Na hladině se třpytí slunce, ale nad jezerem se vznáší řiďoučký mlhavý opar, který mění protilehlý břeh v nezřetelnou konturu, z níž vystupuje oblina hory Tábor. Při pohledu z Vyhlídky míru na Golanských výšinách je docela snadné představit si rybáře na dřevěných člunech při jejich každodenní práci a přenést se v tom zvláštním světle dva tisíce let zpátky, do doby, kdy na mnoha místech v okolí učil, kázal a konal zázraky Ježíš…
Galilea – krajina zázraků Číst více »
Kdybyste se ocitli na Tartiniho náměstí v Piranu se zavázanýma očima, sotva byste pak po sejmutí šátku uvěřili, že nestojíte v centru nějakého italského města. A není divu, většina zdejších domů a paláců vyrostla za nadvlády Benátčanů, jež trvala dlouhých 500 let. O Piranu se v té době dokonce říkalo, že jsou to druhé Benátky…
Piran – nejitalštější ze všech Číst více »
Mariefred je malé městečko na břehu jezera Mälaren. Stěží byste si ho všimli, kdyby tu nebyl jeden z nejstarších zámků ve Švédsku – Gripsholm. „Býval tady žalář, ve kterém Gustav Natvrdlý léta věznil Gustava Zatvrdlého, a zámek měl hrozně tlusté zdi a takovou kulatou klec na zajatce a příšernou díru – nebo to byla studna? Ale nejkrásnější ze všeho bylo divadlo, takové maličké – asi aby se tam při obléhání nenudili…“
Ačkoliv Bílá Opava předává svou vodu Střední Opavě pouhých 13 km od místa, kde pramení, stačí na této krátké pouti obohatit hned několik přírodních scenerií. „To nejlepší z Bílé Opavy“ se však odehrává na prvních pěti kilometrech jejího toku, v romantickém kaňonovitém údolí, jímž bystřina prudce klesá v peřejích, kaskádách a malých vodopádech o více než 700 výškových metrů do Karlovy Studánky. Údolím vede žlutě značená naučná stezka, která překonává hůře schůdná místa pomocí lávek, můstků a dřevěných žebříků, a proto se většinou používá pro výstup…
V údolí Bílé Opavy Číst více »
„Dej mi své ubohé, unavené, své stísněné masy toužící volně dýchat,
ty nešťastné odpadky tvých přeplněných břehů.
Pošli je sem – zmítané bouří a bez domova,
pro ně já zdvihám lampu nad zlatou branou!“
Emma Lazarus
Náš dvoudenní výlet do Negevské pouště začíná stylově, jestli se ovšem dá mluvit o stylu v případě dnes už běžné turistické atrakce. Po půlhodince jízdy z Berševy na jih totiž odbočíme k malému kempu, kde nás naši izraelští známí hned svěřují mladému beduínovi. Ledabyle nám pokyne, abychom ho následovali k ohradě, z níž po chvíli vyvádí dva koráby pouště exkluzivní značky Camelus dromedarius …
Rozsáhlá oblast jižního Skotska na jih od Edinburghu někdy návštěvníky překvapí – najdou zde nezkaženou divokou přírodu, zelené kopečky, rychle plynoucí čisté říčky a jejich malebná údolí, opuštěná vřesoviště, ale hlavně bohatství historických objektů. Taková představa Skotska začíná pro mnohé až kdesi severně od města Perth. Blízkost Anglie též znamená, že se Borders snaží mnohem více zdůrazňovat svoji skotskou příslušnost. Právě díky jižním sousedům má oblast velice pohnutou historii – vedly se zde časté války o území, o čemž svědčí mnohé zříceniny hradů a opatství. Úrodná údolí řeky Tweed a jejích přítoků byla stejně jako prosperující města vždy neodolatelným cílem pro nejrůznější nájezdníky…
Příhraniční oblast Borders Číst více »
Na východním břehu jezera Vättern žil se svou ženou obr Vist. Jednou se vypravili na rodinnou sešlost, která se konala na druhé straně jezera. Po rozjařené zábavě se spoustou báječného jídla se vraceli domů. Manželka ale přibrala na váze, a tak se obávala, že se jí nepodaří jezero přeskočit. Pozorný manžel vytrhl drn trávy a vhodil ho do vody, aby si na něj mohla šlápnout a nenamočila se. Malý plochý drn v jezeře zůstal. Jmenuje se Visingsö…
Na hrabství Pera Braheho Číst více »
Prohlídková trasa dlouhá pouhých 230 metrů, prakticky žádná krápníková výzdoba, mohlo by se tedy zdát, že jeskyně Na Špičáku nemá moc co předvést. Tak tomu ale není. Její návštěvníci bývají vesměs příjemně překvapeni a mnozí z nich právě tady zjistí, že krása jeskynních prostor nemusí nutně spočívat jen v bohatství sintrových útvarů…
Jeskyně Na Špičáku Číst více »
Z jižní špičky Manhattanu je krásný výhled na newyorský přístav a řeku Hudson. V dálce vidíme impozantní závěsný most přes Verrazanovu úžinu, za nímž tušíme Atlantik, v popředí Guvernérův ostrov a Ostrov svobody, na kterém stojí nesmrtelná socha. Dále na západ, u břehů státu New Jersey, se nachází mohutná stavba, která svojí architekturou připomíná historizující nádražní budovu. Nestojí však na břehu a nevedou k ní žádné koleje. Leží na nízkém plochém ostrově přístupném pouze převozní lodí. Dnes je jedním z newyorských muzeí, kterým ročně projdou dlouhé zástupy návštěvníků. Po desítky let se tam však rozhodovalo o osudech milionů lidí z celého světa. Imigrační stanice Ellis Island byla místem, kde se naplňovaly a někdy také hasly naděje…
