Portugalský sever
Zatímco portugalská přímořská letoviska praskají v letní sezoně ve švech, po kopcích odlehlého severu se prohání spíše vítr než turisté. Přitom právě v této oblasti s divokou krajinou objevíte skutečné tradice této nádherné země…
2015
Bryce Canyon – proklatá díra
Národní park Bryce Canyon patří ke skvostům Coloradské náhorní plošiny. Jeho labyrint bizarních skalních útvarů je důvodem, proč lidé opustí tradiční průjezdní trasy a učiní zajížďku do zdejší svérázné krajiny s drsným klimatem. Ve skutečnosti se nejedná o kaňon v pravém slova smyslu, ale o erozí zpracovanou hranu náhorní plošiny. Nese jméno po muži, který příliš nadšení pro krásy skalních útvarů neměl. Pět roků se v 70. letech 19. stol. rval se zdejší drsnou přírodou, než se odstěhoval do příjemnějších končin. O kaňonu pronesl památný výrok: „Je to jen proklatá díra, kde se ztrácejí krávy!“
Monza – chrám rychlosti
Velkou cenou Itálie odstartovala v roce 1922 historie jedné z nejslavnějších závodních tratí na světě. Po amerických okruzích Brooklands a Indianopolis byla Monza vůbec první dráhou v Evropě, postavenou pro automobilové závody. Od počátku je součástí mistrovství světa F1. Kultovní zatáčky Parabolica či Lesmo znají automobiloví fanoušci na celém světě…
Pasáže
Jsou hravé a roztomilé. Trochu rozverné a marnotratné. Koketní a svůdné. Rafinovaně prosté a prostě rafinované. Aby nevznikl dojem, že vyprávím o tanečnicích z pařížského kabaretu, musím ještě doplnit: Mají svou patinu. Střídají lesk velkého světa a slavných jmen s omšelostí a nostalgií, mají blíž k dobám, kdy měl svět ještě čas, než k zběsilému tempu vládnoucímu všude kolem nich. Staré pařížské nákupní pasáže…
Montmartre – z pekla do nebe
Jestli existuje jedna čtvrť, bez jejíž návštěvy žádný turista z Paříže neodjede, je jí Montmartre v 18. obvodě. Kopeček, na kterém je i nejvyšší místo Paříže, láká davy ve dne i v noci a v každém ročním období. Těžko říci, co je tou hlavní pohnutkou k návštěvě. Každý zde hledá obraz právě té své představy Montmartru. Od frivolně pikantní atmosféry …
Semmering – nejstarší horská železnice světa
Železniční fandové se v její blízkosti rojí jako včely u úlu, stavitelé ji i přes úctyhodný věk přesahující 150 let stále zmiňují ve svých učebnicích a i obyčejnému člověku, který se o železnici nebo stavitelství nezajímá, nemusí být její jméno neznámé. Řeč je o železniční trati přes rakouský průsmyk Semmering, která v době svého vzniku vyvrátila všechny tehdejší představy o možnostech železniční dopravy. Právě díky ní vlaky vůbec poprvé zamířily do zdánlivě nepřekonatelných kopců a dokázaly, že koleje nemusí být vedeny jen sklonově nenáročným terénem…
Od sopky ke hvězdám
Lokality vhodné pro umístění největších soudobých astronomických dalekohledů musí splňovat řadu náležitostí – především musí mít mimořádně průzračné a stabilní ovzduší, musí ležet stranou velkých zdrojů světelného znečištění, a přitom být snadno dostupné a bezpečné. Ač se to nezdá, takových míst na zeměkouli moc není, patří k nim však i Kanárské ostrovy. Přesněji řečeno, patří k nim vysokohorské lokality ostrovů La Palma a Tenerife, kde byly v uplynulých třech desetiletích vybudovány dvě velké mezinárodní observatoře, jež spoluvytvářejí tzv. Evropskou severní observatoř…
Patmos – egejský Jeruzalém
Dodekaneský ostrov Patmos s rozlohou pouhých 34 km2 sice patří k nejmenším trvale obydleným ostrovům Egejského moře, svým věhlasem ale nechává většinu z nich daleko za sebou. Nemalou zásluhu na tom má zřejmě jedenáctý římský císař Domicián…
Můj Řím
Dodnes si vybavuji, jak stojím v noci úplně sama před fontánou Trevi a chce se mi z té krásy brečet. To ale bylo před tím, než Fellini natočil Sladký život, a já byla v Římě poprvé coby tlumočnice. Dnes se mi chce brečet, když se skoro nemůžu protlačit mezi davem turistů a místní mládeže, abych hodila do fontány, proslavené koupelí Anity Ekberg a Marcella Mastroianniho, minci zaručující návrat…
Za čajem a čajovou kulturou do Chang-čou
Šestimilionové hlavní město provincie Če-ťiang dnes patří k hospodářsky nejrozvinutějším a nejcivilizovanějším městům v Číně. Vedle toho si ovšem udržuje své tradiční postavení významné jihočínské kulturní metropole – ve městě se nachází jedna z nejprestižnějších čínských univerzit, jedno z nejlepších provinčních muzeí, největší muzeum hedvábnictví na světě atd. V Chang-čou působilo v minulosti mnoho vynikajících osobností čínského kulturního života – vzdělanci, politikové, filozofové, básníci, malíři a kaligrafové, zkrátka elita s vytříbeným vkusem, která si potrpěla na luxusní zboží a dokázala ocenit jeho prvotřídní kvalitu. Mezi proslulé místní produkty, jež se dovážely na císařský dvůr a zároveň po obchodních stezkách putovaly napříč celou Asií až do Evropy, patřil vedle nejjemnějšího hedvábí a překrásných vějířů také čaj…
