Požár vždy znamená pohromu. Když navíc zkosí celé město, je to skutečná tragédie. Jenže hořekovat se nedá donekonečna. Bydlet se musí okamžitě, a tak vznikne plán v co nejkratší době vystavět město znova. A ovládá-li zrovna Evropu styl art nouveau, je téměř jisté, že vznikne klenot…
Alesund – město ve stylu Art nouveau Číst více »
Není v Evropě a patrně ani jinde na světě krásnější pobřeží než v Norsku. Je to neskutečných 2000 kilometrů skal rozčleněných tak, že se podobají kamenné krajce, která vroubí celé západní a severní břehy Skandinávského poloostrova. Průlivy, zálivy, úžiny, fjordy. Výspy, mysy, ostrovy a šéry. Moře a skály…
Zatímco zbytek Evropy se chystá přijmout ústavu, která postupně vymaže hranice mezi jednotlivými státy, Norsko za pár týdnů zahájí gigantické oslavy 100. výročí své národní nezávislosti na Švédsku. Co tím sleduje? Chce snad nasypat sůl do ran většího švédského bratra? Oslavovat roli tradičního národního státu v době rostoucí globalizace? Nebo spíš udělat trochu sebestřednou bilanci? Odpověď zatím není zcela jasná, ale jedna věc je evidentní: i po stech letech samostatnosti si Norsko stále libuje ve zkoumání svého vlastního obrazu…
100 let a stále puberťák Číst více »
Lofoty, to je velkolepé umělecké dílo přírody. Osamocené skalní štíty, dramatické hřebeny hor i drobné ploché ostrůvky se vynořují nad hladinu ve stále jiných a vždy překvapivě malebných konstelacích. Moře se mezi nimi prolévá zátokami, zálivy, průlivy i fjordy, a jako by nebylo toho hýření tvarů dost, ještě všechny přírodní obrazy umocňuje zrcadlením ve své modré hladině…
Nejkrásnější ostrovy severu Číst více »
Symbolem Liberce a jeho nejbližšího okolí je bezesporu Ještěd, nejvyšší hora Ještědského hřebenu (1012 m nad mořem), který je součástí Ještědsko- – kozákovského hřbetu a v roce 1995 byl prohlášen přírodním parkem. Atraktivita Ještědu, jehož vrchol nad hranicí zalesnění je tvořen křemencovým sukem charakteristického tvaru, vzrostla hlavně v roce 1973. Tehdy zde byla dokončena významná stavba multifunkční věže tvaru rotačního hyperboloidu s hotelem, restaurací, vyhlídkovou terasou a vysílačem, jejímž autorem je architekt Karel Hubáček. Z Horního Hanychova (předměstí Liberce) vede na Ještěd visutá kabinová lanovka, jediná, která zůstala v majetku Českých drah…
Lanovkou Českých drah na Ještěd Číst více »
Říká se, že když bůh naděloval přírodu v různých částech světa, do Norska už musel přijít hodně unaven, neboť tam vyklopil všechny krásy světa – krásné hory a ještě krásnější fjordy, magické ledovce, hučící vodopády a divoké řeky, a to jsou právě ty atributy, za kterými přijíždějí do této země každoročně tisíce turistů…
Jsou to zvláštní postavičky, které můžeme koupit po celém Norsku v téměř každém obchodě. Rozcuchané vlasy, dlouhý nos, dobře živené bříško. Téměř se nenajde turista, který by po první návštěvě severské země odjížděl bez ní…
Trollové – pravda nebo pohádka Číst více »
Žijeme na hromadách kamení, říkají Norové s nadsázkou a hraným přezíráním o svých horách, které ve skutečnosti milují. Pravda však je, že Norské království je zároveň i královstvím hor, které se táhnou jako 1800 kilometrů dlouhé skalnaté pásmo nad mořem a místy jsou mořem i zaplavené. Norsko je nejhornatější zemí Evropy, protože více jak polovina jeho území leží výše než 500 metrů a čtvrtina dokonce nad 1000 metrů nad mořem…
Skandy, jak se také Skandinávským horám říká, jsou nejvíce zaledněným pohořím Evropy. Z celkové plochy kolem 5000 km? ledovcové hmoty leží naprostá většina na norském území. Tím se toto severské království stává nejvíce zaledněnou zemí našeho kontinentu…
Poselství norských ledovců Číst více »
Norové neoplývají plejádou světově uznávaných uměleckých osobností, přesto dvě jména zná téměř každý. Nejvíce doma milováni a venku obdivováni jsou současníci expresionistický malíř Edvard Munch (1863–1944) a sochař Gustav Vigeland (1869–1943), který má dokonce svou obrovskou galerii pod širým nebem…
Galerie pod širým nebem Číst více »
V knize Lovci mamutů popisuje Eduard Štorch nezapomenutelným způsobem nejen osudy pralidí obývajících naše území, ale i mnohá zvířata, která u nás v poslední době ledové žila. Tenkrát pokrývala celou střední Evropu tundra a tajga. Ze všudypřítomných močálů se líhly roje komárů a krajinou táhla obrovská stáda sobů. Příroda dnešní Skandinávie se onomu času lovců mamutů v mnohém podobá. Mamuti sice vyhynuli, ale sobi zůstali a stali se symbolem severu.
