Říká se, že tráva je tam zelenější a obloha ještě více bílo- modrá než kdekoli jinde v Německu. Faktem je, že pod Alpami hodiny tikají jaksi jinak než ve zbylých patnácti spolkových zemích. Rozmanité a malebné Bavorsko je synonymem pro romantickou idylku, vysoký životní standard a prosperující ekonomiku, které Svobodnému státu právem závidí zbytek Německa. A nejenom ono…
Bavoři – moderní tradicionalisté Číst více »
V zátoce Hustadvika leží malebný ostrov Håholmen. Již před čtyřmi staletími se na něm setkávali rybáři, aby odtud vyráželi na moře za úlovkem. Na ostrově se také zastavovali námořníci a obchodníci s rybami. Na začátku 18. století se rybářská vesnička na Håholmenu stala známou lovem tresek a jejich zpracováním…
Håholmen – ostrov posledního Vikinga Číst více »
Třetí největší bavorské město, centrum kraje Švábsko, má ve své bohaté a dlouhé historii dva výrazné milníky – jedním jsou jeho dávné antické kořeny, druhým působení obchodnické a později šlechtické rodiny Fuggerů, podle níž se Augsburgu dokonce přezdívalo „město Fuggerů“…
Jižní pobřeží má díky své poloze nejvíce slunných a teplých dnů v celém Norsku. Dlouho toho využívali jen sami Norové, kteří sem často jezdí nejen na letní dovolenou, ale obyvatelé Osla často i na víkendy. Zahraniční turisté, lační především po drsném západním pobřeží plném rozeklaných dlouhých fjordů, objevují tuto klidnější oblast teprve v posledních letech…
Hned zkraje budiž řečeno, že Bavorsko své hranice nezměnilo, jak by se z titulku mohlo zdát, a přístup k moři nadále nemá. I v tomto případě jde o onu klasickou nadsázku, kterou si vnitrozemské země tak trochu kompenzují svůj velký hendikep. Chiemsee, největší bavorské jezero a třetí největší jezero Německa, samozřejmě žádným mořem není, ovšem s rozlohou téměř 80 km2 to také není žádný Tálínský rybník…
Chiemsee – bavorské moře Číst více »
Od moře až k náhorní plošině Hardangervidda na jihu Norska se rozkládá krásný a divoký kraj Telemark. Toto slovo, psané s malým začátečním písmenem, proniklo i k nám. Z vesničky Øverbø pocházel Sondre Norheim, jeden z pionýrů lyžování. Vynalezl vázání, které umožnilo lyžaři lépe lyže ovládat, i nový styl, elegantní postoj s pokrčenou nohou předsunutou dopředu, pro který se podle místa vzniku vžilo pojmenování telemark…
Telemarkem lodí a na kole Číst více »
Kdo chce doopravdy poznat Bavorsko, měl by podniknout pouť do jeho nitra a navštívit Altötting. Přesněji řečeno – vydat se do něj po vlastních. Nejen proto, že jde o pohádkově krásný region bohatý na historii, kostelíky a dodnes živou řemeslnou tradici. Nejen proto, že ve svaté kapli jsou ve stříbrných urnách pohřbena srdce 27 wittelsbašských knížat a kněžen, nebo proto, že zde papežové a králové po staletí vzdávají úctu Černé Madoně. V Altöttingu je uloženo mnohem více. Několik staletí je centrem duchovního života a krevního oběhu starobavorské existence. Pohled na stovky votivních tabulí v Kapli milosti či na magickou sošku postačí k pochopení toho, co lidé v Bavorsku nejen uctívají, ale v čem nacházejí svou vnitřní sílu a identitu…
Jako by ta velkolepá stavba představovala samo Norsko. Vystupuje z moře podobná ledové kře. Svažité plochy mizející pod hladinou vytvářejí iluzi ledovce, jenž stéká do fjordu, a ostré hrany skleněných stěn připomínají štíty drsných hor. Laskavé a teplé dřevo uvnitř zase evokuje přívětivost a pohostinnost obyvatel i jejich vytříbený vkus…
Vítejte na cestě kolem světa, při níž neopustíte údolní nivu řeky Isar. Stačí, když projdete většinu cest v šestatřicetihektarovém parku Hellabrunn, mnichovské zoologické zahradě, a budete se dívat kolem sebe – svět přijde k vám…
Hellabrunn – cesta kolem světa Číst více »
Městečko Dale, které leží asi hodinu cesty na sever z Bergenu, proslavil obchodník Peter Jebsen, jenž pocházel ze Šlesvicka. Podnikal v textilní výrobě v Hamburku a později v Bergenu. V roce 1872 se poprvé prošel nenápadnou vesničkou Dale, kterou tehdy tvořilo jen několik farem. Zalíbilo se mu v ní, ale uvažoval hlavně pragmaticky – zdejší vodopád se mohl stát vhodným zdrojem energie pro průmyslový podnik. O sedm let později tu založil textilní továrnu nazvanou Dale Fabrikker, dnešní Dale of Norway…
Byl Ludvík II. Bavorský vizionář? Z dnešního pohledu by se to tak klidně mohlo zdát. Výstřednímu podivínovi úředníci vyčítali rozhazování státních financí, nakonec ho kvůli tomu zbavili svéprávnosti a brzy nato svého krále dost možná i nechali sprovodit ze světa, nicméně dnes by mu vděkem líbali ruce. Bylo by docela zajímavé vědět, kolik už Ludvíkův budovatelský „majstrštyk“ (či největší „úlet“, můžete si vybrat), tedy zámek Neuschwanstein vydělal. V letní sezoně si jej prohlédne 6000 lidí denně a ročně ho navštíví asi 1,5 milionu návštěvníků. A je jasné, že zisk tu nepřináší jen pouhé vstupné, ale i rozsáhlé zázemí hotelů, restaurací a prodejen suvenýrů….
