Nedílnou součástí cestování po Tchaj-wanu je ochutnávání všemožných specialit místní kuchyně. Od luxusních podniků přes běžné restaurace a lidové vývařovny až po hodování pod širým nebem na nočních trzích – možností je mnoho a jsou stejně pestré jako zdejší jídelníčky…
Tchajwanská kuchyně Read More »
Pro každého, kdo se hlouběji zajímá o Lichtenštejnsko a chce se o něm dozvědět víc než pouhý výčet historických dat, je naprostou nutností návštěva Lichtenštejnského zemského muzea, které tuto zemi představuje ze všech myslitelných úhlů…
Lichtenštejnské zemské muzeum Read More »
Na jihozápadě a jihu Tchaj-wanu se rozkládá několik přírodně velmi zajímavých oblastí, z nichž některé patří mezi méně známá místa, která zatím úspěšně unikají masové turistice…
Příroda tchajwanského jihu Read More »
V posledních letech alpské knížectví přešlo od neproniknutelného bankovního tajemství k přesně opačné strategii. V letošním roce se stalo jednou z prvních zemí na světě, které jsou připraveny na automatickou výměnu informací v daňové oblasti…
Lichtenštejnské banky již nemlčí Read More »
Především na jihu Tchaj-wanu je dodnes velmi živé tradiční lidové náboženství, přepestrá směsice kultů, jež provází „institucionální“ taoismus od samých počátků jeho existence a vstupuje s ním do složitých interakcí, o jejichž povaze a hierarchii religionisté stále diskutují….
Ve víru lidového náboženství Read More »
Špičková výzkumná pracoviště a spousty patentů, moderní výrobní závody chrlící výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Žádné dotace, ale daňové úlevy na výzkum a vývoj, nízké daně ze zisku a mezd a volný export. Úzké propojení středních škol a odborných učilišť se zaměstnavateli. To jsou recepty „alpského Silicon Valley“ na úspěch vědy a průmyslu…
Lichtenštejnsko, to je věda Read More »
Ještě před 300 lety se v těchto místech rozkládaly bažiny a pár vesnic domorodého kmene Ketagalan. Dnes je tu moderní třímilionová metropole Tchaj-pej, od roku 1894 hlavní město celého ostrova, jehož symbol, mrakodrap Taipei 101, zná celý svět…
V centru Vaduzu, na pěší zóně Städtle, stojí vedle sebe nižší podlouhlý černý kvádr a vyšší, plošně daleko menší bílá kostka. Vzájemně se přitahující a doplňující jednota protikladů, budovy Lichtenštejnského uměleckého muzea a nadace Hilti Art Foundation…
Kunstmuseum Liechtenstein Read More »
Víte, jak vypadá buddhistický klášter v mrakodrapu? A jak dlouho bude trvat, než se otevře 48 plánovaných podzemních buddhistických paláců? I na takové otázky najdete na Tchaj-wanu odpovědi…
Moderní buddhismus Read More »
Pokud pár dnů po Lichtenštejnsku chodíte nebo jezdíte, snadno zjistíte, že je to také vinařská země. Vinice, typicky chráněné modrými sítěmi, se prostě nedají přehlédnout. Pro někoho může jít o zjištění překvapivé, neboť v mnohých vinařských encyklopediích Lichtenštejnsko vůbec nenajdete..
