Porto je město, které si oblíbíte na první pohled. Prostě se zamilujete. A bude to láska, která se bude prohlubovat s každou uličkou, kterou objevíte, s každým novým zákoutím vonícím čerstvým prádlem, s každým něžným pohlazením starých fasád úzkých domů s červenými střechami a úzkými okny…
Porto – láska na první pohled Číst více »
Uprostřed Švýcarska leží jezero s velmi členitým tvarem a hned několika jmény – říká se mu Lucernské, Čtyřkantonální či Vierwaldstättské. Obklopují ho hory a je u něj krásně, což ostatně není ve Švýcarsku nic výjimečného. Tady se však ke kráse krajiny přidává ještě rozměr historický. Jsme totiž u kolébky švýcarské státnosti…
„Milánská opera zastíní všechny ostatní operní scény,“ prorokovala císařovna Marie Terezie, na jejíž popud La Scala vznikla. Čas ukázal, že se nemýlila. Jeden z nejrenomovanějších operních domů na světě, podle leckterých vůbec nejslavnější, se stal oslnivou metou operních zpěváků, jejíž dobytí považují za vrchol kariéry…
Statistika uvádí, že z pěti milionů turistů, kteří v průměru každý rok zavítají na Tenerife, se jich více než tři miliony vydá na kratší či delší výlet do národního parku Teide. Srovnatelnou návštěvnost nemůže vykázat žádné jiné chráněné území Španělska, a proto i kdybychom o Teide jinak nevěděli zhola nic, už samotný tento fakt by nás měl upozornit, že jde o mimořádně atraktivní oblast. Skutečně to tak je, svojí atraktivitou Teide určitě patří do celosvětové Primera Division, řečeno hezky španělsky fotbalově…
Národní park Teide Číst více »
Řecko, jehož historie se učí ve školách po celém světě, je považováno za kolébku evropské civilizace. Antické příběhy – ať ty mytologické nebo skutečné – jsou nabity opravdovými dramaty všech lidských citů, antické umění dodnes ovlivňuje vše krásné, co se kolem sebe snažíme vytvořit. A tak není divu, že do Řecka míří na dovolenou ročně asi deset milionů turistů z celého světa. Podívat se, kde to vlastně všechno začalo…
„Plachetnice, pohled do dálky, osamělé podzimní procházky, relativní klid, je to ráj!“ zapsal si v roce 1929 Albert Einstein, když se s manželkou Elsou a oběma dcerami nastěhoval do dřevěného domku pár kilometrů od Postupimi. Pozval tam i svého syna Eduarda, kterému v dopise napsal: „Přijeď sem, kašli na svět“. Nechte se i vy zlákat kouzlem jedinečnosti země, která byla po staletí v centru nejenom německého dění a bez níž by byl svět chudší o unikátní paláce, zahrady, lesy, říční oblasti či jezera, ale také o jednu hlíznatou rostlinu…
Labyrint vody, ráj cyklistů i pruských skvostů Číst více »
Kdyby se namísto „přesný jako švýcarské hodinky“ začalo říkat „přesný jako švýcarský vlak“, bylo by to dnes vlastně výstižnější, protože pokud jde o přesnost, tak na rozdíl od hodinek mají švýcarské vlaky dosud na celém světě jen málokde srovnatelnou konkurenci. Což platí, i když se budeme bavit o jejich spolehlivosti a uživatelské přívětivosti…
Švýcarské železnice Číst více »
Jedním z hlavních center severního Portugalska je Braga. Pyšní se více než dvoutisíciletou historií i výjimečným náboženským postavením – sídlí zde portugalský primas a městu se přezdívá „portugalský Řím“. Stojí tu množství kostelů i barokních paláců a v okolí leží dvě významná poutní místa – Bom Jesus de Monte a Sameiro…
Braga – portugalský Řím Číst více »
Moře, řeka, bažiny. Voda, všude voda. Dárkyně života, to ano, ale že by se z ní mělo zrodit město? A přece. Voda jako spojenec a ochránce, jako nepřítel a ničitel. Dokáže přinést štěstí a blahobyt, stejně jako zkázu a zmar. Vždyť i to jméno vykouzlila. Byla tu řeka Amstel ústící do zálivu IJ, kolem ní oblast Amestelle, a potom hráz, „dam“, kterou tu první osadníci postavili ve snaze vyhnout se věčným záplavám – a rázem vznikl Amsteldamm nebo Aemstelredamme, a ať si vybereme kteroukoli podobu, je to už jen krůček k Amsterdamu…
A povstalo město z vody Číst více »
Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl. Tehdy jim řekl: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět. Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království.“ Evangelium podle Lukáše 22:14–16
Nemastné neslané, ani ryba, ani rak, ani takový, ani makový, nic moc… Tak by se dalo přeložit libozvučně znějící španělské „ni fu ni fa“. Nemastné neslané však na Tenerife není nic. Ani jídlo, ani jeho obyvatelé. Ty bychom naopak mohli po španělsku nazvat „muy salados“, velmi příjemní, milí, se smyslem pro humor, s jiskrou v oku. Nemastný neslaný je pouze a jedině spolek maškar, který si tuto legrácku dovolil ve svém názvu, ale i jeho členové jsou pravým opakem…
