Bretaň je také zemí mýtů. Na pobřežní část zvanou v bretonštině Armor, země moře, navazuje Argoat – země lesů, která s vřesovišti, jezírky, prameny a přírodní magií poskytuje starým legendám nový rámec…
Brocéliande – mystický les krále Artuše Read More »
Strážce lehce skloní hlavu a kývnutím nás vyzve: „Můžete nahoru…“ Když vystupujeme po vyhlazených točitých schodech, lapáme po dechu, je jich 365. Nahoře nás očekává pan Margon, přívětivý „gardien“ (strážce) majáku na ostrůvku Vierge, a začíná se zasvěcováním do tajů svého neobvyklého zaměstnání. V již zaběhnutém rituálu odtahuje závěs, za nímž se v místnosti zalesknou mosazné součástky. Paprsky zapadajícího slunce dopadají na čočky a nablýskané kovové části a vytvářejí v místnosti ohňostroj barevných světélek. Strážce zmáčkne vypínač, stroj se začne nehlučně otáčet a vrhat přes naše hlavy čtyři silné světelné pletence nad mořskou hladinu. Naproti na pobřeží vydává v příboji další maják zase jiné světlo…
Brest, tradiční „cité de la mer“ čili „město moře“ a nejzápadnější město ve Francii, byl v roce 1944 téměř úplně zničen. Obnovený Brest je stále významným přístavem, ale také zřejmě nejmodernějším městem celé Bretaně…
Brest – město moře Read More »
Jaká by byla Bretaň bez svých četných kapliček uprostřed krajiny, na pobřeží nebo za nejbližším ohybem silnice? Odedávna okouzlují krásou, která se skrývá za jejich zdmi…
Kaple, kalvárie a ohrazené farní dvory Read More »
Vstupní branou k Bretani je Rennes. Desáté největší francouzské město asi s 220 000 obyvatel ležící na soutoku řek Vilaine a Ille proslavily nejen krásná náměstí a malebné čtvrti s hrázděnými panskými domy, ale také bohatý kulturní život. Díky dvěma velkým univerzitám a dalším vysokým školám, které navštěvuje dohromady přes 60 000 studentů, je Rennes mladým městem s kosmopolitní atmosférou…
Nejkrásnější krajinu Evropy vymodelovaly do její současné monumentality dva základní přírodní elementy – hory a ledovce. Hory ji vyzvedly vysoko nad moře a ledovce, jako dláto božského tvůrce, daly těmto horám impozantní tvary, které okázale demonstrují odvěké přírodní síly..
Chcete přes Oslo jen projet, abyste konečně uviděli hluboké fjordy, strmé hory a rozeklaná údolí? Hlavní město Norského království si delší zastávku zaslouží…
Oslo – přívětivé Město tygrů Read More »
Mají všechny panovnické atributy – velikost, majestát a klidnou důstojnost. Ovládají norské pobřeží absolutistickou mocí a jejich vláda je pro život na pobřeží blahodárná. Jejich modrá ledovcová krev prosvítá mořskou hladinou, pod níž skrývají tajemství svých královských hlubin. Budí respekt i úctu. A jsou neskonale krásné…
Jejich veličenstva fjordy Read More »
Pro většinu turistů reprezentuje sever Norska mys Nordkapp, kam ve vrcholné sezoně přijíždějí pozorovat půlnoční slunce v desítkách autobusů a stovkách aut denně. Velmi často se tento mys považuje pod vlivem turistické propagace za nejsevernější bod Evropy, ovšem mylně…
Když se člověk ocitne na souostroví Lofoty, kde se jednotlivé skály dělí s mořem o prostor, napadá ho bláhová představa, že je svědkem vzácného přírodního úkazu – koupání hor…
Magické ostrovy severu Read More »
Je slavná a National Geographic ji označuje za norskou turistickou jedničku. Je nádherná a Lonely Planet ji při návštěvě Norska považuje za nezbytnou součást programu. Má mnoho jmen: Pobřežní cesta – Kystriksveien – Coastal route – silnice FV 17. Jako pravá kráska je svůdná a poněkud nedostupná. A musíte za ni i něco zaplatit. Něco, co si nevyberete v žádné bance – za jízdu po této trase se totiž platí časem…
