Jméno autora: Země světa

Santa Cruz

Prvního května 1493 se bota Alonse Fernándeze de Lugo dotkla země ostrova Tenerife v místech, kde se dnes rozkládá hlavní město Santa Cruz. Ve jménu španělských královských veličenstev do ní bojovný kapitán zapíchl dřevěný kříž, aby po středověkém zvyku vyznačil teritorium, které budou Španělé považovat za své. Jal se dobývat ostrov, o kterém nevěděl zhola nic. O mnoho století později napsala významná kubánská básnířka Dulce María Loynaz ve svém cestovním deníku s názvem Jedno léto na Tenerife větu: „Tak jsme v Santa Cruz na Tenerife; město není velké, člověk ho pozná za chvilku, nebo ho nepozná nikdy.“ Pojďme tedy Santa Cruz poznat alespoň trochu a poodhalit jeho tvář, tu dnešní a tu bývalou…

Santa Cruz Číst více »

Mykonos – luxusní konec světa

Tak, jako existuje nesmiřitelná rivalita mezi Spartou a Slávií, existuje i rivalita mezi některými řeckými ostrovy. Největšími rivaly jsou dva malé ostrůvky v kykladském souostroví, Santorini a Mykonos. Zatímco Santorini patří k jižním Kykladám, Mykonos náleží do severní části souostroví. Obří výletní lodě na svých týdenních plavbách po Středozemním moři zastavují u jednoho či druhého. Oba ostrovy spolu soutěží ve světoznámosti, architektonické čistotě, malebnosti, počtu návštěvníků i výši cen…

Mykonos – luxusní konec světa Číst více »

Celkový pohled na Štýrský Hradec s moderní budovou Domu umění a Zámecký vrch s Hodinovou věží

Štýrský Hradec

Přežilo „nálety“ kobylek, černou smrt i války. V současnosti veletržní, univerzitní i kongresové město, druhé největší v Rakousku a součást světového kulturního dědictví, je ponořeno do zahrad a parků, se kterými kontrastují červené střechy budov. Je to město umění a historie, kde spolu ladí různé slohy včetně nejmodernější architektury. Pyšní se jedním z nejkrásnějších, největších a nejkompaktnějších historických center z e všech měst ve střední Evropě. Štýrský Hradec neboli Graz. Zemská metropole Štýrska na historické půdě, s jižanskou atmosférou a moderním životním stylem, který nezapomněl na své kořeny…

Štýrský Hradec Číst více »

Laos - trh s potravinami

Lidé Laosu a Kambodže

Pakliže název Indočína má vyjadřovat především fakt, že se v této části světa střetly vlivy indické a čínské civilizace, dá se říci, že Laos a Kambodža shodně zastupují spíše dědictví indické kulturní sféry. Obě země se hlásí k théravádovému buddhismu a slaví Nový rok podle buddhistického kalendáře. Jejich život také určují podobné přírodní podmínky. Není divu, že mentalita zdejších lidí i jejich kulturní zvyky mají řadu společných rysů. Rozdílů je však také dost…

Lidé Laosu a Kambodže Číst více »

Wittenberg a Eisleben – města velkého reformátora

Německých měst, v nichž žil nebo významnějším způsobem působil Martin Luther, klíčová postava reformace křesťanské církve, je celkem šestnáct a mají dokonce svůj vlastní svaz. Jen dvě z nich ale nesou jako součást svého oficiálního názvu označení Lutherstadt, Lutherovo město, a právě v nich stojí několik památek, zapsaných od roku 1996 na seznamu Světového dědictví – Lutherstadt Eisleben a Lutherstadt Wittenberg…

Wittenberg a Eisleben – města velkého reformátora Číst více »

Kailás – pouť okolo sídla bohů

V odlehlém a nehostinném západním Tibetu se nad ostatními vrcholy transhimálajského hřebene vypíná zářivě bílá špička Kailásu, nejposvátnější hory Asie. Díky legendám a dávným příběhům, které jsou s ní spojeny, je předmětem zbožné úcty milionů věřících hned několika náboženství. Její jedinečná krása a téměř magická přitažlivost jejího genia loci k sobě nicméně lákají i laické návštěvníky ze Západu, kteří se často již při prvním pohledu na horu přesvědčí, že výjimečnost Kailásu nespočívá pouze v mýtech a náboženských představách…

Kailás – pouť okolo sídla bohů Číst více »

Postupim

Lesk pruských památek, mezi nimi sedmnácti zámků a paláců, jejichž siluety se zrcadlí na hladině idylických jezer, filmové kulisy, které pamatují legendy, i tropy uprostřed města. Braniborská metropole Postupim je atraktivní nejen pro sousední Berlíňany jako protipól k příliš hlučnému, přelidněnému a zastavěnému hlavnímu městu Německa…

Postupim Číst více »

Rigi – pod královnou hor

Kdo ví, zda si Niklaus Riggenbach dvojitý narozeninový dárek připravil sám, přihrála mu jej náhoda nebo pozorní spolupracovníci. Když mu bylo třiapadesát, mohl na třistametrovém úseku dráhy na Rigi poprvé vyzkoušet lokomotivu, pojmenovanou Město Luzern, a přesně za rok – 21. května 1871 – vedl po dohotovené trati první vlak až pod vrchol hory do stanice Rigi Staffelhöhe. Co víc si mohl strojní inženýr a nadšený železniční konstruktér přát? A co víc si mohli přát milovníci švýcarských hor?

