2008

Zámek Gripsholm

Mariefred je malé městečko na břehu jezera Mälaren. Stěží byste si ho všimli, kdyby tu nebyl jeden z nejstarších zámků ve Švédsku – Gripsholm. „Býval tady žalář, ve kterém Gustav Natvrdlý léta věznil Gustava Zatvrdlého, a zámek měl hrozně tlusté zdi a takovou kulatou klec na zajatce a příšernou díru – nebo to byla studna? Ale nejkrásnější ze všeho bylo divadlo, takové maličké – asi aby se tam při obléhání nenudili…“

Jací jsou Švédové?

Také jste si toho všimli? V poslední době se o Švédsku docela hodně mluví. Například v souvislosti s nákupem stíhaček Jas-39 Gripen  pro českou armádu, s Ďáblovou biblí – největší knihou světa pocházející z východočeských Podlažic, nebo v souvislosti s triumfem švédských hokejistů. Švédsko, to je také florbal, Husquarna, Skanska, Celsius, Linné, ABBA, Vasův běh. A obraz Švéda? Hrdý, urostlý, blonďatý a modrooký chlapák s jedním ze svých dětí v jedné a hokejkou nebo golfovou holí v druhé ruce, v pozlaceném rámu sociálního státu blahobytu, rovnoprávnosti a  mírumilovnosti…

Drezínou mezi jezery

Zatímco jinde ve Švédsku si lidé na výhody železnice už dávno zvykli, v Dalslandu o ni největší tamější města a obce začaly usilovat až na začátku minulého století. Do zapomenutého kraje měla přinést potřebný rozvoj, který se od vodní dopravy závislé na přírodních podmínkách nedal očekávat. Oblaka štiplavého kouře se nad půvabnou krajinou objevila poprvé v roce 1916, ale přesně za sedmdesát let vyjel na trať vlak poslední. Paradoxně se tak dráha stala nejslavnější až po svém zrušení…

Gotland

Po čtyřech hodinách plavby se před námi největší ostrov v Baltském moři vynořil z hustého deště jen pár minut před přistáním. Trajekt ze svých útrob vypustil do přístavu ve Visby desítky aut, řadu z nich s připojeným karavanem. Gotland v létě vítá návštěvníky z celé Evropy, ale hlavně ze Švédska. Od poloviny 17. století ostrov patří švédskému království, pamatuje ale také doby relativní samostatnosti, stejně jako časy, kdy kvůli své strategické poloze na poloviční cestě mezi švédskou pevninou a Pobaltím musel mnohokrát strpět cizí nadvládu…

Uppsala

Většina cestujících, kteří dorazili do Uppsaly stejným vlakem jako já, si hned na nádraží vyzvedla ze stojanů svá kola. „Myslím, že je tady víc kol než lidí. Aspoň jsem to slyšel,“ řekl mi mladík, jehož jsem se ptal na cestu do hotelu. „Jezdím na kole skoro každý den, je to nejlevnější a nejrychlejší. Ale jestli jste přijel jen kvůli památkám, tak ty snadno obejdete pěšky…“

Pobřeží žulových skalisek

Kolem tří tisíc ostrovů a ještě o něco víc maličkých ostrůvků je rozeseto podél pobřeží, roztřepeného do hlubokých zátok a fjordů, jež se táhnou dál do vnitrozemí v podobě údolí, oddělujících kopce a planiny. Mořské vlny Skagerraku se rozbíjejí o žulové skály, jejichž povrch obrousily do hladka. Západní pobřeží provincie Bohuslän, od Göteborgu na sever až k hranici s Norskem, okouzluje svou rozmanitou malebností…

Skansen

Slovo „skansen“ znamená ve švédštině hradbu, val, násep či hráz. Původně to byl prostě jen místní název v západní části poloostrova Djurgården, než jej po celém světě proslavil Artur Hazelius. V roce 1891 zde totiž otevřel první muzeum lidové architektury na světě. Dnes má plochu 300 000 m2 a jeho jméno se stalo obecným pojmem pro všechny podobné expozice pod širým nebem…

Národní muzeum ve Stockholmu

Málokteré evropské muzeum se tak sebevědomě hlásí o pozornost návštěvníků, jako právě Národní muzeum ve Stockholmu: v majestátní budově na pohledově exponovaném místě na nábřeží naproti Královskému paláci, opatřeno hrdým nápisem „National Museum“ na průčelí. Našince sotva nechá lhostejným – podstatnou část z jeho více jak půl milionu sbírkových předmětů tvoří starší evropské výtvarné umění, a kdo z nás už od školních let neslýchal o řádění Švédů v Praze za třicetileté války? A o původu mnoha skvostů ve švédských uměleckých sbírkách?

