V parném odpoledni na malém políčku za vesnicí okopávala brambory. Domů na oběd odcházela se srpem zavěšeným přes jedno rameno, na druhém měla motyku. Podšátkem na hlavě ji vlasy vlhly potem. Ale usmívala se…
Peneda – kraj žulových balvanů Číst více »
Lucernské jezero se stalo bezprostředním svědkem zrodu švýcarské státnosti. Nějaký čas pak bylo i největší vodní plochou nově vzniklého státního celku, v hranicích dnešního Švýcarska se však se svou rozlohou 114 km2 řadí mezi největšími jezery až na čtvrté místo. Stále však zůstává jezerem „nejšvýcarštějším“, a pokud bychom mermomocí chtěli použít nějaké přirovnání, tak je pro Švýcary tak trochu tím, čím je pro nás Říp…
Lucernské jezero a jeho královna Číst více »
Jižní Korea má na politické mapě současného světa zvláštní postavení. Již téměř 64 let je ve válečném stavu se sousední Severní Koreou. Válka byla v roce 1953 přerušena příměřím, ale v březnu 2013 Severní Korea jednostranně vyhlásila, že příměří nadále neuznává. Severní hranici Jižní Koreje tvoří pouze linie příměří, kterou střeží z obou stran silné vojenské jednotky oddělené pouze čtyřkilometrovou neutrální zónou. Navzdory tomu udržuje dnes Jižní Korea diplomatické styky se 190 státy celého světa, patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím a dosahuje mimořádných úspěchů i v oblasti kultury…
Ve znamení věčné květiny Číst více »
Foro Buonaparte, široký bulvár lemovaný po obou stranách stromy, se měl za Napoleonovy vlády stát součástí nového centra Milána, který imperátor povýšil na italskou metropoli. Půlkruhová třída obepínající podkovu honosných paláců vznikla na místě vnějších hradeb okolo hradu Sforzesco, které dal císař zbořit…
Lidé na motorovém člunu a soustředěně pozorují modrou hladinu oceánu zčeřenou drobnými vlnkami. Občas se těsně pod ní mihne tmavý stín, občas vykoukne hřbetní ploutev. A když je štěstěna obzvlášť nakloněna, vymrští se najednou z vody šedé tělo, zablyští se v slunečních paprscích a elegantním obloučkem se opět do vodní říše vrátí…
Vzhůru za delfíny! Číst více »
Santorini, nejjižnější výspa Kyklad a jinak enfant terrible řeckého ostrovního světa, je místem téměř nadpozemské krásy, ale zároveň i místem, které svým způsobem děsí, které je připomínkou i výstrahou. My máme to štěstí, že se jím můžeme kochat a užívat si jej, některá z budoucích generací však o toto potěšení s velkou pravděpodobností přijde. Až se tak stane, až se dřímající sopečné síly v santorinském podzemí opět naplno probudí, pak našim potomkům ve Středomoří pomáhej pánbůh…
Santorini – mezi nebem a peklem Číst více »
Štýrsko se s oblibou prezentuje sloganem „Zelené srdce Rakouska“. Statistika dokládá, že jde opravdu o nejzelenější rakouskou spolkovou zemi – lesy zde pokrývají téměř na chlup přesně 10 000 km2 neboli 61 % štýrského území. Procentuálně je to prvenství hodně těsné, protože sousední Korutany zaostávají v lesnatosti jen o necelé procento, mají však oproti Štýrsku mnohem menší celkovou rozlohu. Štýrsko se ale nezelená jenom díky lesům. Rozlehlé plochy tu odedávna pokrývají pastviny, sady a vinice, a tak se zelená barva zákonitě stala i jedním ze zemských symbolů. Stálé místo na zemské vlajce i znaku má vyhrazeno již skoro osm století…
Zelené srdce Rakouska Číst více »
Svět je určitě báječné místo k žití. Jenže ne vždy a všude. Země, které se stávají pro místní obyvatele peklem a turisté se jim v pudu sebezáchovy vyhýbají, se v průběhu času střídají. S notnou dávkou cynismu by se dalo říci, že stačí počkat možná deset, někdy dvacet nebo třicet let, aby se z pekla stal opět ráj (ale také z ráje peklo, protože jakási pomyslná rovnováha musí být, zdá se, naplněna). K bezpečným oblastem, kde turistům nehrozí žádné výjimečné nebezpečí a které jsou navíc atraktivní svými památkami i přírodními krásami, patří aktuálně také pevninská jihovýchodní Asie…
Dvakrát do jihovýchodní Asie Číst více »
V Novém lese, kousek od Kuksu na svahu Labského údolí, leží nejunikátnější přírodní park, jaký si vůbec lze představit. Z vůle hraběte Šporka a dovednosti Matyáše Brauna se tady spojilo sochařské umění s přírodou v jedinečný celek, který nemá obdoby…
Je Sychrov, růžovošedý rozlehlý zámek usazený v malebné krajině severovýchodních Čech, krásnější na jaře, když v jeho zahradě rozkvétají voňavé rododendrony, v létě, kdy se nad jeho střechami prohánějí buclaté bílé mraky, na podzim, kdy ho obklopí žluť a červeň dubů a lip, nebo v zimě, kdy je zasypán sněhobílým popraškem? Těžko říci. Sychrov, monumentální sídlo Rohanů na pomezí Podještědí a Českého ráje, se ukazuje návštěvníkům v celé své kráse v jakoukoli roční, a dokonce i denní dobu…
