Jméno autora: Země světa

Dlouhé stráně

Česko se probouzí do mrazivého prosincového rána. Lidé zapínají rychlovarné konvice, někteří otáčejí knoflíkem přímotopů. Z vozoven vyjíždí jedna tramvaj za druhou, blíží se ranní dopravní špička. V továrnách se rozbíhají stroje. Na velké čelní stěně centrálního energetického dispečinku v pražské Elektrárenské ulici se údaj o spotřebě elektřiny rychle přibližuje údaji o dodávkách z elektráren. Dispečer zmáčkne tlačítko a 250 km daleko se otevírají ventily a široké potrubí hltá hektolitry vody…

Dlouhé stráně Číst více »

Harlemem prochází trasa populárního Newyorského maratonu

Navštívit Harlem

Po dvou třech dnech strávených na dolním a středním Manhattanu, po návštěvě Sochy Svobody, Time Square a dalších newyorských „nezbytností“ dostane zpravidla turista z Česka chuť navštívit černošský Harlem a pokud možno některou z proslulých nedělních bohoslužeb v baptistických kostelech. Touha po dobrodružství většinou překoná strach z neznámého. Pochlubit se zážitky z Harlemu je módní a vzrušující. Pokud ale s sebou nemáte skutečného znalce této čtvrti, to pravé vám snadno unikne…

Navštívit Harlem Číst více »

Mekka golfu

Varovaly mne už mosazné tabulky s nápisem „Jen pro členy“ na venkovních lavičkách. Přesto jsem otevřel těžké dveře nadepsané „Jen pro členy“ a ocitl se v rozlehlé vstupní hale obložené dřevem. Když muž v uniformě dotelefonoval, bez zjevného zájmu zvedl hlavu: „Yes?“ Představil jsem se jako novinář a zeptal se, zda bych si pro účely reportáže nemohl prohlédnout klubovnu golfového klubu. „No.“ Jen nahlédnout. „No.“ To mohou jen členové, pokusil jsem se zavést konverzaci a umluvit ho. „Yes,“ usmál se a lehce mi pokynul rukou. Tím směrem byly dveře…

Mekka golfu Číst více »

Krkonošské laviny

Krkonošské laviny

Krkonoše jsou naší nejvýznamnější lavinovou oblastí. Na vzniku lavin se podílí několik faktorů – především charakter terénu, tedy sklon a expozice svahů a jejich vegetační kryt, dále množství a charakter sněhových srážek, které na daných svazích vytvářejí sněhovou pokrývku. Její vlastnosti jsou ovlivněny větrem, teplotou vzduchu a slunečním zářením. Přestože jsou popsány sesuvy lavin i na zalesněných svazích, drtivá většina vzniká v pásmu nad horní hranicí lesa, na svazích pokrytých jen nízkou vegetací…

Krkonošské laviny Číst více »

Alfred Nobel – nejbohatší tulák Evropy

„Se zbývající částí mé majetkové podstaty ať je naloženo následujícím způsobem: Vykonavatelé závěti vytvoří z kapitálu získaného prodejem cenných papírů fond, z jehož úroků budou každoročně udělovány ceny těm, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o prospěch lidstva….Je mým výslovným přáním, aby při udělování cen nebyl brán zřetel na státní příslušnost kandidátů, ale aby ji obdrželi ti nejzasloužilejší, bez ohledu na to, jsou-li Skandinávci nebo ne.“

Paříž, 27. listopadu 1895

                                                                                       Alfred Bernhard Nobel

Alfred Nobel – nejbohatší tulák Evropy Číst více »

Lázně Jeseník

Moravské město v severním podhůří Hrubého Jeseníku se od svého založení někdy v polovině 13. století nazývalo Freiwaldau a s různými hláskovými obměnami si toto jméno udrželo až do roku 1947, kdy už mělo počeštěný název Frývaldov. Od svého založení až do poloviny 20. století to také bylo město převážně německé. S nuceným odsunem Němců po druhé světové válce a s příchodem českých dosídlenců dostalo i nové jméno Jeseník…

Lázně Jeseník Číst více »

Muzejní míle v New Yorku - Budova Guggenheimova muzea

Umělecké sbírky nejen na Muzejní míli

Zajímavé a bohaté umělecké sbírky najdeme ve všech větších městech Nového světa, tím spíše v New Yorku, který je obecně považován za „nejevropštější“ část Spojených států. Úsek Páté avenue od 82. po 105. ulici se dokonce nazývá Muzejní míle, protože tu stojí hned devět různých muzeí včetně slavného Metropolitního. Další významné sbírky našly svůj domov nedaleko od Páté avenue, a tak můžeme Manhattan označit za srdce newyorského výstavnictví…

Umělecké sbírky nejen na Muzejní míli Číst více »

Akko, dávná brána Svaté země

Izraelské středozemní pobřeží je nevídaně rovné, do moře se zanořuje pozvolna a z pevninské strany je téměř v celé své délce provázeno buď nízkými útesy nebo písečnými dunami. K mořeplavbě tudíž není moc vstřícné, vyjma Haifského zálivu na severu země, který jako jediný tuto rovinnou hegemonii narušuje. Hlavně jeho severní cíp byl odnepaměti vyhledáván kvůli příhodnému přírodnímu kotvišti, od nějž se rozebíhalo do vnitrozemí několik frekventovaných stezek. Přístavní město Akko, které tady vyrostlo, se proto na dlouhý čas stalo hlavní vstupní branou do Palestiny…