Na Lofotech by měli postavit obrovský pomník tresce. To se domnívá nejenom Lumír Pecold, autor zajímavé publikace Sever, ale také řada místních obyvatel i návštěvníků. Je to totiž postřeh nadmíru výstižný…
O treskách, papuchalcích a dalších obyvatelích Norského moře Read More »
Bez moře by Norsko nebylo Norskem a Norové by nebyli Nory. Vikingové by mírumilovně pásli dobytek, Italové a Chorvati by ze severu nedováželi sušené tresky, čeští rybáři by v létě neměli kam jezdit lovit mořské ryby a muzeum Norveg v Rørviku by mohlo být věnováno chovu ovcí a ne životu u moře…
Šestitisícová Třešť leží zhruba v polovině cesty mezi Jihlavou a Telčí. Se svou dvě stě let dlouhou tradicí výroby betlémů a bohatou historií židovské komunity, jež město spojuje třeba i se spisovatelem Franzem Kafkou, představuje zajímavou zastávku při putování jihem Českomoravské vrchoviny…
Třešť, město betlémů Read More »
Nové Město na Moravě je v posledních deseti letech naší veřejnosti nejvíce známo díky pořádání jednoho ze závodů Světového poháru v biatlonu, který se odehrává v celoročně využívaném areálu Vysočina arény. Sportovní nabídku rozšiřuje i síť singletracků, stezek pro horská kola, které se proplétají jejím okolím. Nové Město má však nabídku i pro turisty směřující za uměním a kulturou. Ne nadarmo se mu přezdívá Galerie pod širým nebem…
Nové Město na Moravě – galerie pod širým nebem Read More »
Norská abeceda nezná háčky ani čárky a kromě vypůjčených cizích slov ani písmena c, w, x, z. Na konci norské abecedy však stojí pro nás exotická písmena æ, ø, å. Výběr norských slov podle abecedy může posloužit i jako kurz norských reálií pro začátečníky…
Norské reálie – abecední rychlokurs Read More »
Rumunsko je zemí mnoha tváří, svou polohou, dějinami a charakterem rozkročenou mezi střední Evropou (Sedmihradsko), Balkánem (Valašsko) a východní Evropou (Moldavsko). Obyvatele těchto tří historických regionů, které se definitivně sjednotily až v roce 1918, však po celá staletí spojovalo povědomí společného římského původu a jazyka, který vychází z latiny podobně jako italština či francouzština…
Rumunsko – země mnoha tváří Read More »
Značnou část českých turistů, kteří míří do Rumunska, lákají tamní hory pokrývající třetinu jeho rozlohy. Naprostá většina rumunských hor je součástí Karpat, pohoří táhnoucího se od východní Moravy přes Slovensko, Polsko, Ukrajinu a Rumunsko až do Srbska. Nejvyšší částí Karpat jsou nám dobře známé Vysoké Tatry, nicméně několik rumunských pohoří se jim výškou blíží a rozlohou je často překonávají. Navíc právě v Rumunsku najdete místa, kde se nepotkáte s dalšími turisty (a v ideálním případě ani s medvědem) a kde se žije pořád stejně jako před staletími…
Zřícenina hradu Litice shlíží na „českou Loiru“ ve vskutku jedinečném místě. Divoká Orlice tu vytváří tzv. litický oblouk a obklopuje hradní návrší těsnou smyčkou skoro ze všech stran…
Litice – Jiříkův Karlštejn Read More »
Nejnovější expozici Muzea a galerie Orlických hor najdete v Rokytnici v Orlických horách. V roce 2013 tam byla pod názvem Přírodou za řemesly Orlických hor otevřena v krásně zrekonstruované budově staré sýpky…
Muzeum a galerie Orlických hor Read More »
