2015

Santa Cruz

Prvního května 1493 se bota Alonse Fernándeze de Lugo dotkla země ostrova Tenerife v místech, kde se dnes rozkládá hlavní město Santa Cruz. Ve jménu španělských královských veličenstev do ní bojovný kapitán zapíchl dřevěný kříž, aby po středověkém zvyku vyznačil teritorium, které budou Španělé považovat za své. Jal se dobývat ostrov, o kterém nevěděl zhola nic. O mnoho století později napsala významná kubánská básnířka Dulce María Loynaz ve svém cestovním deníku s názvem Jedno léto na Tenerife větu: „Tak jsme v Santa Cruz na Tenerife; město není velké, člověk ho pozná za chvilku, nebo ho nepozná nikdy.“ Pojďme tedy Santa Cruz poznat alespoň trochu a poodhalit jeho tvář, tu dnešní a tu bývalou…

Mykonos – luxusní konec světa

Tak, jako existuje nesmiřitelná rivalita mezi Spartou a Slávií, existuje i rivalita mezi některými řeckými ostrovy. Největšími rivaly jsou dva malé ostrůvky v kykladském souostroví, Santorini a Mykonos. Zatímco Santorini patří k jižním Kykladám, Mykonos náleží do severní části souostroví. Obří výletní lodě na svých týdenních plavbách po Středozemním moři zastavují u jednoho či druhého. Oba ostrovy spolu soutěží ve světoznámosti, architektonické čistotě, malebnosti, počtu návštěvníků i výši cen…

Kailás – pouť okolo sídla bohů

V odlehlém a nehostinném západním Tibetu se nad ostatními vrcholy transhimálajského hřebene vypíná zářivě bílá špička Kailásu, nejposvátnější hory Asie. Díky legendám a dávným příběhům, které jsou s ní spojeny, je předmětem zbožné úcty milionů věřících hned několika náboženství. Její jedinečná krása a téměř magická přitažlivost jejího genia loci k sobě nicméně lákají i laické návštěvníky ze Západu, kteří se často již při prvním pohledu na horu přesvědčí, že výjimečnost Kailásu nespočívá pouze v mýtech a náboženských představách…

Postupim

Lesk pruských památek, mezi nimi sedmnácti zámků a paláců, jejichž siluety se zrcadlí na hladině idylických jezer, filmové kulisy, které pamatují legendy, i tropy uprostřed města. Braniborská metropole Postupim je atraktivní nejen pro sousední Berlíňany jako protipól k příliš hlučnému, přelidněnému a zastavěnému hlavnímu městu Německa…

Casa de Mateus

Název Trás-os-Montes neboli Za horami kdysi vystihoval obtížnou dostupnost kraje, který ale dálnice přiblížila ani ne na půldruhé hodiny jízdy od Porta. Otevřela tak pohodlnou cestu k jedné z nejkrásnějších barokních staveb v Portugalsku, obklopené navíc nádhernými zahradami…

Pilatus

Pilatus a Rigi, dvě dominanty kraje, dvě hory, které na sebe hledí přes jezero na vzdálenost dvou desítek kilometrů. Obě přitom shlížejí i do Lucernu, pro který jsou odjakživa nepostradatelnými akcenty mnoha městských panoramat, kde k nim však místní obyvatelé zprvu zaujímali značně odlišný postoj. V dávných dobách pro ně byla Rigi ta „hodná“, k níž chodili bez obav a kterou povýšili na královnu hor, kdežto Pilatus v nich budil spíše obavy. Po dvě století – počínaje rokem 1370 – měli dokonce od svých radních zakázáno se k němu přibližovat…

Pinacoteca di Brera

I když jsme zvyklí pohlížet na Marii Terezii jako na prakticky založenou panovnici, která neváhala obětovat na krytí válečných výdajů ani umělecké sbírky svých předchůdců a jejíž zájem o umění nepřekračoval rámec péče o dvorskou reprezentaci a nutnou údržbu habsburských sídel, známe i několik výjimek. Jednou z nich bylo založení milánské Akademie s malou vlastní sbírkou v roce 1776…

Klášter Melk

Když za sebou nechá Dunaj na své cestě Dolním Rakouskem město Ybbs a o kus dál provlékne svůj tok nízkou hrází vodní elektrárny, zdvihne se zpoza korun stromů na jeho plochém pravém břehu pahorek s kompaktní frontou budov, z níž vystupuje vzhůru k obloze vysoké chrámové dvojvěží spolu s mohutnou kupolí. Tento celek, jenž patří benediktinskému opatství v Melku, nenechá nikoho zapochybovat o tom, že je jedním z nejvelkolepějších klášterních komplexů, které ve středoevropském prostoru zanechalo období baroku…

Île de la Cité

Už klasici nás naučili, že nejlepší je, když je člověk přímo odněkud. Rozšíříme-li tuto myšlenku i na Paříž, ocitneme se rázem na ostrově uprostřed Seiny. Jejím rodištěm je Île de la Cité s okolními říčními břehy…

Na skok v pohoří Anaga

O pohoří Anaga, které vyplňuje severovýchodní výběžek Tenerife, se většina návštěvníků ostrova vůbec nedozví, neboť fakultativní autobusové výlety z pobřežních rekreačních center sem nezajíždějí. Je to jen dobře, protože masová návštěvnost by z této místy až fantaskní krajiny brzy vytěsnila její zádumčivý poklid a ze zdejších vesnic pak nepřehlédnutelný odstup od rychlého běhu moderní doby…

