Jméno autora: Země světa

Po dvou třech dnech strávených na dolním a středním Manhattanu, po návštěvě Sochy Svobody, Time Square a dalších newyorských „nezbytností“ dostane zpravidla turista z Česka chuť navštívit černošský Harlem a pokud možno některou z proslulých nedělních bohoslužeb v baptistických kostelech. Touha po dobrodružství většinou překoná strach z neznámého. Pochlubit se zážitky z Harlemu je módní a vzrušující. Pokud ale s sebou nemáte skutečného znalce této čtvrti, to pravé vám snadno unikne…

Zajímavé a bohaté umělecké sbírky najdeme ve všech větších městech Nového světa, tím spíše v New Yorku, který je obecně považován za „nejevropštější“ část Spojených států. Úsek Páté avenue od 82. po 105. ulici se dokonce nazývá Muzejní míle, protože tu stojí hned devět různých muzeí včetně slavného Metropolitního. Další významné sbírky našly svůj domov nedaleko od Páté avenue, a tak můžeme Manhattan označit za srdce newyorského výstavnictví…

Je sobota večer, ze stanice A na 8. avenue nasvícené girlandami žárovek se valí davy lidí. Někteří směřují do divadla Apollo na 125. ulici, jiní do Cotton Clubu na severní straně Lenox Avenue, ale největší proud směřuje do Savoy Ball Room, který okupuje celý blok mezi 140. a 141. ulicí. Píše se rok 1936 a v Savoyi se schyluje k souboji swingových orchestrů Chicka Webba a Bennyho Goodmana. Přestože se Spojené státy ještě nevzpamatovaly z hospodářské krize, v obrovském sále pro 5000 lidí je nabito. Jazzoví fanoušci, na které už nezbyly vstupenky, a hlavně ti, kteří na ně nemají, blokují dopravu pod otevřenými okny sálu. Příští den odhadují noviny přítomný dav na 2 0000 lidí. To je newoyrský Harlem na konci období, jež historici označují jako „harlemskou renesanci“…