Červeným vagonkem Rødhette stoupáme do výšky 320 metrů nad mořem. Na druhém konci ocelového lana je zavěšen modrý Blåmann, který po kolejích pozemní lanovky Fløibanen sjíždí dolů. Bergen má ve znaku hradební bránu posazenou na sedmi kopcích. Fløyen je jedním z nich a z vyhlídky pod jeho vrcholem se nám otevírá nádherný pohled na město…
Obvyklý německý výraz pro obrazárnu – Gemäldegalerie – v helénofilském prostředí bavorského královského dvora na počátku 19. století zřejmě neobstál před kultem řečtiny a všeho řeckého, a tak i v Mnichově, podobně jako v řadě dalších evropských měst, mají svou „pinakotéku“. A to hned trojí: Starou, Novou… a nyní i Pinakotéku moderny…
Daleko od norských břehů se na svých lodích dostali legendární Vikingové. Nejspíš objevili i Ameriku. Cizí krajiny nedaly Norům spát ani později. Koncem 19. století už byly kontinenty objeveny, a tak se Fridtjof Nansen vydal na severní pól. Dalším z Norů, kteří proslavili norskou vlajku na světových mořích, byl Thor Heyerdahl. Jejich příběhy vyprávějí muzea na poloostrově Bygdøy v Oslo…
Chodím tady už více než dvě hodiny. Místnost za místností, obrazy, tapety, nábytek, sochy, ostění, nástěnné malby, gobelíny, zrcadla a štuky, ložnice velká jak plesový sál a kaplička malá jako přístěnek, schodiště a chodby, doleva, doprava a rovně. Už dávno jsem rezignoval na plánek, dojmy se slévají v jediný rozbouřený oceán, z něhož však s určitým odstupem přece jen ve vzpomínkách zasvítí konkrétní majáky nejvýznačnějších, případně subjektivnímu vkusu nejbližších míst. Oceán jménem Rezidence, jeden z největších a nejvelkolepějších zámků v Evropě…
Sídlo Wittelsbachů Číst více »
Světový pohár ve skocích na lyžích končí každý rok v březnu v Holmenkollenu. Desetitisíce fanoušků s norskými vlajkami se v tento den vypravují na kopec nad Oslem, aby povzbudili všechny závodníky bez výjimky. Norové, velcí milovníci lyžování, považují Den Holmenkollenu neboli Holmenkolldagen za národní svátek…
Legenda zvaná Holmenkollen Číst více »
Běžně se uvádí, že k pojmenování nejvyšší hory Bavorska a zároveň celého Německa daly podnět časté laviny padající z jejích severních stěn a že se vyvinulo z výrazu „Lawinenzüge“, který lze volně přeložit jako lavinovou dráhu nebo pásmo. Kdy se poprvé objevil současný název Zugspitze, jsem se nikde nedočetl, a také jsem nezjistil, do jaké míry se stal v průběhu let matoucím, protože hora je jednou z mála v Alpách, k jejímuž vrcholu vlak (Zug) skutečně jezdí…
Zugspitze – na vrcholu Německa Číst více »
Když zkušený norský námořní kapitán Richard With navrhl pravidelné lodní spojení severu a jihu Norska podél pobřeží, mnozí to považovali za bláznovství. Vždyť na námořní mapy se tehdy nedalo spolehnout a lodím sloužilo jen několik majáků. V roce 1893 norská vláda nabídla lodním společnostem licenci, kterou se nebál přijmout jen ostřílený mořský vlk With. S parníkem Vesteraalen vyplul z Trondheimu do nejsevernějšího místa Norska Hammerfestu – zrodila se Hurtigruten…
Norský poklad Hurtigruten Číst více »
Říká se, že tráva je tam zelenější a obloha ještě více bílo- modrá než kdekoli jinde v Německu. Faktem je, že pod Alpami hodiny tikají jaksi jinak než ve zbylých patnácti spolkových zemích. Rozmanité a malebné Bavorsko je synonymem pro romantickou idylku, vysoký životní standard a prosperující ekonomiku, které Svobodnému státu právem závidí zbytek Německa. A nejenom ono…
Bavoři – moderní tradicionalisté Číst více »
V zátoce Hustadvika leží malebný ostrov Håholmen. Již před čtyřmi staletími se na něm setkávali rybáři, aby odtud vyráželi na moře za úlovkem. Na ostrově se také zastavovali námořníci a obchodníci s rybami. Na začátku 18. století se rybářská vesnička na Håholmenu stala známou lovem tresek a jejich zpracováním…
Håholmen – ostrov posledního Vikinga Číst více »
Třetí největší bavorské město, centrum kraje Švábsko, má ve své bohaté a dlouhé historii dva výrazné milníky – jedním jsou jeho dávné antické kořeny, druhým působení obchodnické a později šlechtické rodiny Fuggerů, podle níž se Augsburgu dokonce přezdívalo „město Fuggerů“…
Jižní pobřeží má díky své poloze nejvíce slunných a teplých dnů v celém Norsku. Dlouho toho využívali jen sami Norové, kteří sem často jezdí nejen na letní dovolenou, ale obyvatelé Osla často i na víkendy. Zahraniční turisté, lační především po drsném západním pobřeží plném rozeklaných dlouhých fjordů, objevují tuto klidnější oblast teprve v posledních letech…
