Stanice Southfield na trase metra District nenechává nikoho na pochybách, že je wimbledonskému tenisovému svatostánku nejblíž. Vystupujeme na zeleně natřené nástupiště s bílými „lajnami“ a kolem nás se na velkých plakátech červenají jahody. Jsme ve Wimbledonu, ve světě velkého tenisu a tisíců jeho náruživých fanoušků…
Wimbledon, král turnajů Read More »
Povědomí o tomto historickém českém území se u nás téměř vytratilo. Jedinou živou vzpomínkou na Vitoraz zůstává snad jen Vitorazská stezka, spojující kdysi centra dvou významných staroslovanských kmenů – Doudlebů a Vitorazů. Sledovala toky místních řek a vyrostlo na ní také několik strážních hradů. Ale to všechno je už tak dávno…
Město Ferrara bylo díky své kráse a kulturnímu významu zapsáno na seznam Světového dědictví v roce 1995. O čtyři roky později byl zápis rozšířen o nedalekou deltu Pádu, jedinečnou ukázku vlivu renesanční kultury na přírodní krajinu a její přeměny v krajinu kulturní, jež si však do značné míry podržela svůj původní charakter.
Ferrara a delta Pádu Read More »
Z komína mohutného trajektu se vyvalil hustý tmavý kouř. Lodní šrouby se roztočily na plné obrátky a plavidlo vyrazilo na otevřené moře. Hlasitým houkáním jako by si loď ulevila po složitém manévru, kdy – připevněna k molu lanem – se nejprve na místě otočila o devadesát stupňů, aby vůbec mohla vyplout z malého přístavu, v němž zabírala celou délku mola…
Říše, nad kterou slunce nezapadá. A tady její srdce, duše a víra. Pomíjivost a věčnost. Bohatství tušené, střídmost zjevná. Naplnění slibu. Palác a hrob. Klášter a škola. El Escorial…
Devítitisícový Jackson ve Wyomingu je dnes velice módním turistickým městečkem, které každoročně navštíví asi tři miliony turistů. Je charakteristické všudypřítomnou kovbojskou kulturou, butiky s luxusním zbožím a vysokými cenami nemovitostí. Blízkost národních parků Grand Teton a Yellowstone, kvalitní sjezdovky a především krásná okolní příroda Skalnatých hor z něj dělají lákadlo i pro celebrity, jako jsou Harrison Ford, Tiger Woods či Sandra Bullocková. V zimě se jednou z největších místních atrakcí stává Národní útočiště jelenů wapiti (National Elk Refuge), které leží v těsné blízkosti městečka, v rozsáhlém údolí Jackson Hole…
Federální vláda zde přikrmuje více než 7000 zimujících zvířat. Od počátku minulého století, kdy jim osadníci zablokovali přirozené migrační cesty, znepokojovaly americkou veřejnost obrázky stovek uhynulých jelenů v průběhu krutých zim. Proto v roce 1912 váda vykoupila území o rozloze více než 100 km² a začala poskytovat finanční prostředky na nákup sena. Kromě toho, že zimující wapiti jsou vítanou podívanou pro návštěvníky, samci zde také zanechávají své trofeje. Na jaře místní skauti sbírají jelení parohy a koncem května se na náměstí v Jacksonu pořádá jediná aukce paroží na světě. Celých 80 % jejího výtěžku se vrací do rozpočtu útočiště na nákup sena pro jeleny. Zájem o paroží je velký, především z oblasti tradičních asijských medicín, kde se stále věří, že prášek z mletých parohů funguje jako afrodiziakum. Každoročně se v Jacksonu vydraží čtyři až pět tun těchto hrdých ozdob jeleních hlav. Není pak divu, že čtvercové náměstí v Jacksonu, kde se výroční aukce koná, zdobí čtyři mohutné brány, umně spletené z jeleního paroží. Ivan Knorr kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA
Paul Cézanne zemřel tak, jak si přál: se štětcem v ruce a navíc pod pověstnou tisícimetrovou vápencovou horou Sainte-Victoire, jež mu učarovala. Tolikrát se pokoušel zmocnit se jí, poprvé někdy v roce 1870, naposledy se za svým osudovým motivem vydal v říjnu 1906, zastihla ho ale bouřka a výsledkem prochlazení byl těžký zápal plic, jemuž 22. října podlehl…
