Na Světové výstavě v Paříži roku 1878 se jeden významný katalánský průmyslník zastavil před výlohou pro prodejnu rukaviček Comella. Upoutala jej natolik, že se rozhodl poznat muže, který ji navrhl. Pro oba to do budoucnosti znamenalo velké přátelství a nadmíru plodnou spolupráci. Jeden proslavil druhého a jejich jména už zůstala navždy neoddělitelná: Güell a Gaudí…
Procházka kolonií Güell Read More »
Opava, v minulosti centrum opavského knížectví a hlavní město rakouského i československého Slezska, dnes osmapadesátitisícové statutární město a centrum turistické oblasti Opavské Slezsko. Sídlo čtvrtstoletí mladé Slezské univerzity a nejstaršího muzea v republice. Navzdory často pohnuté historii, několika velkým požárům a značným škodám, jež sem přinesl závěr druhé světové války, také město s několika zajímavými historickými památkami a místo konání dvou velkých kulturních festivalů. Opava je město, které nabízí víc, než by se mohlo na první pohled zdát…
Hádali se o páva, vznikla z toho Opava Read More »
Naše loď kotví na dohled ostrova, ze kterého v podvečerním soumraku rozeznáváme jenom zubaté siluety téměř holých kopců. Tam někde začíná země draků. Nocujeme u Komoda, domova největších ještěrů světa, varanů komodských…
Tatry jsou vyvrcholením 1300 km dlouhého karpatského oblouku. Přes svou nepatrnou rozlohu (785 km²) a délku (80 km) soustřeďují 25 vrcholů vyšších než 2500 m n. m. a mají alpinský ráz. Polsku patří jen menší část (175 km²), ale právě polské Tatry oplývají v nebývalé míře jezery, potoky, vodopády i jeskyněmi…
K nejobdivovanějším klenotům korutanské přírody patří jezera, kterých bychom podle oficiálních údajů napočítali 1270. To nám může připadat jako hodně velké číslo, ale jen do chvíle, kdy zjistíme, jaký nepoměr panuje mezi jejich rozlohami. Na čtyři největší – Wörthersee, Millstätter See, Ossiacher See a Weissensee – připadá asi 83 % celkové plochy. Tato jezera, která patří k největším i v rámci celého Rakouska, leží blízko sebe a pro korutanský cestovní ruch jsou tím, čemu se u nás říká rodinné stříbro…
Když anglosaský král Eduard Vyznavač nechal v polovině 11. stol. vybudovat Westminsterské opatství a nedaleko od něj Westminsterský palác, jistě netušil, že Londýn se stane sídlem panovníků jedné z nejvýznamnějších monarchií v dějinách. Westminsterský palác se však již v 16. stol. vlastně přeměnil na parlament a v roce 1834 vyhořel. V britské metropoli však najdeme mnoho dalších zajímavých panovnických rezidencí. Již první normanský král Vilém Dobyvatel položil základy proslulého Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII. Tento šestkrát ženatý král dal na místě bývalého špitálu v centru města postavit Svatojakubský palác. Právě u Svatojakubského dvora se až do dnešních dnů akreditují velvyslanci cizích států… Pro turisty je však největším magnetem nejmladší panovnické sídlo – Buckinghamský palác…
Westminsterský palác Read More »
Západní branou do malebné krajiny Českého ráje je Mnichovo Hradiště. Krásu svého okolí doplňuje městečko o vrcholně barokní zámek s drobnějšími stavbami, zahradou a parkem, na jehož okraji dotváří celou kompozici někdejší kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a kaplí sv. Anny. Vzhledem k tomu, že se tento komplex za 300 let od svého dokončení prakticky nezměnil, představuje u nás velmi cennou ukázku vrchnostenského sídla z počátku 18. stol…
Mnichovo Hradiště – Valdštejnové a Svatá aliance Read More »
Podvečerní slunce odpočítává poslední hodiny dalšího dne. Zdálky se tiše ozývá skřípění mola, které se pohupuje na klidné hladině řeky Chao Phraya. Na vše důstojně dohlíží impozantní most Ramy VIII. Do parku Santichaiprakarn se trousí desítky lidí. Dříve v těchto místech stával cukrovar, dnes se tady tráví podvečerní siesta, chodí se sem na pravidelná cvičení aerobiku nebo akrobatický či žonglérský trénink. Záda všem kryje bílá pevnost, poslední ze dvou přežívajících mohykánů, kteří od konce 18. stol. střežili Bangkok. Původně jich bylo ve městě čtrnáct, vyzbrojených kanony a rozestavených se čtyřsetmetrovými odstupy…
Není špatné mít všechno pod jednou střechou, přehledně a hlavně pod kontrolou, zvláště pokud se jedná o podřízené instituce. To by se zamlouvalo každému vladaři a výjimkou nebyl ani Cosimo I. de’Medici, když v roce 1559 dal postavit společný palác pro všechny složky své administrativy. Nicméně jeho „of cia“, úřady, se pod vžitým názvem „Uf zi“ nakonec staly synonymem pro jednu z nejslavnějších sbírek výtvarného umění…
Galleria degli Uffizi Read More »
