Karnak a Luxor Na východním břehu Nilu leží naproti Údolí králů, na dohled od pohřbených faraonů, dnešní Luxor, půlmilionová metropole Horního Egypta. Na vrcholu své slávy kolem roku 1300 př. n. l. mělo město tehdy zvané Veset celý milion obyvatel a zanechalo tu dalším generacím skvělé památky. V centru města hned u řeky se rozkládá 260 […]
Řecký filozof Hérodotos označil Egypt za dar Nilu. Tato nejdelší řeka Starého světa se vine jako zelený had pouštěmi a sama její existence se jeví jako zázrak: Nejenže protéká nejsuššími oblastmi Afriky, ale zdánlivě se obejde bez jakýchkoliv přítoků. Tak se to alespoň jevilo dávným Egypťanům, kteří jí říkali prostě Iteru – Řeka. Vděčili jí
Plavba po Nilu Většina egyptských starověkých památek leží v blízkosti Nilu, a tak je výhodné využít k jejich poznávání loď. Cestovní kanceláře to pochopily už před dobrými 150 lety. Pokud máte odpor k výletním obrům brázdícím s tisíci lidmi na palubě moře, zachovejte klid: Po Nilu jezdí lodě podstatně menší a útulnější. Po společném týdnu budete všechny spolucestující i
Plavba po Nilu – z Luxoru k Asuánu Read More »
Núbie byla dávná říše rozkládající se přibližně mezi dnešním Asuánem a súdánským Chartúmem; Egyptu patří v současnosti pouhá čtvrtina jejího někdejšího území. Snědí Núbijci sloužívali v egyptské armádě jako žoldnéři, zejména vynikali jako lučištníci. Ti vzdělanější byli často skvělými lékaři, dokonce samotných faraonů. Dnes se jejich potomci starají hlavně o pohodlí turistů. Střediskem egyptských Núbijců je téměř
Šestimilionová Alexandrie, arabská al-Iskandaría, je dnes správním střediskem stejnojmenného regionu a druhou největší metropoli v zemi, ale ve srovnání s tisíci lety egyptských dějin se jedná vlastně o město velmi mladé. A přitom už na první pohled přívětivé. Půldruhého století sbližování Egypta se západní Evropou Alexandrii natolik přiblížilo evropským městům, že se v jejích ulicích, nebýt arabských
Desetimilionová Káhira je živým, energií nabitým městem, možná až příliš živým pro návštěvníka, který ji napoprvé vidí z pozice řidiče za volantem (to raději ne) nebo z pozice spolujezdce v taxíku (zvykneme si). Ale pro turistu bloumajícího pěšky mezi stinnými parky, památkami a přívětivými kavárničkami je místem příjemných a nezapomenutelných zážitků. Káhira je přibližně o tisíc, případně dokonce
Káhira – pod vítěznou hvězdou Read More »
Umění starého Egypta Podobně jako později křesťané, i staří Egypťané věřili, že jejich život smrtí nekončí, pouze se změní v život věčný, mnohem lepší. Nikoli však pro každého. I oni totiž předstupovali před poslední soud, kde na ně čekal bůh podsvětí Usir (řecky Osiris) a jeho pomocníci Anup (se šakalí hlavou, řecky Anubis) a Thovt (s
Výtvarné umění pro tento i onen svět Read More »
Egypťané a Egypťanky Společnost Netflix nedávno natočíla seriál o královně Kleopatře, kde ji ztvárnila černošská herečka. V době, kdy Othella na jevišti nesmí představovat herec jiné než tmavé kůže, byl toto pro mnohé šok opačného rázu. A zareagovalo i Egyptské muzeum v Káhiře: Připomnělo světu, že královna Kleopatra měla kůži bílou a hovořila řecky plus pěti dalšími
Egypťané a Egypťanky Read More »
Egyptská kuchyně je založena hodně na zelenině a luštěninách, mnoho jejích pokrmů je bezmasých. Zdaleka to však neznamená, že by maso na jídelníčku zcela chybělo. Nejčastěji se v Egyptě konzumuje drůbež, především kuřata, dále též skopové či jehněčí a oblíbená jsou holoubata. Typické jsou i vydatné sladkosti a dezerty, často obsahující datle, mandle a med. K nejtypičtějším
Istanbul, jedno z nejvíce fascinujících a nejrušnějších měst na světě, se rozprostírá na dvou kontinentech. Průliv Bospor, který spojuje Černé moře s Marmarským, ho rozděluje na část evropskou („thráckou“) a asijskou („anatolskou“). Ve své dlouhé existenci neslo město mnohá jména: Byzantium, Nova Roma, Konstantinopol, Kostantiniyye, Islambol, Carigrad. Téměř 2000 let byl hlavním městem Římské, Byzantské a Osmanské
Když byzantský císař Justinián, vášnivý zastánce křesťanské víry, vstupoval 27. prosince 537 do právě dokončeného chrámu Hagia Sofia, měl podle kronikáře Prokopia z Kaisareie zvednout paže k nebi a zvolat: „Požehnán budiž Bůh, jenž si mě zvolil, abych tak velkou práci dovedl do konce. Ó, Šalomoune, já jsem tě předčil…!“ Císařovo srovnání patřilo biblickému Šalomounovu chrámu,
Istanbulské cisterny a kanály Padesát dva kamenných schodů vede do ohromujícího podzemního chrámu zaplaveného vodou. Kapky padají z klenutých stropů podepřených sloupy a žbluňkají na zrcadle vodní hladiny. Sloupy a klenby cisterny Yerebatan, prastarého vodního zásobníku, jsou zahaleny do šerosvitu. Hra odrážejících se světel a stínů za doprovodu subtilních hudebních tónů vytváří jedinečnou, magickou kulisu.
