Málokteré město v Evropě se může pochlubit tak úchvatným pohledem na uskupení mohutného hradu s architektonicky zajímavou zástavbou nad řekou a na pozadí velehor jako Salcburk, posvěcený navíc bohatými kulturními tradicemi…
Salcburk – pokladnice památek Read More »
Upozornit na všechny kostely, kláštery, paláce a další památky Salamanky v jednom článku představuje téměř nesplnitelný úkol. Památek je mnoho a téměř všechny jsou významné, ať už svou architekturou nebo působením nějaké významné osobnosti. Salamanca má totiž díky věhlasné univerzitě a veličinám, které prošly jejím aulami, také svůj nepominutelný duchovní rozměr. Unikátní architektura ve spojení s neuchopitelnou atmosférou činí ze Salamanky město naprosto výjimečné, „srdce a jádro španělské kultury,“ jak prohlásil americký spisovatel James A. Michener…
Salamanca – město památek a univerzity Read More »
Apulijská architektura dosáhla svého vrcholu v baroku. Zcela jedinečné podoby pak nabyla v Lecce, téměř stotisícovém městě na poloostrově Salento, tvořícím známý podpatek italské boty. Díky nesčetným vznešeným palácům a nádherným, velkolepě zdobeným kostelům se mu někdy přezdívá „Florencie jihu“…
K velkým bretaňským pozoruhodnostem patří korzárské dědictví měst Saint-Malo, Roscoff a Morlaix. Jde o města historie a legend, města moře, opravdové pobřežní klenoty, které byly ve své minulosti navíc místy setkávání nejrůznějších dobrodružství a snů… Dodnes si uchovala svoji autentičnost, kterou podtrhují jejich hradby, dlažební kostky a žulové kvádry starých domů…
Olympismus je životní filozofie, která zdůrazňuje a ve vyváženém celku spojuje schopnosti těla, vůle a ducha. Olympismus mísí sport s kulturou a vzděláním, a snaží se tak vytvořit způsob života založený na štěstí skrytém v úsilí, ve výchovné hodnotě dobrých příkladů a v respektování základních obecných etických principů. Olympismus boří zdi, které rozdělují. Volá po vzduchu a po světle pro všechny. Olympismus není systém, nýbrž stav mysli, který může zahrnovat nejrozdílnější přístupy, a žádná rasa ani žádná doba si na něj nemůže činit výlučný nárok.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o olympismu Read More »
Velkým lákadlem pro návštěvníky Kréty jsou hory, včetně dvoutisícovek, které většinou hravě zvládá i běžný český turista – jen dobré boty jsou zapotřebí, dostatek vody, trochu jídla a hlavně trpělivost: málokde platí tak doslova, že zdání klame, a bezpočet stále dalších a dalších vesměs podobných kamenitých hřbetů a úbočí, jak vlna za vlnou, nad nimiž se vytrvale a výsměšně tyčí náš cíl, nám toto rčení dá pěkně vychutnat. Jenže – když do hor, tak rovnou na tu nejvyšší – na vrchol hory Ídy neboli Psilorítis. A aby bylo jasno, hned dodejme, že obě jména se střídavě a nedůsledně objevují jako název hory i celého pohoří…
Hory, jeskyně a soutěsky Read More »
Fascinující kombinace lehké jízdy po rovinaté cyklostezce a panoramatu velehor učinila z Tauernské cyklostezky, vedoucí od Krimmlerských vodopádů do Salcburku, nejoblíbenější cykloturistickou trasu v Rakousku. Obdobnou pohodu a snad ještě více přírodních zážitků nabízí sousední Enžská cyklostezka. Oblast mezi Nízkými Taurami, Dachsteinem a Solnou komorou je však protkána mnoha dalšími, méně známými stezkami a panoramatickými silničkami…
Salcbursko na kole Read More »
I když se Makarská svým historickým významem či množstvím pamětihodností nemůže měřit s Dubrovníkem, Splitem, ani s řadou dalších pobřežních měst, přesto se pro spoustu zahraničních návštěvníků stává hlavním symbolem chorvatského Jadranu, jakýmsi koncentrátem všech přírodních krás, které pobřeží Chorvatska rozhazovačně nabízí spolu s notnými dávkami nezaměnitelně idylické atmosféry…
Makarská riviéra a Biokovo Read More »
Jak je možné, že krajina zničená člověkem je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO, a to již od roku 1997? Posuzování, zda tuto kulturní krajinu na seznam zapsat či nikoli, nebylo jednoduché. Proti zápisu se tehdy postavilo Thajsko s tím, že výsledek ničení přírody lidskou činností nemůže na seznamu figurovat. Převážily však názory mluvící ve prospěch zápisu, které aktivně zastávalo třeba Finsko a Německo. A tak ji tu máme: ojedinělou, rozeklanou, bizarní kulturní krajinu Las Médulas vzniklou následkem lidského kořistění na přírodě, dnes působivou, divokou a nádhernou. Může být i jakýmsi mementem…