Neuschwanstein – pohádkový zámek pohádkového krále Číst více »
Pozemní trasy z Česka míří obvykle do přístavů na severu Německa, odkud plují trajekty do švédského Trelleborgu. Po silnici E 6 vedoucí po pobřeží se pak dostanete do Osla. Jednou z variant je cesta po silnici do severodánského přístavu Hirtshals a odtud trajektem do norského Kristiansandu, případně Bergenu nebo Stavangeru. Trajekty Fjord Line Express společnosti Fjordlines do Kristiansandu jsou nejrychlejší, do Norska vás převezou za pouhé dvě a čtvrt hodiny…
Karavanem po Norsku Číst více »
Oblasti v předhůří Bavorských Alp, vymezené zhruba řekami Lech a Loisach, se říká Pfaffenwinkel, což je možné přeložit jako „kněžský kout“. Tento výraz vyznívá možná trochu zvláštně, ale není třeba za ním hledat nic jiného, než zdejší pozoruhodně velkou koncentraci kostelů a klášterů. A to ne ledajakých – mnohé se řadí k architektonicky nejhodnotnějším církevním stavbám, jaké lze v Bavorsku vidět. Platí to i pro pozdně románskou baziliku sv. Michala v Altenstadtu…
Bazilika sv. Michala v Altenstadtu Číst více »
Díky velkému nalezišti stříbra patřil Jáchymov k nejbohatším městům středověkých Čech. Již tenkrát havíři pozorovali, že voda v dolech léčí rány, bolesti a mnohé nemoci. Vědci časem objevili důvod: do podzemních vod se uvolňuje radon. V roce 1906 tak byly v Jáchymově otevřeny první radonové lázně na světě. Zvěsti o zázračné vodě se rychle šířily, hostů přibývalo, a tak byl v Jáchymově v roce 1912 otevřen lázeňský hotel Radium Kurhaus, dnešní Radium Palace, který se zařadil k nejluxusnějším lázeňským domům v celé Evropě. Prezident T. G. Masaryk zde oslavil své 80. narozeniny, dalšími vzácnými hosty byli Johann Strauss, Max Švabinský, baron Rothschild, Fjodor Šaljapin nebo Karel May, v roce 1925 i dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny Marie Curie-Sklodowská. Ve třicátých letech minulého století pověst lázní přesahovala hranice tehdejšího Československa…
Jáchymov z lyží do bazénu Číst více »
Zpřístaviště ve Flåmu vyráží motorový člun vstříc vodám Aurlandsfjordu. Navlečeni do teplých vícevrstvých kombinéz, které se prý nafouknou, kdyby někdo náhodou spadl do ledové vody, s brýlemi na očích, v kožešinových čepicích a rukavicích si jeho pasažéři připadají jako kosmonauti. Jakmile člun zrychlí, přitahují si čepice ještě víc přes uši. Přímo z vody vystupují ostré štíty skal obalené ostře zelenou trávou. Kormidelník a průvodce v jedné osobě občas zavede člun ke břehu, vypne motor a upozorní pasažéry na vodopády padající po strmých skalách, farmu vysoko na úbočí či půvabné rybářské vesničky, jež se vylidňují i proto, že jsou těžko dostupné. Když mají štěstí, zahlédnou turisté i tuleně…
Největší lidová slavnost na světě přitáhne každoročně během šestnácti až osmnácti dnů na šest milionů návštěvníků z celého světa. Sehnat v té době ve městě ubytování je bez dlouhodobé rezervace prakticky nemožné, i když jsou jeho ceny přinejmenším dvoj- nebo i trojnásobné oproti normálu. Mnichovský Oktoberfest je prostě jedinečný fenomén, byť má dnes své nejrůznější následovníky a imitátory po celém světě…
Srí Lanka, mnohými návštěvníky nazývaná rájem na zemi, je malebný ostrov opředený desítkami pověstí a bájí, obklopený a chráněný průzračnými vodami Indického oceánu. Turisté tu obdivují široké zlatavé pláže, pestrobarevné korálové útesy s plejádou vodních živočichů, palmové háje, smaragdová rýžová pole, buddhistické památky. Vyrážejí do tropických pralesů a suchých nížinných stepí, trhají čajové lístky v horách a pochutnávají si na kořeněných rýžových a nudlových kari. Na každém kroku se při tom setkávají s bohatou historií a pohostinnými domorodci…
Lázně s termálními prameny, parádní metropole na Dunaji, víno, ostrá jídla kořeněná paprikou, Balaton a nesrozumitelná řeč. To je asi základní představa Čechů o Maďarsku, ještě před dvaceti lety sousedním státu, s kterým nás spojuje nejen společný středoevropský prostor, ale i dějiny, v nichž se styčné body objevují od samotného počátku maďarského státu…
Z břevnovského kláštera do Višegrádu Číst více »
Muž v širokém klobouku oblečený do plandavých modrých kalhot a tmavých kabátců práská bičem. Sedí při tom na břiše koně, který leží na trávě. Další dokonce na koni stojí. Položení koně na bok patří k dávným tradicím honáků na maďarské pustě. A čikošové, jak se kovbojům z pusty říká, umějí s koňmi i další kousky…
„Nařizuji úderem bubnu, že žádné zvíře ani pták nesmí být zabiti v okolí města. Stejně musí být zacházeno i s rybami ve dvanácti velkých nádržích.“ Podle zápisu vyrytého na kamenné desce ve velké stúpě Ruvanveli v Anurádhapuře vydal toto nařízení ve 12. století král Kírti Niššanka Malla…
