Hrdí Dánové k Unii chovají dvojaký vztah: vnímají prospěch členství (také proto, že je finančně výhodné), ale nemají rádi bruselský aparát (protože je finančně nevýhodný). Snahy dánských politiků reflektovat tyto nálady voličů proto občas připomínají pokus o kvadraturu kruhu a v minulosti vedly k originálním a neopakovatelným řešením…
Dánsko, země skrytých ambicí Číst více »
Představy Středoevropana o této severské zemi se obvykle skládají z dost chatrné mozaiky, jejíž tradiční střípky, jako je finská sauna či představa země tisíce jezer, začínají z našeho povědomí pomalu ale jistě vytlačovat značky spotřebních symbolů moderní doby – mobilních telefonů Nokia, nábytku Asko, kosmetiky Lumene, vodky Koskenkorva, Finlandia…
Přes neobyčejnou rozmařilost svých vládců je Francie stejně tak synonymem okázalého absolutismu jako žhavého republikánství. Jejích celkem pět republik se obvykle ustavilo i zaniklo za značně pohnutých okolností. Ta první (1792-1804) – výdobytek Francouzské revoluce – skončila okamžikem, kdy Napoleon sobě a své první ženě Josephině vsadil na hlavu císařskou korunu…
Irsko je malou ostrovní zemí, kterou hladina oceánu před 8000 lety úplně oddělila od evropského kontinentu a později historický vývoj, náboženství a politika rozdělily sever a jih ostrova a vytvořily z nich dvě znesvářené komunity. Když se řekne Irsko, mnohým se vybaví hlavně zelené kopce, déšť, černé pivo a melodická hudba. Irsko však také symbolizují slova jako hospodářský zázrak, neutralita, referendum, teroristické útoky IRA či mírový proces. Nebo také Keltové, svatý Patrik, harfa, zelený trojlístek a slavný Riverdance…
Jen v málokteré členské zemi EU jsou tak patrné regionální rozdíly jako v Itálii. Zatímco severoitalská Lombardie patří k průmyslově nejvyspělejším, a tak i nejbohatším částem Evropy, jižní polovina země a středomořské ostrovy její úrovně stále nemohou dosáhnout, přestože z fondů unie zaměřených na regionální rozvoj čerpají nemalé prostředky. Projekty směřují především do rozšíření a zkvalitnění dopravní sítě, zavádění moderních technologií a také do cestovního ruchu, pro který mají tyto oblasti Itálie mimořádně příhodné podmínky…
Po Sardinii vlakem Číst více »
Švýcarsko se svou zvláštní geografickou polohou je obklopené čtyřmi velkými vinařskými zeměmi: Francií, Itálií, Německem a Rakouskem, což přispělo k nesmírné rozmanitosti charakterů jeho vín. Skutečnost, že jsou švýcarská vína relativně málo známá ve světě, je dána tím, že Švýcaři je stačí vypít sami, jako doplněk těch, která ještě dovážejí…
Alpy nemohly nabídnout řece Inn krásnější kolébku, než je Engadin. Jeho horní část, Oberengadin, je podivuhodné, široké a téměř rovné velehorské údolí, pro jehož rozlehlost se mu někdy přezdívá náhorní plošina. Horní Engadin leží mezi skalnatými štíty jako obětní mísa, do níž ze všech okolních svahů prýští prameny ledovcové vody. Hromadí se v jezerech, kterých je uprostřed alpských luk asi 25…
K pramenům Innu do Engadinu Číst více »
Když se Rýn přiřítí ze svého vysokohorského rodiště v Rétských Alpách, zklidní se až v rozlehlém Bodamském jezeře. Z jeho západního zálivu zvaného Untersse pak už vytéká úplně jiný Rýn. Klidný a mnohem mohutnější. V místech, kde se Untersse zužuje do nálevky a Rýn se rozmýšlí, zda je ještě jezerem nebo už řekou, stojí půvabné středověké městečko Stein am Rhein…
Perly z horního Rýna Číst více »
Z Montreux na břehu Ženevského jezera jedete vlakem na sever. Architekturu mondénního a trochu ospalého města s luxusními hotely, kasinem, s místy „posvěcenými“ pobyty řady umělců, včetně spisovatele Vladimíra Nabokova, rychle vystřídá horská krajina…
Andělský malíř Balthus v Rossini?re Číst více »
Říká se, že spolu Švýcaři vycházejí dobře, protože si nerozumí. A něco na tom bude. Jak jinak by bylo možné, že se tři tak rozdílné národní kultury, jako je německá, francouzská a italská, tak dobře snášejí na tak malinkém prostoru?
