2003

Alpy nemohly nabídnout řece Inn krásnější kolébku, než je Engadin. Jeho horní část, Oberengadin, je podivuhodné, široké a téměř rovné velehorské údolí, pro jehož rozlehlost se mu někdy přezdívá náhorní plošina. Horní Engadin leží mezi skalnatými štíty jako obětní mísa, do níž ze všech okolních svahů prýští prameny ledovcové vody. Hromadí se v jezerech, kterých je uprostřed alpských luk asi 25…

Švýcarsko se svou zvláštní geografickou polohou je obklopené čtyřmi velkými vinařskými zeměmi: Francií, Itálií, Německem a Rakouskem, což přispělo k nesmírné rozmanitosti charakterů jeho vín. Skutečnost, že jsou švýcarská vína relativně málo známá ve světě, je dána tím, že Švýcaři je stačí vypít sami, jako doplněk těch, která ještě dovážejí…

Když se Rýn přiřítí ze svého vysokohorského rodiště v Rétských Alpách, zklidní se až v rozlehlém Bodamském jezeře. Z jeho západního zálivu zvaného Untersse pak už vytéká úplně jiný Rýn. Klidný a mnohem mohutnější. V místech, kde se Untersse zužuje do nálevky a Rýn se rozmýšlí, zda je ještě jezerem nebo už řekou, stojí půvabné středověké městečko Stein am Rhein…

Říká se, že spolu Švýcaři vycházejí dobře, protože si nerozumí. A něco na tom bude. Jak jinak by bylo možné, že se tři tak rozdílné národní kultury, jako je německá, francouzská a italská, tak dobře snášejí na tak malinkém prostoru?

Z Montreux na břehu Ženevského jezera jedete vlakem na sever. Architekturu mondénního a trochu ospalého města s luxusními hotely, kasinem, s místy „posvěcenými“ pobyty řady umělců, včetně spisovatele Vladimíra Nabokova, rychle vystřídá horská krajina…

Hodinářský průmysl patří ve Švýcarsku ke klíčovým odvětvím. Jeho tradice se zrodila na konci 17. století, kdy si koňský handlíř z oblasti Neuchatelu přivezl z Londýna hodinky, které obdivovali všichni jeho sousedé do chvíle, než se pokazily. Lidé mu poradili, aby je donesl mladému muži Danielu Jeanu-Richardovi, který byl znám svou zručností. Ten hodinky prozkoumal, opravil a v městečku La Locle se sám pustit do jejich výroby…

Když přijde časný podzim a vinice na stráních Dolního Valaisu usilovně čerpají ze slunečních paprsků sílu pro své zlatavé hrozny, je čas nastoupit do kabinové lanovky, vyjet s ní vysoko až na vrchol hory Cr?t du Midi a pokochat se úchvatným pohledem dolů, do širokého údolí Rhôny. Teprve odtud je vidět, jak od sebe odděluje dvě paralelní velehorská pásma, Bernské Alpy na severu a Valaiské na jih. Takto z výšky vypadají jednotlivé vinice jako zeleně linkované aršíky rozhozené po jejich úpatí. A dvě zdejší města – Sierre hned pod svahem a vzdálenější Sion – jsou dvě rozsypané mozaiky tajemného obsahu…

Švýcarsko patří k jednomu z turisticky nejnavštěvovanějších států světa, a to i přes vysoké ceny zboží a služeb. Jen málokterá země dokázala tak dobře využít své nepříznivé geografické umístění ve svůj prospěch. A je skutečně nad čím žasnout – vždyť 70 % území zaujímají hory, které pro předky znamenaly především zdroj bázně, pověr i každodenní boj o přežití. Hory jsou zapsány hluboko do srdcí obyvatel a hledáme-li podstatu švýcarské mentality, tradic a kulturního bohatství, skončíme vždy jistojistě v horách. Ne nadarmo se říká, že každý Švýcar má rolnický původ.

Jméno Švýcarska v latinské podobě – Helvetia – se odvozuje od keltského kmene Helvétů, který tu žil už ve 2. století př. n. l. Východní část území osídlily keltské kmeny Rétů, od nichž se odvozují dnešní Rétorománi (zvaní též Ladinové). Postupu Helvétů do jižní Galie zabránil roku 58 př. n. l. Julius Caesar a z jejich území vytvořil římskou provincii Helvetia; východní Raetia vznikla o 40 let později. Po rozpadu říše římské pohltily obě území germánské kmeny Allemanů (na západě), Burgunďanů (na severu) a Langobardů (na jihu), které pak zase přemohli Frankové (496). Nicméně právě v onom 5. století se v základu ustavily jazykové oblasti dnešního Švýcarska…

Je jen málo míst v horách, která nabízejí hluboké a neopakovatelné zážitky z fascinující přírody jak v zimě, tak i v létě. Jedním z nich je švýcarský region Jungfrau, který byl v roce 2001 zapsán do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO…