2008

Vidimo se v Sloveniji

Být malý nebo dokonce nejmenší nemusí být pro zemi nutně nevýhodou. Na území velikostně srovnatelném s Moravou najdete téměř vše, co byste si jako milovníci přírody, tradic, hospodářské různorodosti a národnostní variability přáli. Slovinsko dostalo do vínku vzácnou rozmanitost, která pramení nejen z klimatických a geografických podmínek, ale také z kulturního odkazu
jednotlivých regionů…

 

Vidimo se v Sloveniji Read More »

Vysoké Tatry z ptačí pespektivy

Koruna Slovenska

Vysoké Tatry jsou vyvrcholením celého dlouhého oblouku Karpatského horského systému, jakousi pomyslnou korunou slovenské země, hlavně jsou ale nevyčerpatelným zdrojem jedinečných přírodních krás a hlubokou studnicí poznání. Jejich kouzlu lidé snadno propadnou a do konce života se ho nenabaží. V tomto směru jsou často i diagnózou…

Koruna Slovenska Read More »

Jižní Tyrolsko - Rosengarten

Ve znamení rozmanitosti

O kráse Jižního Tyrolska nepochybuje zřejmě nikdo, kdo alespoň jednou projížděl za dobré viditelnosti po dálnici z Rakouska do Itálie přes Brenner. Podél celé trasy až pod Bolzano krajina střídá působivé převleky v překvapivě krátkých intervalech, nicméně pořád je to jen náznak, zlomek půvabů marnotratně rozházených všude, i po těch nejzapadlejších jihotyrolských údolích…

Ve znamení rozmanitosti Read More »

Peking downtown

Město, kde běžná měřítka neplatí

Kdysi to byl Severní mír, Pej-pching, to ještě předtím, než získal nové postavení a s ním i jméno Severní hlavní město, Pej-ťing, po našem Peking. Vládli odtud císařové i předseda Mao se svými soudruhy. Jedni i druzí by asi měli dnes trochu potíž své město poznat. Skoro 14 milionů lidí, dva miliony aut, plocha blížící se čtvrtině rozlohy České republiky, více než 14 tisíc kilometrů ulic a silnic. Stále více hypermoderních křivek z oceli a skla, jež přinejmenším na první pohled překrývají připomínky minulosti…

Město, kde běžná měřítka neplatí Read More »

Království hor

Na území Slovinska se stýkají čtyři velké reliéfní celky, rozložené docela rovnoměrně: 30 % státu zabírají Alpy, stejný podíl připadá na Dinarské pohoří i na Panonskou nížinu, pouze Jadranská oblast je menší (tvoří 10 % povrchu). Tato čísla jasně vypovídají o rozmanitosti země…

Království hor Read More »

Veda na vrcholu Deda

Dlouho byl považován za nejvyšší vrchol celého horstva, dokud jej o toto prvenství nepřipravil Gerlachovský štít (2655 m), přesně změřený v roce 1838. Nakonec přišel i o druhou příčku tatranského žebříčku – to když kvůli detailní horolezecké orientaci získala statut samostatného vrcholu Gerlachovská veža (2642 m). V té době, zhruba před půlstoletím, se však už honosil jiným primátem, o který prakticky nemůže přijít – primátem nejvýše položeného místa Slovenska, kde trvale pracují lidé. Řeč je pochopitelně o Lomnickém štítu…

Veda na vrcholu Deda Read More »

Mezi severem a jihem

Jižní Tyrolsko, kraj na pomezí středoevropského a středomořského prostoru přírodně-klimatického, kulturně-historického i politického, bývá nazýváno také krajem hradů. Právem – ať jede člověk kterýmkoli údolím, nestačí je počítat, celkem jich je v provincii přes čtyři stovky. A tak není divu, že i „kolébkou“ celého Tyrolska je hrad…

Mezi severem a jihem Read More »

Mezi horami a řekou

Mont Blanku, na jihu stejné slunce otevírá modrofialovou záplavu levandulových květů a vytahuje z rostlinek do vzduchu vonné silice, aby je mistral roznesl do daleka, na západě se mezi nespočetnými ardéšskými kopci skrývá nejhlubší evropský kaňon i pramen zbožňované Loiry, na severu jako démant v koruně vladařově září Lyon a vše doplňuje mohutný životodárný vodní tok, jenž se tu spolu s monumentálním horským pásmem stal též dárcem jména – vítejte v oblasti Rhôna-Alpy…

Mezi horami a řekou Read More »

Julské Alpy

Nejvyšším a nejnavštěvovanějším horstvem Slovinska jsou Julské Alpy (Julijske Alpe), a to i přesto, že jsou snad vůbec nejdeštivější oblastí celých Alp. Geologicky patří k jižnímu vápencovému pásmu. Vytvářejí je vysoko zdvižené zvrásněné vápence a břidlice druhohorního triasu na prvohorním podkladě. Jejich západní, nižší část leží v Itálii a označuje se jako Friulské či Furlanské Alpy – Italové název odvozují od dávné římské osady Forum Iulii v místech dnešního městečka Cividale, kdežto Slovinci od raně středověkého langobardského vévodství Furlanija…

