Potkáváme je prakticky po celém světě. V Anglii, Kanadě, Spojených státech, východní Africe i Arabských Emirátech. Ve většině světových metropolí zastávají funkce taxikářů, mechaniků, úředníků či obchodníků. Muže poznáme snadno podle velkého turbanu a plnovousu…
„Bude to znít směšně, ale znáš to, když vy holky máte ráno vlasy neposlušné a ne a ne je učesat ke své spokojenosti? Pak máte zkažený celý den. Stejně tak my mužští Sikhové máme špatný den, když nás zlobí náš turban,“ žertuje Surindér Singh při vyprávění o svém každodenním rituálu, před odchodem do práce…
Prijanka Chopra, Yukta Mookhey, Diana Hayden, Aishwarga Rai nebo Lara Duta. Tjsou jména indických dívek, které se umístily v soutěžích krásy na nejvyšších příčkách. Jsou tedy hezké. Ale jsou i vzdělané? Mohou chodit do zaměstnání? Kdy se vdávají a kolik mají dětí? A jak vlastně žijí v zemi, kde 15 let úspěšně stála včele vlády právě žena…
Ve vysokých horách severní Indie začíná další parný letní den. Avšak dnes – druhého dne šestého lunárního měsíce tibetského kalendáře – vyjede jinak vcelku monotónní život zdejších horalů ze zajetých kolejí. V nedalekém klášteře totiž začíná největší náboženská slavnost roku…
Po dvouapůlhodinovém letu z Lisabonu začal airbus společnosti TAP klesat k hladině oceánu. Jak se přibližovala světla na pobřeží ostrova, letadlem stále silněji cloumal vítr a po okéncích stékala voda. Ještě obrátka s náklonem na levé křídlo, pod nímž se zlověstně černají vody Atlantiku, a kola konečně dosedají na ranvej letiště Lajes. Azory mě vítají hustým deštěm, jenž se spouští z tmavých mraků, výhružně se převalujících na obloze. Ani mě to nepřekvapuje, až dosud jsem o Azorech nejčastěji slyšel v předpovědích počasí…
Portugalský zlatý věk objevů a dobývání je spojen s dynastií z Avisu, někdy označovanou také jako mladší linie burgundské dynastie, která vládla Portugalsku od konce 14. do konce 16. století. Období, které začalo i skončilo válečnou vřavou, zmatky a utrpením, vyneslo maličké Portugalsko na víc než sto let do čela evropských námořních mocností a přineslo mu téměř na půl tisíciletí značné koloniální zisky. Hmotnou připomínkou slavné éry je dnes především portugalský Betlém – Belém, od roku 1885 jedna z nejzápadnějších čtvrtí Lisabonu…
Portugalské hlavní město leží na pravém břehu mohutného nálevkovitého ústí řeky Tejo. Po Aténách je to druhá nejjižnější evropská metropole a zároveň také nejzápadnější hlavní město evropské pevniny. Podle jedné legendy město založil při svém bloudění Středomořím řecký rek Odysseus…
Kuchyně Malých Antil je tavicí kotel receptů mnoha národů a generací. Projevují se tu vlivy desítek kultur, jejichž speciality se rozmělnily časem a dostupnými surovinami, a které byly zároveň obohaceny o domácí plodiny i vzájemnou inspiraci…
Karibská oblast je mnohem pestřejší a složitější než její zažitá představa tropického ráje. Historický, kulturní a politický vliv karibských ostrovů přitom značně přesahuje jejich velikost. I když byl tento kousek světa od svého objevení Evropany střídavě ceněn a opomíjen, skutečnost, že Spojené státy tu zasahovaly více než v kterékoliv jiné oblasti, jasně vypovídá o jeho významu…
V tropech celého světa existují ostrovy s azurovými lagunami, křišťálově čistou vodou a plážemi se sametově bílým pískem, nad nimiž se sklánějí nahnuté kmeny kokosových palem. Nezaměnitelnou jedinečnost dodávají každému z nich až lidé, jejich život a zvyky. Abychom porozuměli mentalitě obyvatel Guadeloupu, musíme se podívat trochu dál do historie…
„Ať je prokleta Maremma a každý, kdo ji má rád,“ zpívá se ve staré lidové písni. Ten „bohem zapomenutý“ kraj na jihu Toskánska, ve směru na Řím, býval divočinou plnou neprůchodných, zrádných močálů, zamořených zhoubnou malárií. Dnes z Maremmy zůstaly jen nepatrné zbytky, chráněné jako přírodní rezervace. Kdo sem vstoupí, má dojem, že už není v Evropě, ale v jakési exotické krajině Indie, Afriky či Jižní Ameriky…
