V rakouském severním pohraničí, které sousedí s jižní Moravou, najdeme v hlubokém zalesněném údolí řeky Dyje skoro miniaturní národní park Thayatal. Má rozlohu pouhých 14 km² a byl symbolicky vyhlášen 1. 1. 2000. Status národního parku získal i proto, aby se spolu s moravským národním parkem Podyjí stal součástí přeshraničního národního parku, který je vzácným příkladem téměř původní přírody uprostřed střední Evropy…
Pahorky města San Franciska jsou legendární. Kromě toho, že mohou posloužit jako skvělá kulisa k pořádné automobilové honičce v akčním filmu, patří také neodmyslitelně ke koloritu města. Dříve sice byly překážkou v jeho rozvoji a existovala tendence srovnat je s okolním terénem, dnes jsou však vyhledávanými rezidenčními oblastmi či oddychovými zónami. Některé z nich jsou opravdovými celebritami…
Co mají společného Santa Cruz a Puerto de la Cruz? Kromě slova kříž v názvu také velké mořské parky s bazény navržené slovutným lanzarotským architektem Césarem Manriquem. V obou se můžete koupat v klidné slané mořské vodě s oceánem bouřícím za vašimi zády. V případě Puerto de la Cruz je to o to důležitější, že město vlastně žádné velké pláže nemá, neboť na severním pobřeží ostrova spadá sopečné pohoří prudce do vod oceánu, a tak vytvoření umělého komplexu koupališť přijali místní s povděkem…
Na seznámení s životem pobřežních mělčin ostrovů není nutná těžká a drahá potápěčská výstroj. Bohatě stačí maska, šnorchl a ploutve. A pokud chceme fotografovat, i olověné závaží na opasku. To nám umožní udržet se pár desítek vteřin na dně bez pohybu. S tímto vybavením už jenom stačí přeplavat úsek příbojem zvířeného písku a zamířit k nejbližším skalám…
Život v pobřežních mělčinách Číst více »
Moje cesta do Kambodže se zrodila tak rychle, že jsem dopředu nic moc neplánovala, ale bylo mi jasné, že musím vyzkoušet stezku v korunách stromů, projet se bambusovým vlakem a strávit noc na jezeře Tonle Sap…
Noc na jezeře Tonle Sap Číst více »
Poutníci nejenom z Rakouska sem neváhají urazit pěšky stovky kilometrů. V průběhu staletí jich sem zavítal už bezpočet. A nechyběly ani hlavy pomazané. Mariazell, největší poutní místo Rakouska a jedna z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy, které skladatel Joseph Haydn věnoval dvě mše, přitahuje věřící již od 12. stol. a je nedílnou součástí dějin křesťanského Západu. Ačkoli se zde vlastně nestal, alespoň dosud, žádný zázrak, ročně se tu konají tisíce procesí. Kromě duchovního povzbuzení nabízí městečko a jeho okolí i světská potěšení, od pohlazení pro zažívací trakt přes kořeněné perníčky až po parádní lyžování či letní turistiku…
Mariazell – u Velká matka Rakouska Číst více »
Řím je úžasné město. Získá si vás i přes všechen svůj chaos a nepořádek. Neměli jste při jeho návštěvě pocit, že tam patříte? Že ty pobořené zdi staré dva a půl tisíce let jsou stejně jako velkolepost barokního města plného uměleckých pokladů, které utvářely naše hodnoty a cítění, tak trochu i vaše? Dnešní Římané ten pocit rozhodně znají. Považují se vesměs za dědice Julia Caesara. Římská politika se sice značně podobá poslední zkorumpované fázi antického impéria, ale ve skutečnosti mají dnešní Římané k současníkům římských císařů stejně daleko, jako obtloustlí pánové v kostýmu retiaria či secutora, dožadující se u Kolosea spropitného za fotografování, ke gladiátorům…
Silueta katedrály sv. Petra a Panny Marie je charakteristickým poznávacím znamením Kolína nad Rýnem. Přestože od zahájení do dokončení stavby uplynulo 632 let, představuje dóm jedinečnou, stylově jednotnou vrcholně gotickou památku. Další umělecké poklady skrývá uvnitř…
Turistický Peking, to je hlavně Zakázané město, oltář Nebes, náměstí Nebeského klidu a Letní palác. Čínské hlavní město však nabízí zajímavých míst a památek daleko víc. A to, že jsou trochu stranou turistického zájmu, je pro návštěvníka spíše výhodou…
Už spisovatel Theodor Fontane, nejvýznamnější představitel německého realismu 19. století, tvrdil, že oblast kolem jezera Werbellinsee je pohádkovým místem. Mírně zvlněná krajina vymodelovaná ledovcem během poslední doby ledové asi před 15 000 lety, součást rozlehlé Severoněmecké nížiny, nabízí nejen spoustu možností k aktivní dovolené na souši i na vodě, ale také cenné přírodní lokality, pozoruhodné kulturní památky a setkání se zajímavými lidmi…
Kolem jezera Werbellinsee Číst více »