Národní palácové muzeum v Tchaj-peji patří k místům, která se v anglických průvodcích označují jako „must“, něco, co bezpodmínečně musíte vidět, nepřichází v úvahu, abyste si to nechali uniknout. Někdy se s takovým hodnocením dá polemizovat, ale v tomto případě by to bylo zbytečné. Téměř čtyři a půl milionu návštěvníků ročně je dostatečně výmluvným důkazem…
Palácové muzeum – poklady osmi tisíc let Read More »
Podíváte-li se do alpského údolí Rýna severně od Vaduzu, spatříte dovedné spojení pohádkové krajiny s moderním průmyslem. Mezi poli a zelenými loukami s pasoucím se dobytkem stojí úhledné tovární haly a nablýskané administrativní budovy. Kolem nich je spousta rodinných domků zasazených do upravených zahrad. Žádná mračna kouře nebo nepořádek. To je uhlazená průmyslová zóna Schaanu, největšího města knížectví a průmyslového srdce „alpského tygra“…
Průmyslové srdce alpského tygra Read More »
Nejkrásnější tchajwanský národní park se rozprostírá na ploše 920 km2, od úchvatných útesů Qingshui na východním pobřeží až k vrcholkům Centrálního pohoří, které se často stydlivě skrývají v závojích mlhy. Parkem prochází impozantní, 19 km dlouhá soutěska vymodelovaná v mramorovém masivu. Unikátní příroda, původní domorodá kultura, ale i bezpočet turistických tras přilákají k jeho branám každý den četné návštěvníky…
Rozjímat v místech, kde se psaly dávné či novodobé dějiny Německa, třeba ve veletržním areálu, ve stínu betonového monumentu stejně monstrózního jako bitva národů, kterou připomíná a jež se tu odehrála v 19. stol., nebo v kostele sv. Mikuláše, kde se lidé v roce 1989 modlili za svobodu. Zajít na slavný knižní veletrh, povečeřet ve sklepní restauraci s duchem Goetheho Fausta, projít si galerie v někdejší textilce, plavit se jezerní krajinou, posedět v druhé nejstarší evropské kavárně, zpotit se v deštném pralese v jedné z druhově nejbohatších zoologických zahrad v Evropě nebo záměrně nasednout na pozdější vlak, abyste mohli šmejdit sortimentem v nákupních promenádách unikátního železničního nádraží. To všechno a mnoho dalšího je splnitelné, stačí jen zajet do Lipska…
Kreativní metropole s pohnutou minulostí Read More »
„Než vám ukážu pokoj, pojďte na pohárek, manžel už čeká,“ přivítala nás paní Anna, sotva odložila kolo, na němž přijela k rodinnému sklípku na okraji obce Hrušky. Apartmán nad sklepem pronajímá hostům. Vítězslav už z koštýře opřeného o rameno plnil pohárky červeným…
Kraj vína, lidových tradic i zajímavých památek Read More »
Omán leží na východě Arabského poloostrova, má strategickou polohu u vstupu do Perského zálivu. Na východě omývají jeho břehy vody Arabského moře a Ománského zálivu, na západě sousedí s Jemenem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Právě se SAE Omán do jisté míry soupeří o přízeň zahraničních návštěvníků. Ománci s oblibou říkají, že jsou pohostinnější a příjemnější než jejich emirátští sousedé. Pravdou je, že Emiráty jsou oblíbeným a někdy až příliš populárním cílem obchodníků a turistů. Ománci jsou zvyklí na svůj klid, na nic si nehrají, cizince vítají s úsměvem a tolerancí a dokážou být skutečnými přáteli. Kromě toho je v Ománu bezpečno, podle světových statistik jde o 21. nejbezpečnější zemi světa. Snad právě proto se v poslední době těší stále většímu zájmu turistů…
Čína se odedávna označovala jako Říše středu, Čung-kuo, říše, jež má tu výsadu, že díky jejich přízni leží přímo pod kruhovými nebesy uprostřed čtverhranné země. Dnes by se pro ni hodilo jiné označení – Říše památek…
Když se v Alpách rozdávala jezera, sever Itálie nejspíš stál ve frontě jako první a kdo ví, zda si dokonce nenabral dvakrát. Ano, i taková hloupost člověka napadne nad fotogra emi sytě modrých vodních hladin sevřených v barevných ohňostrojích středomořské óry a v dáli komunikujících s blankytem oblohy přes bariéru alpských velikánů. A stejně tak ho to může napadnout nad seznamem plošně největších alpských jezer, v němž najde na prvních šesti pozicích hned tři severoitalské zástupce. Anebo i nad pořadím nejhlubších evropských jezer, kde tato „svatá trojice“ – jezera Gardské, Komské a Maggiore – guruje v první desítce…
Svět severoitalských alpských jezer Read More »
Od roku 1975, kdy došlo k znovusjednocení Vietnamu, se jihovietnamská metropole o ciálně nazývá Ho Či Minovo Město na památku státníka, který se stal symbolem boje za vietnamskou nezávislost. Mnozí – zejména cizinci – však běžně vynechávají slovo „město“ a říkají, že jedou prostě do Ho Či Mina. Jenomže pro spoustu Vietnamců je tento název moc dlouhý, anebo jim nevyhovuje. A tak městu i po více než 40 letech říkají dál Saigon…
Montreal vs. Toronto. Rivalita mezi dvěma městy není nic výjimečného. Funguje na podobných principech mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, stejně jako Brnem a Prahou nebo třeba Melbourne a Sydney na opačné straně naší planety. Málokde je však tak vyhraněná jako mezi dvěma největšími kanadskými městy. Ačkoliv ji dnes ztělesňují hlavně sportovní utkání mezi týmy obou metropolí, především souboje dvou nejstarších hokejových klubů v NHL, její podstata symbolizuje dva mocné hnací elementy, jež v historii několika staletí zformovaly národ, který si dnes říká Kanaďané…