Hned zkraje budiž řečeno, že Bavorsko své hranice nezměnilo, jak by se z titulku mohlo zdát, a přístup k moři nadále nemá. I v tomto případě jde o onu klasickou nadsázku, kterou si vnitrozemské země tak trochu kompenzují svůj velký hendikep. Chiemsee, největší bavorské jezero a třetí největší jezero Německa, samozřejmě žádným mořem není, ovšem s rozlohou téměř 80 km2 to také není žádný Tálínský rybník…
Chiemsee – bavorské moře Číst více »
Od moře až k náhorní plošině Hardangervidda na jihu Norska se rozkládá krásný a divoký kraj Telemark. Toto slovo, psané s malým začátečním písmenem, proniklo i k nám. Z vesničky Øverbø pocházel Sondre Norheim, jeden z pionýrů lyžování. Vynalezl vázání, které umožnilo lyžaři lépe lyže ovládat, i nový styl, elegantní postoj s pokrčenou nohou předsunutou dopředu, pro který se podle místa vzniku vžilo pojmenování telemark…
Telemarkem lodí a na kole Číst více »
Kdo chce doopravdy poznat Bavorsko, měl by podniknout pouť do jeho nitra a navštívit Altötting. Přesněji řečeno – vydat se do něj po vlastních. Nejen proto, že jde o pohádkově krásný region bohatý na historii, kostelíky a dodnes živou řemeslnou tradici. Nejen proto, že ve svaté kapli jsou ve stříbrných urnách pohřbena srdce 27 wittelsbašských knížat a kněžen, nebo proto, že zde papežové a králové po staletí vzdávají úctu Černé Madoně. V Altöttingu je uloženo mnohem více. Několik staletí je centrem duchovního života a krevního oběhu starobavorské existence. Pohled na stovky votivních tabulí v Kapli milosti či na magickou sošku postačí k pochopení toho, co lidé v Bavorsku nejen uctívají, ale v čem nacházejí svou vnitřní sílu a identitu…
Jako by ta velkolepá stavba představovala samo Norsko. Vystupuje z moře podobná ledové kře. Svažité plochy mizející pod hladinou vytvářejí iluzi ledovce, jenž stéká do fjordu, a ostré hrany skleněných stěn připomínají štíty drsných hor. Laskavé a teplé dřevo uvnitř zase evokuje přívětivost a pohostinnost obyvatel i jejich vytříbený vkus…
Vítejte na cestě kolem světa, při níž neopustíte údolní nivu řeky Isar. Stačí, když projdete většinu cest v šestatřicetihektarovém parku Hellabrunn, mnichovské zoologické zahradě, a budete se dívat kolem sebe – svět přijde k vám…
Hellabrunn – cesta kolem světa Číst více »
Městečko Dale, které leží asi hodinu cesty na sever z Bergenu, proslavil obchodník Peter Jebsen, jenž pocházel ze Šlesvicka. Podnikal v textilní výrobě v Hamburku a později v Bergenu. V roce 1872 se poprvé prošel nenápadnou vesničkou Dale, kterou tehdy tvořilo jen několik farem. Zalíbilo se mu v ní, ale uvažoval hlavně pragmaticky – zdejší vodopád se mohl stát vhodným zdrojem energie pro průmyslový podnik. O sedm let později tu založil textilní továrnu nazvanou Dale Fabrikker, dnešní Dale of Norway…
Byl Ludvík II. Bavorský vizionář? Z dnešního pohledu by se to tak klidně mohlo zdát. Výstřednímu podivínovi úředníci vyčítali rozhazování státních financí, nakonec ho kvůli tomu zbavili svéprávnosti a brzy nato svého krále dost možná i nechali sprovodit ze světa, nicméně dnes by mu vděkem líbali ruce. Bylo by docela zajímavé vědět, kolik už Ludvíkův budovatelský „majstrštyk“ (či největší „úlet“, můžete si vybrat), tedy zámek Neuschwanstein vydělal. V letní sezoně si jej prohlédne 6000 lidí denně a ročně ho navštíví asi 1,5 milionu návštěvníků. A je jasné, že zisk tu nepřináší jen pouhé vstupné, ale i rozsáhlé zázemí hotelů, restaurací a prodejen suvenýrů….
Neuschwanstein – pohádkový zámek pohádkového krále Číst více »
Pozemní trasy z Česka míří obvykle do přístavů na severu Německa, odkud plují trajekty do švédského Trelleborgu. Po silnici E 6 vedoucí po pobřeží se pak dostanete do Osla. Jednou z variant je cesta po silnici do severodánského přístavu Hirtshals a odtud trajektem do norského Kristiansandu, případně Bergenu nebo Stavangeru. Trajekty Fjord Line Express společnosti Fjordlines do Kristiansandu jsou nejrychlejší, do Norska vás převezou za pouhé dvě a čtvrt hodiny…
Karavanem po Norsku Číst více »
Oblasti v předhůří Bavorských Alp, vymezené zhruba řekami Lech a Loisach, se říká Pfaffenwinkel, což je možné přeložit jako „kněžský kout“. Tento výraz vyznívá možná trochu zvláštně, ale není třeba za ním hledat nic jiného, než zdejší pozoruhodně velkou koncentraci kostelů a klášterů. A to ne ledajakých – mnohé se řadí k architektonicky nejhodnotnějším církevním stavbám, jaké lze v Bavorsku vidět. Platí to i pro pozdně románskou baziliku sv. Michala v Altenstadtu…
Bazilika sv. Michala v Altenstadtu Číst více »
