Jméno autora: Země světa

Děčín – strážce Labe

Jako bitevní loď, střežící nejvýznamnější český tok těsně před jeho vstupem na německé území, vyhlíží děčínský zámek ? s jedinou pyšnou věží nad stavbou, jejíž klasicistní zámecké úpravy nedokázaly zcela skrýt původní pevnostní charakter. Jen místo lodní vlajkoslávy se na věži otáčí korouhvička v podobě páva. Když zobákem zamíří k Labi a „pije vodu“, děčínští očekávají déšť…

Děčín – strážce Labe Číst více »

Schwarzwald – v kraji kukaček

Nejpozději od vysílání nekonečného seriálu „Schwarzwaldklinik“ v osmdesátých letech, který byl obdobou naší, i v Německu oblíbené Nemocnice na kraji města, se toto pohoří v jihozápadním Německu stalo oblíbeným turistickým cílem. Má co nabídnout – od teplých bádenských vinic na západě přes horské terény vhodné k turistice i lyžování až po dochované středověké kláštery v horských údolích…

Schwarzwald – v kraji kukaček Číst více »

Mají Němci sami sebe rádi?

Čím déle v Německu žiji, tím se mi zdá obtížnější vydat o Němcích konzistentní soud. Asi by se mi tak vedlo v každé zemi, Němci však mají proti všem ostatním národům jedno specifické stigma: rozpoutali dvě agresivní války, do nichž postupně vtáhli téměř celý svět. A tento svět nezapomněl a dává to při každé možné příležitosti najevo. Tím ovšem Němcům zpětně komplikuje už tak dost bolestné, víc než půl století trvající hledání vlastní identity…

Mají Němci sami sebe rádi? Číst více »

Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa

Zatímco v jižní a západní Evropě vznikaly univerzity už ve 12. století, střední Evropa si na ně musela počkat ještě dalších 200 let. První univerzitou na území německé říše byla pražská Karlova v roce 1348. Jako její konkurentka vznikla o 17 let později univerzita ve Vídni a třetí pak roku 1386 univerzita v Heidelbergu…

Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa Číst více »

Země mezi dvěma moři

Málokde na světě je tak blízko od moře k moři jako v nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Pobaltské městečko Schleswig dělí od severomořského Husumu pouhých 30 km. Němci svým mořím říkají Nordsee a Ostsee – Severní a Východní. I když co do teploty vody není moc vlídné ani jedno, Němci je milují…

Země mezi dvěma moři Číst více »

Regensburg, město plné událostí

Znalce němčiny ihned napadne, že Regensburg znamená nejspíš Dešťový nebo Deštný hrad. Možné to je, neboť v předpolí Šumavy, zvaném Bavorský les, o déšť nouze nebývá a byl patrně i u zrodu názvu říčky Regen (česky nazývané Řezná), která tu ústí do Dunaje. Římané ji však nazvali Regina (Královna) a vojenský tábor při ní pak Castra Regina…

Regensburg, město plné událostí Číst více »

Deutsches Museum v Mnichově

„Démant lidských vědomostí“ či „Zrcadlo humanity“. Tak je po celá desetiletí nazýváno pověstné Deutsches Museum v Mnichově. Názornou, logickou a zábavnou formou přibližuje snad všechny obory lidské činnosti, a proto získalo popularitu nejenom u odborníků na exaktní vědy, ale také u laické veřejnosti, pro kterou je věda a technika vždy tak trochu strohou a nezáživnou disciplínou. Dnes patří muzeum k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Německu…

Deutsches Museum v Mnichově Číst více »

Romantická cesta

Historii této slavné a pověstné cesty začali psát staří Římané. V Bavorských Alpách, odkud do severní Evropy pronikaly jejich legie, založili svůj první tábor a také počátek vojenské a obchodní cesty. Nazývali ji Via Claudia, ve starých německých kronikách se však objevuje pod názvem Romanischeweg, Římská cesta…

Romantická cesta Číst více »

Neuschwanstein a královská sídla Ludvíka II.

Rozervanost srdce a duše, deziluze a pocit naprostého osamocení – to byly nejsilnější pocity,se kterými vstupovali lidé do 19. století. Svébytnost, kterou jim sliboval kult osvíceneckého rozumu, se následkem politických událostí stala pouhým pojmem. Útěk do snového světa romantismu – panenské přírody a slavných hrdinů dávné minulosti byl jakousi náhražkou životních jistot…

Neuschwanstein a královská sídla Ludvíka II. Číst více »

Vídeňské Karlovo náměstí

Karlsplatz je tiché zelené prostranství mezi rušnými ulicemi. Jeho centrální Resslův park s neokázalou sochou vynálezce lodního šroubu není rozlehlý, ale z jeho mnoha cestiček s lavičkami je pěkný pohled na okolní budovy – ať je to Historické muzeum města Vídně, Vysoká škola technická, dva Wagnerovy secesní pavilony nebo Karlskirche, Karlův kostel, který dal náměstí jméno…

Vídeňské Karlovo náměstí Číst více »

Hudební Vídeň

Od konce 18. věku po celé další století byla Vídeň evropským hudebním centrem. Éru italské barokní opery vystřídal vídeňský klasicismus. Za Marie Terezie se dvorním kapelníkem stal Němec Christoph Willibald Gluck, který napsal pro Vídeň deset oper. Učil se a působil mimo jiné i v Praze. V Paříži se v předvečer revoluce za jeho hudbu bili osvícenští encyklopedisté. Ve Vídni pak na jeho tvorbu i teoretické zásady navázalo slavné trojhvězdí rakouské hudební klasiky…

Hudební Vídeň Číst více »

Voda pro Vídeň

Nad fádně vyhlížejícími obytnými domy ve vídeňské čtvrti Favoriten vyčnívá věž z červených a žlutých cihel, bohatě zdobená ornamenty a menšími věžičkami, s kuželovou střechou sestavenou z glazovaných tašek v pěti barvách, zakončená cibulovitou bání. Z ochozu pod ní ve výšce 48 m nad zemí je výhled nejen na Vídeň, ale jihozápadním směrem až ke vzdáleným pohořím na severu Štýrska…

Voda pro Vídeň Číst více »

Výlet do Nussdorfu

V nedělním odpoledni uprostřed horkého léta táhnou vídeňskými ulicemi jen skupiny znavených turistů. Všechny krásy tohoto města by v této chvíli vyvážil stinný venkovský dvůr se džbánkem chladného vína. A přitom není nic jednoduššího, než si přímo na rozpálené Ringstrasse sednout na tramvaj D s označením cílové stanice Nussdorf…

Výlet do Nussdorfu Číst více »