V podhorském údolí, kde se stékají dva potoky a podmáčejí okolní louky, stranou hlavních dopravních tras, leží třítisícová starobylá obec Velké Losiny. Z minulých století si do současnosti přinesla tři historické pozoruhodnosti a jednu otřesnou vzpomínku na lidskou krutost, která dostala průchod v děsivých čarodějnických procesech. A právě pro svou slavnou a zároveň neslavnou minulost patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům Jesenicka…
Je sobota večer, ze stanice A na 8. avenue nasvícené girlandami žárovek se valí davy lidí. Někteří směřují do divadla Apollo na 125. ulici, jiní do Cotton Clubu na severní straně Lenox Avenue, ale největší proud směřuje do Savoy Ball Room, který okupuje celý blok mezi 140. a 141. ulicí. Píše se rok 1936 a v Savoyi se schyluje k souboji swingových orchestrů Chicka Webba a Bennyho Goodmana. Přestože se Spojené státy ještě nevzpamatovaly z hospodářské krize, v obrovském sále pro 5000 lidí je nabito. Jazzoví fanoušci, na které už nezbyly vstupenky, a hlavně ti, kteří na ně nemají, blokují dopravu pod otevřenými okny sálu. Příští den odhadují noviny přítomný dav na 2 0000 lidí. To je newoyrský Harlem na konci období, jež historici označují jako „harlemskou renesanci“…
Jazz a blues v Harlemu Číst více »
Pokud je známo, vůbec první turistický výlet do Vysokých Tater podnikla v polovině 16. století Beata Laská, choť majitele Kežmarského hradu. Do hor se vydala na vlastní pěst s několika mužskými průvodci, za což ji prý manžel nechal na několik let uvěznit. Jestli je to pravda, pak tatranskou turistiku provázely problémy od samého počátku…
Problémy tatranské turistiky Číst více »
Krása našeho nejvyššího pohoří spočívá v harmonii dramatické horské krajiny a výrazných stop staleté těžké práce horalů. Bez typické lidové architektury si Krkonoše snad neumíme, nebo raději ani nechceme, představit. Stavení zdejších horalů vykazují na jedné straně strohou praktičnost ve své dispozici a na druhé až překvapující pestrost a veselost ve své výzdobě…
Lidová architektura Číst více »
Na otázku v titulku by dnes asi většina lidí spontánně vyhrkla: Ikeu! Továrna na montovaný dřevěný nábytek opravdu zavalila svou produkcí takřka celý svět. Stejně tak neodbytně patří k představě příjemné dovolené anebo večírku tzv. švédský stůl a na něm reinkarnace pohádky o stolečku, co se sám prostíral. Pravda, zde je k tomu určen personál, který však o naše blaho a vzrůstající hmotnost pečuje velmi diskrétně…
Co dalo Švédsko světu? Číst více »
Nevelké území českého Slezska bylo jedinou oblastí v českých zemích, kd se konaly hrůzné čarodějnické procesy, které děsily okolní Evropu a později i Severní Ameriku po více jak tři století. Historie těchto procesů patří k nejtemnějším zločinům v dějinách Evropy i křesťanství a ještě dnes, s odstupem téměř tří set let nelze pomyslet na tyto činy bez pohnutí…
Hony na čarodějnice Číst více »
Žádný milovník antiky nemůže v Izraeli vynechat návštěvu národního parku Caesarea, který chrání nejvýznamnější římské památky v zemi. Místo je zajímavé i pro křesťanské poutníky, vždyť právě tady přijali jejich víru vůbec první „pohané“ nežidovského původu a město je několikrát zmiňováno v novozákonních Skutcích apoštolů…
Caesarea – k poctě císaře Číst více »
Na otázku, který tatranský štít či dolina je nejkrásnější, vám asi každý milovník skalního světa Vysokých Tater odpoví v tom smyslu, že se to nedá říci, že krásné jsou skutečně všechny. Všichni si to opravdu myslí, nicméně každý má v Tatrách ten svůj kout, který navštěvuje nejraději a kam jednou za čas prostě musí. A to je také důvod, proč vás v následujících řádcích zvu zrovna do doliny Zeleného plesa a k výstupu na Jahňací štít…
Výstup na Jahňací štít Číst více »
Sedíme na štíhlých, elegantních, ale nepříliš pohodlných židlích s vysokými opěradly zad. Obsluhují nás servírky celé v černém, s bílými límečky halenek, bílými lemy krátkých rukávů a s naškrobenými zástěrkami. Čaj i káva tady stojí o něco víc než jinde. Willow Tea Rooms na glasgowské Sauchiehall Street totiž není jen tak nějaká obyčejná čajovna. Je to dílo geniálního Charlese Rennieho Mackintoshe…
