Když na svých toulkách po Třeboňsku co chvíli míjíme „nějaké“ rybníky, málokdo si uvědomuje, že na daném místě neleží náhodou a většina z nich je významnou součástí velkého vodního díla, kde se voda v důmyslném systému přelévá z jedné rybniční pánve do druhé.
Třeboňské rybníkářství Read More »
Linec – voda a ocel, minulost a přítomnost. Dva elementy a dva pojmy času, které jsou pro město typické, se prolínají a žijí v symbióze. Moderní inovativní město, které nechce nic a nikoho kopírovat, se po letech coby Šípková Růženka probudilo do krásy. Hornorakouská metropole, jedno z nejúspěšnějších měst celého Rakouska, ze které sálá nová energie a šarm průmyslového dědictví i budoucnosti, je atraktivní jako nikdy předtím. A je svá…
Metropole s charakterem Read More »
Když po vítězství u Moháče Turci opanovali velkou část Uher, Budín se od roku 1541 na jedno a půl století stal z metropole uherského státu provinčním městem, sídlem budínského pašaliku. Turci plenili, ale také budovali. Vedle mešit a minaretů i lázně, které přežily dodnes. Nejen Budapešťané se v nich cítí výborně…
Město horkých pramenů Read More »
Mongolské hordy valící se ve 13. stol. do Evropy rozprášily i vojsko maďarského krále Bély IV., který se jim postavil na odpor. Král uprchl. Přísahal prý ale, že pokud bude mít příležitost zpustošené království postavit na nohy, nabídne svou dceru Bohu. Narodila se v roce 1242, kdy se nájezdníci stáhli. Béla na ostrově uprostřed Dunaje založil dominikánský klášter, kam svou Markétu poslal…
Ostrov svaté Markéty Read More »
Snad vůbec nejlépe dochovanou stavbu antického Říma nenajdeme na žádné z archeologických lokalit, nýbrž na jižní straně náměstí Piazza della Rotonda, uprostřed novověké zástavby. Pantheon tu jen s malými změnami úspěšně přečkal již 1900 let. Hned za ním kdysi stával chrám Minervy. Když byl na jeho ruinách postaven kostel, zůstala římská bohyně přítomna v jeho názvu – Santa Maria sopra Minerva. I tahle Panna Marie nad Minervou je v několika ohledech výjimečná…
O Pantheonu a Marii nad Minervou Read More »
V jedinečné krajině Třeboňska se třpytí hladiny rybníků. Lesku jí ale dodává i historická Třeboň, ležící na břehu Světa. Měšťanské domy po obou stranách podlouhlého Masarykova náměstí okouzlují svými renesančními a barokními podloubími a malebnými štíty. Pocházejí většinou z druhé poloviny 16. stol., kdy Třeboň po ničivém požáru začala nabývat svou dnešní podobu.
Na krásné vyhlídky šplhali lidé od nepaměti. Platí to i pro mnohá místa v Horním Rakousku, kam zasahuje pásmo Severních vápencových Alp, hor na první pohled v mnoha vrcholových partiích nehostinných, jak o tom vypovídají i názvy některých horských celků jako Pekelné hory (Höllengebirge) či Mrtvé hory (Totes Gebirge). „Nehostinný“ ale rozhodně neznamená „nemalebný“ a co víc – oč příroda ubrala na pestrosti krajiny nahoře, o to víc přidala dole, v překrásných údolích a na březích průzračných jezer Solné komory…
Nejhezčí vyhlídky Solné komory Read More »
Pražští i bratislavští přátelé se mne často ptají: „Jací jsou Budapešťané?“ Neumím jim odpovědět. Ale když za mnou přijedou do Budapešti na návštěvu, snažím se jim ukázat některé konkrétní lidi, aby měli alespoň přibližnou představu. Kdybych to měl rozebírat do hloubky, zaplnil bych pravděpodobně tímto tématem celé číslo. A tak volím zkrácenou podobu – budu přeskakovat, pouze naznačovat a nastiňovat, kdo všechno může být – jak si to sami zkracují – Pešťanem…
Moji zábavní Pešťané Read More »
Na provokativní otázku, co udělali Barberiniové, co vlastně vykonala tahle slavná římská rodina, dnes najdeme nejspíše výčet zásluh na poli výtvarného umění. A to jak díky podpoře největších italských umělců 17. stol., tak v souvislosti se vznikem jednoho z prvních barokních paláců v Římě, dnes sídla Národní galerie starého umění…
Proslulá bílá paní se prý na třeboňském zámku zjevovala v bílých, černých nebo červených rukavičkách. Jejich barvou ohlašovala radostnou událost, neštěstí nebo požár. Když se s ní jako poslední setkal na chodbě zámku sekretář Jana Nepomuka II., na rukou měla rukavičky černé. Zděšeně o tom vyprávěl knížeti, jenž ale zprávu vyslechl s úsměvem na rtech. Druhý den se dozvěděl, že československý parlament přijal pozemkovou reformu.
