Většinou ji známe jako dějiště Verdiho Rigoletta a místo, kam utekl Romeo před pomstou Kapuletů, ale méně již jako skutečné, zhruba osmačtyřicetiticícové město v ploché krajině asi 35 km jihozápadně od Verony, od severu chráněné třemi uměle založenými jezery a disponující množstvím historických památek; právě kvůli nim je Mantova od roku 2008 na seznamu UNESCO…
Je večer, pomalu se procházíme po středověkých hradbách, nasáváme vlahý mořský vzduch a posloucháme šumění moře. Zatímco míjíme malé kavárničky ve starobylých domech, v dáli se oranžové slunce schovává za mys Capo Caccia… Město Alghero snad bylo stvořeno pro romantiky…
Na rozdíl od obyvatel jiných evropských měst je za Madriďana považován kdokoliv, kdo žije v autonomní oblasti Madrid. Ať v podhůří Sierry de Guadarrama nebo v satelitním městě Móstoles s 200 000 obyvateli, které zakrátko vyplní osmnáctikilometrovou vzdálenost od hlavního města a splyne s ním. Nikdo tu nové osadníky madridské metropole neuráží pohrdlivým výrazem „naplavenina“, ba naopak. Sami místní říkají, že Madriďanem je ten, kdo tu žije a chodí si večer co večer užít do tapas baru, bez ohledu na rasu a původ…
Jací jsou Madriďané? Read More »
O oblasti Vierwaldstättského jezera se říká, že je srdcem Švýcarska anebo také, že je oblastí z celého Švýcarska nejšvýcarštější. Nachází se totiž nejen v zeměpisném středu země, ale má i ústřední postavení v jejích dějinách, neboť právě tady byl položen základ samostatného švýcarského státu.
O jediném zdejší velkém městě Lucernu se jako o nejšvýcarštějším městě mluvit nedá, to by už postrádalo smysl, ovšem jeho propojení s okolní přírodou, účelné uspořádání i neokázalý šarm jsou atributy, které jej bez debat řadí k nejhezčím švýcarským městům…
Jen vyjeďte nahoru, tam je slunce dost!“ řekla nám usměvavá rangerka v návštěvnickém centru na úpatí pohoří Olympic. Olověné šedé mraky otírající se o hustě porostlé svahy hor však ničemu takovému nenasvědčovaly. Jemné mrholení skrápělo už od rána bujnou vegetaci. Na co si stěžujeme, jsme přece v oblasti deštného pralesa mírného pásu… S minimálním optimismem jsme se vyšplhali po klikaté silnici do nadmořské výšky 1500 m. Deštný prales už dávno skončil, vystřídal ho alpínský porost. Jak ubývalo stromů, řídly kupodivu i mraky a náhle jsme jako mávnutím kouzelného proutku vjeli do jiného světa. Na sluncem zalité louce se poklidně páslo stádečko jelenců, z parkoviště pozorovala skupina turistů dalekohledem baribala na vzdáleném svahu a celému horizontu kralovalo úchvatné panoráma jiskřících zasněžených štítů – národní park Olympic…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Ivan Knorr kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA
Olympic – království deště a sněhu Read More »
Thomas Jefferson – státník, filozof, architekt, hudebník, vynálezce a plantážník–- je považován za jednoho z největších mozků americké revoluce. Veřejnost ho zná především jako autora slavného Vyhlášení nezávislosti. Odborníci však diskutují, zda jeho největším životním počinem nebyla koupě tzv. Francouzské Louisiany, kterou se mu jako třetímu prezidentovi USA podařilo prosadit přes odpor velké části Kongresu. V roce 1803, kdy Napoleon Bonaparte ovládal velkou část Evropy a potřeboval peníze na další tažení, odkoupily Spojené státy od Francie obrovské území, které sahalo od Kanady až po Mexický záliv… Obchod za 15 milionů dolarů rázem zdvojnásobil území mladého státu a otevřel prostor k expanzi na Západ. Aby umlčel své kritiky, musel Thomas Jefferson vyslat někoho, kdo přinese hodnověrné zprávy o novém území a ukáže, že nákup neznámé a téměř neprobádané divočiny za řekou Mississippi nebyl zcela bláznivým podnikem…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Ivan Knorr kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA
