Tam, kde Švýcarsko už skoro končí a začíná Francie, se před bezmála 200 lety začaly psát úspěšné a jedinečné dějiny světového hodinářství. K rozmachu města La Chaux-de-Fonds, které je se sousedním Le Locle od roku 2009 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, přispělo kromě šikovných rukou a vizionářských řešení také drsné počasí a ničivý požár…
Mezi malé turistické klenoty Švýcarska patří osmitisícové městečko Murten s poklidnou až lehce ospalou atmosférou, které je unikátní hned v několika směrech. Jeho historie sahá hluboko do 12. stol., kdy ho v místech staršího sídla nad stejnojmenným jezerem založili vévodové z Zähringenu.
Starobylé město Estavayer-le-Lac se může pochlubit úžasným středověkým hradem Chenaux, který byl postaven ve 13. stol. za savojské vlády a z jehož vyhlídkové věže se nabízejí krásné výhledy do okolní krajiny. Potěší i romantická atmosféra starého města na ploše zhruba 300×200 m…
Kanton Appenzell Innerrhoden na severovýchodě země má ze všech 26 švýcarských kantonů nejméně obyvatel a po kantonu Basilej-město je nejmenší i svou rozlohou. Patří k nejsvéráznějším a nejkonzervativnějším částem Švýcarska. Při referendech se v jeho hlavním městě Appenzell, které nemá ani 6000 obyvatel, hlasuje pořád ještě zvednutím ruky na náměstí…
Kdyby města uměla vyjadřovat své pocity, většina z nich by při pomyšlení na Thun bledla závistí. Tak předně ta poloha – sluncem zalitá modrá hladina Thunského jezera u nohou a za ní pásmo zasněžených vrcholů, jimž nedominuje nikdo menší než svatá trojice Bernských Alp, zleva doprava v pořadí Eiger, Mönch a Jungfrau. Ale to není jediné panorama, které Thun nabízí…
Zámecké expozice velmi často seznamují s minulostí rodu či rodů, které dané sídlo vybudovaly nebo vlastnily. V zámku Oberhofen na severním břehu Thunského jezera, dominantě dnešní vesnice Oberhofen am Thunersee, k tomu přistoupili jinak. Ve druhém patře objektu, který vznikl jako pevný hrad už někdy kolem roku 1200, ale svou dnešní podobu získal po novogotické přestavbě v polovině 19. stol., je umístěna stálá expozice Stets zu Diensten neboli Stále k službám…
Malebné hrady a prastaré kostely nejsou ve Švýcarsku žádnou zvláštností, nicméně málokteré město se může honosit tak malebným uskupením obojího na dvou pahorcích jako Sion v kantonu Valais (německy Wallis) na jihovýchodě země…
Nejstarší švýcarské město se těší přidané hodnotě unikátních prvenství. Za hodinu a půl cesty vlakem z Curychu se ocitnete v Churu, výchozím místě pro spoustu výletů za rázovitými tradicemi i nádhernou přírodou…
Míst spojených se slavným mořeplavcem Kryštofem Kolumbem je ve Španělsku mnoho. Třeba Barcelona, kde ho přijala Katolická veličenstva po návratu z první objevné cesty, nebo Sevilla, kde v katedrále spočívají jeho ostatky. Ta nejdůležitější však leží jinde a paradoxně jsou podstatně méně známá – františkánský klášter Santa María de La Rábida a molo s replikami tří Kolumbových karavel Santa María, Pinta a Niña…
Člověk a kůň. Kůň a krajina. Krajina a člověk. Spojení, která existují tisíce let. Souznění, jež ve šťastných případech může být oceněno třeba značkou světového dědictví. Tak jako v Kladrubech nad Labem…
A v Anglii se táhnou všemi směry z každého hrabství k městu Canterbury, za mučedníkem blahoslaveným, jenž v nemoci a strázni pomoh jim.
