Jméno autora: Země světa

Ledové podzemí u Werfenu

Jeskyně Eisriesenwelt, v překladu Obří ledový svět či Svět ledových obrů, je pravidelně uváděna mezi desítkou největších turistických atrakcí Rakouska. Tomu odpovídá i její návštěvnost. V sezoně, která trvá od května do konce října, sem přijíždí v průměru okolo tisíce lidí denně, takže jednotlivé skupiny procházejí jeskyní často jen v několikaminutových odstupech. Uvnitř i na přístupové cestě bývá hodně husto, ale s tím se nedá nic dělat, to je daň za exkluzivitu. Největší ledová jeskyně světa je prostě jenom jedna…

Ledové podzemí u Werfenu Číst více »

Pod nejvěžovatější věží

Po kličkované u Rožmberku se Vltava zkázní a nějaký ten kilometr teče skoro rovně. Nevydrží jí to ale dlouho – za Větřním znovu ztratí rozum a vrhne se do zákrut a ohybů, jež jí na mapě propůjčí vzhled nakrabacené modré stužky. V esovitých meandrech na pradávné Linecké stezce, v místech „křivého luhu“, po německu „Krumme Aue“, vznikl hrad a pod ním město – Krumlov, od 15. století řečený Český…

Pod nejvěžovatější věží Číst více »

Citrawarna

Citrawarna

Velkolepý festival barev a rytmů, to je Citrawarna – Barvy Malajsie, přehlídka, které se účastní všechny federativní státy i národnostní skupiny. Původně jednorázová událost vystřídala různá prostředí od Národního stadionu v Kuala Lumpuru přes náměstí Merdeka tamtéž až po ulice Putrajaye a rozrostla se do podoby měsíc trvajícího proudu nejrůznějších akcí po celé zemi shrnutého pod rozšířený název Citrawarna & Citrarasa, Barvy a chutě Malajsie. Pestrobarevná taneční přehlídka ale zůstává jeho vrcholem a příležitostí spatřit vyslance celé Malajsie v jeden čas na jediném místě. Podívejte se s námi…

Citrawarna Číst více »

Wingrave – české stopy v Anglii

Zalistuje-li ostrovní řidič příručkou místní Automobilové asociace, která obsahuje informace snad o všech britských obcích a městech, může se dočíst, že vesnice Wingrave je spojována s rodinou Rothschildů, ale také že v ní za války žil český vlastenec Jan Masaryk. Pro autory publikace tak byl zřejmě československý exilový ministr zahraničí známější než prezident Edvard Beneš, který měl sídlo v nedalekém Aston Abbotts. O něm však překvapivě pomlčeli…

Wingrave – české stopy v Anglii Číst více »

Pravěké skvosty

Na severu Akvitánie protéká departementem Dordogne řeka Vézère. V jejím údolí bylo nalezeno na 150 lokalit s pozůstatky pravěkého lidského osídlení ze středního a mladého paleolitu. Oblast kolem obce s předlouhým názvem Les Eyzies-de-Tayac-Sireuil vstoupila do učebnic a dala světu řadu odborných termínů – „mousterien“ označující středopaleolitickou kulturu štípaných nástrojů je odvozen z názvu zdejší jeskyně Le Moustier, kde byly tyto nástroje poprvé nalezeny; vyspělá kultura mladého paleolitu „magdalénien“ je nazvána podle skalního převisu La Madeleine, který je její typovou lokalitou; a konečně známý kromaňonec – v roce 1868 bylo v jeskyni Cro-Magnon nalezeno pět koster považovaných za nejstarší doklad anatomicky moderního člověka v západní Evropě…

Pravěké skvosty Číst více »

Planina Nazca – nerozluštěná záhada

V povodí řeky Nazca, ústící do moře nějakých 500 km jižně od Limy, vzkvétala ve 3.–7. stol. jedna z nejvýznamnějších prekolumbovských kultur nazvaná podle zmíněné řeky: Nazca. Její záhadné obrazce objevené v první polovině 20. stol. nedají dodnes spát archeologům a historikům z celého světa, ani „záhadologům“ všeho druhu. Někteří věnovali výzkumům celý svůj život…

Planina Nazca – nerozluštěná záhada Číst více »

Plnou parou na Schafberg

Nízké mraky odstřihly jezero Wolfgangsee od věnce okolních hor a začaly jeho břehy sprchovat vydatnými přeháňkami. Smůla–- zrovna, když máme zamluvené jízdenky na Schafberg, musí se zkazit počasí. Nejdřív chceme jízdu vzdát, když ale zajdeme k údolní stanici zubačky a spatříme tu na kolejích pobafávat hned tři kapesní parní krasavice, rozhodneme se to přece jenom zkusit…

Plnou parou na Schafberg Číst více »

Klášter Zlatá Koruna

Zlatá Koruna

Původně to byla Sancta Spinea Corona, Svatá Trnová Koruna, neboť u jejího založení figurovala prý relikvie trnu z Kristovy mučednické koruny. Už po pár desítkách let se však cisterciácký klášter sevřený v úzkém meandru Vltavy mezi Krumlovem a Budějovicemi začal nazývat jinak – ať už podle jeho bohatství nebo podle toho, že trn byl zasazen do zlata, objevila se Zlatá Koruna…

