Tradiční řemesla
I když je dnes hlavní ekonomickou silou Madeiry cestovní ruch a služby s ním spojené, pořád se lze na ostrově setkat i s některými tradičními řemesly, jejichž výrobky jsou vítanými suvenýry…
I když je dnes hlavní ekonomickou silou Madeiry cestovní ruch a služby s ním spojené, pořád se lze na ostrově setkat i s některými tradičními řemesly, jejichž výrobky jsou vítanými suvenýry…
Otevřít si v zemi výtečné čokolády a proslulých mistrů chocolatiérů obchod s čokoládou, byť nejste „domácí“ a dokonce ani z oboru? Proč ne, nápad se přece počítá, řekly si dvě mladé podnikavé Češky, k odvaze přidaly nemalé investice financí i energie a také odborné kurzy. Do roka sklidily první ovoce originálního projektu, s nímž pod Alpami denně kouzlí čokoládové kreace i úsměv na rtech spokojených turistů…
Asi to znáte – některá města se dostanou člověku pod kůži, ještě než se v nich stačí pořádně rozkoukat. Přesně tohle mě potkalo v Krnově, a tentokrát jsem ani nemusel dlouze hloubat, proč se to stalo. Jako jedinec odchovaný matkou Stověžatou podvědomě tíhnu k místům s dostatkem kostelních i jiných věží, kde ale zároveň vždy hledám nějakou obdobu Petřína, místa, odkud se lze po tom božím světě pořádně rozhlédnout. A Krnov – voila!
Základy římské kolonie Barcino, současné Barcelony, byly položeny v místech dnešní potemnělé Gotické čtvrti. Rozhodující úlohu při výběru místa jistě hrála blízkost moře a skutečnost, že šlo o přirozený přístav. Už tehdy ale komplikovaly lodím vjezd naplaveniny splachované sem prudkými dešti a písek přinášený pobřežními proudy…
Cesta, kterou si v Brazílii vyšlapali Češi, se neřadí mezi „přistěhovalecké dálnice“. Ve srovnání s jinými národy je česká imigrace do Brazílie poměrně malá, zato je vyšlapána „bosýma nohama“, nohama, které při dobývání půdy a nového života z útrob pralesa zažily své, od setkání s tropickou havětí, nepřízně počasí, až po nejistotu spojenou s životními začátky zcela od nuly. Zanechala po sobě ale stopy hluboké tak, že jsou dodnes na očích celému světu a mimořádně také přispěly k rozvoji Brazílie samotné, nového domova pro celkem tři významnější české imigrační vlny. V současnosti se v Brazílii čeští krajané nebo jejich potomci počítají na desítky tisíc…
České stopy v Brazílii Read More »
Samarinda, město pro většinu Evropanů neznámé, leží kousek pod rovníkem na východním pobřeží Bornea, třetího největšího ostrova světa. Naši předkové znali tato místa především díky hrůzným příběhům o domorodých lovcích lebek. Vnitrozemí Bornea bylo ještě před sto lety velkou neznámou i pro většinu místních obyvatel. Tamní dajacké kmeny si dobře hlídaly své soukromí a s okolním světem se stýkaly pouze prostřednictvím malajských obchodníků…
Samarinda – studium na rovníku Read More »
Sedíte na lavici na obvodě kruhového bazénu, ponořeni do hřejivé termální vody, a nestačíte se rozhlížet kolem. Mramorovou stěnu bazénu ve světle šedé barvě přerušují čtyři portálky, z nichž dvěma se dá do bazénu vstoupit a v dalších posedět. O „patro výš“ vás upoutají vysoké štíhlé sloupy a spousta dekorací: oblouky, vlysy, malby a sochy zobrazující odpočívající spokojené muže a ženy. Omítky v příjemných tónech modré, okrové a cihlově červené barvy ladí vašim očím. Když se pak položíte zády na vodu a otevřete oči, pohlédnete do kopule, pod níž se tetelí andělíčci. V tu chvíli se ocitnete ve stavu blaženosti…
Ladek – koupel pod kopulí Read More »
Ačkoliv se dnes zdá, že jméno Josef a úcta k tomuto světci jsou něčím samozřejmým a že jde o prastarou tradici, není tomu ani zdaleka tak. Středověk sv. Josefa, manžela Panny Marie, sice znal, ale rozhodně ho nijak zvlášť neuctíval. Odkud se tedy vzala úcta, které dnes v katolické církvi požívá, a odkud se vzala tak velká
Svatý Josef a jeho kult Read More »
Vysočinu zasypal sníh…, na Vysočině začíná oprava úseků dálnice D1…, fotbalisté z Vysočiny remizovali… ano, kdekdo to zná, takovéto a podobné věty slyšíme z médií každou chvíli. Nad slovem Vysočina přitom nijak nepřemýšlíme, zdá se nám být naprosto jednoznačným pojmem. Jenomže tak to není, ve skutečnosti je to s ním trochu zamotané, protože v minulosti starší i nedávné se jeho význam měnil. Na úvod tudíž jistě nebude od věci podívat se blíže na jeho vymezení…
Když se v důsledku tektonického výzdvihu na sklonku druhohor s naším územím definitivně rozloučilo křídové moře, opustilo i Polickou pánev v centru dnešního Broumovska. Podobně jako v jiných dílčích pánvích České křídové pánve, i v ní se během 12 milionů let trvající mořské záplavy usadily vrstvy sedimentárních hornin, místy v mnohasetmetrových mocnostech. A podobně jako v řadě jiných našich oblastí křídové sedimentace, také zde erozní procesy ruku v ruce s tektonikou přetvořily toto kamenné dědictví v jeden z nejpozoruhodnějších fenoménů naší přírody, v pískovcová skalní města…
Broumovsko – pískovcové labyrinty Read More »
