2015

Rhodos – ostrov dvou moří

Rhodos zaujímá čtvrté místo v žebříčku řeckých ostrovů podle velikosti. V souostroví Dodekanes je největší. Od pobřeží Malé Asie ho odděluje necelých dvacet kilometrů mořské hladiny. Patří k turisticky nejoblíbenějším ostrovům, nejen kvůli čistému moři a plážím, ale i díky své zajímavé historii…

Řím - pohled na historické centrum

Centrum antického Říma

Připravte se, že budete potřebovat spoustu fantazie a taky trochu času. Forum Romanum, hlavní centrum především republikánského Říma, a Palatin, nejvznešenější ze sedmi pahorků římských, obtěžkaný legendární zodpovědností místa, kde všechno začalo, a posetý zbytky císařských paláců. Kdysi dvě slavná místa antického Říma, dnes jeden propojený archeologický areál, který z itineráře návštěvy věčného města vynechat prostě nemůžete…

Tibetská železnice

Do Tibetu lze cestovat od jara do podzimu. Horská panoramata jsou na pohled nejkrásnější v květnu a říjnu, zatímco příjemné teplé, nicméně vlhké počasí a okouzlující pestrobarevná krajina vás přivítají od června do září. Většina turistů na „střechu světa“ přiletí z některého čínského města, případně z nepálského Káthmándú. Od roku 2006 je však možné dostat se do Lhasy také po jedné z nejunikátnějších dopravních spojnic na světě, čching-chajsko-tibetské železnici, které Číňané přezdívají „cesta do nebes“. Pro svou cestu do Tibetu jsme zvolili právě ji s nástupem v Si-ningu, hlavním městě sousední provincie Čching-chaj…

Okolo lužických jezer

S chutí a pocitem zasloužené pauzy se zakusuji do Bockwurstu, uzeného dědictví NDR. S úlevou si zouvám své „velmi pohodlné“ brusle a vychutnávám si pohled na hladinu jezera Senftenberger See, které ve mně evokuje vzpomínky na mé zdejší předrevoluční surfařské mládí. Trpce úsměvné bylo čekání na směr větru – foukalo-li od elektrárny, hladina jezera i všechny plachty byly pokryty černým popílkem. Vítr v opačném směru nám dával spatřit vodu až k nevíře průzračnou. Nostalgie a zvědavost mě přiměly ověřit informace o skvělých inlinových trasách v tomto regionu…

Tomar – architektonický klenot Kristova řádu

Město Tomar ve středním Portugalsku, asi 80 km na jih od Coimbry, leží v jedné z nejúrodnějších částí celého Pyrenejského poloostrova. Kvalita půdy sem přilákala už římské osadníky. Dnes je nejznámější díky Kristovu klášteru, mimořádnému architektonickému a uměleckému dílu, považovanému za jednu z nejpůsobivějších památek v Portugalsku vůbec…

Lyžování mezi Anděly

Ve Švýcarsku jsou desítky velkých a významných turistických středisek, ale jen několik z nich přitahuje návštěvníky i z jiných kontinentů než z Evropy. Patří k nim také Engelberg neboli Andělská hora. Turistickou atrakcí číslo jedna je otáčivá lanovka Rotair na Klein Titlis, jeden z předvrcholků zaledněného dominujícího Titlisu. Stačí se však rozhlédnout, nadýchat se atmosféry místa – a hned zjistíme, že důvodů k návštěvě je celá řada…

Navahové

Původ názvu kmene Navahů není úplně jasný. Patrně je odvozen od jejich území, kterému indiáni z puebel kmene Tewa říkali nava-hu, čímž byla míněna „obdělávaná pole v ústích kaňonů“. Pod tímto názvem hovořili se španělskými dobyvateli o lidech, kteří žili na západ od nich. Španělé název převzali a ve španělské transkripci Navajo se dostal i do angličtiny. Nakonec toto jméno převzali i samotní Navahové a dnes je jejich oficiálním názvem. Ve skutečnosti však sami sebe od nepaměti nazývají výrazem z athabaského jazyka Diné – Lidé…

Navigli

V létě jsou ulice podél Naviglio Grande od rána do noci plné turistů. Přes den se proplétají mezi stánky trhovců, nakupují v buticích a procházejí zdejší galerie a obchůdky se starožitnostmi. Při západu slunce si užívají romantického zrcadlení fasád starých domů na hladině vodního kanálu a dlouho do noci se při dobrém jídle a pití baví v mnoha kavárnách a restauracích…

Pařížané

Na světě snad není člověka, jehož oči by se po zaslechnutí slova Paříž alespoň trochu nezasnily. Stačí ho zmínit a každý si představí mosty přes Seinu, malé obchůdky s uměním, skvělé restaurace. A hlavně lidi – kulturní a elegantní Pařížany. Co na tom, že jsou trošku arogantní. Vždyť mají být nač hrdí, když se říká „vidět Paříž a zemřít…“

Od Alp k Dunaji – cyklostezka Traisentalradweg

Jedna z nejnovějších cyklostezek v Rakousku, 111 km dlouhá Traisentalradweg, začíná v překrásném poutním Mariazellu v Severních vápencových Alpách (868 m n. m.) a vede po rovině a z kopce kouzelnou krajinou lemovanou zprvu alpskými vrcholky, živými vesničkami, historickými městy a posléze poli a vinohrady, které obklopují soutok řeky Traisen s Dunajem (187 m n. m.)…