Romantický Sychrov Číst více »
Vybrat to nejkrásnější z Českého ráje je obtížný úkol. Romantická údolí a rozsáhlá skalní města se tu střídají s rozkvetlými loukami a roubenými staveními. Vedle toho se tyčí středověké hrady a jako skvosty se v zalesněné krajině blýskají romantické zámky. Ze skalních vyhlídek a četných rozhleden je možné tuto fantastickou scenerii pozorovat z ptačího pohledu…
Od Alp a Bodamského jezera k Baltskému a Severnímu moři, od Polska, Česka a Rakouska po Francii a Benelux, to je Německo – území o velikosti více než 357 000 km2 a na něm 38 památek zapsaných v seznamu Světového dědictví UNESCO…
Dědictví přírody a lidstva Číst více »
Málokterá obec zná přesné datum svého založení. Nové Město nad Metují to ví na hodinu a den přesně. Základní kámen položil nový majitel panství Jan Černčický 10. srpna 1509 ve dvě hodiny odpoledne. Tak zní farní zápis. Tento českobratrský šlechtic měl se svým novým poddanským městem velké plány, ale neblahé události následných patnácti let jako by se proti němu spikly. Zpočátku se vše dařilo – městečko rostlo rychle, i když spíše živelně než plánovitě. Převážně dřevěné domy se shlukly hlavně kolem panské tvrze postavené na samém konci opukového ostrohu, vysoko nad zaklesnutým meandrem říčky Metuje…
Krásné už pět století Číst více »
Že by mohl být ohromný kolos ze zrezivělých trubek něčím romantický? Je to možná s podivem, ale když na siluety bývalých železáren zasvítí světlo měsíce nebo různobarevné umělé osvětlení a vy zrovna stojíte v davu stejně naladěných lidí a užíváte si kvalitní světové hudby, můžete to s přehledem nazývat romantikou…
Vítkovická industriální romantika Číst více »
Ohromné horské masivy pokryté zářivě bílými ledovci, řídký, krystalicky čistý vzduch, ostrý vítr v průsmycích a neuvěřitelná viditelnost. Nejen to cestovatele ohromí při putování Tibetem. Jen málokoho v takových chvílích úžasu nad přírodními krásami „střechy světa“ napadne, že se právě prochází po bývalém mořském dně. Dech beroucí krajina Tibetu, drsná, ale krásná, prázdná, přesto plná vjemů, je jako stvořená pro náboženskou praxi a rozvíjení myšlenek o pomíjivosti a prázdnotě. I proto se v Tibetu vyvinula dvě ojedinělá náboženství, která jsou s tibetskou krajinou dodnes nerozlučně spjata…
Tibetská krajina kolébka unikátního náboženství Číst více »
Když první kachní zagágání probudí rybníky zachumlané do mlh, celý kraj zatají dech v očekávání svítání. Pak se slunce konečně vyhoupne nad koruny borovic a poslední cáry par se pomalu rozplynou. Rybníky upřou ještě rozespalý pohled vzhůru a v tu chvíli jim nebe spadne do oka. A záhy se v celém kraji blyští nebe mezi loukami i uprostřed lesů, leží pod rybničními hrázemi a kousek nebíčka se zaleskne i na návsích obklopených selskými usedlostmi…
Krajina dvojího nebe Číst více »
Polohou jedno z nejromantičtějších měst naší země leží na žulové skalní ostrožně nad meandrem Ohře, jenž odpradávna svým tvarem připomínal lidem důležitý kloub v jejich těle. A tak hrad a po něm i město pod ním dostaly jednoduché jméno – Loket. Jako mluvící znamení v městské pečeti i znaku se objevila paže v lokti ohnutá a třímající meč…
Paže v lokti ohnutá Číst více »
Lichtenštejnské cykloturistické stezky spojují nejkrásnější místa na někdejším panství slavného rodu na jižní Moravě. Značí je erb Lichtenštejnů, kteří po staletí s citem starostlivých hospodářů modelovali zdejší přírodní prostředí a s hravostí romantických snílků ho obohacovali o jedinečné stavby. Vytvořili tak krajinářské dílo, jež si snadno podmaní každého návštěvníka…
Romantika na objednávku Číst více »
Krajina tak romantická, že v ní lze snít. Krajina tak otevřená, že v ní lze číst. Krajina tak dramatická, že v ní lze i dobrodruhem být. Jihozápadně od Prahy, zhruba od Barrandovských skal až k Berounu a pak ještě dál ke Koněprusům a Suchomastům, leží pahorkatina, kterou protíná úchvatné údolí Berounky téměř napůl…
Krásy Českého krasu Číst více »
Jen pár kilometrů za Prahou, na dohled od hradby panelových sídlišť, se nachází jeden z našich nejkrásnějších zámeckých parků – Průhonice. Vrcholné krajinářské dílo světového významu je cenné i z botanického hlediska svou kolekcí našich i cizokrajných dřevin, mezi nimiž vyniká sbírka rododendronů…
Průhonický zámecký park Číst více »