Jihlava vznikla ve středověku jako malá osada na rozhraní Čech a Moravy, na důležité obchodní stezce mezi Dolními Rakousy a středem Čech. Dnes je správním střediskem kraje Vysočina a největším městem Českomoravské vrchoviny. Mezi našimi krajskými městy je velikostí a počtem obyvatel až na předposledním místě, ale bývaly časy, kdy byla po Praze nejdůležitějším městem zemí Koruny české a zdrojem ekonomické prosperity českých panovníků. Důvodem bylo stříbro…
Jihlava, město ze stříbra zrozené Read More »
Skoro by se chtělo začít „za devatero horami a devatero řekami“, ale úplně stačí, když se řekne „za Broumovskými stěnami“. Tak tedy: Za Broumovskými stěnami, v nevelkém údolí říčky Stěnavy, z druhé strany lemovaném pohraničními Javořími horami, leží město Broumov a v něm se jako nepřehlédnutelná dominanta tyčí mohutná stavba benediktinského kláštera sv. Václava, jedné z významných staveb českého baroka…
Broumovský klášter Read More »
Tvořili tu přední umělci své doby. Jezdila sem společenská smetánka z celé Evropy. Do lázní s třemi prameny, kde však hlavní léčebnou kúrou byla zábava. A za jejich majitelem, hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Nenápadný kousek labského údolí tam, kde je budoucí veletok ještě drobnou stužkou, se proměnil v barokně komponovanou krajinu s alejemi a lesními průseky, umělými poustevnami, fontánami a sochami. Celá ta sláva a nádhera, již Gottfried Benjamin Hancke, lyrik německý, stavěl nad Fontainebleau, ba i Versailles (ovšem v dílku, jímž se vemlouval do přízně svého budoucího mecenáše, totiž Šporka, dodávají cynikové), trvala sotva 40 let, než ji vzala voda, a to z velké části doslova. Co nezničila voda, poničil během následujícího čtvrttisíciletí člověk. A tak dnes v Kuksu a jeho okolí skládáme ve své fantazii pozůstatky někdejší barokní krásy jako střípky v krasohledu…
Kuks – vzpomínka na ideální svět Read More »
Jihlava nemá, na rozdíl třeba od Kutné Hory, žádnou významnou památku na dávnou těžbu stříbra. Možná právě proto už na přelomu 18. a 19. století zorganizoval místní kronikář a historik Johann Heinrich Marzy slavnost, aby stříbrná historie města neupadla v zapomnění…
Hornické tradice v Jihlavě Read More »
Lidová píseň z doby rakouských vojenských verbovaček, jakkoli naplněná smutkem z násilného rozchodu milující se dvojice, dobře upozorňuje na hlavní dominantu dnes dvacetitisícového Náchoda, tradičního centra regionu při polských hranicích, označovaného často jako Kladské pomezí…
Náchodský zámeček vršku kulatého Read More »
Na zeleném svahu se popásá smíšené stádo antilop. Nejnápadnější je samec kudu velkého, kousek dál je jeden dospělý samec kudu malého se skupinkou odrůstajících mladíků, nechybí vodušky abok, na horizontu zahlédneme několik buvolců běločelých. Jedeme dál a po chvíli nám přes cestu přejde žirafí býk, zastaví se a v klidu si nás z výšky svých pěti metrů prohlíží. Pak se otočí a zvolna odchází… Prostě takové normální africké safari, řeklo by se. Jenže probíhá nějakých sotva 40 km od Krkonoš, což význam slova „normální“ výrazně relativizuje. Vítejte v Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem!
Safari Dvůr Králové Read More »
Česko má aktuálně čtrnáct památek zapsaných na prestižním seznamu Světového dědictví UNESCO. V kraji Vysočina najdeme hned tři z nich, což je ze všech našich krajů nejvíc…
Památky UNESCO Vysočiny Read More »
Španělsko je po evropské části Ruska, Ukrajině a Francii čtvrtou největší evropskou zemí. Zaujímá rozlohu téměř 506 000 km2 a žije v něm skoro 47 milionů obyvatel. Správně se dělí do 17 autonomních společenství, z nichž 15 leží na Pyrenejském poloostrově a další dvě tvoří Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu a Baleárské ostrovy ve Středozemním moři, a dvou autonomních měst (Ceuta a Melilla na severu Afriky). Obyvatelé Španělska se obecně nazývají Španělé, ale v zemi žijí i příslušníci dalších národnosti se svébytnými jazyky, jako Katalánci, Baskové či Galicijci. Ti také povětšinou španělštině neřeknou jinak než kastilština, aby dali najevo, že jde pouze o jeden z více jazyků, jimiž se ve Španělsku mluví…
Španělské památky UNESCO Read More »
Austrálie, oficiálně Australské společenství (Commonwealth of Australia), má mezi všemi zeměmi světa zvláštní postavení, neboť je jediným státním útvarem, jenž zabírá celý kontinent. V pořadí největších států světa patří Austrálii šestá příčka, přičemž z celkové rozlohy 7 692 024 km2 připadá 98,7 % na australský kontinent a zbytek na více či méně vzdálené okolní ostrovy v čele s největší Tasmánií (64 519 km2)…
Nejmenší kontinent Read More »
Necháte se rádi unášet dobrodružnými či romantickými představami z dávné minulosti? V takovém případě se rozhodně musíte vydat na Pernštejn. Převážně pozdně gotický hrad s některými renesančními prvky se dochoval téměř v takové podobě, jakou měl, když tu žili rytíři a konaly se velkolepé turnaje…
Nedobytný hrad Pernštejn Read More »