Vzdušné řeky a podzemní paláce žíznivého města Read More »
Byzantské umění Byzantská minulost se v dnešním Istanbulu připomíná několika typy staveb – církevními, palácovými, ale také užitkovými a fortifikačními. Kromě Valensova akvaduktu a monumentálních cisteren, s nimiž jsme se seznámili v předchozím článku, patří k nejpůsobivějším světským byzantským stavbám současného Istanbulu Theodosiovy hradby, které chránily město po více než 1000 let. Za vlády císaře Theodosia II. byly při
Architekt Mimar Sinan Z terasy na střeše mého hotelu se kochám svítáním nad Bosporem. Nad Süleymânovou mešitou ještě nesměle visí bledý kulatý měsíc. Působí to dojmem, jako by ho jeden ze špičatých minaretů chtěl nemilosrdně shodit z nebe na zem, aby ukončil spánek města na sedmi pahorcích. Po Bosporu, zahaleném v tuto hodinu do oparu, znaveně plují lodě
Miʼmâr Sinân a istanbulské mešity Read More »
Istanbulské bazary Eminönü, části čtvrti Fatih u Galatského mostu přes Zlatý roh, je rušno. Davy lidí proudí po nábřeží a mizí v labyrintu úzkých strmých uliček plných krámů a pultů se zbožím. Denně jich tu projdou více než dva miliony! Všude panuje kosmopolitní chaos: cestující s balíky a batohy, turisté, pouliční prodavači, matky vedoucí své
Bazary – v orientálním shopping centru Read More »
Za více než 450 let, po které vládli z Konstantinopole/Istanbulu, obývali osmanští sultáni ve městě několik paláců. Nejdéle, téměř čtyři století, využívali ten první, Topkapı Sarayı. Dnes je v něm muzeum, o němž se říká, že se svými honosnými pavilony, klenotnicemi plnými drahokamů, svatyněmi a harémem v sobě ukrývá více barvitých příběhů než většina světových muzeí dohromady. Palác
Topkapi a blyštivá nádhera sultánských paláců Read More »
Beyoğlu Část Istanbulu ležící naproti historickému poloostrovu na severní straně Zlatého rohu se v dějinách dlouho označovala řeckým jménem Pera. Dnes tomuto území odpovídá městský obvod Beyoğlu. Některé jeho čtvrti vyrostly koncem 19. stol. a staly se symbolem poevropšťování někdejší osmanské metropole a jejího otevírání se světu. Dnes se Beyoğlu se skoro čtvrt milionem obyvatel a
Beyoğlu – koncentrát tureckých paradoxů Read More »
Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu. Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü,
Podél břehů Bosporu Read More »
Istanbulská kuchyně Gurmeti se shodují v tom, že turecká kuchyně patří s francouzskou a italskou k těm nejlepším na planetě. Ovlivňovaly ji produkty a kulinářské zvyklosti mnoha kultur a národů. To jí dalo nejenom velkou rozmanitost a pestrost, ale také vzájemně se doplňující kombinace a širokou paletu chutí. V Istanbulu dostává další rozměr díky nejrůznějším čerstvým úlovkům bosporských
Široká paleta chutí Read More »
Plzeň Anděl, Chrtice a Velbloud – jen málokteré dílo vyvolalo v poslední době takový ohlas a podnítilo tak vášnivé diskuse jako tři moderní pozlacené kašny od Ondřeje Císlera, instalované v roce 2010 do rohů náměstí Republiky, samého srdce Plzně. Začít vyprávění o našem čtvrtém největším městě právě jimi dává smysl hned z několika důvodů. Kašny, jakkoli abstraktní svým
