Nábřeží, před pár lety zrekonstruované nákladem 25 milionů eur, nese jméno velmistra Manuela Pinta, který tu nechal v polovině 18. století postavit řadu skladů. Jejich jindy zlatavě do daleka zářící průčelí nejsou skoro vidět – u nábřeží kotví za sebou tři výletní lodě, každá o pěti až devíti palubách. Ve Vallettě bude dnes pěkná tlačenice…
Pohled je to nezapomenutelný – všude kolem se rozkládají oblé kopce, jejichž svahy, vytvarované do dalších oblinek spočívajících jedna vedle druhé jako naducané polštářky, jsou poseté geometrickým vzorem šťavnatě zelených dlaždic oddělených jemnými rýhami spár. Ty dlaždice tvoří ve skutečnosti čajovníkové keře a spáry jsou pěšinky, po nichž procházejí sběrači lístků. Cameron Highlands jsou, mimo jiné, nejvýznamnější oblastí v Malajsii, kde se pěstuje čaj…
Když ještě v nepříliš dávné minulosti zatoužil obyčejný smrtelník legálně nahlédnout do pražského technického podzemí, měl jenom minimum příležitostí. V posledních letech se ale situace začíná měnit, mimo jiné i proto, že do Prahy dorazil fenomén zvaný zážitková turistika…
Holy Island je sice holý ve smyslu bezlesý, ale taky svatý, jak zní překlad jeho jména do češtiny. Leží u severovýchodního pobřeží Anglie a měří pouhých 5 km². Ostrovem je vlastně jen za přílivu – tehdy prý na jeho skalách odpočívají nezřídka i tuleni. Při odlivu ho navštěvují turisté, neboť tehdy je s pevninským Northumberlandem spojen tříkilometrovou šíjí, po které mohou pohodlně jet i autobusy…
Svatý ostrov Lindisfarne Číst více »
Čtyři roky úporných bojů v oblasti Verdunu a Met za první světové války, stejně jako příběh 350 sovětských vojáků, z větší části Čečenců, kteří v obklíčené brestské pevnosti dokázali v červnu roku 1941 šest neděl vzdorovat německé přesile, jsou asi posledními důkazy toho, jak dokonalými díly byly barokní pevnosti. A zároveň, jak významné poučení vycházelo ze zkušeností francouzských inženýrů 17. století. Opírala se o ně i zmíněná pevnost v Brestu, kterou Rusové postavili v letech 1836–1842, a známe i jméno muže, jenž tyto obranné systémy kdysi dovedl téměř k naprosté dokonalosti: markýz Vauban…
Vaubanovy pevnosti – vzor dokonalosti a důvtipu Číst více »
Řev, troubení, chrochtání a funění tisíců lachtanů, téměř odpudivý pach guána, křik a šumění křídel tisíců mořských ptáků, hukot vln a větru, okolo jen bizarní skalní útvary s oblouky, jeskyňkami a tunely a šedomodrá hladina moře. To jsou kamenité Islas Ballestas, od roku 1996 součást Národní přírodní rezervace Paracas…
V jihovýchodním cípu pomyslného salcburského trojúhelníku leží kraj známý pod svým historickým jménem Lungau, odvozeným snad od názvu potoka Lonka. Z pěti salcburských okresů je svou rozlohou na třetím místě, počtem obyvatel však zdaleka poslední – v kotlině, kterou na severu uzavírají Schladminské a Radstädtské Taury, na západě výběžky Vysokých Taur a na jihu Gurktalské Alpy, žije jen něco přes dvacet tisíc lidí. Svérázný kraj s úžasnou přírodou potěší i při jednodenní návštěvě, nabízí ale vše potřebné třeba i k týdenní turistické či cyklistické dovolené…
U Vyššího Brodu se koryto Vltavy podobá zalomenému lokti, když si kdysi pradávno přivlastnila cizí tok a obrátila své vody k severu. Od tohoto nejhlubšího jihu Čech až po soutok s Labem je Vltava osou Čech a také pomyslnou osou české historie. Je spjata s dějinami vesnic a měst, jimiž protéká, je součástí životů lidí, kteří na jejích březích žijí, zůstává v srdcích těch, kdo po ní kdy pluli nebo putovali podél jejích břehů po úzkém chodníčku…
Procházka maltskou historií by nebyla úplná bez návštěvy Mdiny a Rabatu. Dvě sousední města se zdají být na první pohled tak odlišná, že už snad víc nemohou být. Přitom mají leccos společného, a nejsou to jen jejich exoticky znějící jména…
Mdina a Rabat – výlet do historie Číst více »
Gunung Kinabalu, nejvyšší hora mezi Himálajem a Novou Guineou, je ve státě Sabah cestovatelským magnetem číslo jedna. Tento symbol nedotčené tropické přírody láká turisty, ale i biology z celého světa. Od roku 1851, kdy horu poprvé prozkoumal koloniální úředník a nadšený botanik Hugh Low, zde bylo nalezeno velké množství endemických druhů rostlin i živočichů. Domorodí Kadazan-Dusunové tradičně věřili, že na vrcholu hory leží vejce draků a že zde přebývají duchové jejich předků. Aki Nabalu pak v jejich jazyce znamenalo „svaté místo mrtvých“…
Hora, která stále roste Číst více »
I když jsou počátky letectví v českých zemích spjaty především s Pardubicemi, kde se Jan Kašpar poprvé v letadle těžším než vzduch odlepil od země, svým prvním dálkovým letem 13. května 1911 do historie české aviatiky zapsal i Prahu. A přestože se svým Blériotem přistál na řepném poli na okraji chuchelského závodiště, první letiště vzniklo přesně na opačné straně města…
