna prvními cestami, po nichž naši předci pronikali do dosud neobydlených končin. Často se také při nich usazovali, a to obvykle na obou březích současně. Pak se řeka stala překážkou pro komunikaci mezi oběma částmi sídla a nezbylo, než ji překonávat…
Pražské mosty – od kamene po beton Číst více »
Sovinecký přírodní park dostal své jméno po dvou významných lokalitách zdejšího kraje. Předně to je vrch Sovinec (616 m), který je po Jasanu (674 m) druhým nejvyšším kopcem Velkého lesa, nejrozlehlejšího lesního komplexu v přírodním parku. Mnohem známější je však hrad Sovinec, založený koncem první třetiny 14. století, který v minulosti zdejší kraj ovládal…
Sovinec u Jiříkova či naopak? Číst více »