Akko, dávná brána Svaté země Číst více »

lanovky ve Vysokých Tatrách

Do Tater na kolech, po kolejích i po laně

„Elektrický osobný vlak do Starej Lesnej, Tatranskej Lesnej, Horného Smokovca, Pekné Vyhliadky a Starého Smokovca je na nástupisku druhom“ Kdepak! Bez tohoto hlášení, které se den co den rozléhá nádražím v Tatranské Lomnici, ani bez podobných hlášení ve Smokovci a na Štrbském Plese by Tatry nebyly Tatrami. Lépe řečeno, nebyly by tím, čím jsou s Tatranskými elektrickými železnicemi alias „električkami“ a určitě i se svými dvěma nejznámějšími lanovkami…

Do Tater na kolech, po kolejích i po laně Číst více »

Pozapomenutý Tain

I když je Tain jedním z nejstarších skotských královských měst, městská práva mu zaručil již roku 1066 král Malcolm III., je překvapivě docela obtížné najít o něm v britských encyklopediích podrobnější informace, v mnohých o něm není dokonce ani zmínka! Královskou chartu však připomíná přímo v centru městečka zahrada s devíti sty růžemi, kterou v roce 1966, u příležitosti 900. výročí, slavnostně otevřelo Její Veličenstvo královna Alžběta, Královna Matka…

Pozapomenutý Tain Číst více »

horáci

Hory a horáci

Horákem můžeme nazvat pouze toho, kdo v Krkonoších žije trvale. Proto odhlédněme od lovců a sběračů, kteří na svých výpravách tu a tam zavítali do našeho nejvyššího pohoří, o čemž svědčí nepočetné archeologické nálezy především z okolí stezky vedoucí do Novosvětského sedla u Harrachova. Počátky trvalého osídlení musíme hledat až ve vrcholném středověku…

Hory a horáci Číst více »

Nemocnice Franja

Proti fašistické okupaci Jugoslávie se postavilo silné partyzánské hnutí, v jehož čele stál legendární Josip Broz Tito. Na západě území Slovinska partyzánské jednotky využívaly výhod obtížného krasového terénu. Intenzivní operace proti německým jednotkám si ale vyžádaly i potřebu zdravotní péče o raněné a jejich rekonvalescenci po lékařských zákrocích. Partyzánské hnutí vytvořilo síť malých polních nemocnic, z nichž nejslavnější se stala nemocnice Franja. Vedla ji hlavní lékařka Franja Bojc-Bidovec, podle níž byla pojmenována…

Nemocnice Franja Číst více »

Velké Losiny

V podhorském údolí, kde se stékají dva potoky a podmáčejí okolní louky, stranou hlavních dopravních tras, leží třítisícová starobylá obec Velké Losiny. Z minulých století si do současnosti přinesla tři historické pozoruhodnosti a jednu otřesnou vzpomínku na lidskou krutost, která dostala průchod v děsivých čarodějnických procesech. A právě pro svou slavnou a zároveň neslavnou minulost patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům Jesenicka…

Velké Losiny Číst více »

Jazz a blues v Harlemu

Je sobota večer, ze stanice A na 8. avenue nasvícené girlandami žárovek se valí davy lidí. Někteří směřují do divadla Apollo na 125. ulici, jiní do Cotton Clubu na severní straně Lenox Avenue, ale největší proud směřuje do Savoy Ball Room, který okupuje celý blok mezi 140. a 141. ulicí. Píše se rok 1936 a v Savoyi se schyluje k souboji swingových orchestrů Chicka Webba a Bennyho Goodmana. Přestože se Spojené státy ještě nevzpamatovaly z hospodářské krize, v obrovském sále pro 5000 lidí je nabito. Jazzoví fanoušci, na které už nezbyly vstupenky, a hlavně ti, kteří na ně nemají, blokují dopravu pod otevřenými okny sálu. Příští den odhadují noviny přítomný dav na 2 0000 lidí. To je newoyrský Harlem na konci období, jež historici označují jako „harlemskou renesanci“…

Jazz a blues v Harlemu Číst více »

Lidová architektura

Krása našeho nejvyššího pohoří spočívá v harmonii dramatické horské krajiny a výrazných stop staleté těžké práce horalů. Bez typické lidové architektury si Krkonoše snad neumíme, nebo raději ani nechceme, představit. Stavení zdejších horalů vykazují na jedné straně strohou praktičnost ve své dispozici a na druhé až překvapující pestrost a veselost ve své výzdobě…

Lidová architektura Číst více »

Co dalo Švédsko světu?

Na otázku v titulku by dnes asi většina lidí spontánně vyhrkla: Ikeu! Továrna na montovaný dřevěný nábytek opravdu zavalila svou produkcí takřka celý svět. Stejně tak neodbytně patří k představě příjemné dovolené anebo večírku tzv. švédský stůl a na něm reinkarnace pohádky o stolečku, co se sám prostíral. Pravda, zde je k tomu určen personál, který však o naše blaho a vzrůstající hmotnost pečuje velmi diskrétně…

Co dalo Švédsko světu? Číst více »

Hony na čarodějnice

Nevelké území českého Slezska bylo jedinou oblastí v českých zemích, kd se konaly hrůzné čarodějnické procesy, které děsily okolní Evropu a později i Severní Ameriku po více jak tři století. Historie těchto procesů patří k nejtemnějším zločinům v dějinách Evropy i křesťanství a ještě dnes, s odstupem téměř tří set let nelze pomyslet na tyto činy bez pohnutí…

 

Hony na čarodějnice Číst více »