Za ptáky a zkamenělým lesem na Lesbos

Lesbos ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží je svou rozlohou 1630 km² a délkou pobřeží 320 km třetím největším ostrovem Řecka a osmým největším ostrovem Středomoří. Podle jednoho mýtu byl jeho prvním králem Makaras, syn boha slunce Hélia. Jméno dal ostrovu Lesbos, syn reka Lapitha, který se oženil s Makarovou dcerou Mithymnou…

Caput mundi

Říkává se mu různě. Třeba caput mundi, hlavní město světa, doslova „hlava světa“ – někdy to byla pravda, jindy zrovna moc ne. Nebo věčné město – přijmeme-li toto přízvisko, známe hned odpověď na zapeklitou fyzikální otázku. Věčnost je letos dlouhá přesně 2768 let. Ale taky nám mohou stačit pouhá tři písmena bez dalších dovětků – Řím. Možná je to tak nejlepší. Přívlastků si může každý návštěvník doplnit sám, kolik je mu libo…

Lhasa

Na tuhle návštěvu se můžete připravovat sebepečlivěji, a jak chcete dlouho, ale stejně se na ni tak úplně nepřipravíte. Můžete se naučit jména a data, zapamatovat si báje, proniknout do panteonu tibetského buddhismu, přemýšlet o rozdílech mezi jeho hlavními školami… a pak tam najednou jste, chodíte, díváte se, snažíte se procítit každý okamžik, chvíli váháte, zda se poddat zdejšímu geniu loci, a pak kapitulujete bez výhrad, s hlubokým prozřením, že navzdory vypracovanému domácímu úkolu nevíte vlastně nic. A proč byste také měli? Tohle je totiž Lhasa, Místo bohů…

Lužická jezerní krajina

Být na vlastní oči svědkem grandiózní proměny krajiny ze zdevastovaného mrzáka ve ztepilou krasavici je zajímavou zkušeností, jakkoli jde o proces dlouhodobý, který při jednorázové návštěvě vydá jen aktuální svědectví o momentální situaci. Ani to však není málo. Vítejte v nově vznikajícím rekreačním regionu – Lužické jezerní krajině…

Óbidos město královen

Na kopečku rozložený malebný Óbidos vypadá jako vystřižený z pohádky. Člověk se tu snadno přenese do doby, kdy světu vládli králové, rytíři obveselovali dvorní dámy, v uličkách bylo slyšet řinčení zbraní a v krčmách drsné řeči dobrodruhů i zbožná slova poutníků…

Dopravní muzeum v Lucernu

Když poznáte, jak důmyslně řešený je švýcarský dopravní systém, potom vám přijde jaksi samozřejmé, že ve Švýcarsku mají i jedno z nejproslulejších evropských dopravních muzeí. A jako příznačné vám pak přijde umístění tohoto muzea v Lucernu. Ve městě samotném i v blízkém okolí totiž můžete vidět v provozu skoro všechny druhy dopravních prostředků, jichž švýcarská veřejná doprava využívá, a to včetně takových specialit, jakými jsou třeba lanovka s otáčivou kabinou nebo nejstrmější železnice světa. Chybí jen metro a tramvaje, které tady ale jezdily do roku 1961, kdy je definitivně nahradily trolejbusy…

Sierra Nevada

Pokud neuvažujeme Havaj a Aljašku, je Sierra Nevada nejvyšším pohořím USA. Není divu, že si zasloužilo svůj název, který v překladu ze španělštiny znamená „zasněžený hřeben“. Na skalnatých štítech, jež často přesahují nadmořskou výšku 4000 m, se sníh drží dlouho do léta. Tvoří nesnadno prostupnou hranici úrodného kalifornského údolí a pro všechny, kteří se kdysi vydali do Kalifornie napříč americkým kontinentem, znamenalo nebezpečnou překážku. Kdo strastiplný přechod ve zdraví přežil, pod západními svahy pohoří si zhluboka oddechl. Dnes je situace opačná. Mnoho lidí vyhledává pravě západní svahy Sierry Nevady, aby zde strávili čas ve stále ještě málo dotčené divočině…

Kremže – od hořčice k červenému zlatu

Kdo by neznal Kremži čili Krems! Znají ji nejspíš i ti, kteří toto půvabné městečko ve stejnojmenném údolí Kremstal, na soutoku řek Kremže a Dunaje v regionu Waldviertel, nikdy nenavštívili. Ačkoli původní dvojměstí Krems–Stein, ve společném svazku až do roku 1849, mělo slavnou historii a dobré víno, věhlas mu přinesla pikantní pochutina nesoucí jméno svého rodiště, tedy kremžská hořčice, byť se zde už nevyrábí. Jedno z nejoblíbenějších historických měst alpské republiky a brána do Wachau, pitoreskního údolí zapsaného na seznam Světového dědictví UNESCO, však nabízí mnohem více než „pouze“ štiplavý požitek…

Louvre

V Paříži je 143 muzeí se stálými expozicemi, 80 institucí pořádajících pouze krátkodobé výstavy a asi tisícovka uměleckých galerií. Najít mezi nimi absolutní jedničku není ale nijak obtížné. K jejímu označení nám stačí jediné slovo: Louvre…

Orotava – koberce z písku i květin

La Orotava je hlavním centrem stejnojmenného úrodného údolí na severu Tenerife. Říká se o ní, že je jedním z nejkrásnějších a nejtypičtějších měst na celých Kanárských ostrovech. Proslavily ji vyřezávané dřevěné balkony na četných městských palácích, krásný výhled do údolí, množství architektonických památek a zcela ojedinělá umělecká díla – koberce z lávového písku nebo nejrůznějších květů…