Cukrová třtina („caña de azúcar“) nepochází z Kuby ani z jiné karibské země. Její pravlastí byla Indie, kde rostla – aniž byla nějak využívána – především v údolí Gangy. Arabové vynalezli způsob, jak z ní získat cukr, a rozšířili ji do svých zemí, odkud se dostala i na Sicílii a Madeiru, kde Portugalci metodu získávání cukru dál vylepšili. Začala se pěstovat i v Portugalsku a Španělsku. Na Kubu ji zavedl už její první guvernér, conquistador Diego Velázquez de Cuéllar v první čtvrtině 16. stol. Dovezl ji ze sousedního ostrova Hispanioly a první plantáže založil u dnešního města Baracoa…
Uměleckoprůmyslová muzea po celé Evropě se od počátku těšila štědré podpoře významných a vlivných osobností z řad bohatých obchodníků, šlechty i panovnických rodin. Mecenášem a podporovatelem opavského muzea se stal roku 1884 kníže Jan II. z Liechtensteinu poté, co jej o to požádalo muzejní kuratorium…
Štědrost knížete Jana II. Read More »
„Ve Slezském muzeu v oddělení třetihor / je bílý krokodýl a medvěd / a liška a kamenní trilobiti / chodí se tam jen tak co noha nohu mine / abys viděl jak ten život plyne…“ Vzpomínáte? Už je to skoro čtvrt století, co Jaromír Nohavica vydal písničku Muzeum. O slovutné opavské instituci se tak dozvěděla i spousta lidí, kteří o ní dříve mnoho netušili…
La Moreneta, matka Boží z Montserratu, sedí na vyvýšené lavici v místnůstce za hlavním oltářem a na klíně drží malého spasitele. Blahosklonně shlíží na unavené věřící, kteří právě vystáli několikahodinovou frontu, aby jí mohli přes sklo vitríny zblízka pohlédnout do tváře a v rychlosti se k ní pomodlit…
Orangutani kdysi obývali celou jihovýchodní Asii, dnes jsou kriticky ohroženi a žijí na posledních dvou ostrovech – Borneu a Sumatře. Na Sumatře je milovníci přírody mohou vidět především v národním parku Gunung Leuser…
Zrzouni, kam se podíváš Read More »
Nedaleko ústí polské národní řeky Visly do Baltského moře se už víc než tisíc let rozkládá jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy – Gdaňsk. Kdysi bohaté hanzovní město řádu německých rytířů nesoucí název Danzig, za druhé světové války takřka srovnané se zemí, dalo nakonec celé střední Evropě vzor, jak se vypořádat s nechtěným komunistickým režimem…
Gdaňsk – kolébka Pruska i Solidarity Read More »
V roce 1534 připlul francouzský mořeplavec Jacques Cartier jako první historicky doložený Evropan k ústí řeky Svatého Vavřince. Někde v oblasti zátoky Gaspé vystoupil na novou pevninu a podle tehdejšího zvyku ji zabral ve jménu francouzského krále Františka I. Později se setkal s rybářskou výpravou místních Irokézů a dozvěděl se, že někde proti proudu leží velká vesnice. Na dotaz, jak se ta oblast jmenuje, mu dva mladí hoši odpověděli „Kanata“, což je v irokézsko-huronském nářečí výraz pro osídlení či vesnici. Cartier zanesl nové jméno do svého hlášení, protože se domníval, že jde o název nově objevené země. Při svých dalších objevitelských cestách pak používal lehce zkomolené slovo pro celou oblast dolního toku řeky. Od roku 1982 se jím oficiálně nazývá obrovské území omývané vodami tří oceánů – stát Kanada je druhou největší zemí naší planety…
Pro většinu cestovatelů je Kuba krásným karibským ostrovem se smyslnou salsou, překrásnými plážemi, blankytně modrým mořem, tropickými pralesy, skoro dvoutisícovými horami či nekonečnými plantážemi cukrové třtiny. Ale jak to vypadá, když vystoupíte z davu plážových varaderských turistů, seznámíte se s Kubánci blíže a zeptáte se jich, jak se jim daří a s čím se potýkají? Peníze hýbou světem,
Obyčejný život Kubánců Read More »
Mölltal se svým ledovcem je nejvýše položenou lyžařskou oblastí ve východních Korutanech, 180 km jižně od Salcburku v národním parku Hohe Tauern. V údolí Mölltal jsou kromě ledovce i další lyžařská centra – Ankogel a Heiligenblut. Celkem je včetně ledovce k dispozici na jeden skipas téměř 140 km tratí…
Lyžování na Mölltalském ledovci Read More »
Mohutná kopule vyzdvižená nad okolní střechy vysokým tamburem a natěsno strážená stejně vysokou štíhlou věží, aneb nezaměnitelný dialog odlišných proporcí, ale také jedinečně situovaný akcent panoramatu pražského historického jádra. Téhle dvojici, která završuje malostranský chrám sv. Mikuláše, vděčí stověžaté město za nemalý díl svého genia loci. Chrám jakožto celek má pak zase velkou zásluhu na tom, že Praha je v celoevropském rámci počítána k místům, kde architektura vrcholného baroka zanechala své nejmonumentálnější a nejpůsobivější realizace…
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně Read More »
Londýn již dávno není středem „říše, nad kterou slunce nezapadá“. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vedez Trafalgarského náměstí k Parlamentu, se třeba od doby, kdy byl britským premiérem Winston Churchill, příliš nezměnila. Whitehall je vládní ulicí, sídlí tu většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí, financí a také, v Dover House, ministerstvo pro Skotsko. Jméno této ulice se často používá jako synonymum pro britskou vládu…
Whitehall – centrum moci Read More »