NI FU NI FA, nemastné neslané Číst více »
Ostrov Korfu (nebo také Kerkyra) je trošku jako chytrá horákyně. Je řecký, ale přitom typický není. V historii se tu vystřídaly protektoráty různých velmocí a tak se tu mísí vlivy celé Evropy. Řekové ho ale berou stoprocentně za svůj, a tak mu také přisoudili přívlastek „nejzelenější řecký ostrov“…
Evropské stopy na Korfu Číst více »
Hornatý sever s věčně zasněženým Dachsteinem, kopcovitý jih s dýňovými poli a termálními prameny, který má místy až lehce středomořský ráz. Křišťálově čisté horské bystřiny, průzračná jezera, vodopády, léčebné prameny, divoké kaňony, zelené pastviny, úrodné pěstěné vinohrady a sady, upravená města a vesničky, památky UNESCO. Majestátní hrady a zámky, selské statky, soutěsky, skanzeny, stovky turistických stezek, tradiční horské chaty i moderní bary. Domov starého koňského plemene lipicánů. Krása a pohostinnost, kam oko dohlédne. Přezdívá se mu Zelené srdce Rakouska, vždyť je to jeho nejzelenější spolková země, v níž lesy pokrývají 61 % území. Štýrsko – 16 401 km2 požitků a zážitků na 365 dní v roce…
Aktivní odpočinek, poznání i rozjímání Číst více »
Postupim, jedna z nejkrásnějších rezidenčních metropolí v Evropě, byla kdysi obyčejným posádkovým městem. K barokní nádheře, kterou nám zanechal zejména Bedřich II. Veliký, jenž raději hrával na flétnu, než válčil, přidali své i jiní osvícení vladaři a jejich architekti jako Schinkel, Persius či Lenné. Jedinečný půvab desítek zdejších zámků a menších staveb, originální utváření rozlehlých parků a zahrad, to vše je ohromující podívaná…
Začalo to listem papíru hustě popsaným obyčejnou tužkou. Nahoře skica tří vrcholků označených ciframi 3975, 4106 a 4167, přičemž středem nejvyššího vede jakýsi komín. A pod tím změť neuspořádaných několikaslovních poznámek. A také údaj 11–1.30 v noci, pokoj číslo 42 Kurhaus, 27/28 srpen 1893. G. Z. Iniciály patří Adolfu Guyeru-Zellerovi a nejvyšší číslo hoře Jungfrau, jež spolu s Eigerem a Mönchem tvoří slavnou alpskou trojici. Švýcarský průmyslník, bankéř a pionýr dob alpské železniční horečky jí věnoval poslední roky svého života…
Jungfraubahn – vlak k nebesům Číst více »
V parném odpoledni na malém políčku za vesnicí okopávala brambory. Domů na oběd odcházela se srpem zavěšeným přes jedno rameno, na druhém měla motyku. Podšátkem na hlavě ji vlasy vlhly potem. Ale usmívala se…
Peneda – kraj žulových balvanů Číst více »
Lucernské jezero se stalo bezprostředním svědkem zrodu švýcarské státnosti. Nějaký čas pak bylo i největší vodní plochou nově vzniklého státního celku, v hranicích dnešního Švýcarska se však se svou rozlohou 114 km2 řadí mezi největšími jezery až na čtvrté místo. Stále však zůstává jezerem „nejšvýcarštějším“, a pokud bychom mermomocí chtěli použít nějaké přirovnání, tak je pro Švýcary tak trochu tím, čím je pro nás Říp…
Lucernské jezero a jeho královna Číst více »
Jižní Korea má na politické mapě současného světa zvláštní postavení. Již téměř 64 let je ve válečném stavu se sousední Severní Koreou. Válka byla v roce 1953 přerušena příměřím, ale v březnu 2013 Severní Korea jednostranně vyhlásila, že příměří nadále neuznává. Severní hranici Jižní Koreje tvoří pouze linie příměří, kterou střeží z obou stran silné vojenské jednotky oddělené pouze čtyřkilometrovou neutrální zónou. Navzdory tomu udržuje dnes Jižní Korea diplomatické styky se 190 státy celého světa, patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím a dosahuje mimořádných úspěchů i v oblasti kultury…
Ve znamení věčné květiny Číst více »
Foro Buonaparte, široký bulvár lemovaný po obou stranách stromy, se měl za Napoleonovy vlády stát součástí nového centra Milána, který imperátor povýšil na italskou metropoli. Půlkruhová třída obepínající podkovu honosných paláců vznikla na místě vnějších hradeb okolo hradu Sforzesco, které dal císař zbořit…
Lidé na motorovém člunu a soustředěně pozorují modrou hladinu oceánu zčeřenou drobnými vlnkami. Občas se těsně pod ní mihne tmavý stín, občas vykoukne hřbetní ploutev. A když je štěstěna obzvlášť nakloněna, vymrští se najednou z vody šedé tělo, zablyští se v slunečních paprscích a elegantním obloučkem se opět do vodní říše vrátí…
Vzhůru za delfíny! Číst více »