Muzeum lodi Vasa

Kdybyste mohli ve švédské metropoli strávit jen půlden, polovinu z tohoto času byste měli věnovat Muzeu lodi Vasa na ostrově Djurgården. Jediná zachovalá loď ze 17. století na světě je unikátním uměleckým dílem a nejnavštěvovanějším turistickou atrakcí celého Švédska…

Trocha historie ze Skandinávie

Rozlohou čtvrtá největší země Evropy poskytuje na svých 450 000 km2 domov necelým deseti milionům obyvatel. Tvoří tělo a přední nohy skandinávského psa, zatímco sousední Norsko představuje jeho hlavu a hřbet, Finsku pak zbývá zahnutý ocas. Od Dánska ho dělí dvě mořské úžiny, jejichž jména znějí jako hudební staccato či kulometná střelba: Skagerrak a Kattegat. A pak jsou tu ještě stovky ostrovů, z nichž dva největší zase připomínají tóny země zaslíbené: Gotland a Öland…

Stockholm – město na ostrovech

I když o jezera a řeky ve Švédsku věru není nouze, Stockholm vám učaruje svou úžasnou symbiózou architektury a vody, která mu dala přídomek „Benátky severu“. I když jeho stavby ty benátské nepřipomínají, atmosféra je přesto trochu podobná. Je tu neseversky živo a pouliční kavárny kypí životem…

Karlova Studánka

Na východním svahu Hrubého Jeseníku, v horských lesích, kde pryskyřicí voní nejčistší vzduch v republice, v hluboce zaříznutém údolí Bílé Opavy, kde vyvěrají četné minerální prameny, leží studánka zdraví a radosti. Zdraví vracejí čisté přírodní zdroje a radost poskytuje okolní krásná příroda…

Hony na čarodějnice

Nevelké území českého Slezska bylo jedinou oblastí v českých zemích, kd se konaly hrůzné čarodějnické procesy, které děsily okolní Evropu a později i Severní Ameriku po více jak tři století. Historie těchto procesů patří k nejtemnějším zločinům v dějinách Evropy i křesťanství a ještě dnes, s odstupem téměř tří set let nelze pomyslet na tyto činy bez pohnutí…

 

Velké Losiny

V podhorském údolí, kde se stékají dva potoky a podmáčejí okolní louky, stranou hlavních dopravních tras, leží třítisícová starobylá obec Velké Losiny. Z minulých století si do současnosti přinesla tři historické pozoruhodnosti a jednu otřesnou vzpomínku na lidskou krutost, která dostala průchod v děsivých čarodějnických procesech. A právě pro svou slavnou a zároveň neslavnou minulost patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům Jesenicka…

Živá voda z Jeseníku

Moravské město v severním podhůří Hrubého Jeseníku se od svého založení někdy v polovině 13. století nazývalo Freiwaldau a s různými hláskovými obměnami si toto jméno udrželo až do roku 1947, kdy už mělo počeštěný název Frývaldov. Od svého založení až do poloviny 20. století to také bylo město převážně německé. S nuceným odsunem Němců po druhé světové válce a s příchodem českých dosídlenců dostalo i nové jméno Jeseník…

Dlouhé stráně

Česko se probouzí do mrazivého prosincového rána. Lidé zapínají rychlovarné konvice, někteří otáčejí knoflíkem přímotopů. Z vozoven vyjíždí jedna tramvaj za druhou, blíží se ranní dopravní špička. V továrnách se rozbíhají stroje. Na velké čelní stěně centrálního energetického dispečinku v pražské Elektrárenské ulici se údaj o spotřebě elektřiny rychle přibližuje údaji o dodávkách z elektráren. Dispečer zmáčkne tlačítko a 250 km daleko se otevírají ventily a široké potrubí hltá hektolitry vody…

Jesenický Klondike

Na slavnou zlatokopeckou minulost Zlaté Hory na Jesenicku dnes jen vzpomínají, i když poslední vozík s horninou obsahující vzácný kov vyjel ze šachty teprve nedávno, v roce 1993. Skončila tak poslední etapa v historii těžby zlata na severu Jeseníků. V porovnání se stovkami let v dávné minulosti bylo ale toto novodobé dobývání jen krátkou epizodou…

Jeskyně Na Špičáku

Prohlídková trasa dlouhá pouhých 230 metrů, prakticky žádná krápníková výzdoba, mohlo by se tedy zdát, že jeskyně Na Špičáku nemá moc co předvést. Tak tomu ale není. Její návštěvníci bývají vesměs příjemně překvapeni a mnozí z nich právě tady zjistí, že krása jeskynních prostor nemusí nutně spočívat jen v bohatství sintrových útvarů…

V údolí Bílé Opavy

Ačkoliv Bílá Opava předává svou vodu Střední Opavě pouhých 13 km od místa, kde pramení, stačí na této krátké pouti obohatit hned několik přírodních scenerií. „To nejlepší z Bílé Opavy“ se však odehrává na prvních pěti kilometrech jejího toku, v romantickém kaňonovitém údolí, jímž bystřina prudce klesá v peřejích, kaskádách a malých vodopádech o více než 700 výškových metrů do Karlovy Studánky. Údolím vede žlutě značená naučná stezka, která překonává hůře schůdná místa pomocí lávek, můstků a dřevěných žebříků, a proto se většinou používá pro výstup…

Rejvíz – evropská chráněná lokalita

Rozlehlá náhorní plošina pokrytá horskými loukami a kolem nich jen lesy. Napříč loukami od východu k západu běží silnice, kterou lemuje pár desítek chalup. To je Rejvíz, horská ves a nejvýše položená obec v Hrubém Jeseníku (778 m n. m.) Skoro až na samém konci vesnice stojí u silnice už od 19. století dřevěná hospoda, známá svou unikátní sbírkou židlí s vyřezávanými portréty štamgastů na opěradlech…