Je slavná a National Geographic ji označuje za norskou turistickou jedničku. Je nádherná a Lonely Planet ji při návštěvě Norska považuje za nezbytnou součást programu. Má mnoho jmen: Pobřežní cesta – Kystriksveien – Coastal route – silnice FV 17. Jako pravá kráska je svůdná a poněkud nedostupná. A musíte za ni i něco zaplatit. Něco, co si nevyberete v žádné bance – za jízdu po této trase se totiž platí časem…
Na Lofotech by měli postavit obrovský pomník tresce. To se domnívá nejenom Lumír Pecold, autor zajímavé publikace Sever, ale také řada místních obyvatel i návštěvníků. Je to totiž postřeh nadmíru výstižný…
O treskách, papuchalcích a dalších obyvatelích Norského moře Read More »
Bez moře by Norsko nebylo Norskem a Norové by nebyli Nory. Vikingové by mírumilovně pásli dobytek, Italové a Chorvati by ze severu nedováželi sušené tresky, čeští rybáři by v létě neměli kam jezdit lovit mořské ryby a muzeum Norveg v Rørviku by mohlo být věnováno chovu ovcí a ne životu u moře…
Šestitisícová Třešť leží zhruba v polovině cesty mezi Jihlavou a Telčí. Se svou dvě stě let dlouhou tradicí výroby betlémů a bohatou historií židovské komunity, jež město spojuje třeba i se spisovatelem Franzem Kafkou, představuje zajímavou zastávku při putování jihem Českomoravské vrchoviny…
Třešť, město betlémů Read More »
Nové Město na Moravě je v posledních deseti letech naší veřejnosti nejvíce známo díky pořádání jednoho ze závodů Světového poháru v biatlonu, který se odehrává v celoročně využívaném areálu Vysočina arény. Sportovní nabídku rozšiřuje i síť singletracků, stezek pro horská kola, které se proplétají jejím okolím. Nové Město má však nabídku i pro turisty směřující za uměním a kulturou. Ne nadarmo se mu přezdívá Galerie pod širým nebem…
Nové Město na Moravě – galerie pod širým nebem Read More »
Norská abeceda nezná háčky ani čárky a kromě vypůjčených cizích slov ani písmena c, w, x, z. Na konci norské abecedy však stojí pro nás exotická písmena æ, ø, å. Výběr norských slov podle abecedy může posloužit i jako kurz norských reálií pro začátečníky…
Norské reálie – abecední rychlokurs Read More »
Rumunsko je zemí mnoha tváří, svou polohou, dějinami a charakterem rozkročenou mezi střední Evropou (Sedmihradsko), Balkánem (Valašsko) a východní Evropou (Moldavsko). Obyvatele těchto tří historických regionů, které se definitivně sjednotily až v roce 1918, však po celá staletí spojovalo povědomí společného římského původu a jazyka, který vychází z latiny podobně jako italština či francouzština…
Rumunsko – země mnoha tváří Read More »
Značnou část českých turistů, kteří míří do Rumunska, lákají tamní hory pokrývající třetinu jeho rozlohy. Naprostá většina rumunských hor je součástí Karpat, pohoří táhnoucího se od východní Moravy přes Slovensko, Polsko, Ukrajinu a Rumunsko až do Srbska. Nejvyšší částí Karpat jsou nám dobře známé Vysoké Tatry, nicméně několik rumunských pohoří se jim výškou blíží a rozlohou je často překonávají. Navíc právě v Rumunsku najdete místa, kde se nepotkáte s dalšími turisty (a v ideálním případě ani s medvědem) a kde se žije pořád stejně jako před staletími…
Zřícenina hradu Litice shlíží na „českou Loiru“ ve vskutku jedinečném místě. Divoká Orlice tu vytváří tzv. litický oblouk a obklopuje hradní návrší těsnou smyčkou skoro ze všech stran…