Datlovník pravý neboli palma datlová patří k velmi starým kulturním rostlinám, možná je to dokonce nejstarší pěstovaný strom na světě. Jeho původ se zdá být trochu ztracený v hlubinách starověku, ale zcela jistě se datlovník pěstoval už v Mezopotámii asi před 6000 lety. O jeho významu nejlépe svědčí množství zmínek, které jsou datlím a datlovým palmám věnovány ve svatých textech všech tří velkých monoteistických náboženství, jež vznikla na Blízkém Východě…
Vlhké horko, oranžově červené autobusy drkocající po nečetných místních komunikacích, nepřehlédnutelně krásné tváře dětí, narůžovělé květy banánovníků a vůně oceánu stále ve vzduchu – to je „fa´a Samoa“ neboli „v samojském stylu“…
Už v antice začaly první spekulace o existenci tajemného kontinentu, který by měl na jižní polokouli vyvažovat eurasijskou masu polokoule severní. Bájná Jižní pevnina, Terra australis, byla odvěkou výzvou učencům, panovníkům i dobrodruhům. Po objevení Ameriky, dosažení Indie a Indonésie východní cestou a nalezení Austrálie už skoro nikdo nepochyboval, že v dálavách Tichého oceánu tento kontinent opravdu leží…
Setkat se v Thajsku s delfíny není zcela jednoduché. Jejich přirozené prostředí je pod stále větším tlakem rozvíjejícího se průmyslu a zmenšuje se. Vůbec nejblíže se lze k thajským delfínům dostat v mořském parku v provincii Chantaburi…
Málokdo ví, že je tomu už více než deset tisíc let, co se víno začalo jako nápoj připravovat. Alespoň to tvrdí archeologové. Vinařskou kolébkou má být oblast kolem Kaspického moře, odkud se lahodný mok rozšířil dál do Malé Asie, Indie a Číny. I hrobky egyptských faraónů byly 3000 let př. n. l. vybaveny džbány naplněnými vínem a také motivy nástěnných maleb se pěstováním vína často inspirovaly. Po Libanonu, Řecku, Španělsku a Itálii dorazilo víno i do zemí moravských a novodobé znojemské vinařské podoblasti…
Melaka… jméno vonící dálkami, město na břehu legendárního Malackého průlivu a zároveň jeden z nejmenších malajsijských států. Historický sultanát dnes nemá tak trochu paradoxně ve svém čele sultána, nýbrž králem jmenovaného guvernéra. To však nemění nic na tom, že město je jednou velkou učebnicí malajsijských dějin, učebnicí živou, poutavou a pestrobarevnou, jejíž procházení se hned tak neomrzí…
Angličané rádi zmiňují fakt, že vymysleli celou řadu sportů – mezi jinými fotbal, tenis, kriket, ragby, kroket i pólo na koních. Protože to však zní jako vychloubání, rychle dodávají, že se tak stalo jen proto, že umějí tak dobře prohrávat…. To však není dnes tak docela pravda, jak dokazují nezvykle dobré výsledky z olympiády v Pekingu; Británie se umístila v pořadí národů na čtvrtém místě, hned za sportovními giganty Čínou, USA a Ruskem. Zdá se, že se vyplatila investice do sportovních akademií (financovaných ze státní loterie). V tradičním pojetí byl sport považován za soukromý koníček jednotlivců a myšlenka, že by měl být státně dotován, připadala lidem absurdní. Rovněž se v určitých kruzích (v rámci tzv. politické korektnosti) soudilo, že soutěživé sporty jsou pro mladé lidi nevhodné, vedou prý k pěstování sklonu k agresivnímu chování a individualismu…
Stovky románů a cestopisů z Šanghaje 19. a první poloviny 20. století daly názvu dnešního nejlidnatějšího čínského města zvláštní nádech exotiky – jako by z něj volaly dálky a vonělo cizokrajné koření, jako by se v tom jediném slově neřest a hřích snoubily s bohatstvím a dekadencí. Jméno samo je přitom velmi prosté – znamená „nad mořem“…
Dne 12. října 1492 ve dvě hodiny v noci objevil Kolumbův námořník Juan Rodríguez Bermejo první zemi v Novém světě. Domorodí Taínové ze skupiny Arawak ten bahamský ostrůvek nazývali Guanahani, Kolumbus ho pokřtil na San Salvador a dnes ho známe pod jménem Watling Island. Následovaly další tři malé ostrůvky Bahamského souostroví, až 28. listopadu doplula historická objevitelská expedice k pobřeží Kuby. Chvíli kolem něho pluli k západu, ale u Gíbary se otočili a pokračovali směrem na východ. Netrvalo dlouho a narazili na další ostrov, druhý největší ve Velkých Antilách, taínskou Quisqueyu, pozdější Hispaniolu…
