Jméno autora: Země světa

Novohradské hory - hřbitovní kříž v Pohoří na Šumavě

Kraj nejzadumanější Země zamyšlené

Starověcí obyvatelé Podunají s posvátnou bázní hledívali na temnou hradbu hor lámající sluneční paprsky, za níž se vypravovali jen odvážnější z nich, aby tam, v třísovském oppidu, nejvýznamnějším z celého řetězce, i v dalších, navlečených jako korálky nad řekou Malší, měnili sůl za šperky, nádobí a řemeslné výtvory zručných rukou Keltů. Ze strany druhé jeví se pak ona hradba tajemným modravým obzorem, jenž svažuje se k bájné neviditelné Veliké řece. Však také vrcholky kopců Slepičích hor, plné přízračna téměř hmatatelného, byly nesčíslněkrát svědky prastarých obřadů, jimž právě obzory pomezí Novohradska, Waldviertlu a Vitorazska posloužily jako kulisa…

Kraj nejzadumanější Země zamyšlené Číst více »

Ravenna

Na západním pobřeží Jaderského moře, v ploché krajině mezi Benátkami a Rimini, leží Ravenna – stočtyřicetitisícové, dnes spíše průmyslové město, v němž bychom sotva hledali někdejší hlavní město Itálie, ba celé Západořímské říše. A přece – bylo tomu tak a o zašlé slávě „Konstantinopole Západu“ svědčí i překvapivé množství zachovaných památek, mezi nimi též vzácných mozaik z pozdně antického období…

Ravenna Číst více »

Brusel - Atomium

Brusel evropský a surrealistický

Brusel má výjimečné postavení. Je jedním ze tří správních regionů Belgického království, ale zároveň také hlavním městem obou dalších, Flander i Valonska, pochopitelně rovněž metropolí celého státu a v neposlední řadě i nevyhlášeným, leč o to reálnějším hlavním městem Evropské unie. Brusel, vlámsky Brussels, francouzsky Bruxelles, je bilingvní město. Žije tu kolem milionu lidí. Město nás

Brusel evropský a surrealistický Číst více »

Azurové pobřeží a jeho města

Je to tak snadné! Stačí pláž, moře, zájem turistů a další riviéra je na světě. Když se jí vymyslí do názvu ještě nějaký ten neotřelý přívlastek, tím lépe. Ta původní a jediná Riviéra ale žádná epiteta nepotřebuje. Táhne se podél Ligurského moře, rozdělena mezi Itálii a Francii. Její francouzská část je známa též jako Côte d´Azur – Azurové pobřeží…

Azurové pobřeží a jeho města Číst více »

Sedm století historie

Není zrovna obvyklé chodit na hrad z kopce. Vždyť to přece není žádný hrad, ale zámek, namítnou při pohledu na Orlík mnozí. Inu, dnes samozřejmě. Jenže původně to byl hrad, a ne tak ledasjaký, dokonce královský, za Václava II. významné centrum panovnické moci. Ale když se k němu jde ze vsi, je to vskutku pěkný sešup, jehož strmost člověk doopravdy pocítí až na cestě zpáteční…

Sedm století historie Číst více »

Rotterdam – vítejte v holandské Americe!

Již z dálky nás vítá metropole mrakodrapů, mezi nimiž kličkuje neskutečné bludiště dálnic s množstvím jízdních pruhů a několikapatrovými křižovatkami. Některé silnice mizí v podzemí, jiné vedou přes spleť kanálů kamsi na předměstí. A v dáli se zrcadlí mořská hladina posetá stovkami lodí. Změnilo snad naše letadlo kurz a ocitli jsme se kdesi v Japonsku či Americe? Kdeže, vítejte v Rotterdamu – holandské Americe!