Oranienburg je jiný
Páté největší město Braniborska dusilo dlouhá desetiletí temné dědictví druhé světové války v podobě koncentračního tábora Sachsenhausen, který se rozkládal na jeho severním okraji. V dobách NDR navíc nebylo mnoho jiného, co by se tu dalo ukazovat. Jenže za posledních dvacet let se ve městě a jeho okolí hodně změnilo, a tak se Oranienburg rozhodl dokázat turistům, že jim může kromě pietního místa a muzea Sachsenhausen nabídnout i leccos dalšího…
KKL
Kulturní a kongresové centrum (KKL), jedna z moderních dominant Lucernu, je nepřehlédnutelné, nápadité a působivé. Přitahuje nejenom byznysmeny, ale také milovníky architektury, výtvarného umění a zejména hudby…
Cabo da Roca
K nejvyhlášenějším přírodním sceneriím Portugalska patří 140 m vysoká skála na nejzápadnějším výběžku pohoří Serra de Sintra – mys Cabo da Roca…
Národní park Zion
Indiáni kmene Pajútů mu kdysi říkali Mukuntuweap, což prý znamená Přímý kaňon. Chovali k němu posvátnou úctu, protože v něm podle starých legend sídlily duše zemřelých předků. Toho využila rodina mormonského osadníka Isaaca Behunina a v roce 1862 se usadila zhruba v polovině kaňonu na úrodné naplavenině řeky Virgin. Vzhledem k nechuti původních obyvatel vstupovat do kaňonu se rodina cítila bezpečně před potencionálními indiánskými útoky. Svoji farmu nazvali po vzoru židovského krále Davida, který pahorek v Jeruzalémě, na němž kdysi postavil svůj hrad, nazval hebrejským výrazem pro bezpečné místo. Sion – v anglické transkripci Zion – se jmenuje i národní park, který zde téměř před sto lety vznikl…
Cremona – město božských houslí
Do potemnělých náměstíček a uliček Cremony září široká okna v přízemích domů. Za nimi, s hlavou skloněnou pod silnými lampami, stavějí mistři houslaři své nástroje. Do práce dávají všechen svůj um, zkušenosti a lásku k řemeslu i umění. Přesto, když se jejich dílo rozezní, zjišťují, že se jim jejich vzor ani tentokrát překonat nepodařilo…
Z konečné na konečnou
Vincennes, jediná dochovaná středověká královská rezidence v celé Francii. La Défense, hypermoderní čtvrť mrakodrapů, vývěsní štít soudobé architektury. Oddělené celým městem a hlubokou brázdou šesti staletí, přece je něco spojuje – první linka pařížského metra…
Schloss Hof – malé Versailles na Moravském poli
Nejkrásnější barokní komplex celé rakousko-uherské monarchie, nejpůsobivější svého druhu v celém Rakousku a nejrozsáhlejší v Evropě. Ani tyto květnaté přívlastky nedokážou zachytit skutečnou poezii padesátihektarového okázalého komplexu na východě Dolního Rakouska s majestátním zámkem, fascinující barokní zahradou na sedmi terasách sestupujících k řece March neboli Moravě, s idylickým statkem plným zeleniny a bylinek i zvířat. Při tom to v historii vůbec neměl snadné. Desetiletí na výsluní vystřídala staletí strádání, ba zapomnění. Nakonec se však příběh zámku dočkal šťastného konce či spíše nového začátku…
Vinařství na Tenerife
Víte, co měli společného William Shakespeare, Kateřina Veliká a Giacomo Casanova? Lásku k vínu. K Malvasii. K Malvasii z Tenerife…
Všední život exotických popů
Ačkoliv je Řecko stále více zemí evropského západního stylu, přesto si tu turisté stále užijí také svérázné exotiky. Mezi výletní cíle patří stále častěji pravoslavné kláštery a určitou zvědavost vzbuzují i kněží – popové. Na ulicích je poznáte podle jejich černého dlouhého taláru, vysoké placaté čepice „kalimáfki“, podle jejich bradky či plnovousu. Vlasy mají někdy ostříhané nakrátko, ale většinou je nosí dlouhé, vzadu svázané do culíku. Doma se převlékají do civilu, venku je však v civilním oblečení nikdy nepotkáte…
Diokleciánovy lázně
Veřejné lázně zaujímaly v životě starověkých Římanů veledůležité místo. „Thermae“ postavené státem či místními úřady i „balneae“ vybudované a provozované soukromníky byly od rána do setmění zaplněny množstvím lidí všech tříd a sociálního postavení, kteří tam za drobný peníz trávili dlouhé hodiny nejen osobní hygienou a péčí o své tělo, ale často také různými obchodními jednáními a navazováním společenských kontaktů…