Málokdo z návštěvníků Krkonoš si uvědomuje, že naše nejvyšší hory byly osídleny velkou měrou díky hornické činnosti. Hornictví tu však nikdy nedosáhlo takového významu jako v Krušných horách, Jílovém nebo Kutné Hoře…
Dobývání rud v Krkonoších Číst více »
Nejvíce ve Švédsku uvidíte, pokud budete cestovat autem. Silniční síť je dokonalá, vzdálenosti ale obrovské, a tak musíte počítat s tím, že za volantem strávíte hodně času…
Prvním a hlavním pravidlem, jak pochopit mentalitu a jednání místních lidí, je dívat se na tuto zem očima Slovinců. Všechno, co jste doposud považovali za velké, je tady najednou ještě větší. Vždyť celou slovinskou zem přejedete autem z východu na západ za pouhé tři hodiny. Z této perspektivy pak Slovinsku mnoho nedokonalostí rádi odpustíte…
Slovinsko plné rozporů Číst více »
Stejně, jako hraje přemírou barev celá země Slovinců, je pestrý i jejich talíř a tradice. Nikoho nepřekvapí, že země, která po dlouhá staletí hledala svou identitu, dokázala ze všeho nejvíce uchovat právě lidové zvyky a obyčeje…
Na východním svahu Hrubého Jeseníku, v horských lesích, kde pryskyřicí voní nejčistší vzduch v republice, v hluboce zaříznutém údolí Bílé Opavy, kde vyvěrají četné minerální prameny, leží studánka zdraví a radosti. Zdraví vracejí čisté přírodní zdroje a radost poskytuje okolní krásná příroda…
Newyorské SoHo prošlo úžasnou historií – bylo hustě osídlenou rezidenční oblastí, centrem obchodu a drobné výroby, opuštěnou průmyslovou čtvrtí i bydlištěm hippies, aby se nakonec stalo chráněnou památkou…
SoHo – litinová čtvrť Číst více »
Na území dnešního Izraele se réva vinná pěstovala od pradávna, a jak dokládá i Starý zákon, odpradávna byla jejímu pěstování věnována velká péče. Jakých kvalit dosahovala starověká vína, nevíme, ale snad nemáme důvod o nich pochybovat, už proto, s jakou úctou se bible o víně na mnoha místech zmiňuje. Ostatně víno bývalo součástí každodenní oběti v jeruzalémském chrámu, což samo o sobě také o něčem vypovídá…
L´Chaim – na zdraví! Číst více »
Newyorské metro má už více než stoletou tradici. V druhé polovině 19. století zajišťovaly většinu newyorské veřejné dopravy vlaky na vyvýšených konstrukcích, lidově nazývané elevated line, které však vadily při pohledu ulicemi a způsobovaly nepříjemný hluk. Dnes můžeme jejich zbývající sekce vidět v oblasti Bronxu, Queensu či Brooklynu. V roce 1904 byla otevřena první linka podzemní dráhy, která začínala u radnice a vedla až na 145. ulici. Měla celkem 28 stanic. Tím byla zahájena výstavba jednoho z nejefektivnějších systému metra na světě…
Mozaika zajímavostí Číst více »
Nový Zéland se může plným právem nazývat zemí na konci světa – kromě Austrálie a Antarktidy je tam daleko odevšad. Nejdříve sem dorazili ke konci prvního tisíciletí, ale možná ještě dříve, Maorové – Polynésané ze severněji položených ostrovů. Podle maorských legend byl vůbec prvním bájný mořeplavec Kupe. Asi 400 let po něm, v polovině 14. století, pak v sedmi velkých kmenových kanoích připluli ze Společenských ostrovů předci dnešních Maorů…
Země dlouhého bílého oblaku Číst více »
Stanaři a baťůžkáři nejsou na Novém Zélandu příliš vítáni. Zatímco na letišti v Christchurchi kufraři procházeli celní kontrolou bez problémů, my své kletry museli rozbalit a předvést jejich obsah do posledního kapesníku. Zvláště spacáky a podlážky stanů podrobil celník důkladné kontrole, přičemž nám dával najevo, že objeví-li jednu jedinou hrudku hlíny, jíž bychom mohli jeho zemi infikovat cizorodými organismy, je s naší cestou po Novém Zélandu amen…
Příroda Nového Zélandu Číst více »
Na světě je nemálo míst, kde energie sopečného podloží tryská na povrch v podobě kouřících fumarolových polí a je využívána člověkem. Za všechny jmenujme alespoň Island, americký Yellowstone, Nikaraguu, Chile, Azory, maličkou Dominiku, a samozřejmě (a především) Nový Zéland. Zajímavé je, že z obou jeho ostrovů – ačkoliv situovaných naprosto stejně paralelně s podmořskou subdukční zónou – zůstala vulkanická aktivita omezena prakticky jen na Severní, nabízející jednu z nejlepších světových učebnic vulkanismu…
Když sopky také slouží Číst více »