Rotterdam – vítejte v holandské Americe! Číst více »

Horse Guards

Od svatojakubského parku se v lehkém poklusu blíží dvanáctičlenný jízdní oddíl. V sedlech černých koní sedí muži v modrých kabátcích, jimž se na hlavách v dopoledním slunci třpytí přilby s červenými chocholy. Zastaví na Horse Guards Parade a vzduchem třesknou povely velitele. K vyznačenému prostoru se sbíhají turisté s fotoaparáty…

Horse Guards Číst více »

Novohradské hory

Z českého pohledu jsou Novohradské hory jedny z nejmenších v celém pásmu hornatin, které obepínají naše pohraničí. Dokonce nemají ani své vlastní jméno jako ostatní pohoří, ale jen odvozené od Nových Hradů, města v jejich podhůří. Orograficky jsou součástí Šumavské hornatiny, která se člení na vlastní Šumavu o ploše 1680 km² a Novohradské hory s rozlohou pouhých 190 km² , což je partnerství značně nerovné…

Novohradské hory Číst více »

Leonardova Poslední večeře Páně

Leonardova malba Poslední večeře Páně v refektáři dominikánského kláštera Santa Maria  delle Grazie v Míláně bezpochyby patří k nejznámějším dílům italské renesance; o jejím věhlasu svědčí i to, že právě ona, mezi všemi památkami tohoto podivuhodného města, byla roku 1980 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví…

Leonardova Poslední večeře Páně Číst více »

Po západním pobřeží

Nejzajímavější část západního pobřeží Sardinie začíná na severozápadě, u zálivu Porto Conte, který objímají dva poloostrovy – ten západní končí populárním a hojně navštěvovaným  mysem Capo Caccia. Jeho ukloněná vápencová souvrství vybíhají z moře jako obrovské kamenné vlny tsunami, které na opačné straně klesají do zpěněného příboje téměř kolmými stěnami. Po jejich úbočí vede panoramatická cesta, která nabízí strhující výhledy na impozantní střet skal a moře…

Po západním pobřeží Číst více »

Neustadt – barevná a bujará alternativa

Do čtvrti Neustadt – Nové město – už dávno nechodí turisté jen kvůli údajně nejkrásnější mlékárně světa bratří Pfundových. Láká je sem pestrobarevná, multikulturní alternativa k saskému baroku. Kreativní dílny, malé obchůdky, malebná zákoutí, rozmanitá světová kuchyně, nespočet kaváren, klubů a hospůdek všeho druhu, ale i tržnice. Na pravém břehu Labe plyne život jinak, o poznání bezstarostněji a bujařeji…

Neustadt – barevná a bujará alternativa Číst více »

Ledovcový expres

Na akurátní Švýcarsko je to docela pozoruhodná snůška paradoxů. Posuďte sami: Vlaku, který projede bezmála třistakilometrovou trať za sedm a půl hodiny, to jest průměrnou rychlostí pod 40 kilometrů za hodinu, se říká expres, a sice Ledovcový, ačkoli se do těsné blízkosti ledovců vůbec nedostane. Oficiálně se pro něj užívá anglický název Glacier Express, přestože nikde neopustí švýcarské území. No a navíc se nejedná o jeden, ale hned o několik shodně označených spojů projíždějících během dne mezi Zermattem a Svatým Mořicem…

Ledovcový expres Číst více »

Kaskádové pohoří a jeho sopky

Říká se jím Vysoké Kaskády a potkáme je od severní Kalifornie až po kanadskou hranici. Nelze si jich nepovšimnout, protože převyšují okolní Kaskádové pohoří téměř dvojnásobně. Jejich vrcholy pokryté ledem jsou vidět na desítky, někdy i stovky kilometrů. Studená jiskřivá krása je však v ostrém kontrastu s tím, co se skrývá uvnitř. Hluboko v zemské kůře zasahují až do ohnivé výhně božského Héfaista a čas od času dávají pocítit svému okolí, jak mocné síly se v jejich hlubinách skrývají. Stalo se tak v hluboké i nedávné minulost, stane se tak i v budoucnosti. Někteří z nich na svoji chvíli totiž teprve čekají…

Kaskádové pohoří a jeho sopky Číst více »

Okr a krajina zvláštních barev

Okr je historicky zřejmě nejstarší přírodní barvivo. Najdete ho na dvacet tisíc let starých jeskynních malbách, ale také na obrazech Michelangela a Leonarda. V Evropě se dodnes těží už jen na jihu Francie. Jeho přítomnost v půdě tam vytváří tak úchvatnou a barevně různorodou krajinu, že může směle konkurovat i mnohem slavnějším lokalitám amerického středozápadu..

Okr a krajina zvláštních barev Číst více »