Jméno autora:Země světa

K dispozici tu jsou dva vojáci natření od hlavy k patě zelenou barvou, obličej, ruce, uniforma, boty, prostě všechno, stojí na zeleném stupínku, mezi sebou prázdnou židli s červeným sedákem, jinak také celou zelenou. Před nimi na stříbrném soklu jeden kompletně stříbrný voják a vzadu dokonce jeden normální, pokud za normální považujeme, že mu společnost na hnědém podstavci dělá na zadních stojící plyšový medvěd s bíločervenou šerpou s nápisem Berlin přes prsa. K dispozici jsou vlajky vítězných mocností a také německá, taková ta zvláštní, co měla přes tři horizontální pruhy věnec z obilí a v něm kladivo s kružidlem. Zpod červenobílého slunečníku vybíhá co chvíli fotograf v černém cylindru a upravuje si detaily…

Pergamské muzeum nenajdeme v maloasijském městě Pergamu, tedy v dnešní turecké Bergamě vzdálené zhruba 30 km od pobřeží Egejského moře, nýbrž v Berlíně, kde představuje jednu z nejvýznamnějších položek na mapě evropského kulturního zeměpisu…

Pochopit schizofrenii poválečného Berlína nejlépe pomohou historické fotografie Postupimského náměstí. Už jeho název je symbolický: připomíná konferenci o poválečné politice spojenců v Německu, která záhy přerostla v tzv. studenou válku. Tam, kde ještě ve 30. letech pulzovala nejrušnější dopravní křižovatka, zbyly jen trosky a po jejich odklizení zaplevelené území nikoho, kde se 40 let směli svobodně pohybovat jen králíci…

Leckdo považuje Postupim za jakési předměstí Berlína, přitom se jedná o samostatné město, a to dokonce hlavní. Je totiž metropolí spolkové země Braniborsko, která Berlín obklopuje. Má 150 800 obyvatel, o něco menší Braniborskou bránu než je ta berlínská, holandskou čtvrť cihlových domků, pseudorománskou baziliku, francouzský i ruský kostel. V letech 1952–1990 byla okresním městem a na jejím mostě Glienicker Brücke si oba rozdělené německé státy vyměňovaly své špiony. Po vystavění berlínské zdi ztratila Postupim se západním Berlínem jakékoli spojení, a tak ačkoli leží na jihozápadě aglomerace, mohlo se sem jen složitou objížďkou přes východní část. Dnes je všechno jednodušší, ale proti spojení s Berlínem se Braniboři jasně vyslovili v květnu 1996…

Praha má svou Stromovku, Londýn Hyde Park, New York Centrální park, Mnichov Anglickou zahradu, Paříž Bouloňský les a Berlín – Berlín má svou Tiergarten, s 210 ha největší park ve městě…

Po založení Německé říše v roce 1871 se stala pruská metropole Berlín říšským hlavním městem. Říšský sněm, Reichstag, potřeboval v metropoli reprezentativní sídlo. Královská porcelánka, v níž provizorně úřadoval, nadlouho nestačila…

Židé přišli do Evropy poprvé s římskými legiemi po roce 321, kdy císař Konstantin vydal svůj edikt o náboženské toleranci. Usadili se postupně v četných městech a ani Berlín nebyl výjimkou. Pátrání po zdejších židovských stopách je nezbytně ovlivněno dějinami 20. století – vždyť právě zde bylo centrum zrůdné ideologie, která chtěla Židy vymazat z povrchu zemského…

Chcete spatřit nejkrásnější z berlínských zámků? Navštivte Charlottenburg s jeho barokní zahradou a zajímavými sbírkami…