Když ctihodný gentský občan Joos Vijd někdy v roce 1420 pověřil malíře Huberta van Eycka vytvořením retáblu pro oltář rodinné kaple v místním farním kostele, sotva mohl tušit, že „Gentský oltář“ bude ještě po bezmála 600 letech připomínat jeho památku, ba co více, že bude patřit k nejvýznamnějším dílům světového umění…
Malé městečko na říčce Lomnici má za sebou pohnutou historii téměř osmi staletí své existence. V současné době však také dává okázale najevo, že je především rodištěm nejoblíbenějšího a v pravém smyslu slova národního malíře Mikoláše Alše, který se zde narodil 18. listopadu 1852…
Mirotice nejen Alšovy Read More »
Posvátná hora Fudži je jedním z nejznámějších symbolů Japonska. Její jméno znají lidé na celém světě – a to i ti, co se jinak o Japonsko vůbec nezajímají. Pro svůj dokonale symetrický tvar a téměř trvale zasněžený vrchol, který vysoko vyčnívá nad okolí a je viditelný z velké dálky, se Fudži všeobecně řadí k nejkrásnějším horám světa…
Jedinečný průhled prochází průsekem mezi stromy lesa Sidmouth v richmondském parku a dál východním směrem nad řekou Temží, nad náměstím Sloane Square a budovou ministerstva obrany na Whitehallu až k jedné z ikon britské metropole. Patří k několika londýnským výhledům chráněným zákonem, které jsou zaneseny do územního plánu a nesmí je narušit žádné výškové budovy. V 90. letech minulého století proto například museli projektanti přestavovaného nádraží Liverpool Street Station snížit některé stavby…
Richmondem na kole Read More »
Také vždycky dlouho přemýšlíte, jak naplánovat prázdninovou trasu, když vyrážíte i s malými cestovateli? V Nizozemsku si hlavu moc lámat nemusíte. Atrakcí, které zajistí dětem zábavu, ale přitom jim poskytnou nenásilnou formou také zajímavé poučení, je tu skoro nepřeberně. Zoologické zahrady, akvária a delfinária, nejrůznější zábavní parky. Stačí si vybrat…
Tam, kde nuda nehrozí Read More »
K Novohradským horám počítáme v širším slova smyslu na české straně také Novohradské podhůří, na rakouské pak Vitorazsko (Weitra), resp. celý kraj zvaný Waldviertel. Oblast zahrnuje jak nepříliš zvlněná, avšak poměrně vysoko položená (kolem 500 m n. m.) místa mezi Slepičími a Novohradskými horami, tak i vlastní masiv pohraničních lesnatých kopců vysokých 800–1000 m a široké nivy v povodí Stropnice, Malše a Lužnice. Granitická tělesa pronikající krystalickými břidlicemi moldanubického plutonu jako by určovala tvrdou tvář místa. Vodní tělesa skrytá v lesích a sevřená horami jsou při deštích stálou hrozbou povodní. Rybničnaté plochy se nepodobají sousednímu, sametově hebkému Třeboňsku ani v nejmenším. Snad jen přírodní památka Přesličkový rybník spolu s Kamenným rybníkem, porosty leknínu bělostného a vzácnými druhy vážek zasněně spočívá v měkkém stínu, jenž kladou okolní stromy koupající se v odpoledním slunci…
V půvabné jihoitalské venkovské krajině jižně od Bari jsou roztroušeny pozoruhodné stavby záhadného původu. Nápadné jsou především svou kuželovitou střechou, podle níž dostaly jméno trulli z řeckého trullos neboli kopule. Pohádkově vyhlížející domečky nikde jinde na světě nenajdete. Na seznamu UNESCO jsou od roku 1996…
Pohádkové Alberobello Read More »
Pokud necestujete po Sardinii s průvodcem některé z cestovních kanceláří, těžko hledáte ve volné krajině staré kulturní památky, ke kterým už původní cesty dávno zanikly. Problém je i v tom, že místní obyvatelé i ukazatele u cest často nazývají baziliky jinak, než se označují v bedekrech a mapách. Při pátrání po takové osamělé středověké stavbě tak bezděky poznáváte sardinskou krajinou ve zcela odlehlých koutech ostrova, kam běžné turistické trasy nevedou. Hledání osamělých staveb přináší i malá dobrodružství a nečekaná setkání, která často patří k těm nejintenzivnějším vzpomínkám…
