2014

Zemětřesení

Blízkost kolizní zóny mezi euroasijskou a africkou litosférickou deskou měla pro portugalskou metropoli osudový význam. Otřesy půdy provázely Lisabon po celou dobu jeho existence. První velké, hodnověrně zaznamenané zemětřesení postihlo město roku 1344, další v roce 1531. V rozmezí 14.–17. století hovoří historici celkem až o šestnácti zemětřeseních různé intenzity. Ale to dodnes největší přišlo o svátku Všech svatých v roce 1755…

Alfama a Castelo – v nejužších uličkách

Na jih a jihovýchod od hradu São Jorge se po úbočí hradního vrchu klikatí uličky dvou starých čtvrtí – hned pod hradbami je Castelo, kousek dál pak slavná Alfama, od západu střežená mohutnou katedrálou a táhnoucí se až k Teju. Méně známá, ale stejně lidová je také čtvrť Mouraria severně od hradu…

Belém – ve čtvrti objevů

Belém, česky Betlém, byl v 15. a 16. stol. rušným přístavem. Právě odtud vyrážely na své objevitelské plavby portugalské plachetnice naus, jinde v Evropě označované jako karaky či karavely. Rušná je tato čtvrť na jihozápadním okraji Lisabonu i dnes. Namísto plachetnic sem dorážejí jeden za druhým turistické autobusy. Přivážejí pasažéry dychtivé spatřit jednu z 15 portugalských památek na seznamu Světového dědictví UNESCO, jedinou v Lisabonu, slavný jeronýmský klášter. A také spolu s ním zapsanou Belémskou věž stejného stylu i stáří, jejíž silueta patří k poznávacím znamením portugalské metropole…

Azulejos

Malované dlaždice azulejos jsou celoportugalským fenoménem, a tak není divu, že v nejrůznějších podobách doprovázejí také návštěvníky hlavního města – jako výzdoba veřejných prostranství i na fasádách běžných domů, v kostelech a klášterech, ve vlastním národním muzeu i ve stanicích metra. Stačí chodit, dívat se a vnímat…

Park národů

Parque das Nações, Park národů, není jenom park, ale celá nová lisabonská čtvrť, která se táhne v délce pěti kilometrů po pravém břehu Teja na severovýchodním konci města. Ještě před 20 lety tady byly pouze ropné rafinérie a další chemičky, zbrojní sklady a jatka. Dnes tu žije asi 15 000 obyvatel a počítá se s tím, že se během pár let jejich počet ještě asi o 10 000 zvýší. Z mnoha dobrých důvodů sem míří ale také stále více turistů…

Muzeum starého umění

Museu Nacional de Arte Antiga, Národní muzeum starého umění, sídlí v někdejším paláci hraběte z Alvoru rovných 130 let. Pozoruhodná obrazárna doplněná v menší míře plastikami, keramikou, porcelánem i nábytkem patří k tomu nejlepšímu, co Lisabon v muzejní oblasti nabízí…

Tři kapky v moři

Spočítat všechny lisabonské kostely by byl nadlidský výkon. Ať se člověk vydá v portugalské metropoli kamkoli, bude potkávat jeden za druhým. Nezaměnitelná katedrála je ve městě jediná, ale jak se zorientovat v záplavě těch dalších, jak si z nich vybrat? Každé kritérium se zdá být stejně dobré jako kterékoli jiné. Následující trojici spojuje fakt, že každý z těchto kostelů je v něčem zcela ojedinělý…

Lisabonská muzea

Nádherně zdobené kočáry, obrazy známých mistrů, připomínky dávných staletí přicházející k nám přes propast času i přírodních živlů… Nabídka lisabonských muzeí je bohatá a obsahuje i skutečné rarity…

Queluzu – portugalské Versailles

Královský zámeček v Queluzu s přilehlými zahradami a Portugalskou jezdeckou školou leží kousíček za Lisabonem, jen pár stanic příměstským vlakem směrem na Sintru. Jedna z posledních velkých rokokových staveb v Evropě připomíná zajímavé a vůbec ne jednoduché období portugalských dějin…

Černá Hora známá i neznámá

Snad každý, kdo poprvé přijíždí do Černé Hory, je naplněn zvědavostí, jaká ta malá hornatá země na jihu Balkánu doopravdy je. Pro mnohé návštěvníky zůstává v představách zemí neznámou až tajuplnou. Vždyť téměř až do konce 19. století byla Černá Hora pro okolní svět zcela neznámá – bílé místo na mapě Evropy…

Manila – Perla Orientu

Filipínské hlavní město Manila je jedním ze šestnácti měst, která společně tvoří metropoli o dvanácti milionech obyvatel. Toto politické, ekonomické a kulturní srdce země patří k nejhustěji osídleným místům světa. Ulicemi denně proudí kolony automobilů, z nichž mnohé prošly technickou kontrolou jen s pomocí boží. Tomu odpovídá i černý kouř valící se z výfuků a podivný zápach, proti němuž někteří bojují nošením roušek. Není divu, že o víkendech a svátcích se město zcela vyprázdní a jeho obyvatelé se rádi přesouvají k moři a do hor…

Země blízká i vzdálená

Gibraltarský průliv má ve svém nejužším místě šířku pouhých čtrnáct a půl kilometru. Tak nepatrná je vzdálenost mezi Marokem a Španělskem, mezi Afrikou a Evropou. Průliv sloužil od nepaměti jako spojnice mezi oběma břehy, zároveň se však v průběhu věků stal pevně vymezenou a dnes pro mnohé nepřekonatelnou hranicí…

Boka Kotorská

Boka Kotorská – největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a jeden z nejhezčích na světě. Hluboko se zařezává do krasového pohoří, jež se za příznivých světelných podmínek odráží na modré hladině. Majestátností své horské hradby zvedající se přímo z moře i svým tvarem a velikostí připomíná severské fjordy, malebností svého pobřeží a bujným rostlinstvem slunný jih…

Od Vindobony k vitální metropoli

Konzervativní i avantgardní, elegantní i multikulturní, nostalgická i bouřlivá. Vždy o krok napřed. Rodiště či působiště vynikajících umělců, vědeckých kapacit, filozofů i ekonomů. Z někdejší osady u lesního potoka se přes centrum vlivné a rozlehlé podunajské říše stala sídlem organizací OSN a jedním z nejlepších míst k životu. Jednoduše Vídeň…

Kotor

Ze stínu úzkých kotorských uliček vycházím pod palčivé červencové slunce a stoupám po schodech prošlapaných staletími. Za střechami domů se vynořuje modrý komín a po dalších schodech celý bílý trup výletní lodi zakotvené v přístavišti. Když se po hodinovém výstupu po hradbách dostanu k rozvalinám pevnosti, mám v nohou 260 výškových metrů a propocené tričko. Lodi v zátoce vidím na palubu. Kolem bazénu se povaluje pár lidí na lehátkách…