Angličané rádi zmiňují fakt, že vymysleli celou řadu sportů – mezi jinými fotbal, tenis, kriket, ragby, kroket i pólo na koních. Protože to však zní jako vychloubání, rychle dodávají, že se tak stalo jen proto, že umějí tak dobře prohrávat…. To však není dnes tak docela pravda, jak dokazují nezvykle dobré výsledky z olympiády v Pekingu; Británie se umístila v pořadí národů na čtvrtém místě, hned za sportovními giganty Čínou, USA a Ruskem. Zdá se, že se vyplatila investice do sportovních akademií (financovaných ze státní loterie). V tradičním pojetí byl sport považován za soukromý koníček jednotlivců a myšlenka, že by měl být státně dotován, připadala lidem absurdní. Rovněž se v určitých kruzích (v rámci tzv. politické korektnosti) soudilo, že soutěživé sporty jsou pro mladé lidi nevhodné, vedou prý k pěstování sklonu k agresivnímu chování a individualismu…
Kriket – sport po anglicku Číst více »
Ztracená hora Mont Perdu (španělsky Monte Perdido, 3355 m) vypadá opravdu nedostupně – zejména z francouzské strany, kde na cestě k ní leží zdánlivě nepřekonatelné cirky Gavarnie a Estaube. Mohutný vápencový masiv této hory se nachází ve Španělsku, ale mezistátní hranice v nádherných, ale také divokých a k lidem často krutých Pyrenejích máloco znamenala. Lidský život, měl-li vytrvat, musel se tu odpradávna řídit jinými pravidly – spolupracuj, pomáhej si. Bylo jasné, že stáda při pravidelném jarním a podzimním putování mezi chlévy a horskými pastvinami musela projít tudy a tudy, dojít tam a tam. A na lidech, kterým ta půda patřila, bylo, aby se domluvili. Ve vlastním zájmu. Nebyli tu žádní soukromí vlastníci, půda patřila obcím. Jejich dohody platily – bez ohledu na hranice.
Mont Perdu – v srdci Pyrenejí Číst více »
Než jsme odjeli z hlavního peruánského města poznávat předkolumbovské památky, zbývalo nám půl volného dne. Využili jsme ho k návštěvě Pachacamacu, jedné z významných historických lokalit. Nachází se asi 30 km jižně od Limy v ústí řeky Lurín na pobřeží Tichého oceánu. Jeho prohlídka se nám zdála být dobrým prologem k poznávání dalších kultur…
Hliněné město Pachacamac Číst více »
Rakousko a lyžování jsou dva neoddělitelné pojmy. Lyžovat zde umí každý již od útlého dětství, čápům ze zavinovačky vykukují lyžičky a na téma lyžování si tu můžete popovídat prakticky s kýmkoliv. S trochou nadsázky lze říci, že na úspěších lyžařských hvězd spočívá rakouské národní sebevědomí…
Lyžařský přelud? Nikoliv: Ski amadé! Číst více »
Ideální místo pro hrad“, napadne vás nejspíš, podíváte-li se z ochozu věže hradu Rožmberk pod sebe dolů, na úzký protáhlý ostroh sevřený hluboce zakleslým meandrem Vltavy. Lineckou stezku, která odnepaměti vedla po břehu řeky, měla odtud hradní posádka jako na dlani a nikudy jinudy se nepřítel přiblížit nemohl. Ale i když pominete praktickou stránku věci, budou vás napadat superlativy, protože poloha hradu stojícího v objetí lesů, vody a strání je impozantní a zároveň romanticky malebná…
Mohlo by se zdát, že za tureckého obléhání v roce 1565 vytrpěla Malta dost, aby jí to vystačilo na celá staletí. Jenže dějiny na spravedlnost nehrají, a tak po necelých čtyřech stovkách let přišlo tzv. druhé velké obléhání – mohla za něj druhá světová válka…
Tropická noc. Jindy bych si vychutnával zvuky okolní džungle, ale teď je nevnímám. Prostupuje mě pomalý, hypnotizující rytmus gongů. V něm se přede mnou odehrává lovecký tanec, prosba bohům, aby zítra přivedli tučnou kořist před oštěpy, otrávené šipky a do pastí, zároveň důkaz vlastní síly a schopností. Vláčné pohyby, plíšky zvoní kolem kotníků. Ze stínu vychází náčelník, polonahé tělo potetované vzory předků, široká mačeta, dlouhá pera v jeho čelence těsně míjejí začouzené lebky u stropu. Veranda dlouhého domu se hrouží kamsi mimo tento svět…
Bravo, bravo! Výkřiky obdivu doprovázejí skřípavé zakokrhání kohouta uzavírající krátké představení Staroměstského orloje, jehož vrcholným číslem je přehlídka apoštolů ve dvou otevřených oknech. Zážitek trvá pár vteřin, bylo by ale hříchem nechat si ho ujít…
Magický stroj času Číst více »
Před deseti tisíci lety se řeky východní Anglie vlévaly do Rýna. Když doba ledová skončila, moře se zvedlo, od kontinentální Evropy oddělilo britské ostrovy a na jejich východním cípu zaplavilo rozlehlé lesy. Stromy popadaly do hnijící vegetace, uhynuly a přeměnily se v bohatou rašelinnou půdu. Patří k nejkvalitnějším v Evropě, lidé o ni ale stále musí bojovat…
Fens, kraj pod vodou Číst více »