Rigi – pod královnou hor Číst více »

Casa de Mateus

Název Trás-os-Montes neboli Za horami kdysi vystihoval obtížnou dostupnost kraje, který ale dálnice přiblížila ani ne na půldruhé hodiny jízdy od Porta. Otevřela tak pohodlnou cestu k jedné z nejkrásnějších barokních staveb v Portugalsku, obklopené navíc nádhernými zahradami…

Casa de Mateus Číst více »

Pilatus

Pilatus a Rigi, dvě dominanty kraje, dvě hory, které na sebe hledí přes jezero na vzdálenost dvou desítek kilometrů. Obě přitom shlížejí i do Lucernu, pro který jsou odjakživa nepostradatelnými akcenty mnoha městských panoramat, kde k nim však místní obyvatelé zprvu zaujímali značně odlišný postoj. V dávných dobách pro ně byla Rigi ta „hodná“, k níž chodili bez obav a kterou povýšili na královnu hor, kdežto Pilatus v nich budil spíše obavy. Po dvě století – počínaje rokem 1370 – měli dokonce od svých radních zakázáno se k němu přibližovat…

Pilatus Číst více »

Pinacoteca di Brera

I když jsme zvyklí pohlížet na Marii Terezii jako na prakticky založenou panovnici, která neváhala obětovat na krytí válečných výdajů ani umělecké sbírky svých předchůdců a jejíž zájem o umění nepřekračoval rámec péče o dvorskou reprezentaci a nutnou údržbu habsburských sídel, známe i několik výjimek. Jednou z nich bylo založení milánské Akademie s malou vlastní sbírkou v roce 1776…

Pinacoteca di Brera Číst více »

Klášter Melk

Když za sebou nechá Dunaj na své cestě Dolním Rakouskem město Ybbs a o kus dál provlékne svůj tok nízkou hrází vodní elektrárny, zdvihne se zpoza korun stromů na jeho plochém pravém břehu pahorek s kompaktní frontou budov, z níž vystupuje vzhůru k obloze vysoké chrámové dvojvěží spolu s mohutnou kupolí. Tento celek, jenž patří benediktinskému opatství v Melku, nenechá nikoho zapochybovat o tom, že je jedním z nejvelkolepějších klášterních komplexů, které ve středoevropském prostoru zanechalo období baroku…

Klášter Melk Číst více »

San Francisco - downton

Město u Zlaté brány

Zátoka, kterou španělští kolonizátoři koncem 18. stol. pojmenovali po sv. Františku z Assisi, je rozsáhlé vnitrozemské vodní těleso na západním pobřeží Spojených států. Táhne se v délce přes 100 km v severojižním směru a od Pacifiku je oddělena posledním hřebenem Pobřežního pohoří. S oceánem ji spojuje jediná skalnatá úžina o šířce pouhé jedné míle. Když 1. července 1846 spatřil úžinu cestovatel a kartograf John C. Fremont, žilo na jejím jižním břehu pár desítek pokřtěných Indiánů kolem misie a největší osadou byla vesnice Yerba Buena o necelých třech stech duších…

Město u Zlaté brány Číst více »

Na skok v pohoří Anaga

O pohoří Anaga, které vyplňuje severovýchodní výběžek Tenerife, se většina návštěvníků ostrova vůbec nedozví, neboť fakultativní autobusové výlety z pobřežních rekreačních center sem nezajíždějí. Je to jen dobře, protože masová návštěvnost by z této místy až fantaskní krajiny brzy vytěsnila její zádumčivý poklid a ze zdejších vesnic pak nepřehlédnutelný odstup od rychlého běhu moderní doby…

Na skok v pohoří Anaga Číst více »

Za ptáky a zkamenělým lesem na Lesbos

Lesbos ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží je svou rozlohou 1630 km² a délkou pobřeží 320 km třetím největším ostrovem Řecka a osmým největším ostrovem Středomoří. Podle jednoho mýtu byl jeho prvním králem Makaras, syn boha slunce Hélia. Jméno dal ostrovu Lesbos, syn reka Lapitha, který se oženil s Makarovou dcerou Mithymnou…

Za ptáky a zkamenělým lesem na Lesbos Číst více »

Enžská cyklostezka - netradiční setkání s krávou

Enžská cyklostezka

Řeka Enže (Enns) pramení v salcburské župě Pongau, razí si cestu Radstadtskými Taurami do Štýrska, teče přes Schladming, kolem Liezenu či Admontu a národním parkem Gesäuse dál do Horního Rakouska, v závěrečných kilometrech své pouti tvoří hranici mezi Horním a Dolním Rakouskem a nakonec se u Mauthausenu vlévá zprava do Dunaje…

Enžská cyklostezka Číst více »

Angkor

Monumentálnost staveb zapůsobí přímo na místě na každého návštěvníka ohromujícím dojmem. S odstupem místa a času se ale dostavují úplně jiné pocity. Je to vůbec pravda? Skutečně to místo existuje? Opravdu jsem tam byl a všechno jsem to viděl? Angkor, centrum khmerské říše, v preindustriální éře největší město či spíše urbanistický komplex, resp. souměstí na světě, přetrvává v ruinách svých kamenných chrámů, když všechny dřevěné stavby vzal čas, a v magických pocitech, jež dokáže vzbuzovat v návštěvnících ještě po staletích…

Angkor Číst více »

Desava

Knížectví a posléze vévodství anhaltsko-desavské neoplývalo v půlce osmnáctého století zrovna velkým územím. Po staletí se v rámci dědictví dělilo a dělilo, až z něj zůstala zemička jako dlaň kolem Labe a Muldy, s Desavou coby hlavním sídlem. Ale i na malé ploše mohou vzniknout velké věci, když se sejdou správní lidé ve správné době na správném místě…

Desava Číst více »