Litice – Jiříkův Karlštejn Read More »
Nejnovější expozici Muzea a galerie Orlických hor najdete v Rokytnici v Orlických horách. V roce 2013 tam byla pod názvem Přírodou za řemesly Orlických hor otevřena v krásně zrekonstruované budově staré sýpky…
Muzeum a galerie Orlických hor Read More »
Přiznávám – ta otázka v titulku není úplně fér. Na dnešní mapě naší republiky najdete pod tímto jménem pouze hradní zříceninu nad Krupkou v Ústeckém kraji, což se zjevně regionálnímu zaměření tohoto čísla vymyká. Ale pozor – další zřícenina toho jména, byť velmi nepatrná, na nás vykoukne na západním konci katastru města Letohrad…
Vy neznáte Kyšperk? Read More »
Třítisícové Opočno se pyšní velmi dobře zachovalým historickým jádrem, které se táhne od hlavního Kupkova náměstí k jihu a je zakončeno rozlehlým zámeckým areálem, jenž vrcholí samotným zámkem na okraji skalního ostrohu spadajícího příkře do úzkého údolí Zlatého potoka…
Potštejn, obec s tisícovkou obyvatel, rozložená po obou stranách Divoké Orlice pár kilometrů jižně od Vamberka, obohacuje tuto „českou Loiru“ hned o dva objekty, totiž hradní zříceninu a barokní zámek. Ale nejen to – pokud zapátráte trochu v její minulosti, objevíte netušené věci, i když TEN slavný poklad to asi nebude…
Potštejnské poklady Read More »
Výpověď beze slov. Paměť zapomenutá a nezapomenutelná. Střepiny času. Prchavost těl a jizvy duší…
V Doudlebách nad Orlicí stojí zámek. To v kraji zámků plném není sama o sobě nijak překvapivá informace. Jenže ten doudlebský je v mnoha ohledech výjimečný, plný ojedinělostí, jaké jinde nenajdete. A to už vlastně dnes ani neměl stát…
Krajkářství v podobě ručně paličkovaných krajek patří k Podorlicku už 400 let. I když se doba dávno změnila a podobným uměleckým řemeslům moc nepřeje, tradice krajkářství na Vamberecku stále žije. Přesvědčit se o tom můžete v Muzeu krajky Vamberk, které je součástí Muzea a galerie Orlických hor a zároveň jedinou podobnou expozicí u nás…
K zámkům tradičně patří krásně zařízené interiéry, umělecká díla, vzpomínky na slavné předky či popisy jejich dějinných činů. V Častolovicích k tomu ale musíte přidat ještě park s oborou i rybníkem, minizoo, kavárnu, galerii a navrch ještě růžovou zahradu. Dohromady vám tak vznikne oáza klidu, pohody, relaxace, prostě místo, které je vlídné a přívětivé…
Vlídné Častolovice Read More »
Empírový zámeček v Kostelci nad Orlicí obklopený rozlehlým přírodně-krajinářským parkem a vybavený dobovým mobiliářem přináší do bohaté pokladnice památkových objektů soustředěných na Divoké Orlici a v jejím blízkém okolí závan atmosféry 19. století…
Zámek Kostelec nad Orlicí Read More »
„Jo, a tohle je náš špekturm,“ pravila bodrá vesnická žena učebnicově čistou němčinou a odemkla dvířka v přízemí gotické věže. Na železných hácích voněly nádherně vyuzené šunky…
Sedmihradské opevněné kostely Read More »
Sibiň patří k nejkrásnějším rumunským městům. Snoubí se v ní rysy výjimečně zachovalého německého středověkého města s vídeňským barokem. To ovlivnilo sedmihradskou architekturu po roce 1699, kdy se Transylvánie stala součástí habsburské říše. Dnešní Sibiň, o jejíž obnovu se výrazně zasloužil její někdejší dlouholetý starosta a současný rumunský prezident Klaus Iohannis, zůstává přes svůj historický ráz živým městem, kde kvete bohatý kulturní život s řadou vyhlášených festivalů…
