Jméno autora: Země světa

Přírodní park Sovinecko

Přírodní park Sovinecko

Kdo viděl filmový debut Bohdana Slámy Divoké včely, mohl se kromě hraného příběhu seznámit také s podmanivou krajinou Sovineckého přírodního parku, s jeho hlubokými lesy, které překrývají strmé kopce, s rozlehlými loukami na dlouhých stráních, se starými alejemi podél opuštěných cest a s vesnicemi, které opouštějí jejich obyvatelé. Jen stáda krav na svažitých pastvinách prozrazují, že v této zdánlivě liduprázdné krajině žijí a hospodaří lidé.

 

Přírodní park Sovinecko Číst více »

Orange – dvě antická „nej“

Antická divadla, ať už řecká či římská, se už nejmíň sto let těší zájmu divadelníků, kteří je využívají pro oživení původních antických děl, stejně jako pro inscenace moderních děl v neopakovatelném historickém prostředí. Těch dobře zachovaných není mnoho – athénské odeion pod Akropolí a divadlo v maloasijském Efesu, slavné divadlo v Epidauru na Peloponésu či v Kúriu na jižním pobřeží Kypru, divadlo v sicilské Taormině… možná deset či dvacet divadel, kde lze nejen hrát, ale kde se zachovalo, byť v troskách, i cosi málo z původní atmosféry. Z těch římských se nejlépe zachovalo divadlo v jihofrancouzském Orange, které od roku 1981 figuruje spolu s nedalekým triumfálním obloukem na seznamu Světového dědictví…

Orange – dvě antická „nej“ Číst více »

Útočiště medu

Všechno, co si dokážete představit pod pojmem dovolená u moře, a k tomu něco navíc. Sedm tisíc let historie vtěsnaných na území jen o málo větší, než je polovina katastrální výměry Prahy. Strategická poloha mezi Evropou a Afrikou, jež pravidelně poutala pozornost všech, kteří chtěli ve Středomoří něco znamenat. Země, kde prakticky nevědí, co je to řeka, a na kousek lesa se chodí dívat skoro jako do galerie. To všechno je Malta…

Útočiště medu Číst více »

Pobřeží Dorsetu

Jihozápadní Anglii, snad nejromantičtější a nejdivočejší část této země, snadno obejdete pěšky. Podél pobřeží vede velmi dobře upravená turistická stezka značená symbolem žaludu. Měří ale tisíc kilometrů, a tak určitě není výletem na jednu dovolenou, a to nejen kvůli své délce. Nabízí totiž tolik zážitků z poznání výjimečných pobřežních scenerií, takřka neporušené přírody a bohatého kulturního dědictví v blízkém vnitrozemí, že se rozhodně vyplatí nespěchat. Trasa začíná na jihu v South Haven Point a končí v Minehead v národním parku Exmoor. Zvolíte-li tento směr, první míle vás provedou hrabstvím Dorset…

Pobřeží Dorsetu Číst více »

Pražský Semmering - Horní hlubočepský viadukt

Pražským Semmeringem

Ze Smíchova do Zličína se dá snadno dostat tramvají nebo metrem, ale jestli mohu doporučit, zkuste si tam někdy zajet vlakem. Časově to vyjde kupodivu skoro nastejno, během cesty však budete mít několikrát dojem, že jste se propadli z velkoměsta do nějaké jiné prostorové dimenze. No a svézt se po jednom z nejproslulejších železničních úseků v republice také není zážitek k zahození…

Pražským Semmeringem Číst více »

Po kolejích Slezskou Hanou

V kraji, kde svahy Jeseníků a Zlatohorské vrchoviny přecházejí do úrodné nížiny, zvané Slezská Haná, leží Osoblažsko. Výběžek zůstal součástí českého státu i po roce 1742, kdy Marie Terezie po prohrané válce odstoupila větší část Slezska pruskému králi Bedřichu II. Od té doby, s výjimkou druhé světové války, platí dnešní hranice. Centrem oblasti bylo vždy městečko Osoblaha, které prožívalo největší rozmach v 19. století, kdy mělo přes 4000 obyvatel, cukrovar, plynárnu, krajkářskou školu, sídlil v něm okresní soud a celní úřad. Chyběla ale železnice…

Po kolejích Slezskou Hanou Číst více »