Hodinářský průmysl patří ve Švýcarsku ke klíčovým odvětvím. Jeho tradice se zrodila na konci 17. století, kdy si koňský handlíř z oblasti Neuchatelu přivezl z Londýna hodinky, které obdivovali všichni jeho sousedé do chvíle, než se pokazily. Lidé mu poradili, aby je donesl mladému muži Danielu Jeanu-Richardovi, který byl znám svou zručností. Ten hodinky prozkoumal, opravil a v městečku La Locle se sám pustit do jejich výroby…
Když přijde časný podzim a vinice na stráních Dolního Valaisu usilovně čerpají ze slunečních paprsků sílu pro své zlatavé hrozny, je čas nastoupit do kabinové lanovky, vyjet s ní vysoko až na vrchol hory Cr?t du Midi a pokochat se úchvatným pohledem dolů, do širokého údolí Rhôny. Teprve odtud je vidět, jak od sebe odděluje dvě paralelní velehorská pásma, Bernské Alpy na severu a Valaiské na jih. Takto z výšky vypadají jednotlivé vinice jako zeleně linkované aršíky rozhozené po jejich úpatí. A dvě zdejší města – Sierre hned pod svahem a vzdálenější Sion – jsou dvě rozsypané mozaiky tajemného obsahu…
Pod císařskou korunou Číst více »
Švýcarsko patří k jednomu z turisticky nejnavštěvovanějších států světa, a to i přes vysoké ceny zboží a služeb. Jen málokterá země dokázala tak dobře využít své nepříznivé geografické umístění ve svůj prospěch. A je skutečně nad čím žasnout – vždyť 70 % území zaujímají hory, které pro předky znamenaly především zdroj bázně, pověr i každodenní boj o přežití. Hory jsou zapsány hluboko do srdcí obyvatel a hledáme-li podstatu švýcarské mentality, tradic a kulturního bohatství, skončíme vždy jistojistě v horách. Ne nadarmo se říká, že každý Švýcar má rolnický původ.
Jméno Švýcarska v latinské podobě – Helvetia – se odvozuje od keltského kmene Helvétů, který tu žil už ve 2. století př. n. l. Východní část území osídlily keltské kmeny Rétů, od nichž se odvozují dnešní Rétorománi (zvaní též Ladinové). Postupu Helvétů do jižní Galie zabránil roku 58 př. n. l. Julius Caesar a z jejich území vytvořil římskou provincii Helvetia; východní Raetia vznikla o 40 let později. Po rozpadu říše římské pohltily obě území germánské kmeny Allemanů (na západě), Burgunďanů (na severu) a Langobardů (na jihu), které pak zase přemohli Frankové (496). Nicméně právě v onom 5. století se v základu ustavily jazykové oblasti dnešního Švýcarska…
Od Helvétů k Helvetii Číst více »
Je jen málo míst v horách, která nabízejí hluboké a neopakovatelné zážitky z fascinující přírody jak v zimě, tak i v létě. Jedním z nich je švýcarský region Jungfrau, který byl v roce 2001 zapsán do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO…
Jungfrau – přírodní památka UNESCO Číst více »
„Odstartovali jsme z anglického Dorsetu v jedenáct v noci z 5. na 6. června. Halifax táhl za sebou 6 kluzáků. Naším úkolem bylo obsadit most přes kanál Orne předtím, než ho mohou Němci vyhodit do vzduchu. Když jsme dosáhli pobřeží, halifax nás odpojil a letěl dál bombardovat Calais. Letěli jsme v 6000 stopách. Když se velitel ptal pilota, jestli vidí kanál, řekl ne, a tak jsme klesali do 2000 stop, pak ho spatřil. Přistáli jsme tak prudce, že nás to v kluzáku povalilo na hromadu, ale vyskákali jsme a ocitli se kousek od mostu. Na jeho konci stál německý voják, když nás uviděl, utekl…“
Po stopách operace Overlord Číst více »
Na soutoku řeky Volhy a Kazaňky se rozkládá největší volžský přístav, spojující pomocí kanálů pět moří. Je to hlavní město Tatarů – Kazaň. Když píši hlavní město, nepokouším se o žádnou vzletnou metaforu. Přístav sice leží pouhých 800 km východně od Moskvy, ale obklopuje ho autonomní republika Tatarstán. Země povolžských Tatarů dovoluje na chvíli zapomenout, že jste ještě v Ruské federaci…
Střet kultur v srdci Ruska Číst více »
Rakouské Lungau leží na jižním úbočí Nízkých Taur v půvabném údolí řeky Mur, z něhož hvězdicově vybíhá 10 údolí. Připomíná pánev, chráněnou ze tří stran horami před větry a přeháňkami. Navíc leží v nadmořské výšce 1000 až 3000 m. Díky těmto specifickým klimatickým podmínkám má Lungau jistotu sněhové pokrývky až do pozdního jara a zároveň se může pyšnit největším počtem slunečných dnů v Rakousku. To vše vytváří ideální podmínky pro pobyt a dovolenou po celý rok…
TOUR DE MUR aneb od hořců do vinic Číst více »
Podél jižního pobřeží Brunswicku se převalují chuchvalce husté bílé mlhy. Domky v přístavu Blacks Harbor se jen zčásti vynořují z mléčného oparu. Navzdory momentální nepřízni počasí nacházíme brzy budovu označenou velkým otazníkem, neklamně signalizujícím informační středisko. Uvnitř je teplo a prázdno. Dívka za přepážkou nás ujišťuje, že ranní mlha se brzy rozplyne…
U rybářů na Grand Manan Číst více »
Původní obyvatelé Austrálie – Austrálci (anglicky nazývaní „Aborigines“) – přišli do své země pravděpodobně z jihovýchodní Asie před 50 až 60 tisíci lety. Jejich vztahy k ostatním skupinám – ať již kulturní, jazykové, nebo biologicko-genetické však zůstávají stále nejasné. Byli to (a vlastně stále ještě jsou) především sběrači a lovci, potulující se v malých skupinkách krajinou, která pro ně představovala stále se měnící prostřený stůl…
