Jméno autora: Země světa

Belfastské black cabs

Do historie severoirského sektářského násilí se zapsaly i typické černé taxíky „black cabs“. V 70. letech minulého století nahradily na některých místech autobusy, jež se často stávaly terčem pouličních nepokojů. Zvláště na třídách Falls Road a Shankill Road v západním Belfastu od těch dob dodnes jezdí po stálých trasách a po cestě vysazují a nabírají pasažéry. Taxikáři jsou také považováni za skvělé průvodce po městě…

Belfastské black cabs Číst více »

Věznice na Crumlin Road

„Ještě vám ukážu celu smrti,“ řekla průvodkyně a klíč zarachotil v zámku železných dveří. „Odsouzeného tady nepřetržitě střežili dozorci,“ dodala a nečekaně odsunula polici na stěně, zakrývající dveře do sousední místnosti. Na trámu visela oprátka. Zamrazilo mě, přestože jsem už věděl, že naposledy se smyčka utáhla v roce 1961…

Věznice na Crumlin Road Číst více »

Amsterdam – město kontrastů

Chce-li někdo psát o Amsterdamu, jen málokdy se vyvaruje klišé. Těžko lze vynechat grachty a blízkost moře, brusiče diamantů, multikulturní a multietnickou otevřenost města, projevující se i v jeho vůních, k nimž kromě vody, herinků  a tulipánů patří i marihuana a palačinky, ale také třeba kontrast nemravné čtvrti De Wallen za kostelem Oude Kerk s mravným poklidem Begijnhofu ze 14. století…

Amsterdam – město kontrastů Číst více »

Čína - pohled na Šanghaj

Šanghaj – výkladní skříň nad mořem

Stovky románů a cestopisů z Šanghaje 19. a první poloviny 20. století daly názvu dnešního nejlidnatějšího čínského města zvláštní nádech exotiky – jako by z něj volaly dálky a vonělo cizokrajné koření, jako by se v tom jediném slově neřest a hřích snoubily s bohatstvím a dekadencí. Jméno samo je přitom velmi prosté – znamená „nad mořem“…

Šanghaj – výkladní skříň nad mořem Číst více »

Skalní města

Jednou z nejnovějších forem územní ochrany jsou geoparky, zaváděné ve světě prakticky teprve od začátku nynějšího století. Česká republika se k této koncepci přihlásila v roce 2005, když byl do evropské sítě geoparků organizace UNESCO přijat Geopark Český ráj. Jak předesílá již jeho název, s atraktivnějším příspěvkem jsme do mezinárodního společenství vstoupit nemohli…

Skalní města Číst více »

Naše „Jizerky“

Zkuste si v hranicích Prahy představit patnáct rozložitých horských velikánů vyrůstajících do tisícové nadmořské výšky, kolem nich pár desítek vrcholů jen o málo nižších, k tomu tři přehradní nádrže velké dohromady jako Máchovo jezero a přihoďte jedno stotisícové a jedno padesátitisícové město. Že se vám to nějak nezdá? A přece je to tak – kdybychom přemístili naše nejsevernější pohoří do hranic Stověžaté, vešlo by se tam i s Libercem a Jabloncem nad Nisou…

Naše „Jizerky“ Číst více »

Mallorca - pohled na Cala Fornells

Mallorca ve vlnách času

Kdyby vám snad někdo tvrdil, že Mallorku poznáte raz dva, protože během hodiny ji přejedete z jednoho konce na druhý, nevěřte mu. Budete se muset smířit s tím, že tento ostrov po vás bude chtít mnohem více času a že budete muset ze svých plánů pořád ubírat, protože se vždycky zdržíte v místech, kde jste se původně zdržet nehodlali…

Mallorca ve vlnách času Číst více »

Vatikán - socha svatého Petra

Od Řehoře I. k Lateránské smlouvě

Sjednocení Itálie, jehož 150. výročí letos země na Apeninském poloostrově velkolepě slavila, výrazně poznamenalo papežský stát. Do té doby zaujímal význačné mocenské postavení i rozlohu a čítal na tři miliony lidí. Po násilném začlenění do Italského království se scvrkl na území Vatikánu. Tehdejší papež Pius IX. sjednocenou Itálie nikdy neuznal. Prohlásil se za „vězně Vatikánu" a do konce života ho ani jednou neopustil…

Od Řehoře I. k Lateránské smlouvě Číst více »

Náměstí, park a muzea

Tam, kde se před válkou rozkládalo v Šanghaji dostihové závodiště, je dnes Lidové náměstí, na něž za širokou Lidovou třídou navazuje Lidový park. Dohromady nějakých třicet hektarů ze všech stran ohraničených několikaproudými ulicemi a na nich park, jezírka, mohutná budova městské vlády, ale i Šanghajské velké divadlo a několik muzeí…

Náměstí, park a muzea Číst více »

Od skalisek k rašeliništím

Jizerské hory jsou naším nejsevernějším pohořím, o které se však dělíme s Polskem. Tomu patří na východě přibližně třetina jejich celkové rozlohy, naše západní část zabírá něco málo přes 400 km2. Státní hranici tvoří hlavně řeka Jizera, jež níže na svém toku odděluje horstvo od Krkonoš a Krkonošského podhůří. Dalšími sousedícími horopisnými celky jsou pak na severu Frýdlantská pahorkatina a na jihozápadě Žitavská pánev…

Od skalisek k rašeliništím Číst více »