Zlatá Koruna Číst více »

Barokní perla

Nábřeží, před pár lety zrekonstruované nákladem 25 milionů eur, nese jméno velmistra Manuela Pinta, který tu nechal v polovině 18. století postavit řadu skladů. Jejich jindy zlatavě do daleka zářící průčelí nejsou skoro vidět – u nábřeží kotví za sebou tři výletní lodě, každá o pěti až devíti palubách. Ve Vallettě bude dnes pěkná tlačenice…

Barokní perla Číst více »

Cameron Highlands

Pohled je to nezapomenutelný – všude kolem se rozkládají oblé kopce, jejichž svahy, vytvarované do dalších oblinek spočívajících jedna vedle druhé jako naducané polštářky, jsou poseté geometrickým vzorem šťavnatě zelených dlaždic oddělených jemnými rýhami spár. Ty dlaždice tvoří ve skutečnosti čajovníkové keře a spáry jsou pěšinky, po nichž procházejí sběrači lístků. Cameron Highlands jsou, mimo jiné, nejvýznamnější oblastí v Malajsii, kde se pěstuje čaj…

Cameron Highlands Číst více »

Svatý ostrov Lindisfarne

Holy Island je sice holý ve smyslu bezlesý, ale taky svatý, jak zní překlad jeho jména do češtiny. Leží u severovýchodního pobřeží Anglie a měří pouhých 5 km². Ostrovem je vlastně jen za přílivu – tehdy prý na jeho skalách odpočívají nezřídka i tuleni. Při odlivu ho navštěvují turisté, neboť tehdy je s pevninským Northumberlandem spojen tříkilometrovou šíjí, po které mohou pohodlně jet i autobusy…

Svatý ostrov Lindisfarne Číst více »

Vaubanova pevnost

Vaubanovy pevnosti – vzor dokonalosti a důvtipu

Čtyři roky úporných bojů v oblasti Verdunu a Met za první světové války, stejně jako příběh 350 sovětských vojáků, z větší části Čečenců, kteří v obklíčené brestské pevnosti dokázali v červnu roku 1941 šest neděl vzdorovat německé přesile, jsou asi posledními důkazy toho, jak dokonalými díly byly barokní pevnosti. A zároveň, jak významné poučení vycházelo ze zkušeností francouzských inženýrů 17. století. Opírala se o ně i zmíněná pevnost v Brestu, kterou Rusové postavili v letech 1836–1842, a známe i jméno muže, jenž tyto obranné systémy kdysi dovedl téměř k naprosté dokonalosti: markýz Vauban…

Vaubanovy pevnosti – vzor dokonalosti a důvtipu Číst více »

Islas Ballestas

Řev, troubení, chrochtání a funění tisíců lachtanů, téměř odpudivý pach guána, křik a šumění křídel tisíců mořských ptáků, hukot vln a větru, okolo jen bizarní skalní útvary s oblouky, jeskyňkami a tunely a šedomodrá hladina moře. To jsou kamenité Islas Ballestas, od roku 1996 součást Národní přírodní rezervace Paracas…

Islas Ballestas Číst více »

Na skok v Lungau

V jihovýchodním cípu pomyslného salcburského trojúhelníku leží kraj známý pod svým historickým jménem Lungau, odvozeným snad od názvu potoka Lonka. Z pěti salcburských okresů je svou rozlohou na třetím místě, počtem obyvatel však zdaleka poslední – v kotlině, kterou na severu uzavírají Schladminské a Radstädtské Taury, na západě výběžky Vysokých Taur a na jihu Gurktalské Alpy, žije jen něco přes dvacet tisíc lidí. Svérázný kraj s úžasnou přírodou potěší i při jednodenní návštěvě, nabízí ale vše potřebné třeba i k týdenní turistické či cyklistické dovolené…

Na skok v Lungau Číst více »

Vltava na středním toku

Vltava

U Vyššího Brodu se koryto Vltavy podobá zalomenému lokti, když si kdysi pradávno  přivlastnila cizí tok a obrátila své vody k severu. Od tohoto nejhlubšího jihu Čech až po soutok s Labem je Vltava osou Čech a také pomyslnou osou české historie. Je spjata s dějinami vesnic a měst, jimiž protéká, je součástí životů lidí, kteří na jejích březích žijí, zůstává v srdcích těch, kdo po ní kdy pluli nebo putovali podél jejích břehů po úzkém chodníčku…

Vltava Číst více »

Hora, která stále roste

Gunung Kinabalu, nejvyšší hora mezi Himálajem a Novou Guineou, je ve státě Sabah cestovatelským magnetem číslo jedna. Tento symbol nedotčené tropické přírody láká turisty, ale i biology z celého světa. Od roku 1851, kdy horu poprvé prozkoumal koloniální úředník a nadšený botanik Hugh Low, zde bylo nalezeno velké množství endemických druhů rostlin i živočichů. Domorodí Kadazan-Dusunové tradičně věřili, že na vrcholu hory leží vejce draků a že zde přebývají duchové jejich předků. Aki Nabalu pak v jejich jazyce znamenalo „svaté místo mrtvých“…

Hora, která stále roste Číst více »