Významné místo mezi světovými uměleckými sbírkami zaujímá vídeňské Uměleckohistorické muzeum, poskytující přehled evropské kulturní tradice od úsvitu dějin až na práh moderní doby. Není divu, že do něj ročně zavítá kolem jednoho a tři čtvrtě milionu návštěvníků…
O původu a povaze renesance bylo už mnoho řečeno i napsáno, ale občas se zdá, že tápeme v základních souvislostech. Všeobecně je známo, že se renesanční kultura (tedy nejen umění) zrodila v Itálii. Ale jak to vlastně bylo…
Delta Dunaje, vlévající se mnoha rameny do Černého moře, leží v rumunském historickém regionu Dobrudža a z menší části zasahuje i na území Ukrajiny. Je nejzachovalejší říční deltou v Evropě, a i proto je zapsána už od roku 1991 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Dunajská delta je unikátní, i když v některých ohledech se jí podobá delta …
Slovo „frgál“ znamenalo původně „zmetek“, „nepovedený koláč“. A vidíte – skoro po dvou stovkách let (nejstarší zmínky o frgálech jsou prý z roku 1826) to „valašský frgál“ dotáhl až k chráněnému zeměpisnému označení, jež mu udělila Evropská komise v roce 2013. V nářečí se téhle typicky valašské pochoutce říká také „vdolek“, „pecák“ nebo „lopaťák“. Poslední dvě označení pocházejí od …
Když budete projíždět Horní Lidčí, určitě vás zaujme u kruhového objezdu, kde z hlavního tahu ze Vsetína do Valašských Klobouk odbočuje silnice na Střelnou a dál na Slovensko do Púchova, moderní stavba kostela sv. Václava. I ten stojí za vidění, ale hlavní důvod k zastávce najdete v budově za ním. Je jím Česko-slovenský mechanický betlém, dílo 14 řezbářů …
Jezdí-li člověk nějakou dobu po Valašsku, dívá se a naslouchá, nemůže uniknout termínu „portáš“, při prvním zaslechnutí poněkud záhadném. Takže – kdo byli portášové? Portášský sbor věrných Valachů založil císař Ferdinand III. v roce 1638 kvůli ochraně země před loupeživými vpády z Uher. Kromě ochrany zemských hranic začali portášové záhy rovněž zajišťovat bezpečnost v kraji, …
I když je Lacco Ameno s rozlohou pouhé 2 km2 nejmenší z šesti obcí na Ischii, jde o místo z mnoha důvodů jedinečné. Ideální je také jako východisko k objevování ostrova. Město v dávných dobách zasvěcené Herkulovi, jak naznačuje jeho původní název Eraclio, později pojmenované Lacco („kámen“ nebo „jeskyně“) a v roce 1863 doplněné přívlastkem Ameno („pěkný, půvabný“), …
Když se v důsledku tektonického výzdvihu na sklonku druhohor s naším územím definitivně rozloučilo křídové moře, opustilo i Polickou pánev v centru dnešního Broumovska. Podobně jako v jiných dílčích pánvích České křídové pánve, i v ní se během 12 milionů let trvající mořské záplavy usadily vrstvy sedimentárních hornin, místy v mnohasetmetrových mocnostech. A podobně jako v řadě jiných našich oblastí křídové sedimentace, také zde erozní procesy ruku v ruce s tektonikou přetvořily toto kamenné dědictví v jeden z nejpozoruhodnějších fenoménů naší přírody, v pískovcová skalní města…
Skoro by se chtělo začít „za devatero horami a devatero řekami“, ale úplně stačí, když se řekne „za Broumovskými stěnami“. Tak tedy: Za Broumovskými stěnami, v nevelkém údolí říčky Stěnavy, z druhé strany lemovaném pohraničními Javořími horami, leží město Broumov a v něm se jako nepřehlédnutelná dominanta tyčí mohutná stavba benediktinského kláštera sv. Václava, jedné z významných staveb českého baroka…