Ellis Island – ostrov nadějí a slz Číst více »
Je krásná, provedená v jemných barevných tónech, mírně, ale o to záhadněji se usmívá, ať se pohnete kamkoli, sleduje vás vědoucím pohledem. Jistě – Mona Lisa. Jenže tahle nevisí v Louvru. Je jí skoro 1800 let a posledních dvacet opět hledí vzhůru z podlahy triclinia tzv. Dionýsova domu v Seforidě…
Mona Lisa z Galileje Číst více »
Pokud na starých fotografiích uvidíte prezidenta Masaryka sedět na bílém koni, jde určitě o lipicána. V roce 1915 totiž rakouská vojenská správa část stáda, asi dvě stovky mladých hřebců a klisen, přesunula z domovské Lipice ve Slovinsku do hřebčína v Kladrubech nad Labem, aby koně uchránila před válečným běsněním na Balkáně. V roce 1918 úřady nové republiky zvířata zabavily a přesunuly je do Hostouně na Šumavě a odtud do slovenských Topolčianek, kde měl prezident letní sídlo…
Jedna z evropských rarit, poslední opravdu neponičená výspa přírody, vzácné druhy zvířat a ptáků – tak popisují oblast skotského severozápadu turistické průvodce. Vnímavým návštěvníkům ale tato část Skotska nabízí mnohem více, než hory a liduprázdná zrádná vřesoviště zahalená mlhou. Lidé, kteří dovedou ocenit dramatickou krásu drsné přírody a jsou schopni objevovat neočekávané i za deštivého počasí, budou na tento kout Skotska dlouho vzpomínat…
Severozápad Skotska Číst více »
Když v roce 2007 celý svět hledal svých nových sedm divů, list Aftonbladet se zeptal čtenářů, která díla ve Švédsku by poctili tímto titulem. V anketě, jíž se zúčastnilo na osmdesát tisíc lidí, získal nejvíce hlasů vodní kanál Göta…
Vodní kanál Göta – švédský div světa Číst více »
Na slavnou zlatokopeckou minulost Zlaté Hory na Jesenicku dnes jen vzpomínají, i když poslední vozík s horninou obsahující vzácný kov vyjel ze šachty teprve nedávno, v roce 1993. Skončila tak poslední etapa v historii těžby zlata na severu Jeseníků. V porovnání se stovkami let v dávné minulosti bylo ale toto novodobé dobývání jen krátkou epizodou…
Zlaté Hory – jesenický Klondike Číst více »
New York leží z větší části na ostrovech, a proto jsou jeho mosty důležitými komunikačními prostředky. Průlivy, které jednotlivé ostrovy oddělují, i řeka Hudson jsou však natolik široké, že dlouhou dobu byl New York odkázán na převozní lodě a svých mostů se dočkal až ke konci 19. století. Většina mostů patřila v době svého vzniku k vrcholům stavebního inženýrství a najdeme je v odborných i populárních publikacích o architektuře. Nejslavnějším z nich zůstává ten, který byl první…
Brooklynský most a ty ostatní Číst více »
Kdyby se někdy soutěžilo o nejsvětštější místo ve Svaté zemi, myslím, že by s přehledem vyhrál Ejlat, dokonce i nad Tel Avivem s jeho nočním životem a klubovou scénou. Pouhých 13 km pobřeží Rudého moře na severním konci Akabského zálivu, které patří Izraeli a jemuž Ejlat dominuje, je moderní turistickou zónou se vším dobrým i špatným, co k ní na počátku 21. století patří…
Tam za pouští je Ejlat Číst více »
Ve skotské krajině není těžké věřit na pohádky – atmosféra přírodního prostředí se zdá navozovat existenci skřítků a víl, cáry mlhy někdy dokážou vykouzlit fantastické přeludy. K pohádkám patří též královské paláce. Právě takové sídlo se všemi romantickými rekvizitami stojí v údolí řeky Dee – původně královský hrad, dnes neogotický zámek Royal Balmoral. Ozdobné okrouhlé věžičky v rozích mohutné hlavní čtverhranné věže i na postranních křídlech připomínají čepice skřítků a jsou charakteristické spíše pro francouzský stavební sloh. Francie a Skotsko byly během historie „starými spojenci“ (auld alliance), často proti společnému nepříteli – Anglii…
Královský Balmoral Číst více »
Každý kus země má svou dominantu. Stejně, jako je pro obyvatele východního podhůří Krkonoš takovým majákem Sněžka, v západní části tohoto pohoří je obdobným symbolem Kotel…
Na konci 17. století se Švédsko řadilo k silným evropským mocnostem. Patřilo mu dnešní Finsko, Estonsko a Lotyšsko, ovládalo Rujanu a pobřežní část Předního Pomořanska. Území získaná na druhé straně Baltu ale mohli Švédové účinně kontrolovat jen díky svému námořnictvu. Král chtěl posílit jeho pozici, a proto rozhodl vybudovat na ostrově Trossö, největším z početného souostroví při jižním pobřeží, novou námořní základnu. V roce 1680 zde založil město Karlskrona…
Námořní Karlskrona Číst více »