Třeboňský zámek – ve stínu Lex Schwarzenberg Read More »
V němém úžasu stojíme na hoře Traunstein (1691 m), vysoko nad jezerem Traunsee. Vycházející slunce nás začíná hřát do zad, první paprsky osvětlují okolní panorama hor Solné komory a jejich odraz vytváří hru světel na hladině jezera, které ještě spí ve stínu hluboko pod námi stejně jako město Gmunden na jeho břehu: zapadá do okolního reliéfu, jako by tu bylo od nepaměti…
Solnou komorou na kole Read More »
„Ulice Říma jsou plné rozvalin / všude jsou stopy dávných časů / skoro by se zdálo, že člověk vidí dvojmo…“
Centrum Třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického.
Dům Štěpánka Netolického Read More »
Led, kras, podzemní solný a vodní svět. Vysoké hory strmě stoupající z úzkých údolí a odrážející se v hladině jezera. Prastaré hornické městečko Hallstatt a jeho kultura symbolizují život mezi jezerem a horami. Jeho dějiny od prehistorického rozkvětu, přes temnou kapitolu náboženského útlaku až po náročnou těžbu podzemního bohatství jsou příběhem celé jedné epochy lidstva a mimořádného spojení člověka a přírody…
Hallstatt – perla Solné komory Read More »
V období na přelomu 19. a 20. stol. poznamenala evropskou architekturu zdobná secese. První její známky se objevily ve viktoriánské Anglii, kde se s novým směrem známým jako Arts and Crafts a později Modern Style seznámil i maďarský architekt Ödön Lechner. Natolik mu propadl, že po návratu z Londýna opustil historizující sloh a stvořil maďarskou podobu secese…
Budapešťská secese Read More »
Oblast na pravém břehu Tibery se už v antice označovala „trans Tiberim“ neboli „na druhé straně Tibery“ – Řím se dlouhá staletí rozkládal pouze na levém břehu. A pravobřežní pahorek Janiculus nepatřil do sedmičky legendárních pahorků římských, byť si to o něm dodnes leckdo myslí. Teprve za Augusta se Trans Tiberim stalo jednou ze 14 tehdy nově ustanovených římských čtvrtí a v 2. pol. 3. stol. bylo obehnáno aureliánskými hradbami. Jak postupně z hovorové latiny vznikala italština, Tiberis se změnil v Tevere a současný název čtvrti Trastevere byl na světě, stejně jako Gianicolo, dnešní jméno pahorku…
Trastevere – Od Raffaela po Bramanteho Read More »
Z vysokého podstavce a ještě v nadživotní velikosti shlíží Jakub Krčín z hráze rybníka na jedno ze svých velkolepých děl. V jeho bronzové tváři zčásti skryté za hustým knírem s bradkou je patrný spokojený úsměv. Svět slouží svému účelu již přes čtyři století, od přilehlého přístaviště vyráží na plavbu po rybníce loď s nadšenými turisty, další projíždějí po hrázi na kolech…
Svatý Florián patří k nejpopulárnějším středoevropským světcům a také ke světcům nejzaměstnanějším – chrání před ohněm, bouřkou, suchem i před povodněmi, k tomu je ochráncem kovářů, hutníků, kominíků, bednářů, hrnčířů, mydlářů, pivovarníků a samozřejmě hasičů. A aby toho na něj nebylo málo, drží ještě patronát nad italskou Boloní, polským Krakovem a nad spolkovou zemí Horní Rakousko, kde nedaleko soutoku řeky Enže s Dunajem stojí největší a nejznámější hornorakouský klášter, nesoucí jeho jméno – Sankt Florian. Právě odtud se světcův kult rozšířil…
Klášter Sankt Florian Read More »
Maďaři, a Budapešťané obzvlášť, jsou posedlí trhy a tržnicemi. Svou tržnici má každá větší čtvrť, ale kromě toho existuje ještě jedna ústřední, tzv. Velká tržnice, kterou najdete také v každém turistickém průvodci. Důvod je jednoduchý – jedinečná atmosféra v historických kulisách. Už jenom její prohlídka člověka nasytí…
Možná, že je to vůbec nejslavnější stavba celého Říma, jeho symbol a poznávací znamení – největší amfiteátr, jaký byl kdy postaven, tyčící se bezmála dva tisíce let na východním konci Fora Romana. Ukázka architektonického mistrovství antických stavitelů, ztělesnění slavného „chleba a her“ neboli „panem et circenses“, jež císařové nabízeli lidu coby náhradu za odebrání politických práv, a také připomínka nejbrutálnější a nejkrvavější stránky římské kultury…
