Jméno autora: Země světa

Krkonoše jsou nejvyšším středoevropským pohořím mezi Alpami na jihu a Skandami na severu. Zároveň jsou i nejvyšší horskou skupinou v pásmu starobylých Hercynid, které v prvohorách vytvořily základ střední Evropy. Svými čtyřmi nejvyššími vrcholy dokonce přesahují limit středohor, v Evropě vymezený výškou 1500 metrů nad mořem. Vrchol Sněžky (1602 m) má průměrnou roční teplotu +0,2 °C a zdejší přírodní podmínky jsou blízké klimatickým poměrům u polárního kruhu…

Pokud jste někdy v létě chodili po rozkvetlých vápencových Alpách nebo třeba po Malé Fatře, mohou vám pak Krkonoše připadat méně barevné, snad i smutnější a na horskou květenu skoupější. Do jisté míry je to pravda, neboť krkonošská žula, svory a fylity nejsou horninami na živiny právě nejštědřejšími a také v rozlehlých smrkových lesích nebo porostech kleče nachází skromný domov jen omezené množství rostlinných druhů. Botanici však na přírodu Krkonoš stejně nedají dopustit – vědí totiž, kam za jejími největšími poklady jít…

Krkonošská příroda se díky své jedinečnosti stala předmětem zájmu přírodovědců již v poslední třetině 19. století. Cesta od prvních ochranářských iniciativ k vyhlášení národního parku však byla dlouhá a plná překážek. Několik desetiletí trvající snahy řady významných osobností vyvrcholily v květnu 1963 vyhlášením Krkonošského národního parku (KRNAP). V letošním roce si tedy připomínáme 45. výročí jeho existence…

Poznávání Krkonoš je pro některé milovníky hor celoživotní vášní. I desetkrát prošlápnuté chodníčky nabízejí v jiné roční době a za jiného počasí nové výhledy a barvy. V létě horkem sálající Dívčí kameny na nás zjara dýchají vlhkým chladem tajícího sněhu a všudypřítomná silueta Sněžky někdy pluje jako přízračná hora nad mraky a jindy je svými svahy pevně zaklesnutá do Obřího dolu. A každá ze zdejších hor, každé údolí a každá jáma či skalní tor mají svůj životní příběh, který se vepsal do jejich tváře…

Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828–1909), někdejší majitel rozsáhlých statků v severních Čechách, na Hradecku, v Dolním Rakousku a Uhrách, patří k nejvýznamnějším představitelům nejen šlechtického rodu Harrachů, ale také naší aristokracie druhé poloviny 19. století. Zasloužil se o rozvoj našeho politického, hospodářského i kulturního života….

Jak se rodí evropský veletok? Docela nenápadně – pramen Labe se ukrývá v malé prohlubni na náhorní plošině, pokryté tmavými ostrovy kosodřeviny. Labská studánka se na stejnojmenné louce doslova ztrácí a není mnoho výše položených míst, odkud by na ni bylo vidět. Od prvních podzimních vánic až dlouho do jara ji navíc přikrývá bytelná sněhová poklice. Přesto je pramen Labe západním Krkonoším stejným symbolem, jakým je Sněžka na východě. V minulosti byl předmětem sousedských sporů majitelů panství a poutním místem, dnes především vábí mohutné zástupy turistů…

Mohutná Černá hora a městečko na jejím úpatí jsou spojeny mnoha pouty. To nejpevnější představuje společný geologický základ starohorních ortorul a jimi procházející zlomy, oživené v době, kdy se Krkonoše zvedaly. Tyto společné zlomové linie ovlivnily jak souvislý strmý jižní svah Černé hory, tak i vznik podhorského Janského údolí s jeho potokem a léčivými teplými prameny, které po zlomech vystupují. Černá hora je turistickým a lyžařským zázemím lázeňského města, které se zase díky ní stalo i významným lyžařským střediskem. Viditelným poutem jsou pak lanovky a lyžařské vleky, které spojují vrchol a úbočí Černé hory s okrajem Janských Lázní…

Rýchory leží na jihovýchodním okraji Krkonoš jako osamělý horský hřbet, jako poslední krkonošská rozsocha, oddělená od zbytku pohoří úvalovitým údolím Lisečinského potoka a Úpou, do níž se potok v Horním Maršově vlévá…

Dřevěná síň na zbytcích kamenných zdí a vedle ní zdáli nepřehlédnutelná čtyřboká kamenná věž – taková je současná podoba hrádku Aichelburg, za jehož stavbou se skrývá podivuhodná minulost…

Asi nikdy již spolehlivě nezjistíme, kdo do Krkonoš přivezl první lyže. Ponejprv se sem dostaly zřejmě spíše jako kuriozita, jež nenašla širší praktické využití. Koncem 19. století však „ski“začaly pronikat do širšího povědomí a stoupal o ně zájem jako o sportovní náčiní stejně jako o praktický prostředek pro překonávání zasněžených plání či pro vstup do zavátých lesů…