Saint-Emilion - slavnost La Jurade

Saint-Emilion – tradice vinařství

Francouzští vinaři před lahvemi červeného z oblasti Saint-Emilion smekají. Víno se tu rodí ve výjimečně příhodném prostředí, v krajině věnované výhradně pěstování révy, na historických vinicích, jež se po staletí nemění. Hradbami obehnané městečko je ale také místem mnoha pozoruhodných církevních památek, jež vznikaly od 11. století díky jeho poloze na poutní cestě do Santiaga de Compostela. Dost důvodů k zápisu do seznamu Světového dědictví UNESCO, k němuž došlo v roce 1999…

Saint-Emilion – tradice vinařství Číst více »

Cuzco

Město Cuzco (Cusco) leží v jedinečném místě, v ústí jednoho úrodného údolí a den chůze od dalšího. Oficiální historie Inků zasazuje jeho založení na počátek 12. století. Traduje se, že základy budoucího pupku světa položil Manco Capac v místě, kde nebylo nic, než zapáchající močál osídlený primitivními bytostmi, které žily v naprosté tmě a nevědomosti a které osvítil teprve příchod synů Slunce…

Cuzco Číst více »

České Budějovice

Snad nikdo z Jihočechů nenazve své krajské město jeho oficiálním jménem. Sem tam to jsou Budějovice, ještě častěji Budějice a nejčastěji Budějce. Lidová úprava jména se objevuje i v té známé lidové písničce K Budějicům cesta, ale že je ouzká. Sice není pravda, že by i dnes vedly do Budějic jen úzké cesty, ale ta nejširší, dálnice, jim přece jen chybí, a tak je ta písnička stále aktuální. České Budějovice a celé jižní Čechy na dálniční spojení dlouho a netrpělivě čekají…

České Budějovice Číst více »

Maltézští rytíři – mezi Jeruzalémem a Římem

Ať se na Maltě rozhlédnete kolem sebe prakticky kdekoli, vždycky spatříte nějakou připomínku období, kdy ostrovům vládli maltézští rytíři. A nejsou to jen hradby či pevnosti, ale také kostely, paláce, venkovská sídla, strážní věže nebo třeba akvadukt. I když rytíři opustili Maltu před více než 200 lety, stopy jejich zdejšího působení zůstávají, ba co víc, nenahraditelným způsobem přispívají k charakteristickému vzhledu země…

Maltézští rytíři – mezi Jeruzalémem a Římem Číst více »

Malajsie - zátoka moře s loďkou

Kde se střetávají věky

Dělí je slabé dvě hodinky letu, čtyři hodiny autobusem a hodina člunem po řece – vzdušnou čarou nějakých 1200 kilometrů, na počátku 21. století vlastně zanedbatelný kousek. Lebky zabitých nepřátel přivázané pod střechou verandy ibanského dlouhého domu a dvojice mrakodrapů Petronas Twin Towers, do roku 2004 nejvyšší budovy světa. Z divočiny deštných lesů, kam nevedou žádné pozemní cesty, doprostřed hi-tech civilizace moderního velkoměsta během jediného dne – zní to jako z reklamního letáku, ale je to pravda. Snad nejkřiklavější, ale rozhodně ne jediný kontrast, který nabízí Malajsie, země tak pestrobarevná, že na její vylíčení běžná paleta sotva stačí…

Kde se střetávají věky Číst více »

Engelova katedrála

Pražané stavěli technická díla přivádějící vodu do míst, kde jí byl nedostatek, od 12. století. První gravitační vodovod využíval od roku 1142 pro zásobování Strahovského kláštera vydatných pramenů na východním svahu Petřína. Další přivaděče dodávaly vodu na Vyšehrad, Zbraslavskému klášteru a soukromé keramické potrubí měl i Pražský hrad. Prvním veřejným gravitačním vodovodem proudila v polovině 14. století voda do kašen na Dobytčím a Koňském trhu. Vodárenské stavitelství v té době zažívalo rozmach…

Engelova katedrála Číst více »

Lake District – Zádumčivá jezerní krajina

Anglický název Lake District zní stroze až úředně, jeho český ekvivalent vyvolává poetičtější představy – Jezerní oblast. Rozkládá se na severozápadě Anglie a své jméno odvozuje od deseti velkých přírodních jezer ledovcového původu a řady přehradních nádrží, z nichž některé zásobují kraj pitnou vodou. Je to nejen nejvodnatější, ale i nejhornatější oblast Anglie. Tvoří ji masiv Cumbrických hor, paprsčitě rozbrázděný hlubokými údolími – 110 vrcholů přesahuje 610 m, nejvyšší z nich je Scafell Pike (978 m)…