Loro Parque

V údolí Orotava, na kraji města Puerto de la Cruz, zve už více než čtyřicet let k návštěvě trochu netradiční zoologická zahrada. Jmenuje se Loro Parque neboli Park papoušků, ale tohle svoje vymezení už dávno překročila. A úspěšně, což může dosvědčit až půldruhého milionu spokojených návštěvníků ročně…

Svatá svoboda a rodina

Které dva Řeky moderní doby zná celý svět? Jeden byl nesmírně bohatý, druhý neměl ani na cigáro. Jeden byl skutečný člověk z masa a kostí, druhý literární a filmová postava. Ten první, jehož jméno je synonymem nesmírného majetku, se jmenoval Aristoteles Onassis. Ten druhý, jehož jméno je synonymem svobody a radosti ze života přes všechny jeho peripetie, nese jméno Zorba. Ačkoliv jsou tak rozdílní, jedno mají společné – rysy řecké povahy. Na jedné straně nesmírnou hrdost hraničící s tvrdohlavostí a neústupností, na straně druhé fanfarónství vystavované na odiv celému světu…

Piazza Navona

Někdo říká, že je to nejkrásnější barokní náměstí v Římě. Jinému to nestačí a trumfuje tvrzením, že je to nejkrásnější římské náměstí vůbec. A třetí doplňuje, jako kdyby to ještě nestačilo, že je to jedno z nejkrásnějších náměstí v celé Itálii. To už se zdá být hodně odvážné, což však nevylučuje, že je to zároveň pravdivé. Piazza Navona…

Kapitolská muzea

Pod souhrnným názvem Musei Capitolini neboli Kapitolská muzea si obvykle představíme dvě protilehlé, téměř symetricky shodné budovy na náměstí Campidoglio nad západním koncem Fora Romana, ale skutečnost je poněkud složitější. A nadto si občas nejsme docela jisti ani co do obsahu sbírek a jejich uspořádání…

Tibetští mniši a nomádi

Tibeťané se dělí do několika sociálních skupin. Stejně jako jinde na světě, i v Tibetu je výrazný rozdíl ve způsobu života mezi obyvateli měst a vesnic. Pro turisty nejzajímavějšími skupinami, které jasně charakterizují a jednoznačně odlišují obyvatelstvo Tibetu od jiných regionů, jsou poměrně početné skupiny mnichů a nomádů…

Tropical Islands

Prales nedaleko Berlína? Na místě, kde v dobách NDR vzniklo jedno z prvních a největších vojenských letišť, na kterém přistávaly i státní návštěvy z tehdejšího Sovětského svazu, mezi nimi kosmonauté Těreškovová a Gagarin? A že si máte přibalit opalovací krém a přespat můžete nejen v hotelovém pokoji, ale taky třeba ve stylu safari?

Algarve – tváří k moři

Vysoké útesy padající do oceánu, nespočet malebných pláží,o pobřežní městečka s tradiční kuchyní a překvapivě nízké ceny, to vše dělá z nejjižnější části Portugalska turistický ráj. Atlantský oceán je tu nejteplejší a hezkým počasím si zde můžete být téměř jisti…

Engelberg pod horou Titlis

Když v mysli jistého šlechtice dozrálo rozhodnutí zasvětit zbytek svého života Všemohoucímu, zapřáhl volské spřežení a vydal se na cestu s tím, že zvířata povede Bůh a zastaví je v místě, které pro svého nového služebníka vybral. A tak se i stalo – zvířata padla vyčerpáním v odlehlém alpském údolí sevřeném věncem vysokých hor, kde potom Konrad s pomocí benediktinských mnichů založil klášter. S jeho budováním byl spokojen, okolní přírodou nadšen, pouze mu vadilo, že se místu začalo říkat Volská louka. Když jednou opět přemýšlel, jak by je lépe pojmenoval, zaslechl zpěv nábožné písně a pak si všiml, že nad klášterem se okolo jednoho z vrcholů vznášejí andělé. Náhle byl název na světě – Engelberg, česky Andělská hora…

Sekvoje – stromy se jménem náčelníka

Botanická skupina stromů nazývaných anglicky „redwoods“ je dnes nepočetná. Na celém světě se dochovaly pouhé tři druhy, které se vyskytují pouze v několika izolovaných regionech. Až do poloviny 19. stol. neměla botanická veřejnost o existenci těchto stromů ani ponětí. Teprve roku 1847 rakouský botanik a bratislavský rodák Štefan Ladislav Endlicher popsal stromy, které objevil na kalifornském pobřeží, a dal jim rodové jméno Sequoia. I když se v poslední době objevují i odlišné teorie, rakouský botanik v něm prý chtěl zvěčnit náčelníka a učitele kmene Čerokí jménem Sequoiah. Tento osvícený muž vymyslel abecedu, kterou pak rozšířil mezi svými soukmenovci, takže se z Čerokíů stal nejgramotnější indiánský kmen v Severní Americe. Přes veškerou konkurenci angličtiny se jeho písmo dodnes učí děti v indiánských rezervacích. Je unikátní. Stejně jako stromy nesoucí jeho jméno…

Milánčané

„Římané jsou nad věcí a baví se nejvíc o tom, kde si dají nejlepší kapučíno a skvělou zmrzlinu. To Miláňané i o víkendu chodí v kravatě a probírají hlavně byznys. Moc populární mezi Italy nejsou. Něco jako v Česku Pražáci, namyšlení Pražáci. Všichni Italové ale zároveň vědí, že pokud Itálie hospodářsky poroste, bude to díky Milánu…“