Lewis a Clark: cesta na Západ Read More »
Jedenácté a dvanácté století představovalo pro jih dnešní Francie období relativního klidu, v němž se mohla rozvíjet a vzkvétat okcitánská kultura – svět trubadúrů a dvorské lásky. Území patřící pod svrchovanost hrabat z Toulouse tehdy nezahrnovalo jen sever dnešního kraje Languedoc-Roussilon, ale sahalo až ke břehům Rhôny a na severu až za řeku Lot. Právě touto oblastí procházely dvě ze čtyř hlavních tras poutníků ke hrobu svatého Jakuba do Santiaga de Compostela…
Po cestách poutníků Read More »
Gotické štíty domů v křivolakých uličkách, malebná nábřeží a můstky zrcadlící se na hladině prastarých plavebních kanálů, a nad tím vším mohutná trojlodí a věže pozdně gotických chrámů – to jsou vlámské Bruggy, kdysi centrum Burgundského vévodství a dnes jedno z nejkrásnějších belgických měst…
Antverpy – kapesní metropole Read More »
Když se řekne Protivín, mohlo by se podle jména skoro zdát, že v něm žijí samí svárliví a zamračení lidé, kakabusové a morousové, až by se jeden skoro bál tam zajet. Ale kdež! Vsadím se, že poměr mrzoutů a lidí vstřícných je v Protivíně úplně stejný jako kdekoli jinde v naší zemi. Ba co víc, pětitisícové městečko nabízí návštěvníkům tolik zajímavostí, kolik jich člověk zpravidla nečeká ani v místě daleko větším. A takhle se starat o své hosty žádný protiva nedokáže..
Krokodýlí zoo Protivín Read More »
Slovo samuraj je odvozeno od starého japonského výrazu saburau znamenajícího „střežit“, ale také „být v něčích službách“. Původně byli samurajové ozbrojenci ve službách dvorské šlechty, kteří střežili císařský palác. Později se toto označení vžilo pro všechny příslušníky vojenského stavu, pro něž bylo navíc typické, že se jejich chování v boji i v běžném životě řídilo zvláštními, přesně určenými zásadami…
Samurajové a jejich hrady Read More »
Majestátní koráby s červenobílomodrou trikolórou na zádi brázdící světové oceány, pohádkové bohatství přicházející z osad v Novém světě a jihovýchodní Asii… Co lépe vystihuje představu o „zlatém věku“ holandských dějin a holandské kultury…
Holandské malířství zlatého věku Read More »
Na nádvoří Královské observatoře se tvoří dlouhá fronta návštěvníků. Na řadě je pohledná Japonka. Stoupne si na místo, kde je kovovým páskem v dlažbě vyznačen nultý poledník, jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Přítel udělá fotku a role si vymění. I když se podle nejnovějších měření nachází nultý poledník asi 112 m dál na východ, na popularitě kovového pásku zapuštěného do dlažby to nic nemění. Greenwich ale zdaleka není jen nultý poledník…
Greenwich na obou polokoulích Read More »
Netradiční úvod není vybrán bez záměru. Mnoho turistů přijíždějících do Nových Hradů je překvapeno, jaké množství památek a přírodních zajímavostí skrývá město, jehož příběh připomíná tak trochu pohádku o Popelce nebo Šípkové Růžence. Dlouho se o těchto krásách nevědělo, na starších mapách byla celá příhraniční oblast často nahrazována plánem Českých Budějovic, a tak mnozí ani nemohli tušit, že město existuje nebo co vše je zde k vidění. A přitom jsou Nové Hrady městem s největším počtem památek na počet obyvatel v rámci celé České republiky! Dnes již navíc město nespí, je plné života, nabízí mnoho opravených památek a je také hlavním výchozím bodem pro objevování přírodních krás Novohradska a Novohradských hor…
Nové Hrady – znovuobjevená Popelka na jihu Čech Read More »