Lake District – Zádumčivá jezerní krajina Číst více »

Canal du Midi - loď u mostu

Canal du Midi

Francouzská síť vodních kanálů, budovaná od počátku 17. století, patří k nejdelším v Evropě. Umělé vodní cesty propojují téměř všechny významné přírodní toky a v dobách své největší slávy dosahovaly délky přibližně 13 000 km. Prvním moderním průplavem byl Canal de Briare spojující Seinu s Loirou, vyhloubený v letech 1608–1642. Krátce po něm následoval Canal du Midi, jedinečná vodní cesta tvořící významnou část propojení Středozemního moře s Biskajským zálivem…

Canal du Midi Číst více »

Salcbursko - turisté u Wirpitschsee

Hornaté srdce Rakouska

Malý ráj anebo Kousek ráje v srdci Alp. Tak bývá Salcbursko často označováno v nejrůznějších propagačních materiálech, což v dnešní době zahlcené bezobsažnými reklamními výkřiky může už předem vzbuzovat nedůvěru. Ta ale není na místě, v tomto případě mají vzletné slogany značné opodstatnění a návštěvníkům Salcburska se dokážou každou chvíli neodbytně připomenout. Lhostejno, zda v zimě či v létě, jenom jim k tomu musí přát počasí, protože Salcbursko je především krajem hor. Hornatým srdcem Rakouska, jak říká jiný, také dost užívaný slogan.

Hornaté srdce Rakouska Číst více »

Svaté údolí Urubamby

Inkové věřili, že pozemský svět je odrazem nebeského řádu – důkazů pro to měli ve svém okolí dostatek. Tam, kde to nebylo tak zcela zřejmé, pomohla lidská ruka. Hlavní hvězdy a souhvězdí se nacházely v blízkosti Mléčné dráhy, kterou Inkové nazývali Mayu, řeka. Tato nebeská řeka měla svůj protějšek v řece Urubambě, podél níž se nacházejí významné incké lokality Pisac, Ollantaytambo a Machu Picchu. Právě údolí Urubamby bývá označováno jako“ Svaté údolí“. Sakrální a profánní stránka v životě incké společnosti byly úzce propojeny a celá země byla poseta tzv. huacas, posvátnými místy či objekty…

 

Svaté údolí Urubamby Číst více »

Zámek Hluboká - průčelí

Hluboká, zámek na skále

Jako bílá koruna sedí na zeleném temeni skalního ostrohu a přitahuje pozornost už ze vzdálenosti desítek kilometrů. Její kamenný piedestal se vysoko zvedá nad Českobudějovickou pánví a zároveň jako předvoj vybíhá před dlouhý hřbet Lišovského prahu, jímž je pánev uzavřena. Hluboká, nejkrásnější a nejromantičtější zámek Čech, je také nejnavštěvovanější historickou památkou Jihočeského kraje. A každoročně, většinou v čase vánočním, nahlížejí do jeho interiérů dospělí i dětští diváci, když opakovaně sledují stařičký film Pyšná princezna, který se zde zčásti natáčel…

Hluboká, zámek na skále Číst více »

Kej El

Má historii krátkou sotva sto padesát let, víc než půldruhého milionu obyvatel a světáckou přezdívku Kej El podle anglické výslovnosti počátečních písmen svého jména Kuala Lumpur, jehož doslovný význam „bahnitý soutok“ se dnes už zdá být z jiného světa…

Kej El Číst více »

Litinová exhibice

Jubilejní Všeobecná zemská výstava Království českého v Praze v roce 1891 měla obrovský úspěch. Navštívilo ji asi dva a půl milionu lidí, mezi nimi i sedm stovek dělníků z Komárovských železáren. Vstupenku a jízdenku z Hořovic do Prahy jim zaplatil majitel podniku, kníže Vilém z Hanavy, jenž každému přidal ještě pět zlatých na útratu. Na své slévače mohl být oprávněně pyšný, exponát číslo 27, Hanavský pavilon, patřil na výstavě k nejkrásnějším…

Litinová exhibice Číst více »