2018

Lago dʼOrta, nejzápadněji situovaný člen rodiny velkých severoitalských jezer, je tak trochu „jedné krve“ s blízkým Lago Maggiore – posílá mu vodu řečištěm Strony, a dokonce není vyloučeno, že v dávné minulosti tvořila obě jezera souvislou vodní plochu. Kvůli blízkosti tohoto mnohem většího a světoznámého příbuzného se sice Ortu nedostává takové pozornosti, jakou by si jistě vysloužilo, kdyby leželo jinde, to ale není na škodu. Naopak se hodně cení, že turistický ruch u jeho břehů zatím ještě nenabral příliš vysoké obrátky…

Území Triangolo Lariano je vklíněno mezi rozevírající se ramena Komského jezera a také základna tohoto hornatého trojúhelníku má co do činění s jezerní vodou, i když ne v celé své délce. Za jižní ohraničení Triangola se totiž považuje úzký pás aluviální roviny Piana dʼErba, kterou vede silnice spojující města Como a Lecco a v níž natrefíme na skupinu pěti menších jezer, v Itálii často zmiňovaných pod společným názvem Laghi Briantei. U nás je toto pojmenování prakticky neznámé a ani s povědomím o jednotlivých vodních plochách to není nijak slavné. Pokusme se je tedy alespoň ve stručnosti představit…

Jezero Iseo můžeme chápat jako efektní vyvrcholení rozmanitosti přírodních krás Valle Camonica, jednoho z nejdelších a nejkrásnějších údolí alpského jihu, proslulého navíc kolekcí více než sto tisíc prehistorických petroglyfů, stále ještě trochu tajemných. Za rozmanitostí přírodního prostředí Isea ale nijak nezaostávají jeho břehy. Nenatrefíme tu sice na tak honosné vily, paláce a zahrady jako třeba u nedalekého Komského jezera, ba ani na památky, které vyskakují z kdejaké anonce cestovních kanceláří. Přesto nás asi překvapí, až zjistíme, co všechno ve zdejších malých městech a obcích můžeme vidět, procítit a případně i zažít…