Gargano není pouze přírodní perlou Apulie, ale také velmi významnou oblastí italského duchovního života…
Monte Sant’Angelo a Garganské svatyně Read More »
Asi 20 km severozápadně od Quimperu leží u dlouhého estuáru rybářské město Douarnenez. Kolem jeho přístavu Le Rosmeur, který slouží rybářům již od 16. stol., se na sebe tisknou úzké žulové domy. Zatímco v klikatých uličkách panuje spíše klid, na molu, kde se hromadí modré krabí koše, pestrobarevné bójky a změť lan a sítí, je po celý den živo…
Festival moře a námořníků v Douarnenez Read More »
V obci Veytaux, na dohled od Montreux, vyčnívá těsně u břehu jen maličko nad hladinu Ženevského jezera skála, na které stojí vodní hrad. Zvenčí malebný a uvnitř až překvapivě rozlehlý Chillon je vůbec nejnavštěvovanější historickou stavební památkou ve Švýcarsku…
Chillon – nejnavštěvovanější hrad Read More »
Když se mě někdo zeptá, jakou povahu mají Kréťané, odpovídám, že stejnou jako jejich krajina. Jsou klidní, divocí, hrdí, nezkrotní. Váží si své cti, nezávislosti, přátelství a rodiny. Hrdě se hlásí ke krétskému dědictví a historii, která je jedinečná a jiná od ostatních částí Řecka. A svoji odlišnost charakterizují specifickým slovem „kouzoulada“…
Tajemství krétské duše Read More »
V Dubrovníku je úplně všechno – středověká historie, dalmatská uvolněnost, filmové lokace, šílený turistický ruch, nejdražší filigránové šperky v celém Chorvatsku, předvádiví zmrzlináři. Cokoliv chcete, máte na dosah…
Láska na celý život Read More »
Známá jezerní oblast na pomezí Horního Rakouska, Salcburska a Štýrska se těší oblibě především pro své přírodní krásy a příležitosti ke sportovnímu vyžití; ty jistě není třeba připomínat. Pozoruhodná je však také díky událostem, kterými ji poznamenala její historie…
Výš než většina českých rozhleden leží v 1143 metrech nad mořem město Ávila. Nevyčnívá však na kopci, ale rozkládá se na širé kastilské mesetě, a tak vám jeho nadmořská výška ani nepřijde – pokud tam však nejste v zimě a nefučí ledový vichr z pohoří Gredos, které městu tvoří mohutnou kulisu fascinující nejen filmaře…
Ávila a žloutky svaté Terezie Read More »
Hlavním městem regionu Apulie je Bari. Fascinující metropole s více než 300 000 obyvatel má dvě tváře. Hradbami obklopené staré město („città vecchia“) na malém poloostrově vybíhajícím do Jaderského moře, s úzkými křivolakými uličkami a spoustou památek, a kolem moderní část s bulváry a luxusními nákupními ulicemi křížícími se v pravých úhlech, s paláci a divadly, tradičně označovaná jako „borgo murattiano“…
Bari – metropole Apulie Read More »
Některé leží coby kamenem dohodil od větrem a příbojem rozervaného pobřeží, jiné trochu dál. Na první pohled ale mají bretaňské ostrovy u jihozápadního konce Lamanšského průlivu a v Atlantiku hodně společného – několik malých, na sebe natlačených žulových domků, vrak rybářského kutru, majáky místo stromů a na hřbitovech kříže pro nezvěstné námořníky… Na druhý už zaznamenáme i rozdíly. Některé jsou ploché a holé, jiné členité a porostlé bujnou vegetací…
Žulové skály před horizontem Read More »
Ať zatoužíte ve Švýcarsku po horách kdekoliv, můžete si být jisti, že nějaké budou při ruce. Platí to i pro Ženevské jezero. A tak se snadno dostanete z rozkvetlé nábřežní promenády do říše věčného sněhu a ledu…
Dobrodružství u ledovce Read More »
Přístavní město Irákleio sice nemělo s mínójskou kulturou mnoho společného, ale při moderním archeologickém průzkumu Knóssu bylo jeho přirozeným zázemím. Byl zde největší přístav na Krétě s potřebným spojením s pevninským Řeckem a pro Evansovu práci ty nejlepší technické podmínky. A to včetně malého provinčního muzea založeného už za turecké správy v roce 1883, které se především díky vykopávkám v Knóssu postupně zařadilo mezi nejvýznamnější muzea Řecka…
Archeologické muzeum v Irákleiu Read More »
