Jakmile na horách roztaje sníh a Krakonošovo království se představí ve své letní kráse, pak je ta nejlepší chvíle vyrazit do Krkonoš na kole a obdivovat rozkvetlé horské louky, tmavě zelené kleče a tajemná rašeliniště z cyklistického sedla…
Krkonošské výšlapy Číst více »
Mýty se zabývají dobami nezřetelnými, ději a skutky neověřitelnými, postavami symbolickými. Tak trochu pohádka, trochu mravoličné ponaučení – s tím se dokáže mysl člověka vyrovnat. Jenže co si počít ve chvíli, kdy se mýtem stane reálně existující město? Kudy k němu vede cesta, kde hledat klíč k bráně jeho duše? Právě před takové otázky je postaven každý, kdo navštíví Jeruzalém a nespokojí se s panoramatickým pohledem z Olivové hory a tradiční poutí po Via Dolorosa…
Podzemí Vysokých a Belianských Tater ukrývá desítky jeskyní. Téměř všechny se však nacházejí v oblastech přísných rezervací TANAPu, takže veřejnost o nich skoro vůbec neví. Jedinou výjimku představuje Belianska jeskyně, jež naopak vešla ve známost brzy po svém objevení v roce 1881 a která je už více než 120 let jednou z hlavních tatranských turistických atrakcí…
Kolem tří tisíc ostrovů a ještě o něco víc maličkých ostrůvků je rozeseto podél pobřeží, roztřepeného do hlubokých zátok a fjordů, jež se táhnou dál do vnitrozemí v podobě údolí, oddělujících kopce a planiny. Mořské vlny Skagerraku se rozbíjejí o žulové skály, jejichž povrch obrousily do hladka. Západní pobřeží provincie Bohuslän, od Göteborgu na sever až k hranici s Norskem, okouzluje svou rozmanitou malebností…
Bohuslän – pobřeží žulových skalisek Číst více »
Starobylá cesta za zázračnou vodou se snoubí s moderním uměním, a výstup k legendární studánce tak dostává nový rozměr…
Křížová cesta na Starou horu Číst více »
Zatím poslední zimní sezona ve Vysokých Tatrách byla jubilejní, stopětadvacátá v pořadí. Tu první uvedl do života v Novém Smokovci jeho zakladatel, lékař a balneolog dr. Mikuláš Szontagh, který již několik let předtím poprvé vyzkoušel na tatranském sněhu divnou věc – pár lyží dovezený z Alp. Místní lidé si tenkrát klepali na čelo a vedli uštěpačné řeči, to ale doktorovi nevadilo a zanedlouho dokázal pro „ozajstné čudo“ nadchnout několik svých pacientů…
Většina cestujících, kteří dorazili do Uppsaly stejným vlakem jako já, si hned na nádraží vyzvedla ze stojanů svá kola. „Myslím, že je tady víc kol než lidí. Aspoň jsem to slyšel,“ řekl mi mladík, jehož jsem se ptal na cestu do hotelu. „Jezdím na kole skoro každý den, je to nejlevnější a nejrychlejší. Ale jestli jste přijel jen kvůli památkám, tak ty snadno obejdete pěšky…“
V roce 1792 vycházejí první české noviny, formuje se první skupina českých národních buditelů a v Praze se chystá na svou krkonošskou cestu jeden z nejnadanějších umělců své doby, malíř a rytec Antonín Balzer (1771–1807)…
Zrodilo se jako Nový Amsterdam, ale o necelé čtyři desetiletí později bylo přejmenováno na Nový York. Jak rostlo a mělo se čile k světu, dostávalo mnoho dalších přízvisek a přezdívek – Hlavní město světa, Město, které nikdy nespí, Empire City, Babylon na řece Hudson nebo Tavicí kotlík. Spisovatel Washington Irvingo něm mluvil jako o Gothamu – jakémsi Kocourkově v anglofonním podání, a povídkář O. Henry jej nazval Bagdádem nad podzemní dráhou…
Může umírat něco, co je mrtvé? V případě Mrtvého moře by se mohlo zdát, že k tomu opravdu dochází, tedy alespoň podle zpráv, které o něm v posledních letech slýcháme stále častěji. Jenže jak už bývá v médiích skoro pravidlem, i tady má nadnesená metafora přednost před střízlivým popisem skutečnosti. Vysychání prostě není umírání, byť některé jeho důsledky mohou být v budoucnu pro tento největší div izraelské přírody fatální. Případné umírání by se v Mrtvém moři mohlo týkat jen několika druhů mikroorganismů, protože jinak pro jeho silně slanou vodu platí ono klasické „kde nic není, ani smrt nebere“…
Mrtvé moře na rozcestí Číst více »
Pokud se chceme s Vysokými Tatrami blíže seznámit, neměli bychom zůstávat jenom v hranicích jejich zeměpisného vymezení. Horstvo si prostě nelze odmyslet od širšího okolí, s nímž je svázáno silnými pouty společného historického, kulturního i hospodářského vývoje, a tak se tedy nyní zkusme na chvíli od Tater vzdálit. Krátký výlet směrem „dolů“ začněme stylově v Popradu, který bývá nazýván bránou do Vysokých Tater…
Poprad – na skok pod Tatrami Číst více »
