Jsou lidé, kteří tvrdí, že největší chybou Limy bylo její založení. A jsou lidé, pro které je ocelově šedý svět ulic Limy, protkaný jemnými kapkami garúy, tou největší poezií. Každý si o tomto podivném městě může myslet své, určitě by ale bylo chybou snažit se mu vyhnout…
Silueta dravého ptáka se jasně rýsuje proti nebi. Bez pohybu, geniálně využívající vzdušné proudy, vznáší se dravec vysoko nad hlavami přihlížejících, jako by se nemohl nasytit pohledu do širokého údolí protknutého modrozelenou stuhou řeky Salzach. Náhle pár rázných mávnutí křídly, a už se snáší prudce dolů. Jeho cílem není kořist, ale kožená rukavice na napřažené paži vousatého fořta či sličné sokolnice. Odměnou za předvedený výkon mu je šťavnaté sousto a potlesk diváků, kteří zaplnili téměř celou Lipovou louku čili Zemský sokolí dvůr v druhém předhradí hradu Hohenwerfen…
Konec zimy patří už tradičně v Doudlebech masopustu. Jeho přesné datum se určuje podle tradice, správně by mělo veselí skončit o půlnoci v úterý před popeleční středou, kdy začíná předvelikonoční půst. Ale dnes se hlavní zábava koná spíše o víkendu, a tak se masopust koná vždy sedmou neděli před nedělí velikonoční…
Uprostřed Valletty před západním průčelím katedrály stojí na stejnojmenném náměstí pomník Velkého obléhání. Připomíná snad největší událost v dějinách Malty z doby, kdy se v jeho místech rozkládaly jen kamenité louky – a na nich turecký vojenský tábor. Psal se rok 1565…
Téměř v centru Malajského poloostrova, na rozhraní států Pahang, Kelantan a Terengganu, se rozkládá největší chráněné území celé Malajsie, národní park Taman Negara. Získat o něm základní představu není nijak složité – postačí představit si území rozlehlé jako Pardubický kraj, které z velké části vyplňuje členitá liduprázdná vrchovina zakrytá kompaktním přehozem tropického deštného pralesa. Taman Negara patří k nejstarším národním parkům v jihovýchodní Asii, neboť byl postupně vyhlášen již v letech 1938 a 1939…
Nové plynové plameny září ve světle stále krásnějším. Od 1. října bude ve městě planout 580 hořáků. I mnohé krámy a hostince jsou již osvětlovány plynem a skýtají, ježto se světlo v uzavřeném prostoru pochopitelně více koncentruje, nanejvýš brilantní podívanou.
Noviny Bohemia, září 1847
Málokterá krajina má tak zvláštní, nezaměnitelnou atmosféru jako divoký Dartmoor. Cestovatel, který sem zamíří poprvé, zažívá ve své mysli jedinečné putování časem. Vystoupá na nevlídnou bezlesou náhorní planinu, kde se střídají jen porosty po pás vysokých kapradin, tvrdého vřesu a žulové kameny na vrcholcích pahorků. Potkává zbytky starých kamenných kruhů, mohyly a pozůstatky dávných věků vynořující se z mlhy a nedokáže pochopit, jak a z čeho zde lidé mohli žít ve věčné zimě, větru a dešti. O pár kilometrů dál sjede do úzkého údolí do dubového lesíka k potoku, kde se stromy a žulové balvany zachumlaly do mechů a lišejníků a všechno je náhle přívětivě bujné a zelené. A v malých útulných vesničkách tíseň okamžitě zmizí, kamenné domky, živé ploty a spousta květin rázem zavedou turistu jen o dvě tři století zpátky a usadí ho do typické anglické hospůdky na pivo a slaný koláč se zapečeným králičím masem. Pochmurná vysočina je rázem zapomenuta, Středoevropan právě objevil starosvětský ráj…
V posledních letech je u nás čím dál populárnější putování za určitým typem objektů – třeba za rozhlednami nebo památnými stromy. V příhraničních oblastech Francie a Belgie se dá zase putovat za zvonicemi. Na seznamu Světového dědictví je jich v současnosti šestapadesát – 33 v belgických Flandrech a Valonsku, 23 v severofrancouzských oblastech Nord–Pas-de-Calais a Pikardie. Ty belgické byly, až na jednu výjimku, zapsány dříve, v roce 1999; o šest let později pak byla oblast rozšířena přes hranici do Francie…
Tak jako Afrika má své bílé město v Alžíru, Jižní Amerika ho má v Arequipě. Za jasných slunečných dnů, kterých je tu bezpočet, město oslepuje. K tomu v dálce jiskří zasněžené vrcholky hory El Misti, která je jeho symbolem. Tento vulkán se dvěma krátery se zdvihá do výšky 5822 metrů a sníh pokrývá jeho vrchol po většinu roku…
Údolí Salzachu je ze všech salcburských údolí s převahou nejdelší, za pomoci svých bočních větví většinu Salcburska odvodňuje, a protože s výjimkou Lungau prochází všemi ostatními okresy, vytváří přirozený koridor pro hlavní zemské komunikace. Velký význam má i pro turistiku. Po celé jeho délce vede Tauernradweg, jedna z nejkrásnějších alpských cyklotras, vodáci sem zajíždějí s loděmi i rafty hlavně na horní tok řeky a je tu také několik přírodních pozoruhodností, jež se už staly svého druhu klasikou. Jejich společným jmenovatelem je voda a kdo alespoň některé z nich neviděl, v Salcbursku jako by nebyl…