Baziliky – hledání starých časů Read More »
Přestože historické jádro Alcalá de Henares figuruje v seznamu Světového dědictví UNESCO, většina cizinců přijíždějících do Španělska o existenci tohoto dvousettisícového města vůbec neví. Není se ale čemu divit, pokud vezmeme v úvahu, kolik se v zemi nachází měst, jejichž památky se těší ještě mnohem většímu celosvětovému věhlasu. Z tohoto pohledu je Alcalá spíše záležitostí pro znalce, což ovšem vůbec neznamená, že odtud budou jiní návštěvníci odjíždět zklamáni…
Ostré štíty hor, ledovcové splazy, křišťálově průzračná jezera, duhové vodopády, na horských loukách počátkem léta doslova záplavy květů a rudozlatý podzim babího léta v horských údolích. To je tvář letos stoletého národního parku Glacier, ale také jeho ještě o 15 let staršího bratra na kanadské straně, s nímž tvoří už od roku 1932 „mezinárodní mírový park“, první svého druhu na světě… Území parku je součástí Skalnatých hor (Rocky Mountais), které se jako mohutná hradba zvedají nad rovinami prérií a po jejichž vrcholech vede kontinentální rozvodí mezi Tichým, Atlantským a na některých místech i Severním ledovým oceánem. Páteří národního parku jsou dva skalnaté hřbety, Livingston a Lewis Range, které se táhnou přes severozápad státu Montana a pokračují do kanadské provincie Alberta. Parkem prochází 49. rovnoběžka, která byla v roce 1818 zvolena za hranici mezi Spojenými státy a tehdejším britským územím, které se později stalo součástí Kanady. Právě Kanaďané začali toto území s neobyčejně krásnými jezery chránit jako první. Už v roce 1895 vyhlásili národní park Waterton Lakes. I když se z původních 140 km2 postupně zvětšil na více než 500 km2, pořád je o hodně menší než národní park Glacier, který na druhé straně hranice vyhlásila vláda USA v roce 1910 na území větším než 4000 km². Jméno Glacier vystihuje skutečnost, že v parku jsou obdivuhodným způsobem seskupeny všechny glaciální a postglaciální jevy horského zalednění. V roce 1932 pak byly oba parky spojeny jako symbol míru a dobré vůle v jeden, nazývaný Waterton-Glacier International Peace Park. Od té doby zde existuje pouze administrativní hranice a návštěvník přechod z jednoho parku do druhého vůbec nepostřehne…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Jan Votýpka kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA
Glacier – nejvznešenější ledovcová divočina Read More »
Jižně od Centrálního masivu leží svérázná turistická oblast, která láká stále větší počet návštěvníků nejen bohatstvím svých přírodních krás, ale i čistým ovzduším a řekami. Na mapách ji najdeme pod označením Causses, což je vlastně obecný název pro rozsáhlé náhorní krasové plošiny s velmi strmými okraji. Původně zde byly souvislé vápencové tabule, které až postupem času řeky Tarn, Jonte a Dourbie „rozřezaly“ svými divokými kaňony na menší části, a vznikly tak čtyři hlavní plošiny – Méjean, Noir, Larzac a Sauveterre…
Causses – kraj kaňonů a jeskyň Read More »
Kdo zavítá do uliček malého flanderského městečka Tongerenu, bude udiven atmosférou, která ho ihned vtáhne hluboko do historie. Není divu, protože Tongeren je nejen ve Flandrech, ale také v celé Belgii považován za vůbec nejstarší město, jehož dějiny trvají více než 2000 let…
Tongerenské procesí Read More »
Jedna z nejkrásnějších krajin Písecka leží v protáhlém terénním prohybu Českobudějovické pánve, který vybíhá od Protivína k Dobevi a odborně se nazývá pánev Putimská. Někdy se jí také říká Jihočeská brána…
Na nivách Otavy a Blanice Read More »