I když se často uvádí, že královnou švýcarských horských železnic je Jungfraubahn, s tímto tvrzením to není tak jednoznačné. Jistě, o obrovské atraktivitě Jungfraubahn nemůže být sporu – její kolej stoupá unikátním sedmikilometrovým tunelem vyraženým v nitru velehor a končí v říši věčného sněhu a ledu, v nejvýše položené železniční stanici Evropy. Pokud nás však bude zajímat hlavně míra technických inovací, jimiž se určitá trať zapsala do dějin železniční dopravy, nabízí se ještě jedna kandidátka korunovace – ozubnicová trať vedoucí na vrchol hory Pilatus…
Pilatusbahn – nekorunovaná královna Číst více »
Mohutný klášter v městečku Batalha odráží nezdolnost portugalského národa. Je spojen s houževnatým bojem za nezávislost na konci 14. stol., symbolizuje zrod nové královské dynastie Avis a svobodné Portugalsko. Sloužil proto jako kultovní svatyně a místo posledního odpočinku několika významných králů. Dnes je především architektonickým skvostem zrcadlícím vrchol gotického umění…
Batalha – kultovní místo dynastie Avis Číst více »
Muzeum Sammlung Rosengart je domovem unikátní sbírky s více než 300 obrazy a sochami od 23 předních impresionistů i mistrů klasické moderny, od Cézanna přes Moneta až po Picassa, který byl rodinným přítelem Rosengartových. Do neoklasicistní budovy v empírovém stylu z roku 1924 na ulici Pilatusstrasse 10, se jimi přicházejí kochat tisíce turistů z celého světa…
Sammlung Rosengart – zastavení u Picassa a mistrů moderny Číst více »
Od pradávných dob je hlavní arterií amerického Jihozápadu. Živená vodou a sněhem ze západních svahů Skalistých hor, převážnou část své cesty protéká vyprahlými a nehostinnými oblastmi. Její kaňony a kaňony jejích přítoků patří mezi nejobdivovanější přírodní výtvory na Zemi. Od nepaměti je také nositelkou života a na jejích březích se zrodilo a prožilo svůj život mnoho generací několika indiánských kultur. Dnes už nevíme, jak jí říkali lovci a sběrači v prehistorických dobách či pueblanští indiáni na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Jméno, pod kterým ji najdeme na mapě Severní Ameriky, jí dal františkánský mnich Thomas Garces, který k ní doputoval na své misionářské cestě v roce 1776. Podle zkalené barvy jejího toku ji nazval Rio Colorado. Řeka zbarvená do ruda…
Kaňony řeky Colorado Číst více »
Naproti slavnému Rijksmuseu, na okraji rozlehlé travnaté pláně s příznačným jménem Museumplein, stojí nápadné uskupení starších a moderních budov – Městské muzeum (Stedelijk Museum) s moderní přístavbou a v jeho těsném sousedství, ve dvou objektech spojených podzemním tunelem, muzeum Vincenta van Gogha…
Stedelijk Museum – od Vincenta po současnost Číst více »
Před 660 lety se Karel IV. stal císařem svaté říše římské. Na své slavné korunovační cestě do Říma se zastavil v Miláně, kde byl na Tři krále roku 1355 korunován lombardským králem. Stalo se tak v bazilice sv. Ambrože, kde od arcibiskupa Roberta Viscontiho přijal lombardskou železnou korunu…
Korejský poloostrov vyniká značně hornatou krajinou. I když nejvyšší a nejznámější hory najdeme v severní části, ani Jižní Korea se v tomto směru nenechá zahanbit…
Hornatý poloostrov Číst více »
Zatímco historický Řím vznikl na sedmi pahorcích, San Francisco má kopečků na svém nevelkém území čtyřicet tři. Už od dob zlaté horečky byly překážkou pro veřejnou dopravu. Ta zde začala fungovat již roku 1851 v podobě omnibusů. Strmé ulice však pro vozy tažené koňmi znamenaly těžký úkol. Vozkové používali k pohánění zvířat nevybíravým způsobem bičů a občas se stávalo, že spřežení uklouzlo a vůz naložený pasažéry sesmýkal nebohé koně zpět pod kopec. Svědkem jedné takové nehody byl prý i mladý skotský inženýr. Protože měl spoustu nápadů a také řadu zkušeností s výrobou strojních zařízení pro dolování, napadlo jej, že musí existovat i jiný způsob. O pár let později vyjel do sanfranciských ulic první Cable Car…
Cable Car – lanovka v ulicích Číst více »
Snadno by se tu podlehlo iluzi – ulice bez aut, patrové, občas dvoupatrové domy s jednoduchými hladkými fasádami, kamenná či dřevěná ostění oken a dveří, vysoká věž kostela, hybí už jen klapot koňských kopyt a hrkot kočárů na rovné dlažbě, aby si člověk připadal přenesený v čase a prostoru kamsi do španělské kolonie 17. nebo 18. století. Ale pozor – my v té době vlastně jsme!
K nejefektnějším fotografiím z řeckých ostrovů, jež bývají k vidění v reklamách, patří už dlouho prosluněné záběry modrobílých kostelních zvonic na Santorini. V poslední době je ale téhle kykladské klasice zdatnou konkurencí Kalymnos, který se stále častěji prezentuje průhledy z vnitřku obrovské jeskyně, z jejíhož stropu se jako pavouk spouští na laně horolezec, povětšinou obklopený aurou paprsků slunce zapadajícího v pozadí do moře. Tyto snímky jsou vykalkulované, mají působit na naši první signální, obsahují však také informaci o velké změně, kterou ostrov nedávno prošel…
Kalymnos – ostrov skálolezců Číst více »