Po čtyřech hodinách plavby se před námi největší ostrov v Baltském moři vynořil z hustého deště jen pár minut před přistáním. Trajekt ze svých útrob vypustil do přístavu ve Visby desítky aut, řadu z nich s připojeným karavanem. Gotland v létě vítá návštěvníky z celé Evropy, ale hlavně ze Švédska. Od poloviny 17. století ostrov patří švédskému království, pamatuje ale také doby relativní samostatnosti, stejně jako časy, kdy kvůli své strategické poloze na poloviční cestě mezi švédskou pevninou a Pobaltím musel mnohokrát strpět cizí nadvládu…
Čtyři z pěti newyorských boroughs, okresů,leží na ostrovech. Manhattan a Staten Island jsou samostatné ostrovy, Brooklyn a Queens se dělí o ostrov Long Island. Jediný Bronx na severu leží na pevnině. Neúprosná pobřežní linie vždy limitovala rozpínavost města. Když došlo v roce 1898 ke sloučení všech pěti okresů a současně zástavba pokryla celý ostrov Manhattan, zdálo se, že město už nemá žádný prostor, kam by mohlo expandovat. Byl to však omyl. Mezi zemí a oblohou bylo přece místa dost…
Na východě se ta hora zvedá z podivně zvrásněné roviny, jež bývala v prehistorické době dnem nedalekého Mrtvého moře. Na západě ji oddělují hluboké strže od kopců stejně bizarního vzhledu. Strom nebo keř najde v téhle měsíční krajině Judské pouště jen pečlivý pozorovatel, zato sluneční žár tu nabývá téměř hmatatelné podoby. Pevnost na plochém vrcholu hory nese jednoduché, ale o to výstižnější jméno Masada – „skalní pevnost“…
Masada – pevnost nad měsíční krajinou Číst více »
Zatímco jinde ve Švédsku si lidé na výhody železnice už dávno zvykli, v Dalslandu o ni největší tamější města a obce začaly usilovat až na začátku minulého století. Do zapomenutého kraje měla přinést potřebný rozvoj, který se od vodní dopravy závislé na přírodních podmínkách nedal očekávat. Oblaka štiplavého kouře se nad půvabnou krajinou objevila poprvé v roce 1916, ale přesně za sedmdesát let vyjel na trať vlak poslední. Paradoxně se tak dráha stala nejslavnější až po svém zrušení…
Dalsland – drezínou mezi jezery Číst více »
Rozlehlá náhorní plošina pokrytá horskými loukami a kolem nich jen lesy. Napříč loukami od východu k západu běží silnice, kterou lemuje pár desítek chalup. To je Rejvíz, horská ves a nejvýše položená obec v Hrubém Jeseníku (778 m n. m.) Skoro až na samém konci vesnice stojí u silnice už od 19. století dřevěná hospoda, známá svou unikátní sbírkou židlí s vyřezávanými portréty štamgastů na opěradlech…
Rejvíz – evropská chráněná lokalita Číst více »
Přestože New York leží na stejné zeměpisné šířce jako Neapol, lze tu zažít i velmi chladné zimy. Naopak léta tu někdy bývají k nevydržení. Vedro proměňuje ulice v rozpálené pece, jejichž teplotu ještě zvyšuje horký vzduch z výdechů všudypřítomné klimatizace. Mnozí Newyorčané proto město za letních víkendů opouštějí. Nikoliv však všichni. V samotném centru Manhattanu existuje lehce dosažitelná oáza, která umožňuje nejrůznější aktivity. A tak má mnoho rodin na otázku, kde strávit neděli, jednoduchou odpověď: Let‘s go to Central Park…
Central Park – oáza uprostřed metropole Číst více »
Rozmanitost Izraele je vzhledem k velikosti či spíše nepatrnosti jeho území až neuvěřitelná a je vcelku jedno, zda bereme na zřetel poměry přírodní, politické, náboženské anebo jiné. Značnou měrou se na tom podílí i Tel Aviv, který současně dokládá i složitost izraelských poměrů. Třeba už jen tím, že je i není hlavním městem země.
Na skok v Tel Avivu Číst více »
Také jste si toho všimli? V poslední době se o Švédsku docela hodně mluví. Například v souvislosti s nákupem stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu, s Ďáblovou biblí – největší knihou světa pocházející z východočeských Podlažic, nebo v souvislosti s triumfem švédských hokejistů. Švédsko, to je také florbal, Husquarna, Skanska, Celsius, Linné, ABBA, Vasův běh. A obraz Švéda? Hrdý, urostlý, blonďatý a modrooký chlapák s jedním ze svých dětí v jedné a hokejkou nebo golfovou holí v druhé ruce, v pozlaceném rámu sociálního státu blahobytu, rovnoprávnosti a mírumilovnosti…
Jací jsou Švédové? Číst více »
Dolní Manhattan je tradičně spojován s finančnictvím a obchodem. Zdá se to neuvěřitelné, ale bývaly časy, kdy jižní cíp Manhattanu pokrývala chaotická zástavba nízkých dřevěných domků kolem nevelké cípaté pevnosti a nejvyšší stavbou byl dvoupatrový větrný mlýn. Ještě dnes je tu možné nalézt připomínky nejranějších dějin největšího amerického města. Díky tomu je objevování zákoutí ve stínu výškových budov čtvrti Financial District především procházkou newyorskou historií…
Procházka po Dolním Manhattanu Číst více »