Julské Alpy Read More »

Zrcadla tatranských dolin

Mladý muž, který chodil do Tater lovit kamzíky, se jednoho dne zřítil ze stěny Malého Ľadového štítu. Když se dlouho nevracel domů, jeho dívka se za ním vydala do hor. Procházela dolinami sem a tam, až přišla pod štít, kde spatřila milencovo bezduché tělo. Zoufalá dala se do pláče, který nemohla zastavit. Její slzy padaly na zem a slévaly se v horské jezero, na jehož břehu potom žalem zkameněla…

Zrcadla tatranských dolin Read More »

Merano

Merano – jižní balkon Alp

Představte si, že se necháte hýčkat v lázních, které vám nabídnou vše, nač si vzpomenete, od koupelí v termální radioaktivní vodě po omlazovací kúru založenou na oleji z hroznových jadérek. Na obzoru uvidíte zasněžené vrcholky alpských třítisícovek, ale hřát vás bude středomořské slunce. Když se vám nebude chtít na pěší nebo cyklistickou túru, potěšíte se vonící nádherou elegantní zahrady nebo si zajedete na některý z historických hradů v okolí. Tohle všechno vám nabízí Merano…

Merano – jižní balkon Alp Read More »

Ljubljana - Plečnikův most

Lublaň – město jednoho muže a mnoha tváří

Slovinská metropole Lublaň asi nejlépe odráží stav současné slovinské společnosti. Snahu o zachování tradičních hodnot a originality více a více zatlačují produkty globalismu a přemíra výdobytků moderní doby. Na druhou stranu si Lublaň i nadále uchovává svou nenapodobitelnou atmosféru starých křivolakých uliček a tvář ospalého městečka, v jehož srdci stále tluče odkaz předků…

Lublaň – město jednoho muže a mnoha tváří Read More »

Tatranská příroda - kamzíci

Trosečníci z doby ledové

Když se nám naskytne příležitost na vlastní oči sledovat, s jakou lehkostí a elegancí zdolávají kamzíci svahy tatranských dolin, anebo když zahlédneme mezi kameny bezstarostně skotačící skupinku svišťů, asi nás v těch chvílích nenapadne, že tito nejznámější zástupci zdejší fauny jsou vlastně v Tatrách uvězněni. Ale je to tak, odtud už pro ně jinam cesta nevede, a v tom spočívá podstata trvalého ohrožení jejich existence…

Trosečníci z doby ledové Read More »

Slovinský kras

Vápencové území na jih od Julských Alp náleží Dinárské horské soustavě, která se táhne v délce kolem 700 km až k hranicím Albánie. Slovinský úsek je silně krasový, dokonce se tak i jmenuje – Kras. Přesněji řečeno, název pohoří se stal geomorfologickým pojmem…

Slovinský kras Read More »

Horské chaty Vysokých Tater

Vysokohorské oázy

Momentálně jich je tucet, každá má za sebou pestrou, často i pohnutou minulost. Každá je výraznou individualitou, každá má své zvláštnosti, nenapodobitelnou atmosféru a svůj okruh příznivců, kteří se k ní stále vracejí. A skoro každá má jednu či více laskavě znějících přezdívek, což už samo o sobě o něčem svědčí – tatranské chaty…

Vysokohorské oázy Read More »

Bolzano

V okolí Bolzana

Líbilo by se vám, kdybyste mohli za necelou hodinu vyjet tramvají z pražského Václaváku do nadmořské výšky, jakou má třeba vrchol krušnohorského Klínovce? Že je to scestná představa? Jak kde. V Bolzanu byla takováto jízda možná již před sto lety, přesně od 13. srpna 1907. Vděčným výletem zůstala dodnes a vydat se na ni je jedna z nejlepších věcí, které můžete v Bolzanu udělat…

V okolí Bolzana Read More »

Trocha historie ze Skandinávie

Rozlohou čtvrtá největší země Evropy poskytuje na svých 450 000 km2 domov necelým deseti milionům obyvatel. Tvoří tělo a přední nohy skandinávského psa, zatímco sousední Norsko představuje jeho hlavu a hřbet, Finsku pak zbývá zahnutý ocas. Od Dánska ho dělí dvě mořské úžiny, jejichž jména znějí jako hudební staccato či kulometná střelba: Skagerrak a Kattegat. A pak jsou tu ještě stovky ostrovů, z nichž dva největší zase připomínají tóny země zaslíbené: Gotland a Öland…

Trocha historie ze Skandinávie Read More »