Liparské ostrovy vystupují z hlubin průzračného Tyrhénském moře nedaleko severního pobřeží Sicílie a tvoří 140 kilometrů dlouhý oblouk sedmi větších obydlených ostrovů – Lipari, Vulcano, Salina, Panarea, Stromboli, Alicudi a Filicudi a deseti menších neobydlených ostrůvků. Jejich celková rozloha je 117 km a žije na nich 12 000 stálých obyvatel. Často je též používán název Eolské ostrovy Isole Eolie, odvozený od jména boha větrů Aiola, který zde měl podle řecké mytologie své sídlo a pomohl i Odyseovi při jeho cestě z Troje na rodnou Ithaku…
Lipary boha Vulkána Read More »
Znějí fanfáry a z malého kostelíka na náměstí sv. Efisia v Cagliari vyjíždí kočár s prosklenou, bohatě zdobenou schránou, v níž je uložena soška patrona města. Nastoupená vojenská jednotka mu vzdává poctu. Kočár, do něhož je zapřažen pár volů, se v doprovodu stráží připojuje k procesí, jež prochází městem. Lidé na něj z balkonů házejí květiny a všude, kde se kočár na chvíli zastaví, přibíhají věřící, aby se ho alespoň dotkli…
Být v Madridu a nevidět býčí zápasy? To je asi jako navštívit Prahu a nezajít do sv. Víta. Někdo sice asi namítne „fuj, taková surovost“, ale vězte, že všechno je jinak. Nejde o barbarská jatka, ale o podívanou nadmíru zajímavou a vzrušující, která dokáže rozpálit nejenom ušlechtilé španělské povahy. Ostatně, Španělé dobře vědí, co v býčích zápasech hledají a nalézají. A co o koridě soudí cizinci, je pro ně konec konců vedlejší…
Los Toros – korida napínavá i milosrdná Read More »
Švýcarsko je právem označováno jako země lanovek, které v nejrůznějších podobách najdeme doslova na každém kroku. Patří k nim největší visuté lanovky s kabinou pro 180 osob nebo nákladní s nosností až 40 tun, výkonné sedačkové a kabinkové lanovky s přepravní kapacitou přes 3000 osob za hodinu v zimních střediscích, historické i zcela moderní pozemní lanovky, ale také malé osobní i nákladní lanovky pro obsluhu horských chat a odlehlých usedlostí…
Hory a rozlehlé lesy, ledovce a jezera, bystré řeky a tisíce kaskádovitých vodopádů – panenská příroda téměř nedotčená civilizací… Rozlehlý národní park North Cascades leží ve státě Washington, na kanadské hranici, blízko Pacifiku. Je součástí poměrně úzkého horského pásma, které se pod názvem Kaskádové pohoří táhne ze severní Kalifornie přes státy Oregon a Washington až ke kanadské řece Fraser. Jde o staré horstvo vyvrásněných a rozlámaných hřbetů a přehloubených ledovcových údolí, jímž ještě prostupuje řetězec kuželovitých mladých sopek, které nápadně převyšují staré vrcholy dosahující výšek 2500–2700 m n. m. Sopky byly nejaktivnější v pleistocénu, tedy v dobách ledových, kdy jejich divoké, horké výbuchy rušily mrtvý klid ledovcových příkrovů. Dvě nejvyšší hory tohoto národního parku (Mt. Baker – 3285 m a Glacier Peak – 3213 m) jsou také sopky, i když ztichlé a na vrcholech pokryté ledovcovými čepicemi. Nikdo však neví, zda znovu nevybuchnou jako jejich jižnější sestra St. Helens…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Jaroslava Janoušová kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA
Národní park North Cascades Read More »
Parfémy znala už starověká Mezopotámie a Egypt. V Evropě se za první moderní parfém s obsahem silic a alkoholu považuje tzv. uherská voda, kterou v roce 1370 připravil dvorní alchymista uherské královny Alžběty. Voňavkářskou velmocí se ale stala Francie. A zatímco v Paříži se soustředil obchod s vůněmi, jihofrancouzské městečko Grasse získalo postavení metropole jejich produkce…
Grasse – město tisícero vůní Read More »
Oči se tu rozzáří často nejen malým návštěvníkům. I když je slovo sebekrásnější, obrázek je prostě obrázek. Podoby pohádkových hrdinů, jak si je vysnili v knížkách ilustrátoři, provázejí dětstvím generaci za generací. A tady vykukují jedna přes druhou…
Písecká Sladovna – svět fantazie Read More »