Podsaditá, ale přitom velice šarmantní a také nápadná a nezaměnitelná – s rapírem stožáru televizního vysílače vztyčeným na svém protáhlém temeni drží stráž nad Českobudějovickou pánví a dává o sobě vědět na desítky kilometrů daleko. Její český název, dost možná související s kácením lesa, nabýval od 13. století různých podob, například Naklati, Kleta, Kletý, Klet. Teprve po vzniku samostatného Československa se ustálil v podobě Kleť…
Díky tomu, že se největší ostrov maltského souostroví jmenuje stejně jako celá země, zapomíná se tak trochu na Gozo, druhý obydlený ostrov. Od Malty se liší na první pohled – je členitější, zelenější, úrodnější, daleko méně lidnatý, díky tomu výrazně klidnější, přitom stejně hýčkaný slunečními paprsky, se stejně blankytným mořem, prostě pro prázdniny jako stvořený! Vědí to velmi dobře právě obyvatelé Malty, kteří sem od července do září s velkou oblibou jezdí na dovolenou…
Boeing Malajských aerolinií rychle snižuje výšku a začíná se natřásat v turbulenci nad desítkami potrhaných ostrůvků, které mu stále rychleji vybíhají zpod pravého křídla. Langkawi nám posílá v ústrety pohlednici nádherného mořského labyrintu, jenže než si ji stačíme pořádně prohlédnout, letoun už brzdí na dráze místního mezinárodního letiště…
„Milovaná, nevěděli jsme, že ve čtvrtek je svátek, tedy nepřeložíme to na pátek? Je to přece lepší: pátek v 1/2 4 u Koruny…“ měnil 18. června 1919 slavný pražský spisovatel Franz Kafka datum schůzky s Julii Wohryzkovou. Dopis, který loni v aukci získal Památník národního písemnictví v Praze, je vzácný nejen proto, že je jediným známým Kafkovým psaním jeho tehdejší snoubence, ale také formou zaslání – potrubní poštou…
Do Anglie se obvykle jezdí za architekturou, historickými zajímavostmi, keltskými památkami, na nákupy nebo do zahrad. Zájemci o přírodní krásy spíše míří do Walesu do hor nebo k jezerům a vřesovištím Skotska, o přírodu jihu Velké Británie takový zájem není, protože se vlastně o ní mnoho neví. My, zmlsaní blízkostí alpských štítů, karpatských lesů a Jaderského moře si totiž moc nedovedeme představit, jakou přírodu v Anglii hledat…
Stavět na zelené louce a bez omezení rozvíjet svoje představy o ideálním řešení celého města… kterýpak urbanista nebo architekt by nesnil o takové zakázce! V hustě obydlené Evropě se takových možností mnoho nenabízí, ledaže bychom se odhodlali bourat města stávající. Ne, že by se takové nápady na kreslicích prknech vizionářů nerodily, i věhlasný Le Corbusier přece kdysi přišel s nápadem zbourat celou Paříž a mezi moderními bloky ponechat jenom pár nejvýznamnějších památek… jenže, naštěstí, k nějakému bourání nikdy nebylo dost chuti ani prostředků. Až na jednu výjimku: válečné události…
Amazonka se právem pyšní označením „největší řeka na světě“, byť toto tvrzení bývá někdy zpochybňováno. Její délka, vodnost i rozloha povodí se stále ještě upřesňují, přestože v době detailních satelitních snímků je málo pravděpodobné, že se v tomto ohledu dočkáme ještě nějakého překvapení. Peruánská část obrovského povodí Amazonky zasahuje hluboko do And, kde najdeme i její nejdůležitější zdrojnice. V některých místech se rozvodí dokonce přibližuje k Tichému oceánu. Řeka Mantaro v provincii Junin, levostranný přítok Amazonky, a prameny Marañonu v provincii Huanuco leží pouhých 300 km od jeho břehů…
Jeskyně Eisriesenwelt, v překladu Obří ledový svět či Svět ledových obrů, je pravidelně uváděna mezi desítkou největších turistických atrakcí Rakouska. Tomu odpovídá i její návštěvnost. V sezoně, která trvá od května do konce října, sem přijíždí v průměru okolo tisíce lidí denně, takže jednotlivé skupiny procházejí jeskyní často jen v několikaminutových odstupech. Uvnitř i na přístupové cestě bývá hodně husto, ale s tím se nedá nic dělat, to je daň za exkluzivitu. Největší ledová jeskyně světa je prostě jenom jedna…
Po kličkované u Rožmberku se Vltava zkázní a nějaký ten kilometr teče skoro rovně. Nevydrží jí to ale dlouho – za Větřním znovu ztratí rozum a vrhne se do zákrut a ohybů, jež jí na mapě propůjčí vzhled nakrabacené modré stužky. V esovitých meandrech na pradávné Linecké stezce, v místech „křivého luhu“, po německu „Krumme Aue“, vznikl hrad a pod ním město – Krumlov, od 15. století řečený Český…
Malťané se umějí bavit. Asi nejlepší příležitostí, jak se o tom přesvědčit, je přichomýtnout se ve správný den k některé ze slavností místních patronů. Jako třeba v Żejtunu…
