Jméno autora: Země světa

Seattle – město s vůní kávy a deště

Seattle, největší aglomerace státu Washington, už dávno není jen synonymem špatného počasí a dodavatele pracovní síly pro obří výrobní hangáry Boeingu, ačkoli tady prší opravdu hodně. Město s puncem mládí, dobré muziky a svěžího životního stylu, které si buduje image technologického ráje, si v žebříčku amerických měst vede znamenitě… V roce 1853 stála v místech dnešního Seattlu jen malá pila Alki Point. Živila nepočetnou skupinu kolonistů, kteří profitovali z ohromných zdrojů kvalitního dřeva a také z výměnného obchodu s indiány Shuamishi. Jejich náčelníkovi Sealthovi vděčí ostatně Seattle za své jméno. Prakticky bezvýznamná osada rostla zvolna, nikdo se zrovna netlačil do bohem opuštěné divočiny, která mohla jen stěží konkurovat třpytu San Franciska a plodným údolím slunné Kalifornie. Nehledě na déšť a permanentní mrholení, které hlavně v zimě dokáže otrávit i kovaného Angličana…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Radek Adamec kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA

Seattle – město s vůní kávy a deště Číst více »

Most v oblacích

Nejoblíbenější a největší cestovatelský portál TripAdvisor loni zveřejnil pětici nejúžasnějších mostů světa. První místo v hlasování editorů získal dálniční most poblíž jihofrancouzského městečka Millau, otevřený na konci roku 2004. Hodnotitele okouzlil víc než slavný Tower Bridge v Londýně i třetí Karlův most v Praze…

Most v oblacích Číst více »

Jací jsou Japonci

Japonci sice žijí na druhém konci zeměkoule, ale přesto nám dnes připadají určitě méně exotičtí než třeba obyvatelé Angoly, Bolívie nebo Havajských ostrovů. Zásluhu na tom jistě má vysoké zapojení Japonska do světové ekonomiky. Tradice kulturních styků je však ještě mnohem delší…

Jací jsou Japonci Číst více »

Noční Londýn

Noční londýnské turné začněte v Covent Garden, kam v podvečer přicházejí pouliční umělci. Kytarista sedí na skládací stoličce, vedle které mu hraje doprovod magnetofon, a zpívá světové evergreeny. Taneční dvojice předvádí svůdné tango, o kus dál vystupuje kouzelník a nejvíce diváků má kolem sebe eskamotér, který na vysokém kole zdánlivě jen tak tak drží rovnováhu, přitom však žongluje s běžící ruční motorovou pilou a nožem. Připravte se na to, že vás některý z herců vtáhne do svého představení, i na to, že se třeba v tu chvíli stanete obětí jeho vtipného kousku, a tím i terčem smíchu diváků…

Noční Londýn Číst více »

Castel del Monte

Náhorní plošině Murgia v Apulii na nejjižnějším výběžku Apeninského poloostrova vévodí hrad Castel de Monte. Pozoruhodná stavba vybudovaná v první polovině 13. století je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1996. V roce 2002 se dostala na italský cent, čímž se zařadila mezi mistrovská díla italského umění, která na rubových stranách italské euromince představují…

Castel del Monte Číst více »

Guarda

Devadesát kilometrů dlouhé údolí Engadin, které vyhloubila řeka Inn a které probíhá po východním okraji kantonu Graubünden, sestává ze dvou úseků s poněkud odlišným krajinným rázem. Nejnápadnějším rozdílem je tu reliéf údolního dna – zatímco v Horním Engadinu je dno spíše ploché, a místy se dokonce kotlinovitě rozšiřuje, v Dolním Engadinu začíná dosud klidný Inn pořádně divočit v mnoha skalnatých soutěskách…

Guarda Číst více »

Moje Cannes

Rok 1969 byl zvláštní. Pražské jaro už sice dávno udusily tanky „spřátelených armád“, normalizace byla za dveřmi, ale až do října nebyl velký problém dostat výjezdní doložku na Západ. Mezinárodní filmový festival v Cannes se jako vždy konal v květnu, a tak byly na jeho 22. ročník nejen vyslány do soutěže Farářův konec Evalda Schorma a Všichni dobří rodáci Vojtěcha Jasného, ale festivalu se směla zúčastnit také řada lidí od tisku. Byla jsem mezi nimi i já za měsíčník Film a doba. Poprvé jsem vyjela na festival, který je dodnes snem každého novináře…

Moje Cannes Číst více »

Létající sen

Nebude to dlouho trvat a na obloze nad námi i na světových letištích se objeví nový výrobek firmy Boeing, který v sobě bude slučovat nejmodernější letecké technologie nového století. Už teď vzbuzuje Boeing 787 zájem odborné veřejnosti a brzy si budou moci jeho přednosti vyzkoušet první cestující. Přezdívka Dreamliner – Letadlo snů –  má naznačit, že v leteckém průmyslu, který jako by v posledních letech začal ztrácet na nápaditosti, přichází něco opravdu převratného. O tom, zda Dreamliner naplní očekávání svých tvůrců, rozhodne budoucnost… Montážní haly, kde vzniká pod dohledem předních leteckých odborníků, však zcela jistě naplněním snu jsou. Snu, jenž v době, kdy letectví dělalo své první krůčky, v sobě nesla skupina nadšenců, kteří měli dostatek vytrvalosti a odvahy, aby se stal skutečností…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2010 Ivan Knorr kategorie: 6 – 2010 Severozápad USA

Létající sen Číst více »

Rybáři v sedle

Nad flanderským pobřežím se válí hustá podzimní ranní mlha. Moře i oblohu barví do stejného odstínu studeně šedé barvy. Břeh lemovaný dunami se jen velmi pozvolna svažuje do moře. S hladovým křikem nad ním poletují rackové, jako by tušili, že se brzy dočkají bezpracného úlovku.

Rybáři v sedle Číst více »

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín už vyrobila 100 miliard kWh elektřiny. V provozu je deset let, reaktor prvního bloku byl spuštěn 11. října 2000 a v prosinci elektrárna dodala první elektřinu do sítě. O dva roky později byl připojen do sítě i druhý reaktor. Od jara roku 2003 je temelínská elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem v České republice…

Jaderná elektrárna Temelín Číst více »

Od bobů až k pralinkám

Až budete příště ochutnávat některou z proslulých belgických pralinek, můžete si vzpomenout na dlouhou cestu, kterou má lahodný kousek čokolády za sebou. Kromě některé ze stovek různých náplní jsou v něm ukryty i tisíce let lidských objevů, stejný počet kilometrů cesty a složitý proces výroby. Staří Mayové či Aztékové považovali kakaový nápoj za božskou krmi, kterou nabízeli coby poslední pozemskou stravu lidským obětem. Dnes by naopak leckterý gurmet položil nemalé oběti, jen aby mohl ochutnat belgické pralinky přímo v místě jejich původu…

Od bobů až k pralinkám Číst více »

Londýnská zoologická společnost

Učené společnosti k Británii a Londýnu tak nějak tradičně patří. A nemusí to být jen ta nejslavnější, letos třistapadesátiletá Královská společnost, často označovaná za „důstojného rodiče“ všech dalších. Mezi její „děti“ patří i Londýnská zoologická společnost, která dnes provozuje hned dvě zoologické zahrady a podílí se na ochranářských programech ve více než třiceti zemích po celém světě…

Londýnská zoologická společnost Číst více »