Nejsevernější seveřané Číst více »
Tři puebla, která tvoří dnešní Navajo National Monument – Betatakin („Dům na římse“), Keet Seel („Rozbitá keramika“) a Inscription House („Dům nápisů) –, jsou největší ve státě Arizona a patří společně s Mesa Verde a Chaco Canyon k nejvýznačnějším dochovaným památkám architektury Indiánů Anasazi, prehistorických obyvatel oblasti Four Corners (oblasti kde se stýkají státy Colorado, Nové Mexiko, Arizona a Utah)…
Anasazi Puebla: Navajo National Monument Číst více »
o chvilce jízdy se pod jedním z pahorků, který nese jméno Promontory Summit, objevují siluety dvou dýmajících lokomotiv. Stojí tam, stejně jako tomu bylo onoho dne 10. května 1869, kdy přijely z obou stran, aby sem do pustiny přivezly hlavní zástupce společností Central Pacific a Union Pacific. Ten den se právě zde setkaly kolejnice obou společností, a uzavřely tak další kapitolu dobývání amerického Západu…
Jaké je vlastně tohle dynamické, oslnivé město vysokých kasin a hotelů, které den co den dokážou vstřebat sto tisíc návštěvníků? Jeho ulice bují zábavou, oslňují výbuchy světel neonů, šokují obřími obrazovkami a atrakcemi za miliony a miliony dolarů. Las Vegas je rovněž městem zakázané, byť okatě přítomné prostituce, vysoké kriminality, drog, alkoholu a sebevražd…
Las Vegas: pouštní továrna na peníze Číst více »
alifornský kondor (Gymnogyps Californianus) je největší létavý pták Severní Ameriky. Má rozpětí dosahující 2,7–3 m a spatřit jeho impozantní siluetu při plachtění patří k velkým zážitkům. Nechybělo však mnoho a tyto věty by se psaly v minulém čase…
Pták, který přežil své vyhynutí Číst více »
éto v Sonorské poušti není rozhodně nic příjemného. Rtuť teploměru vystupuje nad 40 stupňů a horizont se rozplývá ve vzduchu tetelícím se horkem. Nápad jít do muzea může v takové chvíli znít lákavě. Jenomže muzeum, do kterého se chystáme, nám příliš chládku v klimatizovaných prostorách neposkytne. Většina jeho exponátů se totiž nachází pod širým nebem. Na světě bychom našli jen málo budov, kam by se vešlo na dvě stovky strojů nejrůznější velikosti…
„Most je komunikační prostředek sloužící k překonání nějaké prohlubně nebo údolí…“ praví Ottův slovník naučný. Bezpochyby to platí o převážné většině mostů, co jich na světě stojí. Přesto jsou mosty, jejichž barvité příběhy daleko překračují tuto strohou technickou definici. Most, který stojí uprostřed vyprahlé krajiny na západní hranici Arizony, je jeden z těchto vyvolených…
Na jihu amerického státu Nové Mexiko, v pánvi Tularosa mezi pohořím Sacramento a San Andres, leží rozlehlá oblast nádherně tvarovaných, sněhově bílých písečných dun. Jedinečná kombinace jejich tvarů a barvy z nich činí světový unikát. Jmenují se White Sands, Bílé písky…
Když se nad střechami bílých domů San Franciska válejí cáry mlhy z Pacifiku, vypadá jako přízrak. A když se pak v třpytu zapadajícího slunce rozzáří do zlatova, stěží lze slovy popsat tu nádheru. Pro Američany je San Francisco mýtem o zrození moderní Ameriky, její šťastnou hvězdou, která jako maják na drsném opuštěném pacifickém pobřeží ukazovala milionům lidí cestu k novému životu…
San Francisco, zlatá brána Ameriky Číst více »
V březnu 1905 otřásla celým americkým Jihozápadem katastrofická zpráva. K jarnímu tání sněhu ve Skalistých horách se přidaly přívalové deště a řeka Colorado protrhla hráze zavodňovacích kanálů na dolním toku a rozlila se do zemědělské oblasti Imperial Valley. Zlikvidovala stovky farem a vytvořila obrovské jezero o rozloze téměř 400 km2, které existuje dodnes. Dva roky trvalo, než se podařilo řeku vrátit zpět a náklady na opravu hrází si tehdy vyžádaly přes 3 miliony dolarů. Jeden ze zaměstnanců Úřadu pro zavlažování prohlásil: „Ta řeka se chovala jako nepřítel…!“
